Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/320

Klapptiſch, m. ſkladacý ſtůl.

Strany zdroje: II/26

Lümmeln, ſich, v. rec. kláſti ſe, podpjrati ſe, loktem, v př. na ſtůl, klackowati.

Strany zdroje: II/60

Nachrücken, v. n. mit den Truppen, přitáhnauti, wtrhnauti. 2) v. a. (den Tiſch,) poniknauti, proſtrčiti (ſtůl).

Strany zdroje: I/53

Arbeits-, dělný, dělacý, pracný; Arbeitsbiene, dělná wčela; Arbeitshaus, dělný, pracný dům; Arbeitslohn, mzda za prácy; Arbeitstiſch, dělný ſtůl.

Strany zdroje: I/58

Aufdecken, v. a. odeſtřjti, odhaliti, odkryti, detegere; aufgedeckt, odhalený, odkrytý, rozhalený; 2) wygewiti, na gewo wynéſti. 3) das Tiſchtuch, vbrus proſtřjti, ſternere, den Tisch aufdecken, na ſtůl proſtřjti, přiſtrogiti.

Strany zdroje: II/132, II/133

Rücken, I. v. n. a) poſtupowati; der Zei 133 ger an der Uhr rückt immer weiter, vkazadlo na hodinách poſtupuge. b) pomknauti; mit dem Stuhle näher, pomknauti ſtolicý; rücke hinauf, pomkni, poſedni wýſſe; zuſammenrücken, shluknauti ſe. d) c) fig. Mit dem Gelde heraus rücken müſſen, s penězy muſeli wen wygjti. e) d) die Sonne rückt immer höher, ſlunce ſtále poſtupuge wyſſe wýſſe ; die Zeit rückt heran, čas ſe přibližuge; die Bäume rücken, ſtromy raſſj, pučj; in ein Land, ins Feld, do země, do pole wtrhnauti; aus dem Lager, wytrhnauti z leženj; höher, poſtaupiti wýſſe. II. v. a. poſtrčiti, pomknauti; den Tiſch an die Wand, ſtůl ke zdi pomknauti, přiſtrčiti; 2) přitlačiti; den Hut in die Augen, klobauk na oči přitlačiti. 3) Die Garne auf dem Vogelherde, zatrhnauti ſýť. 4) Vom Sattel, ze ſedla wyhoditi.

Strany zdroje: II/136, II/137

Rüſten, v. a. ſtrogiti, připrawowati; zum Eſſen, zum Tiſche, k gjdlu, na ſtůl. 2) chyſtati; ſich zur Reiſe, na ceſtu ſe chyſtati, ſtrogiti; wyprawiti, opatřiti, ozbrogiti; einen Soldaten, wogáka, ozbrogiti 137 ſe. 2) Sich zum Kriege, k wogně ſe chyſtati, ſtrogiti; Frankreich rüſtet ſich, Francauzy ſe ozbrogugj; mit Geduld gerüſtetes Herz, ſrdce trpěliwoſtj ozbrogené.

Strany zdroje: I/65

Aufſatz, m. položenj, poſtawenj. 2) wſſeliké nawrženj, poznamenánj, ſepſánj, ſpis. 3) wſſeliká okraſa, k. p. na hlawu, na ſtůl; při ſtawenj: makowice, makowička.

Strany zdroje: I/68

Auftiſchen, v. a. gjdla na ſtůl poſtawiti.

Strany zdroje: I/68

Auftragen, v. a. Speiſen, gjdla noſyti na ſtůl. 2) wložiti, wzkládati. 3) nařjditi, poručiti někomu, wznéſti na někoho něco, mandare.

Strany zdroje: II/186

Schreib-, Schreibe-, pſacý; das Schreibebuch, pſacý kniha; der Schreibetiſch, pſacý ſtůl; die Schreibfeder, pſacý péro.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/226

Spieltiſch, m. hracý ſtůl.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/278

Tiſch, m. ſtůl, mensa; ſich zu T. ſetzen, poſaditi ſe, ſednauti za ſtůl; zu Tiſche gehen, k ſtolu gjti; über Tiſch, w čas obědu, při ſtole; zu Tiſche läuten, k obědu zwoniti; bey Tiſche ſitzen, ſtoliti, za ſtolem ſeděti, ſtolowati; den Tiſch decken, proſtjrati na ſtůl; der Tiſch des Herrn, wečeře, ſtůl páně; dim. das Tiſchchen, ſtolek, ſtoleček.

Strany zdroje: II/299

Uiberkippen, v. n. klopiti ſe; der Tiſch kippt, ſtůl ſe naklopuge. 2) v. a. klopiti; den Schrank, policy.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/312

Umſtellen, v. a. přeſtawiti; die Bücher, knihy. 2) obſtawiti; den Tiſch mit Stühlen, ſtůl ſtolicemi.

Strany zdroje: II/360

Verrücken, v. a. pomknauti, poſtrčiti; einen Tiſch, ſtůl, ſtolem. b) fig. den Kopf, ſein Concept, hlawu, koncept máſti; verrückt, pomatený, vſſjlený, na mozek vražený; werden, zmáſti ſe, ſmyſlem ſe pominauti, zpleſti ſe, zſſjliti ſe.

Strany zdroje: II/361

Verſchieben, v. a. pomknauti, přeſtrčiti; den Tiſch, ſtůl. b) zaſtrčiti, přeſtrčiti, přeſtawiti, odſtrčiti. c) fig. odložiti, odkládati, differe. d) ein Kind, odſtrčiti djtě.

Strany zdroje: II/395

Vorrücken, v. n. k předu poſtupowati, kráčeti; mit der Armee, s armádau. 2) v. a. k předu poſtrčiti, pomkau i pomknauti . b) předſtrčiti, zaſtrčiti; den Tiſch, ſtůl, ſtolem. 3) v. a. wyteykati, předhazowati, wyčjtati; einem ſein Verbrechen, někomu geho prowiněnj.

Strany zdroje: II/401

Wackeln, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, Zahn wackelt, ſtůl, zub ſe wiklá, heybá; fig. im Gehen wackeln, klátiti ſe, koljbati ſe. 2) v. a. wiklati, klátiti, keywati; mit dem Kopfe, mit den Füßen, mit dem Tiſche, hlawau, nohama, ſtolem; das Wackeln, n. wiklánj, klácenj, kýwánj.

Strany zdroje: II/406

Walktafel, f. walchowacý ſtůl v klobaučnjka.

Strany zdroje: II/408

Wanken, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, ſtůl. b) keywati ſe, drkotati ſebau; im Gehen, gda, chodě. c) keyklati; mit den Füßen, nohama. d) klátiti ſe, ſebau; das wankende Rohr, klátjcý ſe třtina. e) chwjti ſe; die Bäume wanken, ſtromy ſe chwěgj. f) fig. wiklati ſe, na rozpacých býti; das wankende Glück, wiklawé ſſtěſtj; wankend machen, rozwiklati; wankend gemacht, im Glauben, zwiklalý, rozkeywalý, rozwiklawý v wjře.

Strany zdroje: II/410

Wechſelbank, f. pl. Bänke, ſtůl penězoměnce.

Strany zdroje: II/414

Wegrücken, v. n. odtáhnauti, cauwnauti, cauwati; die Armee, armáda. b) odſednauti; rück weg, odſedni. 2) v. a. pomknauti, poſtrčiti, odſtrčiti; den Tiſch, ſtůl, ſtolem.

Strany zdroje: II/428

Werkſtuhl, m. knotnj ſtůl.

Strany zdroje: II/428

Werktiſch, m. ſtůl k djlu.

Strany zdroje: I/16

Abſtehen, v. irreg. ſ. ſtehen. 1) neut. odſtáti, odſtaupiti, wzdálenu býti. Der Tiſch ſtehet weit von der Wand ab, ſtůl daleko od ſtěny ſtogj. Von ſeinem Vorhaben, od předſewzetj ſwého odſtaupiti, vpuſtiti. Der Wein iſt abgeſtanden, vjno ſe zkazylo, zwětralo; der Baum, ſtrom vſchl; die Fiſche ſind abgeſtanden, ryby polekaly, t. g. pomřely, sl. pokapaly. Ein abgeſtandener Aal, leklý, sl. ſkapatý, auhoř. 2) activ. popuſtiti, poſtaupiti. Ein Amt, auřadu zanechati, ginému ho popuſtiti, poſtaupiti. Sich abſtehen, přeſtáti, vſtáti ſe. Das Pferd hat ſich abgeſtanden, kůň ſe zaſtál, diſtare; abſiſtere, deſiſtere.

Strany zdroje: I/140

Decken, v. a. krýti, přikryti, zakryti, pokrýwati. 2) auf den Tiſch, proſtřjti, proſtjrati, na ſtůl ſtrogiti. 3) fig. chrániti, vchrániti. 4) opatřiti, vgiſtiti; ich bin hinlänglich gedeckt, gſem dokonále vgiſſtěn. 5) das Dach mit Schindeln, ſſindeli pobiti; mit Stroh, ſlámau poſſiti.

Strany zdroje: I/140

Decker, m. der Dachdecker, přikrywač, pokrywač. 2) Der Tafeldecker, proſtirač, kterýž proſtjrá na ſtůl.

Strany zdroje: I/212

Frey-, ſwobodný; der Freyherr, ſwobodný pán; der Freyhof, ſwobodný dwůr; der Freymäurer, ſwobodný zednjk. 2) zdarma: der Freytiſch, ſtůl, tabule za darmo.

Strany zdroje: I/29

Altar, m. oltář, obětnice, poſwátný ſtůl, altare, ara. Altärchen, Altärlein, n. oltářjk, oltářjček, arula. Das Sacrament des Altars, ſwátoſt oltářnj, ſacramentum altaris, euchariſtia.