Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 29 skupin hesel.

Strany zdroje: I/262

Hageſtolz, m. ſtarý mládenec, bezženec, miſogamus; die —ze, —zinn, ſtará panna.



Strany zdroje: I/288, I/289

Hoch, adj. wyſoký, altus; com. höher, wyšſſj, ſuperl. der höchſte, neywyšſſj. Das höchſte Gut, ſwrchowané dobré, ſummum bonum. fig. Es iſt ſchon hoher Tag, giž geſt dlauho na den, na dni; hohes Alter, ſtarý (ſtařecý) wěk; um hohes Geld ſpielen, o weliké penjze hráti; auf dem hohen Meere, na ſſjrém (ſſirokém) moři; es iſt hohe Zeit, geſt ſwrchowaný, (wrchowatý) čas; es iſt die höchſte Zeit, geſt neywětſſj čas; adv. wyſoko, wyſoce, alte. 289 2) zweyſſj; haushoch, zweyſſj domu, ellenhoch, zweyſſj lokte. 3) fig. hoch kaufen, draho (draze) kaupiti; hoch halten, mnoho ſobě wážiti; hoch bringen, daleko přiweſti; hoch aufnehmen, za zlé mjti.



Strany zdroje: I/289

Hochbetagt, adj. zletilý, welmi ſtarý, ſtařjčký.



Strany zdroje: I/289

Hochzeitvater, m. ſtaroſwat, ſtarý ſwat.



Strany zdroje: II/69

Nicht, ne, non; subst. zu Nichte machen, w nic, w niweč obrátiti; mit Nichten, nikoli. 2) adv. ne, non; ich ſehe nicht, newidjm; nicht ein Mann, ani geden muž; er kann nicht einmal ſchreiben, nevmj ani pſáti; nicht einmal, ſondern oft, ne gednau, ale čaſto; gar nicht, nikoli; durchaus nicht, nikoliwěk; nicht mehr, nikdý wjce; nicht nur, ne gen; der Himmel wolle es nicht, vchoweyž Bůh! Iſt es nicht wahr? nenjliž prawda? iſt nicht, nenj, non est; wo nicht, geſtli, zdali ne; wie ſchlau ein alter Kaufmann nicht iſt, gakž chytrý geſt ſtarý kupec! wie matt bin ich nicht, gakž gſem mdlý.



Strany zdroje: II/143

Satt, adj. ſytý, ſyt, satur; adv. doſti, satis; ich bin ſchon ſatt, giž gſem ſyt, mor. giž mám do Boha; ſich ſatt eſſen, trinken, do ſyta ſe nagjſti, ſe napiti. 2) fig. a) Sich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe nečemu něčemu doſti wynadjwati, wynahljdati; ſich ſatt lachen, ſpielen, ſchlafen, naſmáti ſe, nahrati ſe, wyſpati ſe. b) Seines Lebens ſatt ſeyn, mrzeti, omrzeti někoho žiwu býti; alt und Lebens ſatt, ſtarý a žiwobytj ſyt. c) Einer Sache ſatt werden, něčeho ſe nabažiti, naſytiti, nawoliti. d) Satt zu thun haben, mjti doſt co dělati; ein Niemmerſatt, nedožraut, nedopita, nedoſyt, neſyta.



Strany zdroje: II/217

Soldat, m. wogák, wálečnjk, miles; ein freywilliger, dobrowolnjk, voluntarius; ein gemeiner, ſproſtý, obecný, gregarius; ein alter, ſtarý, veteranus; ein junger, Recrut, nowáček, tiro; ein abgedankter, Invalide, wyſlauženec; die Soldaten, collect. wogačina; Soldat werden, dáti ſe na wognu, pod wogáky, za wogáka.



Strany zdroje: II/273

Teſtament, n. kſſaft, pořjzenj, Testamentum; das T. machen, kſſaft dělati; im T. vormachen, kſſaftem odkázati; ein T. umſtoßen, kſſaft, zruſſiti kſſaft zruſſiti , zwrhnauti. 2) zákon; das alte T., ſtarý zákon.



Strany zdroje: II/381

Vierteljahr, n. čtwrt léta, roku; alt, ſtarý.



Strany zdroje: I/90

Baufällig, adv. na zbořenj, na ſpadnutj; z. B. ein Haus, dům ſtarý, ſeſſlý, chatrný, ruinosus.



Strany zdroje: II/462

Ziemlich, adj. hodný; von ziemlicher Größe, hodné weyſſky; adv. hodně, doſti; ziemlich ſo alt, als ich, hrubě, ſkoro tak ſtarý gako gá.



Strany zdroje: I/96

Begraut, adj. zaſtaralý, ſtarý, ſtařičký, ſſediwý.



Strany zdroje: I/107

Betagt, adj. letitý, ſtarý, kopuletý.



Strany zdroje: I/114

Bierbrauer, m. ſládek, pan ſtarý.



Strany zdroje: I/124

Brauer, m. ſládek; der Braumeiſter, pan ſtarý; die —inn, ſládkowá, panj ſtará.



Strany zdroje: I/124

Brautwerber, m. námluwce, ſtarý ſwat, ſtaroſwat.



Strany zdroje: I/131

Bund, m. plur. Bünde, ſmlauwa, záwazek, vmluwa, ſpolek, punt, foedus, ſocietas; der alte und neue Bund, ſtarý a nowý zákon; der türkiſche Bund, turecká čepice, turban, zawitj.



Strany zdroje: I/146

Dreyßiger, m. třidcet let ſtarý, třidcátnjk, tricenarius.



Strany zdroje: I/168

Eintägig, adj. gednodennj, dennj, gednoho dne, geden den ſtarý.



Strany zdroje: I/22

Achtziger, m. oſmdeſátnjk, 80 let ſtarý.



Strany zdroje: I/23

Adam, m. Adam, Adamus, der alte, ſtarý Adam, Bibl. přirozené žádoſti.



Strany zdroje: I/25

Ahn, m. ſtarý otec, děd, dědek, dědeček.



Strany zdroje: I/25

Ahnherr, m. dědeček, ſtarý pantáta.



Strany zdroje: I/215

Fuchs, m. pl. Füchſe, liſſka, vulpes, das Männchen, liſſák. Dim. das Füchschen, Füchslein, liſſtička, vulpecula; ein junger Fuchs, ljſſčj liſſčj ſſtěně, ljſſtě, ol. liſſenec. 2) Das Rauchwerk, liſſčj kůže, liſſka. 3) von Pferden, ryzka, ryſſawý kůň. 4) zerzawý člowěk, ryſſán, zerzaun. 5) Füchſe haben, žlutých (peněz) mjti. 6) fig. chytrák; ein ſchlauer Fuchs, chytrá liſſka, ſtarý ſſibal, liſſkau podſſitý.



Strany zdroje: I/28, I/29

Alt, adj. älter, älteſte, ſtarý, á, é, ſtarſſj, neyſtarſſj, ſenex, vetus, antiquus. Wie alt iſt er? gak ſtarý geſt? Ich bin zwanzig Jahr alt, dwadcet let mám, dwadceti let gſem ſtarý. Das Kind iſt noch nicht acht Tage alt, to djtě geſſtě nemá oſm dnj, geſſtě nenj oſm dnj ſtářj, ſtáro. Wer iſt unter uns der älteſte? kdo z nás geſt neyſtarſſj? 2. dlauhotrwagjcý, letitý, annoſus, antiquus, ku př. eine alte Eiche, ſtarý dub; alte Bücher, ſtaré knihy. 3. wěkem ſeſſlý, dlauhowěký, ætate provectus, ſenex. Ein alter Mann, ſtarý člowěk, ſtařec, ſtarček, ſtareček, kmet. Eine alte Frau, ein altes Weib, ſtará žena, ſtařena, ſtařice, baba, babička, babka, anus. Alte Leute, ſtařj lidé. Auf meine alten Tage, na má ſtará kolena. Přjſlowj: Jung gewohnt, alt gethan, čemu přiwykneš w mladoſti, budeš činiti w ſtaroſti. Alt werden, ſtarnauti, sſtarati ſe, wěkem ſcházeti, ſeneſcere; wetſſeti, zwetſſeti, ſcházeti, veteraſcere. Alter, ſtarec, ſtarček, ſtareček. Alte, ſtařena, ſtařice, babička, babice. Die Alten, ſtařj, ſtarcowé, předkowé, veteres, priſci. 4. ſtarobylý, ſtarodáwnj, ſtarožitný, 29 vetus, antiquus, priſcus. Ein alter Freund, ſtarobylý přjtel, veteranus amicus. Ein alter Haß, ſtarodáwnj nenáwiſt. Ein alter Aberglaube, ſtará, zaſtaralá powěra. 5. nenowý, vetus, vetuſtus. Ein alter Hut, ſtarý klobauk. Ein alter Wein, ſtaré wjno. 6. býwalý, předeſſlý. Der alte Pfarrer, býwalý farář. Das alte Teſtament, ſtarý zákon. Alte Zeiten, předeſſlj čaſowé. 7. zaſſlý, antiquus, obſoletus. Alte Wörter, zaſſlá, zaſtaralá ſlowa. 8. ſeſſlý, ruinoſus, ku přjk. Ein altes Gebäude, ſeſſlé ſtawenj. 9. wetchý, vetuſtate detritus, alte Kleider, wetché ſſaty. 10. Etwas alt, obſtarný, obſtarožný, přjſtarý, ſ. ältlich. 11. Sehr alt, přeſtarý, lety přebraný, ſtaroletý, wěkowitý.



Strany zdroje: I/29

Alter, n. wěk, ſtářj, léta žiwobytj, ætas, æuum. Sein Alter zubringen, wěk tráwiti, ætatem agere, tranſigere. Ich bin in dem Alter, daß @. w takowém gſem wěku aneb ſtářj, že @. Wir ſind gleiches Alters, von gleichem Alter, gſme gednoho ſtářj, w gednom ſtářj, gednowěcý, wrſtewnjcy, ſumus coætanei.. coætanei. Er iſt in meinem Alter, geſt w mém ſtářj, mého wěku. Das goldene Alter, zlatý wěk, ætas aurea. 2. ſtarý wěk, ſtaroſt, ſeſſloſt ěku, ſenectus. Es iſt ein beſchwerliches Ding um das Alter, ſtaroſt nenj radoſt, ale žaloſt. Das Alter iſt mürriſch, ſeſſloſt wěku geſt newrlá, t. g. ſtařj lidé mrzutj.



Strany zdroje: I/29

Alterthum, n. ſtarý wěk, ſtarobyloſt, ſtarožitnoſt, antiquitas.



Strany zdroje: I/29

Altklug, adj. maudrý gako ſtarý; adv. altklug thun, maudře ſobě počjnati, gako ſtarý.



Strany zdroje: I/29

Altvater, m. ſtarý otec, děd, dědek, auus. 2. Patryarcha, arcyotec, patriarcha.