Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 86 skupin hesel.

Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.



Strany zdroje: I/34

Anfallen, 1. v. n. na něco padnauti, wpadnauti; der Baum fiel an die Mauer an, ſtrom padl na zed; die Vögel fallen hier gerne an, ptácy ſem rádi padagj, t. g. přiletugj. 2) připadnauti, t. g. doſtati ſe. Es iſt mir eine Erbſchaft angefallen, t. g. zugefallen, připadlo mi dědictwj. 2. v. a. na někoho wpadnauti, dotřjti, dorazyti, připadnauti, někoho napadnauti, popadnauti, přikwačiti, autok, wpád včiniti, invadere, impetum facere. Der Feind fiel das Land an, nepřjtel wpadl, wpád, autok včinil do země. Der Hund fällt alle Leute an, pes na každého dotjrá, mor. doſýpá.



Strany zdroje: I/290

Hohl, adj. dutý, cavus; ein hohler Baum, daupný, daupnatý ſtrom; ein hohler Zahn, ſſtěrbiwý ( mor. ſſtěrbatý, kotlawý), wyžraný zub; hohl machen, ſ. Höhlen. 2) poddutý, concavus; hohle Augen, wpadlé oči; hohler Weg, ſ. Hohlweg; hohles Brod, odulý, odpadlý chléb; hohle Hand, dlaň, vola. 3) fig. Eine hohle Stimme, temný hlas.



Strany zdroje: I/292

Holz, n. dřewo, lignum; collect. dřjwj; drwa pl. dim. das Hölzchen, Hölzlein, dřjwko, mor. dřewce, dřewko; beſchlagenes Holz, teſanice; verfaultes Holz, práchno; zu Holze werden, dřewěněti, zdrewěněti. 2) dřewo, ſtrom, arbor. 3) les, dim. leſýk, ſylua; ins Holz gehen, do leſa gjti.



Strany zdroje: I/311

Kappen, v. a. kleſtiti; die Weiden, wrby okleſtiti; den Maſt, podtjnati ſtrom w korábu. 2) die Hähne, kapauniti, kapaunowati.



Strany zdroje: I/312

Kaſtanienbaum, m. kaſſtan, kaſſtanowý ſtrom, Fagus caſtanea, Lin. der wilde, diwoký kaſſtan, Aesculus, L. Kaſtanienbraun, adj. Käſtenbraun, kaſſtanowé barwy.



Strany zdroje: I/316

Kermes-, čerwcowý; Kermesbaum, čerwec, čerwcowý ſtrom, quercus coccifera, L.



Strany zdroje: I/320

Klafterig, adj. ſáhowý; ein dreyklafteriger Baum, třjſáhowý ſtrom.



Strany zdroje: I/323

Klettern, v. n. lezti, mor. ſſplhati, lamozyti ſe; auf den Baum klettern, na ſtrom lézti, wyſaukati ſe; der Kletterer, lézák; das Klettern, lezenj.



Strany zdroje: I/331

Koralle, f. korál, corallium; dim. korálek; der Korallenbaum, korálowý ſtrom, erythrina corallodendron, L.



Strany zdroje: I/335

Kränzen, v. a. wěnčiti, owěnčiti, wěncem ozdobiti. 2) ſtrom do kola oblaupati.



Strany zdroje: II/1

Lachbaum, m. liznjk, lizowaný, lihowaný ſtrom, hraničnjk.



Strany zdroje: II/21

Limonienbaum, m. limaunowý ſtrom.



Strany zdroje: II/21

Linde, f. der Lindenbaum, ljpa, lipowý ſtrom, tilia. Die Linden, coll. ljpj, ljpowj.



Strany zdroje: II/21

Liſpeln, v. n. et a. ſſeplati; der Baum liſpelt, ſtrom ſſuſtj; in die Ohren, ſſeptati, mor. ſſuſſkati. Das Liſpeln, ſſeptánj.



Strany zdroje: II/25

Luft, f. pl. Lüfte, powětřj, aer, aura; in den Lüften fahren, w powětřj ljtati; Luft ſchöpfen, dýchati, oddychati; du ſprichſt in die Luft, darmo řeč, darmo mluwjš; in freyer Luft, pod ſſjrým nebem; einem Baume Luft machen, ſtrom prokleſtiti; dem Blute —, žilau puſtiti; fig. dem Herzen —, poſteſknauti ſobě; einem Gedanken —, něco zgewiti; etwas an die Luft legen, něco na powětřj wyložiti. 2) wjtr; dim. das Lüftchen, wětřjk, wětřjček; die Luft kommt aus Morgen, wjtr wěge od wýchodu.



Strany zdroje: II/30

Mahlbaum, m. lizowaný ſtrom, meznjk.



Strany zdroje: II/31

Mandelbaum, m. mandle, mandlowý ſtrom.



Strany zdroje: II/35

Maſt, m. der Maſtbaum, ſtežeň, ſtožár; ſlaup, ſtrom korábowý, malus ( bey Einigen auch, žežlo, žezlo, aber fehlerhaft, denn žežl iſt nur ein Stab. ) Maſt-, z. B. Maſtlos, bez ſtežně; Maſtkorb, koš na ſtežni, na korabowém ſlaupu.



Strany zdroje: II/45

Miſpel-, nyſſpulowý; der Miſpelbaum, nyſſpulowý ſtrom.



Strany zdroje: II/53

Mulmig, adj. mulmige Erde, prſť. 2) čerwotočný; ein mülmiger Baum, čerwotočný ſtrom.



Strany zdroje: II/74

Nußbaum, m. ořech, ořechowý ſtrom; adv. col. ořeſſj, ořeſſina.



Strany zdroje: II/77

Obſtbaum, m. pl. Obſtbäume, owocný ſtrom; gepfropfter, ſſtěp; viele gepfr. Bäume, ſſtěpj; ein wilder, pláň; dim. das Obſtbäumchen, ſſtjpek; pláňka,



Strany zdroje: II/84

Palmbaum, m. palmowý ſtrom, palma, palma, dim. palmička.



Strany zdroje: II/85

Pantoffel-, pantoflowý; Pantofelbaum Pantoffelbaum, Holz, pantoflowý ſtrom, dřewo.



Strany zdroje: II/93

Pflaumenbaum, m. ſſweſtka, ſſweſtkowý ſtrom, Prunus domestica. 2) ſljwa.



Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.



Strany zdroje: II/111

Rauchwerken, v. a. kleſtiti (ſtrom).



Strany zdroje: II/162

Schiffbaum, m. ſtežeň, žezl, ſtrom žezelnj, malus.



Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?



Strany zdroje: II/192

Schutz, m. pl. Schütze, obrana, ochrana, praesidium, tutela; in Schutz aufnehmen, přigmauti pod ochranu. 2) ſtawidlo, okenice. 3) zákampj; der Baum ſteht im Schutze, ſtrom ſtogj w zákampj.



Strany zdroje: II/204

Segelbaum, n. ſtežeň, ſtožár, žezl, žezelnj ſtrom, malus.



Strany zdroje: II/207

Selbſtdürre, adj. ſamoſchlý; ein Baum, ſtrom.



Strany zdroje: II/236

Stammbaum, m. ſtrom pokolenj, rodu.



Strany zdroje: II/238, II/239

Stärke, f. tluſtoſt; der Baum hält 20 Zoll 239 in der Stärke, ſtrom ten geſt 20 caulů ztlauſſtj. 2) ſýla, fortitudo; die Stärke des Kriegsheeres, ſýla, množſtwj wogſka, copia militum; einer Meile, dálka; der Seele, wyſokoſt, wzneſſenoſt duſſe; der Stimme, hřmotnoſt; des Weines, kořenatoſt; des Leibes, ſýla, řičnoſt; eines Hauſes, Zeuges, pewnoſt. 2) die weiße, ſſkrob; die blaue, ſſmolka.



Strany zdroje: II/269

Tannenbaum, m. gedle, gedlowý ſtrom.



Strany zdroje: I/77

Ausputzen, v. a. wyčiſtiti, wykráſſliti; ein Licht, ſwjčku zhaſyti; einen Baum, ſtrom prokleſtiti; einen Brunnen, ſtudnicy wycýditi; einen ausputzen, někoho wypljſniti, wypeſkowati.



Strany zdroje: II/308

Umbrechen, v. a. přelomiti; einen Baum, ſtrom. 2) rozworati; einen Neubruch, nowinu. 3) rozreypati; den Boden, půdu. 4) Herum, olámati, olamowati.



Strany zdroje: II/309

Umgraben, v. a. přeryti, překopati; ein Beet, záhon. 2) okopati, okopáwati; einen Baum, ſtrom.



Strany zdroje: II/309

Umhacken, v. a. podſekati; einen Baum, ſtrom. 2) oſekati.



Strany zdroje: II/309

Umhauen, v. a. podtjti, podſekati, porazyti; einen Baum, ſtrom. 2) herum, obſekati. 3) poſekati; einen Wald, les .



Strany zdroje: I/79

Ausſchießen, 1. v. a. wyſtřeliti, poſtřjleti, přeſtati ſtřjleti; auswerfen, wywrcy, brakowati. 2. v. n. der Saame ſchießt aus, ſemeno wzcházý; der Baum ſchießt aus, ſtrom pučj, wyrážj.



Strany zdroje: II/312

Umſchütten, v. a. přeliti, přeljwati. 2) rozliti; ein Glas Bier, ſklenicy piwa. 3) zamjchati; eine Arzeney, ljk. 4) obliti, einen Baum, mit Waſſer, ſtrom wodau, obſypati; mit Erde, zemj.



Strany zdroje: I/79

Ausſchlagen, 2. v. n. der Baum ſchlägt aus, ſtrom pučj ſe, wyrážj; die Wände ſchlagen aus, ſtěny prokwětagj; am Leibe ausſchlagen, oſeypati ſe; die Sache iſt anders ausgeſchlagen, wěc gináč wypadla, gináč ſe powedla.



Strany zdroje: II/313

Umſtürzen, v. n. zwrátiti ſe, wywrátiti ſe; der Baum, ſtrom. b) zbořiti ſe; die Mauer, zeď. c) zwrcy ſe, zwrátiti ſe; der Wagen, wůz. 2) zwrcy, zwrátiti. b) zbořiti. 3) poklopiti; ein Gefäß, nádobu.



Strany zdroje: II/313

Umwehen, v. a. wánjm wywrátiti, wywáti; einen Baum, ſtrom. 2) owáti, owjti, owjwati; der Wind das Haus, wjtr, dům.



Strany zdroje: II/313

Umwerfen, v. a. hoditi; den Mantel, pláſſť na ſebe. b) v. rec. der Hirſch, vhnauti ſe, wyſſinauti. c) zwrátiti, zkáceti, porazyti, wywrátiti; den Baum, ſtrom. d) přewrhnauti, zkáceti, zpřewraceti, Tiſche, Stühle, Bänke, ſtoly, ſtolice, lawice. e) zbořiti; Altäre, Mauern, oltáře, zdi. f) fig. zwrcy, přewrhnauti, zwrátiti; den Wagen, wůz.



Strany zdroje: II/318

Unfruchtbar, adj. neaurodný, neplinný; das Feld, d. Baum, pole, ſtrom. 2) neplodný; die —keit, noſt; das Weib, žena.



Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.



Strany zdroje: II/331, II/332

Untragbar, adj. nenoſný, neaurodný; Baum, 332 ſtrom; eine untragbare Kuh, nebřezý, galowá kráwa.



Strany zdroje: II/342

Verdorren, v. n. ſchnauti, vſchnauti; der Baum, ſtrom. b) poſchnauti; alle Bäume, ſtromy. c) wyprahnauti; vor Hitze, horkem. Verdorrt, vſchlý; eine Hand, ruka. d) wyprahlý; eine Zunge, gazyk.



Strany zdroje: II/354

Verletzen, v. a. razyti, raniti, poraniti, einen Baum, ſtrom; am Leibe, na těle. b) ruſſiti; den Bund, den Eid, die Zuſage, záwazek, přjſahu, přjpowěd; die eheliche Treue, wjru manželſkau. c) poruſſiti; das Siegel, pečet. d) fig. vrazyti; Jemandes Recht, Ehre, něčj práwo, čeſt; die —ung, raněnj, poraněnj, ruſſenj, zruſſenj, poruſſenj, vraženj.



Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.



Strany zdroje: II/372

Vertrocknen, v. n. oſchnauti, oſáknauti, oſychati; der Bach, die Thränen, potok, ſlze. 2) wyprahnauti, wyſchnauti; der Brunnen, die Milch in der Bruſt, ſtudnice, mléko w prſých. c) vſchnauti; der Baum, ſtrom; vertrocknet, oſáklý, oſchlý, zaſchlý.



Strany zdroje: II/404

Wald-, leſnj; der Waldbaum, leſnj ſtrom; das Waldrecht, leſnj práwo. 2) planý; die Waldbirn, planá hruſſka; die Waldmelde, planá lebeda.



Strany zdroje: II/406

Wallnußbaum, m. wlaſký ořech, wlaſká ořeſſina, ořechowý ſtrom, Juglans Lin.



Strany zdroje: I/88

Balſam-, balſſámowý, balſſánowý; Balſambaum, m. balſſánowý ſtrom.



Strany zdroje: II/417

Weichſel-, wiſſňowý; der Weichſelbaum, wiſſňowý ſtrom, wiſſně.



Strany zdroje: II/418

Weidenbaum, m. wrba, wrbowý ſtrom.



Strany zdroje: II/424

Wellbaum, m. hřjdelnj ſtrom. 2) hřjdel.



Strany zdroje: II/435

Wild, adj. planý; wilde Pflanzen, plané byliny; ein wilder Baum, planý ſtrom. 2) diwoký, ferus; ein Schwein, ein Eſel, eine Gans, diwoká ſwině; diwoký oſel, diwoká huſa; Erde, země; ein wildes Thier, diwočina, fera. 3) diwý, diwoký; ein wilder Menſch, diwý, diwoký, podiwočelý, wygewený člowěk; ein Wilder, diwoch; ein wildes Vergnügen, diwoké wyraženj; wild ſeyn, diwočiti ſe; wild werden, diwočeti, zdiwočeti, zwlčeti; wild machen, diwočiti, zdiwočiti, zplaſſiti. 4) ljtý; immanis; wilde Thiere, ljtá zwěř, ſſelma, bestia. 5) plachý, ferus; ein wildes Pferd, plachý kůň. 6) diwoký, diwý, wogſký, wogenſký; wildes Fleiſch, wogſké, diwé, zlé, woganſké maſo. 7) puſtý; wilde Gegend, puſtá kragina; wild werden, puſtnauti, zpuſtnauti; adv. planě, diwoce, diwě, ljtě.



Strany zdroje: I/91

Baum, m. ſtrom, dim. Bäumchen, ſtrůmek, ſtromeček; gepfropfter, ſſtěp, ſſtjpek; wilder, planý ſtrom, pláně; Ausſtreichbaum beym Gerber, poſtruh; Maſtbaum, ſlaup; Wiesbaum, pawuza.



Strany zdroje: I/91

Bäumen, v. n. lezti, ſkákati, drápati ſe, ſſkrábati ſe na ſtrom. 2) ſich, zpjnati ſe.



Strany zdroje: I/91

Baumwollenbaum, m. bawlnowý ſtrom.



Strany zdroje: II/454

Zeichnen, v. a. et n. reyſowati; einen Baum, ſtrom. 2) znamenati, zaznamenati; das Vieh, etwas im Buche, dobytek, něco w knjze. 3) mit dem Akzente, známkowati.



Strany zdroje: II/462

Zimmtbaum, m. ſkořice, ſkořicowý ſtrom, Laurus cinnamomum cinnamonum Lin.



Strany zdroje: II/463

Zitronen-, cytronowý; der Zitronenbaum, cytronowý ſtrom, cytron.



Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.



Strany zdroje: II/480

Zwetſchken-, ſſweſtkowý; der Zwetſchkenbaum, ſſweſtka, ſſweſtkowý ſtrom; coll. ſſweſtkowj.



Strany zdroje: I/13

Abſchütteln, v. a. odtřáſti, otřáſti, ſtřáſti, wytřáſti; a) einen Baum, ſtrom klátiti, owoce s něho otřáſti, otřáſati; b) das Joch, gho s ſebe ſtřáſti, ſwrcy; c) das Fieber hat mich wacker abgeſchüttelt, zymnice mne ſtatečně wytřáſla, decutere.



Strany zdroje: I/118

Blockbaum, m. ſtrom na klády.



Strany zdroje: I/15

bſtämmen, v. a. kmen porazyti, ſtrom ſtjti.



Strany zdroje: I/125



Strany zdroje: I/16

Abſtehen, v. irreg. ſ. ſtehen. 1) neut. odſtáti, odſtaupiti, wzdálenu býti. Der Tiſch ſtehet weit von der Wand ab, ſtůl daleko od ſtěny ſtogj. Von ſeinem Vorhaben, od předſewzetj ſwého odſtaupiti, vpuſtiti. Der Wein iſt abgeſtanden, vjno ſe zkazylo, zwětralo; der Baum, ſtrom vſchl; die Fiſche ſind abgeſtanden, ryby polekaly, t. g. pomřely, sl. pokapaly. Ein abgeſtandener Aal, leklý, sl. ſkapatý, auhoř. 2) activ. popuſtiti, poſtaupiti. Ein Amt, auřadu zanechati, ginému ho popuſtiti, poſtaupiti. Sich abſtehen, přeſtáti, vſtáti ſe. Das Pferd hat ſich abgeſtanden, kůň ſe zaſtál, diſtare; abſiſtere, deſiſtere.



Strany zdroje: I/125

Breit, adj. ſſiroký, latus, adv. ſſiroko, ſſiroce. Einen Finger breit, z ſſjřj gednoho prſtu; ein breiter Baum, rozložitý ſtrom; weit und breit bekannt, daleko a ſſiroko známý; ſich breit machen, fig. rozdjrati ſe, roztahowati ſe; ſich mit etwas, chlubiti ſe s něčjm.



Strany zdroje: I/16

Abſterben, v. n. irr. odemřjti, pomřjti, vmřjti, wymřjti, zemřjti. Seine Aeltern ſind ihm ſehr früh abgeſtorben, rodičowé ho přjliš čaſně odemřeli, brzo mu pomřeli. Dieſes Haus wird bald abſterben, tento dům neb rod brzo wymře. Der ünde, der Welt, hřjchu, ſwětu vmřjti, zemřjti. 2) zdřewěněti, zmrtwěti, ztrnauti. Ein abgeſtorbenes Glied, zdřewěnělý, zmrtwělý, ztrnulý aud. 3) vſchnauti, wyhynauti. Ein abgeſtorbener Baum, ſuchý ſtrom. Alles iſt abgeſtorben, wſſecko wyhynulo.



Strany zdroje: I/134

Ceder, f. cedr, cedrus. Cedern, adj. cedrowý; Cedernbaum, cedrowý ſtrom.



Strany zdroje: I/136

Cypreſſe, f. der Cypreſſenbaum, cypřiš, cypřiſſowý ſtrom, cupreſſus.



Strany zdroje: I/139

Dattelbaum, m. daktylowý ſtrom, Phœnix dactylifera. L.



Strany zdroje: I/151

Ebenbaum, m. ſtrom ebenowý, černý dub, eben, ebenus.



Strany zdroje: I/154

Eibe, f. der Eibenbaum, tis, tiſowý ſtrom, taxus; von Eiben, tiſowý.



Strany zdroje: I/154

Eiche, f. der Eichbaum, dub, dubowý ſtrom, quercus. Eine junge Eiche, daubec, daubek, dubeček. 2) das Eichmaß , vſtanowená mjra, wyměřowánj nádob podlé mjry.



Strany zdroje: I/191

Eſchroſe, f. das Eſchröſel, oſſkeruſſowý ſtrom, ſorbus domeſtica. Die Eſcheritzen, oſſkeruſſe.



Strany zdroje: I/198

Feige, f. fjk, ficus. 2) eine unreife, holička, groſsus. Der Feigenbaum, fjk, fjkowý ſtrom. Feigenbäume, fjkowj, Coll. Das Feigenblatt, fjkowý liſt.



Strany zdroje: I/214

Frucht-, obilný, owocný; der Fruchtbaum, owocný ſtrom.



Strany zdroje: I/250

Gorkbaum, m. pantowlowý ſtrom.