Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/43

Anrichten, v. a. přichyſtati, přihotowiti, parare, præparare; die Speiſen anrichten, gidla připrawiti, přiſtrogiti, vſtrogiti. 2) ſtropiti, včiniti, způſobiti, creare.

Strany zdroje: I/47

Anſpinnen, v. a. připřjſti. 2) naſtrogiti, ſetkati, ſoſnowati, ſpléſti, ſtropiti, moliri.

Strany zdroje: I/48

Anſtellen, v. a. poſtawiti, přiſtawiti, adponere. 2) poſtawiti, vſtanowiti, conſtituere. 3) naſtrogiti, připrawiti, přiſtrogiti, způſobiti, zřjditi, ſubornare. 4) dokázati, dowéſti, ſpáchati, ſtropiti, wywéſti, patrare. 5) doſaditi, oſaditi, poſaditi, vſtawiti, inſtituere. 6) ſich anſtellen, a) poſtawiti ſe, na čekanau gjti; b) chowati ſe, zprawowati ſe, ſe gerere; c) dělati ſe, ſtawěti ſe, ſimulare.

Strany zdroje: I/49

Anſtiften, v. a. ſtropiti, včiniti, způſobiti, efficere. 2) nabádati, nawáděti, nawéſti, inſtigare; falſche Zeugen anſtiften, křiwé swědky namluwiti, naſtrogiti.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: I/52

Anzetteln, v. a. naſnowati, oſnowu natáhnauti, ordiri telam. 2) naſtrogiti, ſtropiti, začjti, moliri, ſtruere.

Strany zdroje: II/324

Unruhe, f. nepokog, inquies; anrichten, nepokog, různicy ſtropiti.

Strany zdroje: II/359

Verrätherey, f. zrada, prorada; eine V. anſtiften, anſpinnen, zradu kauti, ſnowati, ſtropiti.

Strany zdroje: II/365

Verſchwörung, f. zapřiſáhnutj, ſpiknutj, conjuratio; eine V. anſtellen, ſpiknutj ſtropiti.

Strany zdroje: II/451

Zank, m. křik, ſwár, wáda, haſſteřenj; einen Zank anfangen, do křiku ſe dáti; Zank ſtiften, wádu, křik ſtropiti, .

Strany zdroje: II/474

Zurichten, v. a. připrawiti, přiſtrogiti, přihotowiti; ein Unglück, neſſtěſtj ſtropiti, ſtřápati; Waare, Leder, připrawiti zbožj, kůži. 2) fig. ſich zurichten, zprawiti ſe, zdělati ſe. b) Einen übel, někoho zdělati, zmalowati, zkatowati.

Strany zdroje: I/176

Entſpinnen, v. a. ſtropiti, zdwihnauti; ſich, pogjti, začátek wzýti.

Strany zdroje: I/186

Erregen, v. a. pohnauti, zdwjhati, pozdwihnauti. 2) fig. ſtropiti, způſobiti. Ein Geſchrey, křiku nadělati; Aufruhr, bauřku ſtropiti; Krieg, wálku zdwihnauti, zbuditi, ſtropiti. Ein Gelächter, ſmjch ſtropiti, vdělati, ſtrhnauti. Die Erregnung, ſtropenj, zbuzenj, zdwiženj, pozdwiženj.

Strany zdroje: I/189, I/190

Erwecken, v. a. probuditi ze ſna, zbuditi, von dem Tode, wzkřjſyti. 2) fig. wzbu 190 diti, wzbuzowati; způſobiti; Aufruhr, bauřku ſtropiti. Die Erweckung, zbuzenj, probuzenj; wzbuzenj, wzbuzowánj, způſobenj.

Strany zdroje: I/244

Gezänk, n. ſwáda, ſwár, wáda, hádka; mor. ſſkorpenj, hamar; ein Gezänze Gezänke anfangen, ſwádu ſtropiti.