Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 25 skupin hesel.

Strany zdroje: I/32

Anbinden, v. a. přiwázati, vwázati. 2. někoho na ſwátek wázati, obdarowati, někomu dar zawázati, nawázati. 3. Kurz angebunden ſeyn, hněwiwým, prchliwým býti. Mit einem anbinden, s někým ſe hádati, potýkati, přjti.



Strany zdroje: I/263

Halb, adj. půl, dimidius, ſemi; eine halbe Stunde, půl hodiny; den ganzen halben Tag, celého půl dne; bis in den halben Tag ſchlafen, až do poledne ſpáti; im halben April, v proſtřed dubna; zu halben Stunden, po půl hodinách, wždy po půl hodině; halb Prag, půl, polowic Prahy; auf den halben Berg, do polu wrchu. 2) fig. polowičnj, polowičný; ein halber Feyertag, polowičnj ſwátek. Adv. polowic, odpolu, půl, polau, napoly, ſemi; halbtodt, polaumrtwý, napoly mrtwý; halb blind, odpolu ſlepý; halb und halb, proſtředně, gakž takž; etwas halb hören, polowic toho (polowičně) ſlyſſeti; es iſt halb eins, zwey, drey, vier, fünf, geſt půl gedné, druhé, třetj, čtwrté, páté (hodiny); dritthalb, vierthalb, fünfthalb, maſc. půl třetjho, půl čtwrta, půl páta; foem. půl třetj, půl čtwrty, půl páty. Halb-, polo-, polau-, půl-: halbjährig, půlletnj, polauletnj, polauletý, ſemeſtris. 2) polowičnj. ſ. Halbbruder. 3) nedo-, halbwüchſig, nedoroſtlý.



Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.



Strany zdroje: I/36

Angebinde, n. wázané, wázanj, dar na ſwátek, donum onomaſticum.



Strany zdroje: I/319

Kirchtag, m. ſwátečnj den, ſwátek.



Strany zdroje: II/5

Lanzenfeſt, n. ſwátek kopj božjho.



Strany zdroje: II/8

Lauberhüttenfeſt, n. ſwátek ſtanů židowſkých.



Strany zdroje: II/33

Marichen, Marynka, Marienandacht, pobožnoſt maryánſká. Das Marienbild, obraz panny (panenky) Marye. Das Marienfeſt, ſwátek P. M.



Strany zdroje: II/75

Ob, praep. nad, super; ob dem Haupte, nad hlawau; ob dem Mahle, při gjdle, obědě; Oeſterreich ob der Ens, Rakauſy nad Onaſau. 2) Conj. zdali, li, zdali, an, utrum; Frage ihn, ob er es geſehen hat, optey ſe ho, widělli to; ſehe zu, ob er es iſt, podjwey ſe, geli on to; ich weiß nicht, ob ichs thue oder nicht, newjm, vdělámli to, (zdali to vdělám) čili ne; ob er? zdali on? 3) Als ob, gakoby; Gerade, als ob heute ein Feſttag wäre, práwě, gakoby dnes byl ſwátek.



Strany zdroje: II/83

Oſterfeyertag m. welikonočnj hod, ſwátek.



Strany zdroje: II/83

Oſtertag, n. welikonočnj ſlawný den, ſwátek.



Strany zdroje: II/93

Pfingſtfeyertag, m. ſwatoduſſnj ſwátek. 2) čtwrtek, dies Jovis.



Strany zdroje: II/220

Sonntagskleid, n. nedělnj ſſat, kabát pro neděli, na neděli, pro ſwátek.



Strany zdroje: II/249

Stiften, v. a. ženkličku nawljknauti; fig. založiti, nadati, condere, constituere; eine Univerſität, wyſoké ſſkoly založiti, zarazyti. 2) zaſwětiti; einen Feyertag, ſwátek. 4) zgednati; Frieden, zgednati, zawřjti pokog. 5) Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, přátelſtwj včiniti. 6) ploditi, tropiti; viel Unheil, Unglück, mnoho neſſtěſtj natropiti, naploditi, ztřápati, ſpjlati. 7) přináſſeti; Nutzen ſtiften; vžitek způſobiti, přineſti. 8) zaweſti; was haſt du wieder geſtiftet, což ſy zaſe zawedl, zakauſl, dokázal.



Strany zdroje: II/418

Weihnachtsfeyertag, n. wánočnj ſwátek, ſlawnoſt, ſlawný den.



Strany zdroje: I/187

Erſcheinung, f. vkázánj ſe; Gottes, eines Engels, zgewenj, apparitio; das Feſt der Erſcheinung, ſwátek třj králů, epiphania; vor Gericht, ſtánj před práwem. 2) widěnj, viſum; obluda, ol. přelud, phantasma. 3) Lufterſcheinung, vkaz w powětřj, ol. zázrak, phoenomenon. 4) nenadalá přjhoda.



Strany zdroje: I/194

Fallen, v. n. du fällſt, ich fiel, bin gefallen, padati, padnauti, vpadnauti; in der Kinderſprache, hapati, cadere; von einer Höhe, ſpadnauti; die Blätter fallen von den Bäumen, ljſtj padá, prſſj ze ſtromů; es fiel viel Schnee, mnoho ſněhu napadlo; es fiel mir aus der Hand, z ruky mně wypadlo; durch den Korb, ſkrze koš propadnauti; die fallende Sucht, padaucý nemoc; ſich wund fallen, potlaucy ſe pádem. 2) fig. der Fluß fällt ins Meer, řeka wpadá do moře; im Preiſe fallen, vlewiti; das Korn fiel, žjtu ſpadlo. Seine Liebe gegen dich iſt ſehr gefallen, láſka geho k tobě ſe welmi vmenſſila. Jemanden um den Hals fallen, někoho za krk wzýti. Dem Pferde in die Zügel, koně za vzdu vchopiti, popadnauti; in die Rede, do řeči wſkočiti; in den Kauf, překupowati; ins Land, wpadnauti do země; in die Haare, za wlaſy popadnauti; in eine Ohnmacht, omdleti; in einen tiefen Schlaf; twrdě vſnauti; in die Hände, do rukau přigjti, doſtati ſe; das Gut iſt an ihn gefallen, ſtatek připadl (dědictwjm, nápadem) na něho. Das Feſt fällt an einem Sonntag, ſwátek připadá, připadne w neděli. Wie fallen ſie auf mich? gak pak na mně přicházegj, zpomjnagj? Ich kann nicht darauf fallen, nemohu na to přigjti, zpomenauti. Es fällt mir ſchwer, unmöglich, geſt mi těžká wěc, nenj mi možná; jemanden hinderlich fallen, někomu něčjm překážeti, beſchwerlich fallen, obtěžowati. Fallen laſſen, vpuſtiti; den Muth, ſrdce ſtratiti; der Muth fällt ihm, myſl mu kleſá.



Strany zdroje: I/201

Feſt, n. ſwátek, ſlawnoſt, feſtum; ein hohes Feſt, z. B. Oſtern, hod, Božj hod. 2) Hody, kwas; Hochzeitfeſt, ſwadebnj weſelj; Freudenfeſt, radowánky.



Strany zdroje: I/202

Feyertag, m. ſwátek, ſwátečnj den.



Strany zdroje: I/211

Frauen-, ženſký: nach der Frauen Weiſe, po ženſku; Frauensperſon, Frauenbild, ženſká oſoba; Frauenkloſter, panenſký kláſſter. 2) Frauenkirche, Frauentag, koſtel, ſwátek panny Marye.



Strany zdroje: I/214

Frohnleichnamsfeſt, n. ſwátek, hod Božjho těla, feſtum corporis Chriſti.



Strany zdroje: I/26

Allerheiligen (Tag), wſſech ſwatých, (den, ſwátek), (dies) omnium ſanctorum.



Strany zdroje: I/225

Gebiethen, v. a. weleti, rozkazowati, přikazowati, poraučeti, imperare; ſeinem Zorne, zkrocowati hněw ſwůg. 2) Ein gebothener Feyertag, zaſwěcený ſwátek.



Strany zdroje: I/226

Geburt, f. porod, rozenj, partus; in der Geburt begriffen ſeyn, ku porodu pracowati. 2) narozenj, nativitas; das Feſt der Geburt Chriſti, ſwátek narozenj Kryſtowa. 3) fig. rod, ſtirps; von vornehmer Geburt, wzácného rodu; ein Edelmann von Geburt, rozený, rodem ſſlechtic, zeman. 4) počátek, wzeſſtj; die böſen Begierden in der Geburt erſticken, zlé žádoſti hned z počátku vduſyti. 5) plod, fetus; eine unzeitige Geburt, nedochůdče, nedoſſlý plod.



Strany zdroje: I/30

Am, mjſto an dem , k. p. am Thore, při bráně, v brány, ad, apud, iuxta; krank am Leibe, nemocný na těle; am Abende, v wečer, pod wečer, veſperi; am Feſte, we ſwátek; am Sonntage, w neděli; am beſten, neylépe; am ſchönſten, neykráſněgi.