Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 76 skupin hesel.

Strany zdroje: I/252

Gras, n. tráwa, gramen; dim. das Gräschen, Gräslein, trawička, trawinka. 2) fig. in das Gras beißen, za ſwé wzýti, ſmrtj zahynauti; es wird ihm bekommen wie den Hunden das Grasfreſſen, zažige toho gako pes meydla.



Strany zdroje: I/260, I/261

Haben, v. n. irr. ich habe, du haſt, er hat, Imp. ich hatte, mjti; von einer kurzen Zeit, poměti, habere; da haſt du, na, ná; da habt ihr, nate, náte; er hat zu leben, má z čeho; er hat zu bezahlen, může zaplatiti, ge s zaplacenj; Zeit haben, mjti kdy, po chwjly; der Fluß hat kein Waſſer, w řece nenj wody; fig. Sie haben zu befehlen, račte poraučeti; zu thun haben, 261 mjti co dělati; du haſt gut ſagen, tobě geſt lehce řjcy; es hat keine Gefahr, nenj ſe čeho báti; es hat ſeine Richtigkeit, to má ſwé mjſto, to geſt ſamo w ſobě; das hat nichts auf ſich, to nic nedělá. 2) doſtati; fürs Geld iſt alles zu haben, za penjze ge wſſechno k doſtánj. 3) v. auxil. býti; ich habe geleſen, četl gſem, gá gſem četl.



Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.



Strany zdroje: I/33

Aendern, v. a. ginačiti, měniti, mutare, ſeinen Vorſatz ändern, ſwé předſewzetj změniti, proměniti; ein Buch, knihu předělati, přeginačiti; das Haus ändern laſſen, dům dáti přeſtawěti; die Woh ung ändern, přeſtěhowati ſe; die Kleider ändern, přewlécy ſe.



Strany zdroje: I/298

Ihrige, der, die, das Ihrige, gegj, (foem.) ſwůg, (recipr.) gegj. Sie fordert das Ihrige, žádá ſwé wěcy. 2) gegich, (plur.) ſwůg, Thun ſie das Ihrige, dělagj ſwau powinnoſt, ſwau wěc; ich bin der ihrige, gſem gegich (přjtel).



Strany zdroje: I/304

Jawort, n. přjpowěd, ſlowo na to; er hat das Jawort gegeben, dal ſwé ſlowo, ſwolil k tomu.



Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.



Strany zdroje: II/39

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.



Strany zdroje: I/51

Anwenden, v. a. ſein Geld, wynakládati, wynaložiti penjze ſwé, collocare, impendere. 2) obrátiti k vžitku, vžiti, vti.



Strany zdroje: II/56

Muttermörder, m. wrah ſwé matky, matricida; die —inn, wražedlnice, wrah ſwé matky.



Strany zdroje: II/59

Nachgehen, v. irr. n. a) za někým gjti. 2) náſledowati; der Spur nachgehen, po ſtopě gjti; Jemanden auf allen Schritten und Tritten nachgehen, někoho pilně ſſetřiti. 3) fig. a) Einer Perſon, za ženſkau choditi. b) Seinen Geſchäften, powinnoſti ſwé, pracý ſwých pilen býti, po ſwé prácy gjti. c) Dem Müßiggange, dem Trunke, zahálky, pitj (chlaſtu) hleděti. d) Einem Befehle, přikázanj zachowati.



Strany zdroje: II/59

Nachkommen, v. irr. n. za někým, po někom gjti, přigjti 2) fig. Befehle, rozkazu vpoſlechnauti, ſſetřiti; ſeinen Pflichten, powinnoſti ſwé wykonáwati; f. Verſprechen, ſlib ſwůg ſplniti, přjpowěd ſwau, wywaditi.



Strany zdroje: II/100

Poſten, m. poſta, mjſto, ſtanowiſſtě; ſeinen Poſten verlaſſen, opuſtiti ſwé ſtanowiſſtě, mjſto. 2) ſlužba, mjſto, auřad.



Strany zdroje: II/122

Rennen, v. irr. ich rannte, gerannt, I. v. n, . (ſeyn) hnáti ſe, cwálati, tjrati, páditi. , tryſkem běžeti, palowati, trčiti; gerannt kommen, přiběhnauti, přihnati ſe; nach etwas rennnen rennen, po něčem ſe hnáti; mit dem Kopfe widder wider die Wand, hlawau wrazyti do zdi; in ſein Verderben, k záhubě ſwé poſpjchati; fig. nach etwas, sháněti ſe po něčem. 2) v. a. habe Jemanden zu Boden, někoho žena ſe porazyti; den Degen durch den Leib, někoho kordem proboſti, prohnati, promrſſtiti; das Meſſer in den Bauch, někomu nůž do břicha wrazyti.



Strany zdroje: II/124, II/125

Richtigkeit, f. náležitoſt, prawoſt. 2) pořádnoſt; Rechnungen in Richtigkeit bringen, aučty w pořádnoſt vweſti, zpořádati; etwas in Richtigkeit bringen, něco zpořádati, zaprawiti; zur Richtigkeit kommen, k pořádnoſti přigjti. 3) Die Rich 125 tigkeit einer Uhr, prawoſt, dobrozřjzenoſt hodin. 4) prawoſt; die R. der Schreibart, prawoſt způſobu pſánj; die R. der Schuld, zaprawenoſt dluhu. 5) Dies hat ſeine R., to má ſwé mjſto; an der Richt. zweifeln, na giſtotě, oprawdowoſti pochybowati.



Strany zdroje: II/126, II/127

Ringen, v. irr. du ringeſt, ich rang, gerungen, du ringe. I. v. n. Mit jemanden ringen, někoho wzýti do křjžku, weypolky, zápaſyti s někým; beym Halſe erwiſchen, halten, hrdlowati ſe; zapáſyti, luctari; mit dem Tode ringen, s ſmrtj zapáſyti. 2) porážeti ſe, zápoliti, taužiti; nach Ehre ringen, taužiti, dychtiti, vſylowati po cti. II. v. a. ždjmati; die Wäſche, prádlo. 2) krautiti; ſich wie der Wurm, krautiti ſe gako čerw. 3) die Hände, rukama lomiti. 4) Seine Hände losrin 127 gen, wymnauti ſwé ruce. 5) Etwas aus der Hand, něco z ruky wykrautiti.



Strany zdroje: II/141

Sammeln, v. a. ſebrati, zbjrati, legere; Steine, kamenj. 2) shromaždowati shromážďovati , ſtřádati, cumulare; Geld, penjze ſtřádati; ſeine Kinder um ſich herſammeln, děti ſwé okolo ſebe shromážděti, shromážďowati. 3) v. rec. shromážditi ſe; es ſammle ſich das Waſſer, shromažďte ſe wody. 4) fig. Der Kranke ſammelt ſich, nemocný okřjwá, zotawuge ſe, ſprawuge ſe; convalescit; ſeine Gedanken myſſljnky zpořádati; ſich ſammeln, shromážditi ſe, scházeti ſe; fig. zpamatowati ſe.



Strany zdroje: II/151

Schänden, v. a. zohawiti; die Rinde des Baumes, kůru ſtromu; ſein Geſicht, zohyzditi, zohawiti, zpotwořiti, deturpare. 2) fig. a) haněti, zhaněti, vituperare; b) zhanobiti, dehonestare. c) zruſſiti; den Sabbath, ſobotu zruſſiti. d) przniti; eine Jungfrau, pannu zmrhati, zljhati, poruſſiti, přehljdnauti, podſkočiti, ſeinen eigenen Leib, ſwé wlaſtnj tělo zhanobiti, zprzniti.



Strany zdroje: II/206

Sein, pron. ſtimmt die Perſon des Verbi mit der Perſon des pron. possess. überein, ſwůg, ſwá, ſwé, suus, sua, suum; Cajus hat ſein (eigenes) Haus verkauft, Kajus prodal dům ſwůg; er iſt nicht mehr ſein, nenj wjce ſwůg. 2) ſtimmt es nicht überein, kann, deſſen, ſtehen, geho, ejus; Cajus hat ſein (des Cicero) Haus verkauft, Kajus prodal dům geho; der Acker iſt ſein, to pole geſt geho; es hat ſeine Richtigkeit, geſt tomu tak, to má ſwé mjſto, geſt ſamo w ſobě; ſeinethalben, ſeinetwegen, ſeinetwillen, adv. pro někoho; kann ſeine Wege gehen, může gjti po ſwých.



Strany zdroje: II/206

Seinige, pron. pos. ſwůg , ſwá, ſwé, geho; die Seinigen, geho domácý, gemu přináležegjcý; er lebt von dem Seinigen, od ſwého geſt žiw; er hat das ſeinige gethan, on ſwau wěc vdělal, wykonal; Jemanden um das ſeinige bringen, někoho o gměnj připrawiti; gieb ihm das ſeinige, dey mu, co geho geſt, co mu patřj.



Strany zdroje: II/217

Sod, m. et. n. war. 2) gjcha, omáčka. 3) In ſeinem Sode leben, o ſwé wůli žiwu býti.



Strany zdroje: II/239

Statt, adv. mjſto; Statt haben, mjti ſwé mjſto; das geht gut von Statten, to gde dobře od ruky, dařj ſe; zu Statten kommen, whod, wděk býti; an Kindes Statt nehmen, zaljbiti, adoptare; etwas Statt finden laſſen, něčemu mjſto dáti; Statt meiner, za mne.



Strany zdroje: II/262

Studieren, v. n. ſſtudowati, ſſtudýrowati, Studere. 2) včiti ſe, discere, studere; auf eine Predigt ſtudieren, včiti ſe na kázanj; Die Rechte ſtudieren, včiti ſe práwům. 3) zpytowati; ſein Herz ſtudieren, zpytowati, ſkaumati ſwé ſrdce.



Strany zdroje: II/275

Theil, m. djl, čáſtka; pars; dim. das Theilchen, djlek, djleček, čáſtička; zum Theil, djlem, na djle, z čáſtky, poněkud; Theil daran haben, podjl na tom mjti; Theil an meinem Unglücke, béře podjl na mém neſſtěſtj, má autrpnoſt s mým neſſtěſtjm; den Thieren zu Theil werden, zwěři ſe za podjl doſtati; großen, größten Theils, wětſſjm djlem, na wětſſjm, na neywětſſjm djle; guten Theils, z dobré čáſtky; übrigen Theils, oſtatně; in zwey Theile theilen, rozděliti na dwé, rozpůliti, rozpoliti, rozdwogiti; in drey Theile; roztrogiti @. 2) ſtrana; beyde Theile hören, obě ſtrany ſlyſſeti; ich meines Theils, co ſe mne týče, mne ſe týkage; z mé ſtrany; jedes an ſeinem Theile, každý ze ſwé ſtrany; wir unſers Theils, my ze ſwé ſtrany; eines Theils, z gedné ſtrany; andern Theils, z druhé ſtrany.



Strany zdroje: II/280

Tödten, v. a. vſmrtiti, zabiti, vmořiti; die Raupen, vſmrtiti hauſenky; ſich durch Hunger, hladem ſe vmořiti; das Schwert wird dich tödten, meč tě zabige; du ſollſt nicht tödten, nezabigeš. 2) fig. Queckſilber, mrtwiti, vmrtwiti rtuť; ſein Fleiſch, ſeine Lüſte, mořiti, mrtwiti ſwé tělo, ſwé žádoſti; die Zeit, mařiti, tráwiti čas.



Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.



Strany zdroje: II/301

Uibernehmen, v. a. přegmauti, přigjti, přigjmati, suscipere; ein Gut, ſtatek; die Waaren, zbožj. 2) přewzýti, na ſebe wzýti; ein Amt, eine Arbeit, auřad, prácy. 3) ſich, přebrati ſe; mit Eſſen und Trinken, w gjdle a w pitj; mit Arbeit, vpachtowati ſe, vpracowati ſe. 4) přetahowati; die Unterthanen mit Abgaben, poddané daněmi; ſeine Kunden, ſwé kupowače. 5) zmocy; der Trunk hat ihn übernommen, chlaſt ho zmohl.



Strany zdroje: I/80

Ausſchütten, v. a. wyſypati; ein Gefäß, wyklopiti; flüßige Dinge, wyljwati. Das Kind mit dem Bade ausſchütten, dobré s zlým zahoditi. 2) Junge werfen, metati, von Hunden, ſſtěniti ſe, ſ. Werfen. 3) fig. ſein Herz, ein Geheimniß, ſrdce ſwé, tagemſtwj wygewiti. Die Ausſchüttung, wyſypánj, wyljwánj.



Strany zdroje: II/326

Unterbringen, v. a. vložiti, zaopatřiti; Gäſte, hoſti, mjſto nagjti pro hoſti. 2) Geld, penjze. 3) zaopatřiti; einen Bedienten, ſlaužjcýmu ſlužbu. 4) na mjſto vweſti, wybyti; ſeine Kinder, ſwé děti dobře.



Strany zdroje: II/338

Verbauen, v. a. zaſtawěti; den Eingang in den Hof, wchod do dwora. 2) proſtawěti; viel Holz, mnoho dřjwj; ſein Geld, ſwé penjze; ſich, ſe; die —ung, zaſtawěnj, proſtawěnj.



Strany zdroje: II/339

Verbergen, v. a. zakryti; ſein Angeſicht, twář ſwau. 2) ſkrýti, ſchowati, abscondere; ſich unter die Treppe, ſe pod ſchody; ſich hie und da, pokrýwati ſe, ſchowáwati ſe. 3) ſkrýti, ſkrýwáti ſkrýwati , vkryti; ſeine Fehler, ſwé chyby; hie und da, rozkryti. 4) tagiti, zatagiti; nichts dem Arzte, nic lekaři netagiti. Verborgen, ſchowaný, ſkrytý, zatagený; ſich verborgen halten, tagiti ſe, ſchowáwati ſe; verborgener Ort, ſkreyš; die —gung, ſchowánj, ſchowáwánj, ſkrytj, ſkrýwánj, tagenj.



Strany zdroje: II/342

Verdrucken, v. a. přetiſknauti; ein Wort, ſlowo. 2) protiſknauti; ſein Geld, ſwé penjze. 4) 3) protlačiti.



Strany zdroje: II/346

Vergeben, v. a. předati; die Karten, karty; ſich, ſe. b) eine Waare, den Wein, zbožj, wjno. c) otráwiti; Mäuſe, myſſi. d) darmo dáti; das vergebene Himmelbrod, darmo daný nebeſký chléb; vergebene Mühe, daremná, marná práce, vſylj. e) zadati; das Amt, die Hand, die Tochter, auřad, ruku, dceru; fig. ſeinem Rechte nichts, ſwému práwu nic nezadati; ſeiner Würde etwas, ſwé důſtognoſti něco. f) odpuſtiti, odpauſſtěti, remittere; Sünden, hřjchy.



Strany zdroje: II/348

Vergnügen, v. a. wynahraditi, resurcire resarcire ; den Werth, cenu. b) vpokogiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele. c) ſpokogiti; ich bin mit wenigem vergnügt, s málem gſem ſpokogen; mit ſeinem Stande vergnügt ſeyn, s ſtawem ſwým ſpokogen býti. d) těſſiti, potěſſiti; das vergnügt mich, to mne těſſj. e) obweſelowati, obweſeliti, wyrážeti, wyrazyti; ſich an der Muſik, an der Jagd, hudbau, honbau; ſich an etwas heftig, kochati ſe.



Strany zdroje: II/348

Vergnügen, n. potěſſenj, oblectatio; es war ihm ein Vergnügen, bylo mu to wděk, libo, k ljboſti, měl z toho potěſſenj; V. an etwas finden, mjti na, w něčem ſwau radoſt, ſwé potěſſenj; mit Vergnügen, s radoſtj.



Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.



Strany zdroje: II/357

Vernarren, v. a. problázniti; ſein Geld, ſwé penjze. 2) v. rec. ſich, zblázniti ſe, bauchnauti ſe; in etwas, in eine Perſon, do něčeho, do něgaké oſoby. 3) v. n. zblázniti ſe, wygewiti ſe; vernarrt da ſtehen, ſtáti tu wſſecek zblázněný, wygewený.



Strany zdroje: II/357

Vernaſchen, v. a. promlſati; ſein Geld, ſwé penjze; vernaſcht, promlſaný. 2) zmlſati ſe; vernaſcht, zmlſalý, promlſalý.



Strany zdroje: II/360

Verſaufen, v. n. vtopiti ſe. 2) v. a. prochlaſtati, propiti, prožrati; ſein Vermögen, ſwé gměnj; verſoffen, ožralý, ožjrawý; ein verſoffener Menſch, ochlaſta, ožralec.



Strany zdroje: II/362

Verſchlagen, v. a. wytlaucy, wybiti; alle Nägel, wſſecky hřebjky. b) zabedniti; ein Faß, ſud; eine Kiſte, kyſtnu. c) přepažiti, přehraditi, přetyniti; eine Kammer, ein Zimmer, komoru, pokog. d) otlaucy, obiti; einen Hund, pſa. e) zarazyti, zarážeti; den Ball, mjč; verſchlagene Winde, zaražené wětry. f) zaneſti; der Sturm verſchlug das Schiff, bauře zaneſla lodj; der Schuß verſchlägt ſich, rána ſe zanáſſj. g) fig. odrážeti, odrazyti; ein verwundetes Wild hat ſich verſchlagen, raněné zwjře zaběhlo; der Kaufman Kaufmann ſeine Kunten, kupec odrazyl ſwé kupowače. h) zlehčiti, odwolati; eine Münze, mincy. 2) v. n. odtlaucy; der Hirſch hat ſich verſchlagen, gelenu ſe odlaupali parohy. b) odrazyti; das Bier, verſchlagen laſſen, piwo nechati odrazyti. c) zchwátiti ſe; ein Pferd verſchlägt, kůň ſe zchwátj. d) ſpomáhati, aučinkowati, proſpěti; die Arzeney will nichts verſchlagen, ljky nic nechtěgj proſpjwati. e) waditi; es verſchlägt nichts, nic newadj, neſſkodj, nedělá, na tom nezáležj; viel, wadj, ſſkodj, dělá, záležj mnoho na tom; das verſchlägt mir nichts, na tom mi nic neſegde; verſchlagen, zchytralý, lſtiwý, liſſkau podſſitý; ein verſchlagener Menſch, zchytralec, feryna.



Strany zdroje: II/362

Verſchläudern, v. a. rozmrhati, promarniti, proheyřiti; ſein Vermögen, ſwé gměnj. b) zmařiti; die Zeit, čas. c) rozwundati, rozházeti, prowundati; Waaren, zbožj; die —rung, rozmrhánj, rozházenj.



Strany zdroje: II/364

Verſchwenden, v. a. vtráceti, vtratiti, provtratiti, mrhati, prowundati; ſein Vermögen, ſwé gměnj. b) mařiti, zmařiti; Wohlthaten, Zeit, gute Worte, dobrodinj, čas, dobrá ſlowa.



Strany zdroje: II/366

Verſorgen, v. a. záſobiti, zaopatřiti; ſich mit Holz, ſe dřjwjm. b) ſeine Kinder, zaopatřiti ſwé děti.



Strany zdroje: I/84

Auswandern, v. n. wyſtěhowati ſe, bráti ſe ginám, odgjti z wlaſti ſwé.



Strany zdroje: II/369

Verſtudieren, v. a. přeſtudowati, proſſtudowati; ſein Vermögen, ſeinen Verſtand, ſwé gměnj, ſwůg rozum.



Strany zdroje: II/370

Verſuchen, v. a. zkuſyti, zkuſſowati; ſich ſelbſt, ſám ſebe. 2) zkauſſeti; Gott verſucht den Menſchen, bůh zkauſſj člowěka. 3) pokauſſeti; der Teufel, čert pokauſſj člowěka. 4) okuſyti, gustare; den Wein, wjno. 5) zkuſyti; ſein Glück, viel in der Welt, ſwé ſſtěſtj, mnoho na ſwětě. 6) zakuſyti, pokuſyti; das habe ich ſchon verſucht, toho ſem giž zakuſyl; verſucht, zkuſſený; Soldat, wogák.



Strany zdroje: II/372

Vertrinken, v. a. propiti; ſein Vermögen, ſwé gměnj; den Abend, wečer; eine Mahlzeit, oběd. 2) zapiti; die Sorgen, Grillen, ſtaroſti, wrtochy. 3) Jemanden Geld zu vertrinken geben, něco na ſpropitnau dáti.



Strany zdroje: II/373

Verwahren, v. a. chowati, ſchowati; Geld, Getreide, Kleider, ein Geheimniß, penjze, obilj, ſſatſtwo, tagemſtwj; zu verwahren geben, k ſchowánj dáti. b) ohraditi; eine Stadt, ein Haus, einen Garten, měſto, dům, zahradu. c) opatřiti, zaopatřiti; eine Thür mit Schlöſſern, dwéře zámky; ſich vor Kälte, ſe před zymau; ſeinen Beutel, ſwůg měſſec. d) opatrowati, opatřiti; einen Gefangenen, wězně; eine Stadt zu verwahren geben, měſto k opatrowánj dáti. e) ohraditi; ſein Recht, ſwé práwo; ſich, ſebe; vor Gift, proti gedu.



Strany zdroje: II/373

Verwahrloſen, v. a. zanedbati; ein Kind, ſeine Geſundheit, ſeinen Verſtand, das Feuer, djtě, ſwé zdrawj, rozum ſwůg, oheň.



Strany zdroje: II/374

Verwenden, v. a. irr. vkraſti, odcyzyti. b) kein Auge von etwas, neſpuſtiti ani oka s něčeho. c) wynaložiti, wynakládati; ſein Geld auf das Bauen, penjze ſwé na ſtawěnj; vielen Fleiß auf etwas, mnoho pilnoſti na něco, wynaſnažiti ſe. d) vgjti ſe, vcházeti ſe, wzýti ſe; ſich für eine Perſon, eine Sache, o někoho, o něco. e) oddati, wydati, wydáwati; ſich dem Vaterlande zum Dienſte, ſe w ſlužbu wlaſti; ſich auf etwas, ſe na něco. f) obrátiti, obraceti; etwas zu ſeinem Nutzen, něco k ſwému vžitku. 2) obrátiti, na opak obrátiti; die Hand, ruku. b) verwandte Schnitte, pofézy, řjzky žemlowé we wegcých obalené a w máſle pečené. c) fig. změniti ſe, obrátiti ſe.



Strany zdroje: II/384

Vollbringen, v. irr. a. dokonati; eine Reiſe, ceſtu; ein Geſchäft, djlo. b) wyplniti; ſein Wort, ſwé ſlowo. c) wyweſti, proweſti, wykonati; eine That, čin, ſkutek. d) wyřjditi; einen Auftrag, nařjzenj, poručenj.



Strany zdroje: II/398

Vortheil, m. vžitek, zyſk; mit Vortheil verkaufen, prodáwati, s zyſkem; auf ſein Vortheil bedacht ſeyn, zyſku ſwého hledati. b) proſpěch; zu deinem Vortheile, k twému proſpěchu; ſeinen Vortheil in acht nehmen, proſpěchu ſwého ſſetřiti, hleděti; dem Feinde den V. abgewinnen, nepřjtele přechytřiti, předſkočiti, předſpjſſiti. c) předek, přednoſt. d) wýhoda, fortel; etwas mit einem gewiſſen Vortheile thun, něco s giſtým fortelem činiti. e) pochwala, oſla a; er zeichnet ſich zu ſeinem Vortheile aus, wyznamenáwá ſe k ſwé pochwale.



Strany zdroje: II/409

Warten, v. n. čekati; warte! čekey! ich habe ſchon lange gewartet, giž ſem ſe doſti načekal; ſich müde warten, včkati ſe; auf den Meſſias, Meſyáſſe čekati, očekáwati; ein Amt, eine Strafe wartet auf dich, auřad, treſt tě čeká; warte nur! gen počkey! ein wenig warten, poſečkati; auf einander warten, sčekati ſe; fig. Jemanden auf den Dienſt warten, na někoho páſti, čjhati. 2) v. a. hleděti; ſeines Amtes, ſeines Berufes, ſeiner Warnung, ſwého auřadu, powolánj, ſwé žiwnoſti. b) opatrowati, oſſetřiti, hljdati; einen Kranken, nemocného; ein Kind, djtěte, pěſtowati djtě; Feuer, ohně opatrowati; die Bäume, opatrowati, hljdati ſtromků; einen Garten, hleděti zahrady; die Pferde, hljdati, hleděti konj.



Strany zdroje: II/415

Wegſtreichen, v. n. odtáhnauti; die Vögel, ptácy. 2) v. a. shrábnauti; ſein Geld, ſwé penjze. b) wymazati, ſetřjti, ſmazati; eine Zeile, ein Wort, řádku, ſlowo.



Strany zdroje: II/433

Wieder, adv. zaſe, zas, opět, iterum; es regnet ſchon wieder, zas, opět prſſj. 2) zpět; ſein Geld wieder haben, penjze ſwé zpět, na zpátek mjti.



Strany zdroje: I/92

Bedenken, v. a. irreg. rozmeyſſleti, powážiti, rozwážiti, rozwažowati, rozgjmati, rozpakowati; ich gebe dir dieſes u bedenken, dám ti to na rozmyſſlenau; ſich bedenken, rozmyſliti ſe. 2) ſtarati ſe o něco, opatrowati, obmeyſſleti něco, ſſetřiti něčeho; ſeine Geſundheit bedenken, ſwého zdrawj ſſetřiti; er hat ſich dabey am beſten bedacht, ſwé wěcy neylépe opatřil; einen in ſeinem Teſtamente bedenken, w swé poſlednj wůli někomu něco odkázati.



Strany zdroje: I/92

Bedenken, n. rozwáženj, rozwažowánj, rozgjmánj, rozpakowánj, rozmeyſſlenj, deliberatio; ohne Bedenken, bez rozpaku. ich trage Bedenken dieſes zu thun, netraufám, nedůwěřugi ſobě, abych to včinil. 2) Meynung, mjněnj; ſein Bedenken von ſich ſtellen, ſwé mjněnj dáti.



Strany zdroje: II/463

Zirkel, m. kolo; einen Zirkel machen, vdělati kolo; ſich im Zirkel umdrehen, do kola ſe točiti; im Zirkel, der Familie, w kole v proſtřed ſwých, ſwé rodiny; der Zirkel am Hofe, kolo, cyrkl. 2) kružidlo, ſkružj, circulus.



Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.



Strany zdroje: II/467

Zubüßen, v. a. přidáwati, přidati, ſnáſſeti ſe. 2) doſaditi; ſein Vermögen, ſwé gměnj.



Strany zdroje: II/479

Zwangmühle, f. panſký mleyn, w němž poddanj nuceni gſau ſwé mleti.



Strany zdroje: I/94

Befriedigen, v. a. ſpokogiti; ſeine Leidenſchaften, ſwé žádoſti naſytiti, wyplniti; einen Zornigen, zůřiwého vchlácholiti, vkrotiti, vtiſſiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele zaprawiti, zaplatiti.



Strany zdroje: I/97

Beherrſchen, v. a. wládnauti, panowati; ſeine Begierden, ſwé žádoſti na vzdě mjti, přemocy.



Strany zdroje: I/98

Beißen, v. a. ich biß, habe gebiſſen, kauſati, pokauſati, vſſtknauti, hrýzti, ſſtjpati. Die Zähne zuſammen beißen, zuby zatjti, zatjnati; ins Gras beißen, vmřjti, za ſwé wzýti. 2) ſſtjpati, čpjti. 3) žráti, rozežrati. 4) hrýzti, trápiti, mučiti. 5) ſich beißen, kauſati ſe, hrýzti ſe, waditi ſe, haſſteřiti ſe, vſſtipowati ſe. Das Beißen, kauſánj, ſſtjpánj, čpěnj, hryzenj, waděnj, vſſtipowánj.



Strany zdroje: I/98

Bekämpfen, v. a. přemocy; ſeine Leidenſchaften, ſwé náružiwoſti vkrotiti. Die Bekämpfung, přemoženj, vkrocenj.



Strany zdroje: I/100

Bemeiſtern, v. a. & rec. zmocniti ſe, opanowati; ſich ſeiner Begierden bemeiſtern, ſwé žádoſti zkrotiti.



Strany zdroje: I/105

Beſitz, m. drženj, wládnutj, gměnj, mor. magetnoſt; etwas in Beſitz nehmen, w něco ſe vwázati; er nimmt ſeine Güter in Beſitz, ſwé ſtatky vgjmá.



Strany zdroje: I/14

Abſparen, v. a. vſkrowniti, vſpořiti, vſtřjdmiti. Er hat es ſeinem Leibe abgeſparet, na ſwém hrdle to vſkaupil, vſkrbil, přiſkrbnil, ſwé hubě vtrhl, genium defraudare.



Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.



Strany zdroje: I/18

Abwarten, v. a. dočekati, očekáwati; přiſluhowati. Seine Arbeit, ſein Amt abwarten, práce ſwé hleděti, auřad ſwůg pilně wykonáwati, curare, fungi.



Strany zdroje: I/148

Durchbringen, v. a. proweſti, prondati, protahnauti, ſ. Bringen. 2) fig. přechowati, přežiwiti; ſich ehrlich, poctiwě ſe žiwiti. 3) ſein Vermögen, ſtatek ſwůg, gměnj ſwé promrhati, proheyřiti, prowondati. Die Durchbringung, das Durchbringen, promrhánj, proheyřenj. Der Durchbringer, mrhač, marnotratnjk, marnotrátce.



Strany zdroje: I/155

Eigenmächtig, adj. wlaſtnj mocý včiněný; adv. z ſwé mocy, práwa k tomu nemagjc.



Strany zdroje: I/182

Erhalten, v. a. vdržeti, zadržeti, tenere. 2) fig. ſein Vermögen, gměnj ſwé zachowati, conſeruare. 3) žiwiti, chowati, alere. 4) obdržeti, doſtati, doſáhnauti, nabyti, dogjti něčeho, obtinere, adipiſci. Den Sieg, wjtězſtwj obdržeti; Briefe, pſanj doſtati. Die Erhaltung, vdrženj, zachowánj, žiwenj, obdrženj, doſaženj.



Strany zdroje: I/185

Ermächtigen, v. rec. ſich einer Sache, zmocniti ſe něčeho, do ſwé mocy wzýti, doſtati.



Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.



Strany zdroje: I/226

Gebrechen, n. nedoſtatek. 2) fig. pokljſka, auhona, chyba; ein jeder hat ſeine Gebrechen, každý má ſwé chyby. 3) am Leibe, wada, kaz, vitium. 4) das ſchwere Gebrechen, paducnice.