Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: II/16
Leihen, v. a. ich lieh, habe geliehen, půgčiti, půgčowati, vwěřiti, ſwěřiti, zapůgčiti, sl. požičiti ( ol. pogičiti), commodare. 2) wypůgčiti ſe, mutuari. Das Leihen, půgčenj, půgčowánj; zapůgčenj; vwěřenj; půgčka.
Strany zdroje: I/51
Anvertrauen, v. a. poručiti, ſwěřiti, credere.
Strany zdroje: II/130
Roſe, f. růže, Eryspelas. 2) růže, rosa Lin. etwas unter der Roſe anvertrauen, něco pod pokličkau ſwěřiti, sub rosa. 3) Am Hirſchgeweihe, růže. 4) Die Roſe von Jericho, jerichowá růže ? Anastatica Lin. dim. das Röschen, růžička.
Strany zdroje: II/371
Vertrauen, v. n. důwěřiti ſe; Gott, dem Herrn, Hoſpodinu, Bohu; auf Gott, w Boha. 2) ſwěřiti, Jemanden ſein Vermögen, někomu gměnj, k wjře dáti. b) zaſnaubiti; eine Jungfrau, pannu.
Strany zdroje: I/93
Befehlen, v. a. irr. du befiehlſt, ich befahl, befohlen, kázati, rozkazowati, poraučeti, přikazowati, nařjditi. 2) ſwěřiti, odewzdati ſe, poručiti ſe; Gott befohlen, buď bohu poručeno.