Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 35 skupin hesel.

Strany zdroje: I/4

Abfahren, v. a. den Weg, ceſtu vgezditi, Heu und Grummet, ſeno y otawu odwozyti. 2) v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti; a) das Schiff iſt abgefahren, lodj odplaula; b) der Hammer von dem Stiele, kladiwo ſpadlo, ſmeklo ſe s topůrka; c) ze ſwěta ſgjti, er wird bald abfahren, giž brzo ſegde, pogede, t. g. vmře.



Strany zdroje: I/284

Himmels-, nebe, nebes, na nebi: die Himmelsachſe, oſa, os nebes, ſwěta; der Himmelsſtrich, páſmo nebe. 2) nebeſký: Himmelsſchlüſſel, nebeſký kljč.



Strany zdroje: I/284

Himmelsſtrich, m. ſtrana ſwěta, pás, páſmo nebe.



Strany zdroje: I/287

Hintritt, m. ſkonánj, wykročenj z tohoto ſwěta.



Strany zdroje: I/44

Ans, mjſto an das , ans Licht bringen, na gewo přinéſti, na ſwětlo wywéſti, wygewiti, zgewiti; ans Fenster treten, k oknu přiſtaupiti; bis ans Ende der Welt, až do ſkonánj ſwěta.



Strany zdroje: II/112

Räumen, v. a. kliditi, zkliditi; aus dem Wege, z ceſty zkliditi; ein Zimmer, vkljzeti. 2) odkliditi, připrawiti; ein Haus für Jemanden räumen, dům pro někoho připrawiti. 3) cýditi; einen Brunen, ſtudni. 4) die Welt räumen, z ſwěta vgjti, ſwět opuſtiti. 5) Ein Zimmer, ſwětnicy; ein Land, ze země prchnauti, wyſtěhowati ſe. 6) Ein Feld im Kriege räumen, pole we wogně opuſtiti, zanechati.



Strany zdroje: II/155

Scheiden, v. irr. ich ſchied, geſchieden, du ſcheide, I. v. n. odebrati ſe, odbjrati ſe, odegjti; aus dem Leben ſcheiden, ſe ſwěta ſe odebrati, rozlaučiti ſe; der Engel ſchied von ihr, anděl odeſſel od nj. II. v. a. a) laučiti, rozlaučiti, rozweſti, separare; wir müſſen uns ſcheiden, muſýme ſe rozlaučiti. b) odděliti; Schafe von den Böcken, odděliti owce od kozlů; Licht von der Finſterniß, odděliti ſwětlo od temnoſti. 2) rozwéſti, rozlaučiti, dirimere, separare; das Conſiſtorium hat ſie geſchieden, konſyſtoř ge rozwedla; wir ſind geſchiedene Leute, my gſme rozlaučeni. d) děliti ſe; die Alpen ſcheiden Deutſchland und Italien, Alpy dělj Němce od Wlach; hier ſcheidet ſich der Weg, zde ſe dělj ceſta. e) sſrázyti ſe; die Milch ſcheidet ſich, mljko ſe sſázý sſrázý , ſrážj, f) preytowati; Erz ſcheiden, rudu preytowati.



Strany zdroje: II/160

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro ( ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti . c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.



Strany zdroje: II/184

Schöpfung, f. twořenj, ſtwořenj, creatio; der Welt, ſtwořenj ſwěta. 2) Des Hopfens, oſeypka.



Strany zdroje: II/361

Verſcheiden, v. n. zkonati, ze ſwěta wykročiti.



Strany zdroje: II/424

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.



Strany zdroje: II/424

Welt-, ſwěta; die Weltachſe, os ſwěta. 2) ſwětſký.



Strany zdroje: II/424

Weltall, n. obor ſwěta, weſſkeren ſwět, ol. wes mjr.



Strany zdroje: II/424

Weltbau, m. ſpauſta ſwěta, bohopuſta.



Strany zdroje: II/424

Weltbezwinger, m. přemožitel ſwěta.



Strany zdroje: II/424

Weltgebäude, n. ſpauſta ſwěta.



Strany zdroje: II/424

Weltgericht, n. ſaud ſwěta.



Strany zdroje: II/424

Weltkreis, m. obor ſwěta.



Strany zdroje: II/425

Weltmann, m. ſwěták. 2) člowěk dle ſwěta, dwořan, ſwěťan.



Strany zdroje: II/425

Weltpol, m. vhel ſwěta.



Strany zdroje: II/425

Weltſyſtem, n. ſklad ſwěta.



Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.



Strany zdroje: II/469

Zufälligkeit, f. náhodnoſt, nenadáloſt, nahodiloſt. 2) přjpadnoſt; der Welt, ſwěta.



Strany zdroje: I/94

Befördern, v. a. s něčjm ſy poſpjſſiti. Jemanden von der Welt, ze ſwěta někoho zprowoditi. 2) někomu pomahati, ſpomocy, dopomocy, fedrowati někoho. Er iſt befördert, geſt powýſſen.



Strany zdroje: I/11

Abſagen, v. a. odepřjti, odeřknauti, odpowědjti, wypowědjti. 2) v. n. odpowědjti ſe, odřeknauti ſe; wýhoſt dáti, zhoſtiti ſe; a) ein abgeſagter Feind, odpowědnj, t. g. zgewný auhlawnj nepřjtel; b) der Welt abſagen, ſwěta ſe odřeknauti, odřjcy, zhoſtiti.



Strany zdroje: I/11

Abſcheiden, v. a. odděliti, odlaučiti. 2) v. n. odebrati ſe, odgjti, rozlaučiti ſe, rozžehnati ſe, valedicere; a) von der Welt, odebrati ſe s ſwěta, rozlaučiti ſe, rozžehnati ſe s ſwětem; b) er iſt bereits abgeſchieden, giž dokonal, odebral ſe, t. g. vmřel, exceſſit vita.



Strany zdroje: I/11

Abſchied, m. oddělenj, odlaučenj; a) ze ſlužby propuſſtěnj, wýhoſt; b) při práwjch, rozhod, rozhodnutj. 2) odchod, odgetj, odgezd, odgitj , rozchod; a) einem Soldaten ſeinen Abſchied geben, wogáka propuſtiti, wýhoſt mu dáti; b) der Welt Abſchied geben, s ſwětem ſe rozlaučiti, rozžehnati; c) von jemanden nehmen, odebrati ſe od někoho, rozlaučiti, rozžehnati ſe s někým; d) aus dieſer Welt, wykročenj z tohoto ſwěta, ſkonánj, valedictio.



Strany zdroje: I/20

Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.



Strany zdroje: I/3

Abend, m. wečer, veſper, veſpera, veſperus. Abends, wečer, v wečer, wečjr, na wečer, s wečera. Es wird Abend, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe, ſmrká ſe, sl. swečeřjwá ſe. Zu Abend eſſen, wečeřeti. Der heilige Abend, ſſtědrý wečer, Spr. Es iſt noch nicht aller Tage Abend, geſſtě wſſech dnj ſlunce nezapadlo, oder : newýſkey, geſſtěs nepřeſkočil. 2) Weſten, západ, západnj ſtrana ſwěta, occaſus, occidens.



Strany zdroje: I/176, I/177

Entſtehen, v. n. naſtati, powſtati, powſtáwati, pogjti, pocházeti, wzniknauti, wznikati, exoriri. 2) Es entſtand ein Feuer, oheň ſe zňal, ſtrhl; ein Wind, wjtr ſe ſtrhl. Der entſtandene, 177 poſſlý, powſtalý, naſtalý, wzniklý. 2) deficere, ſcházeti, nedoſtáwati ſe. Die Entſtehung, pogitj, powſtánj, wzniknutj; von Entſtehung der Welt, od počátku ſwěta. 2) nedoſtatek; in Entſtehung des Rathes, když rada ſcházela, rady nebylo.



Strany zdroje: I/180

Erdkreis, m. okrſſlek země, obor ſwěta.



Strany zdroje: I/3



Strany zdroje: I/187

Erſchaffen, v. a. ſtwořiti, creare. Vor Erſchaffung der Welt, před ſtwořenjm ſwěta; ſeit Erſchaffung der Welt, co ſwět ſwětem geſt.



Strany zdroje: I/225

Gebäude, n. ſtawenj, ædificium; dim. das Gebäudchen, ſtawenjčko; das Gebäude der Welt, ſpauſta ſwěta. 2) ſtrog, ſtructura.



Strany zdroje: I/242

Getümmel, n. hřmot, der Pferde, duſot. 2) fig. das Getümmel der Welt, hluk ſwěta.