Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/277

Hell, adj. pozorný; eine helle Stimme, pozorný hlas, canora vox. 2) ſwětlý, gaſný, lucidus; helles Zimmer, ſwětlý pokog; eine helle Nacht, ſſerá noc; helles Licht; gaſné ſwětlo; beym hellen, helllichten Tage, w bjledni, bjledně, (bjlodně); der Tag wird hell, ſſeřj ſe, ſwitá; etwas hell, náſwětlý, přjſwětlý. 3) čiſtý; helles Glas, čiſté ſklo; helles Waſſer, čiſtá woda. 4) fig. patrný; es iſt die helle Wahrheit, geſt pauhá, zřegmá, prawdiwá prawda; ein heller Kopf, o wjcený člowěk. adv. gaſně, čiſtě, ſwětle, zřegmě; hell ſchreyen, hlaſytě křičeti.

Strany zdroje: I/278

Heraus geben, v. a. wydati, wyndati; wen dáti; zum Fenſter heraus geben, oknem wyndati; aus der Kiſte, z truhly wyndati; ich habe ihm 16 Groſchen darauf heraus gegeben, wydal, dodal ſem mu na to 16 čeſkeych; ein Buch heraus geben, wydati knjhu na ſwětlo.

Strany zdroje: I/304

Jänner, m. Jenner, leden, Januarius; der Jännerſchein, lednowé ſwětlo.

Strany zdroje: I/44

Ans, mjſto an das , ans Licht bringen, na gewo přinéſti, na ſwětlo wywéſti, wygewiti, zgewiti; ans Fenster treten, k oknu přiſtaupiti; bis ans Ende der Welt, až do ſkonánj ſwěta.

Strany zdroje: II/18

Leuchte, f. ſwětlo. 2) krb. 3) lucerna, ſwjtedlnice. Der Leuchtenſchiebel, bába.

Strany zdroje: II/19

Licht, n. ſwětlo, lux; ſwětloſt, claritas; dim. das Lichtchen, ſwětýlko; es wird Licht, ſwitá, ſwitá ſe; das ſteht mir im Lichte, to mi zaclánj, zacloňuge; gehe aus dem Lichte, odſloň! mit dem Lichte ſchöckern, žáhati; fig. Hinter das Licht führen, oſſáliti, opentliti, podſkočiti někoho. 2) Licht, pl. Lichter, ſwjce, ſwjčka, candela, dim. Lichtlein, Lichtel, ſwjčička.

Strany zdroje: II/31

Malz, n. ſlad, polenta; das Malz wächſet, ſlad preychuge; — ſchießt, ſtřelčj; es iſt Malz und Hopfen verlohren, darmo s njm ſwětlo pálj.

Strany zdroje: II/67

Nennen, v. irr. a. ich nannte, genannt, gmenowati, nazýwati, nazwati, nominare; er wird ein Sohn des Höchſten genannt werden, ſyn neywyšſſjho ſlauti bude; ſie nannten ſich Vetter, ſtreyčkugj ſobě; wie nennt er ſich? R. Peter. Gak mu řjkagj? R. Petr. Dionysius genannt der Tyrann, Diwiš nazwaný Tyran; obgenannt, ſwrchu gmenowaný; nenne mir einen, gmenug mi gednoho; Gott nannte das Licht Tag, Bůh nazwal ſwětlo dnem.

Strany zdroje: II/79

Offenbar, adj. zgewný, zřegmý, manifestus; eine offenbare Lüge, makawá lež; die offenbare Weisheit, prawdiwá, prawdaucý prawda; werden, na gewo přigjti; machen, wygewiti, na gewo, na ſwětlo, wyneſti; adv. —wě; mě. —mě.

Strany zdroje: II/79

Offenbaren, v. a. wygewiti, na gewo, na ſwětlo wyneſti. 2) zgewiti, revelare.

Strany zdroje: II/155

Scheiden, v. irr. ich ſchied, geſchieden, du ſcheide, I. v. n. odebrati ſe, odbjrati ſe, odegjti; aus dem Leben ſcheiden, ſe ſwěta ſe odebrati, rozlaučiti ſe; der Engel ſchied von ihr, anděl odeſſel od nj. II. v. a. a) laučiti, rozlaučiti, rozweſti, separare; wir müſſen uns ſcheiden, muſýme ſe rozlaučiti. b) odděliti; Schafe von den Böcken, odděliti owce od kozlů; Licht von der Finſterniß, odděliti ſwětlo od temnoſti. 2) rozwéſti, rozlaučiti, dirimere, separare; das Conſiſtorium hat ſie geſchieden, konſyſtoř ge rozwedla; wir ſind geſchiedene Leute, my gſme rozlaučeni. d) děliti ſe; die Alpen ſcheiden Deutſchland und Italien, Alpy dělj Němce od Wlach; hier ſcheidet ſich der Weg, zde ſe dělj ceſta. e) sſrázyti ſe; die Milch ſcheidet ſich, mljko ſe sſázý sſrázý , ſrážj, f) preytowati; Erz ſcheiden, rudu preytowati.

Strany zdroje: II/179

Schnäutzen, v. a. vtřjti nos, wyſmrknauti ſe, ſmrkati, mor. ſýkati, wyſýkati, emungere. 2) fig. das Licht, vtřjti ſwětlo. b) opentliti, podſkočiti, vtřjti někomu.

Strany zdroje: II/219

Sonnen-, ſlunečný; die Sonnenhitze, ſlunečné horko, wedro; das Sonnenlicht, ſwětlo ſlunečné.

Strany zdroje: II/268

Tagelicht, n. dnowé ſwětlo; ans Tagelicht bringen, na ſwětlo, na gewo wyneſti.

Strany zdroje: I/76

Auslöſchen, 1. v. n. zhaſnauti, wyhaſnauti. 2. v. a. das Feuer, Licht, oheň, ſwětlo zhaſnauti, zhaſyti, vhaſyti. 2) eine Schrift, wymazati. 3) fig. zahladiti. Die Auslöſchung, zhaſſenj, wymázánj.

Strany zdroje: II/361

Verſcheinen, v. n. irr. haſnauti; das Licht, ſwětlo. 2) minauti; der Tag, den; verſchienen, nedáwno.

Strany zdroje: I/84

Auswehen, v. a. wywáti, wyfauknauti; der Wind hat das Licht ausgewehet, wjtr zhaſl ſwětlo.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: I/125

• Brechen, 2. v. rec. ſich brechen, von Lichtſtrahlen, Wellen, obrážeti ſe; das Wetter bricht ſich, powětřj, čas ſe měnj; die Kälte hat ſich gebrochen, zyma ſe přetrhla, t. g. vlewila. 2) zwraceti, kuckati, bljti, dáwiti ſe.
• Brechen, 3. v. n. lámati ſe, zlámati ſe, zlomiti ſe; der Baum iſt gebrochen, ſtrom ſe zlámal; bořiti ſe, praſknauti, pukati; das Eis bricht, led ſe puká, bořj ſe. Fig. Dieß Haus muß brechen, ten dům muſý praſknauti, t. g. zhynauti, na zkázu přigjti; es muß biegen oder brechen, muſý ſe to podati, anebo puknauti. 2) Pukati ſe, puknauti, das Herz brach mir, da ich ihn ſah, diw mi ſrdce nepuklo, když ſem ho widěl. 3) In ein Haus, do domu ſe dobyti; in das Lager des Feindes, do nepřátelſkého leženj wpadnauti. 4) das Licht bricht durch die Wolken, ſwětlo prorážj, (ſwjtj) ſkrze oblaky. 5) Die Augen brechen hm, zrak ſe mu trhá; gebrochene Sprache, ſtrhnutá řeč. 6) Der Wein iſt gebrochen, wjno ſe zwrhlo.

Strany zdroje: I/145

Dreſchen, v. a. er driſcht, ich droſch, gedroſchen, mlátiti, triturare. Leeres Stroh dreſchen, hluchému zpjwati, darmo ſwětlo páliti, břeh worati. Das Dreſchen, mlácenj, mlatba.

Strany zdroje: I/187

Erſcheinen, v. n. vkázati ſe, von Geiſtern, zgewiti ſe, apparere. Es erſcheinet, vkazuge ſe. 2) přjtomným býti, adeſſe; bey einer Hochzeit, na ſwadbu přigjti; vor Gericht, před práwem ſe poſtawiti, doſtawiti ſe; im Drucke, na ſwětlo wygjti; die Zeit iſt noch nicht erſchienen, geſſtě nepřiſſel čas.