Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/298

Ihrige, der, die, das Ihrige, gegj, (foem.) ſwůg, (recipr.) gegj. Sie fordert das Ihrige, žádá ſwé wěcy. 2) gegich, (plur.) ſwůg, Thun ſie das Ihrige, dělagj ſwau powinnoſt, ſwau wěc; ich bin der ihrige, gſem gegich (přjtel).

Strany zdroje: I/302

Irte, f. řad; ſeine Irte bezahlen, ſwůg řad zaplatiti, ſ. Zeche.

Strany zdroje: I/316

Keule, f. palice, mor. kyg, sl. bozoġáň, clava. dim. palička; jeder Schäfer lobt ſeine Keule, každá liſſka ſwůg ocas chwálj. 2) fig. keyta, (kyta, kýta,) sl. ſſoldra.

Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.

Strany zdroje: I/332

Koſten, pl. náklad, ſumtus; die Koſten tragen, náklad wéſti; auf ſeine Köſten, na ſwůg náklad. 2) autrata, pl. autraty, expensæ. 3) fig. ſſkoda; vgma; auf Koſten eines andern loben, někoho chwáliti s ſſkodau giného.

Strany zdroje: II/6

Lappe, m. ťulpa, ſ. Laffe. Einem jeden Lappen gefällt ſeine Kappen, každá liſſka ſwůg ocas chwálj.

Strany zdroje: II/39

Mein, meine, mein, pron. poss. můg, má, mé; meus, mea, meum; mein Sohn! ſynu můg! meiner ſeits, z mé ſtrany; meines Theil, co ſe mne týče. 2) ſwůg, ſwá, ſwé, wenn die erſte Perſon das Subject im Satze iſt ; ich kaufe es für mein Geld, kaupil ſem to za ſwé penjze. 3) meiner, genit. oder 1. pers. mne , ſebe; errinnert euch meiner, zpomeňte na mne; ich war meiner nicht mächtig, nebyl ſem ſebe mocen.

Strany zdroje: II/59

Nachkommen, v. irr. n. za někým, po někom gjti, přigjti 2) fig. Befehle, rozkazu vpoſlechnauti, ſſetřiti; ſeinen Pflichten, powinnoſti ſwé wykonáwati; f. Verſprechen, ſlib ſwůg ſplniti, přjpowěd ſwau, wywaditi.

Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.

Strany zdroje: II/134, II/135

Rühmen, v. a. ſlawiti, welebiti, oſlawowati, ohlaſſowati, celebrare; jeder Krämer rühmt ſeine Waare, každá liſſka chwá 135 lj ſwůg ocas. 2) wychwalowati, wychlaubati ſe; ſich ſeiner Stärke, Klugheit rühmen, wychlubowati ſe, wynáſſeti ſe ſýlau, opatrnoſtj.

Strany zdroje: II/152

Schanze, f. ſſance, waly, walnj zed; ſein Leben in die Schanze ſchlagen, žiwot ſwůg naſaditi, žiwota ſe opowážiti.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: II/206

Sein, pron. ſtimmt die Perſon des Verbi mit der Perſon des pron. possess. überein, ſwůg, ſwá, ſwé, suus, sua, suum; Cajus hat ſein (eigenes) Haus verkauft, Kajus prodal dům ſwůg; er iſt nicht mehr ſein, nenj wjce ſwůg. 2) ſtimmt es nicht überein, kann, deſſen, ſtehen, geho, ejus; Cajus hat ſein (des Cicero) Haus verkauft, Kajus prodal dům geho; der Acker iſt ſein, to pole geſt geho; es hat ſeine Richtigkeit, geſt tomu tak, to má ſwé mjſto, geſt ſamo w ſobě; ſeinethalben, ſeinetwegen, ſeinetwillen, adv. pro někoho; kann ſeine Wege gehen, může gjti po ſwých.

Strany zdroje: II/206

Seinige, pron. pos. ſwůg , ſwá, ſwé, geho; die Seinigen, geho domácý, gemu přináležegjcý; er lebt von dem Seinigen, od ſwého geſt žiw; er hat das ſeinige gethan, on ſwau wěc vdělal, wykonal; Jemanden um das ſeinige bringen, někoho o gměnj připrawiti; gieb ihm das ſeinige, dey mu, co geho geſt, co mu patřj.

Strany zdroje: II/207

Selbſteigen, adj. ſwůg wlaſtnj; ſelbſteigener Herr, ſobě wolný pán.

Strany zdroje: II/208

Selbſtmörder, m. ſwůg wlaſtnj wrah, wrah ſamého ſebe.

Strany zdroje: I/71

Ausbilden, v. a. wzděláwati; dokonati; ſeinen Verſtand, rozum ſwůg wycwičiti. Die Ausbildung, wzděláwánj, cwičenj.

Strany zdroje: I/73

Ausführen, v. a. wywezti, wywážeti. 2) wyweſti, wywáděti; ſeine Sache vor Gericht, před práwem dowoditi, dokázati; ſein Vorhaben ausführen, aumyſl ſwůg k mjſtu přiweſti; einen Bau ausführen, doſtawěti; er fängt viel an, und kann nichts ausführen, mnohé wěcy začjná, a nic nemůže dokonati, ſkončiti. Ausführende Arzneymittel, wyprázdňugjcý ljky. Das Ausführen, wywezenj, wywáděnj. Die Ausführung, wykonánj; dokázánj, důwod.

Strany zdroje: II/249, II/250

Stimmen, v. n. I. znjti; die Violine ſtimmt nicht zur Trompete, hauſle nezněgj dobře 250 při traubě; das ſtimmt nicht dazu, to k tomu neznj. 2) fig. Zuſammen überein ſtimmen, ſrownáwati ſe, ſnáſſeti ſe. 3) Für etwas ſtimmen, hlas ſwůg k něčemu dáti. II. v. act. ſſtemowati, ſtrogiti, naſtrogiti; Geigen, hauſle; das Herz wozu, ſrdce naſtrogiti k něčemu. 2) Ich bin heute nicht dazu geſtimmt, nechce ſe mi dnes do toho, nemám dnes do toho chuti; er iſt nicht gut geſtimmt, geſt newrlý, newhodný; er iſt ſchon geſtimmt, giž geſt naſtrogen, připrawen.

Strany zdroje: II/324

Unſer, pron. poss. von uns; I. Conj. náš, noster; unſre, naſſe; unſer, naſſe; unſer Vater, náš otec; wir lieben unſern Vater, milugem otce ſwého; wir ehren unſern Stand, ctjme ſwůg ſtaw. 2) Absol. das Gut iſt unſer, ſtatek ge náš.

Strany zdroje: II/338

Verbacken, v. a. pécy z něčeho; Rockenmehl, z režné mauky. 2) zpecy; alles Mehl, wſſecku mauku. 3) přepecy; das Brod, chléb. 4) propecy; ſein Haus, alles, ſwůg dům, wſſecko.

Strany zdroje: II/352

Verkürzen, v. a. krátiti, vkrátiti; ſein Leben, žiwot ſwůg; ſich die Zeit, vkrátiti, vkracowati ſobě čaſu; den Lohn, na mzdě vtrhnauti.

Strany zdroje: II/359

Verrichten, v. irr. a. konati, wykonati, řjditi; viel zu verrichten haben, mjti mnoho k řjzenj, na prácy; ſeine Arbeit, prácy ſwau konati; ſein Amt, konati, zaſtáwati, zprawowati ſwůg auřad; eine Bothſchaft, wyřjditi, konati poſelſtwj; ſeinen Lauf, běh ſwůg konati; große Thaten, ſlawné, weliké činy konati, prowozowati.

Strany zdroje: II/362

Verſchlingen, v. a. zamáſti, zapleſti, zamotati. 2) pohltiti; polknauti; deglutire; mehrmahl, polykati. 3) fig. prožrati; ſein Gut mit Huren, ſtatek ſwůg s kurwami. b) ſehltiti, ſehlcowati; der Gottlosſe den Frommen, bezbožný pobožného. c) pozřjti; eine Sylbe, ſlabyku, ſlowo. d) polknauti, polykati; etwas mit Augen, něco očima.

Strany zdroje: II/364

Verſchulden, v. a. zadlužiti, prodlužiti; ſein Gut, ſwůg ſtatek. b) zawiniti, prowiniti; an dem Blute, das du vergeußt, krwj, kterau wyljwáš; an deinem Bruder, proti ſwému bratru. c) zaſlaužiti; um einen, něco ſobě na někom. d) odſlaužiti ſe, odſluhowati ſe; es, za to; bleibt zu verſchulden, na odſlauženau.

Strany zdroje: II/366

Verſöhnen, v. a. mjřiti, ſmjřiti, reconciliare. b) vdobřiti, vkrotiti, vkogiti, vchlácholiti, placare; einen Zornigen, hněwiwého. c) očiſſťowati ſe, obětowati; ſeine Sünde, za ſwůg hřjch; die Sünden des Volkes, za hřjchy lidu; ſeine Unwiſſenheit, za hřjch z newědomj.

Strany zdroje: II/367

Verſpilden, v. a. procyclati, rozcyclati, rozpiclati, rozpatlati; viel Geld, ſeine Zeit, mnoho peněz, ſwůg čas.

Strany zdroje: II/367

Verſprechen, n. ſlibowánj, připowjdánj. 2) ſlowo, přjpowěd, ſlib; ſein V. halten, ſlowu ſwém ſtáti, ſlowo, ſlib ſwůg držeti. 3) podřeknutj.

Strany zdroje: II/369

Verſtudieren, v. a. přeſtudowati, proſſtudowati; ſein Vermögen, ſeinen Verſtand, ſwé gměnj, ſwůg rozum.

Strany zdroje: II/373

Verwahren, v. a. chowati, ſchowati; Geld, Getreide, Kleider, ein Geheimniß, penjze, obilj, ſſatſtwo, tagemſtwj; zu verwahren geben, k ſchowánj dáti. b) ohraditi; eine Stadt, ein Haus, einen Garten, měſto, dům, zahradu. c) opatřiti, zaopatřiti; eine Thür mit Schlöſſern, dwéře zámky; ſich vor Kälte, ſe před zymau; ſeinen Beutel, ſwůg měſſec. d) opatrowati, opatřiti; einen Gefangenen, wězně; eine Stadt zu verwahren geben, měſto k opatrowánj dáti. e) ohraditi; ſein Recht, ſwé práwo; ſich, ſebe; vor Gift, proti gedu.

Strany zdroje: II/373

Verwahrloſen, v. a. zanedbati; ein Kind, ſeine Geſundheit, ſeinen Verſtand, das Feuer, djtě, ſwé zdrawj, rozum ſwůg, oheň.

Strany zdroje: II/373

Verwalten, v. a. zprawowati, řjditi, weſti; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; ein Amt, auřad. b) zaſtáwati, konati, zaſtati; Jemandes Stelle, něčj mjſto; ſein Amt mit Treue, auřad ſwůg s wěrnoſtj. c) poſluhowati; die Sacramente, ſwátoſtmi.

Strany zdroje: II/374

Verweinen, v. a. vplakati; ſich, ſe. 2) proplakati; ſein Leben, žiwot ſwůg. 3) zwyplakati; alle Thränen, wſſecky ſlzy. 4) zaplakati; ſeinen Schmerz, ſwau boleſt.

Strany zdroje: II/374

Verwerfen, v. n. irr. zmetati; die Stutte, kobyla. 2) v. a. přehoditi; ſich, ſe; zählend, počjtage. b) wyházeti; alle Steine, wſſecko kamenj; ſich, ſe. c) bortiti ſe, zbortiti ſe, zauwěřiti ſe; ein Bret, prkno. d) zahoditi, zaházeti; ſeinen Hut wohin, klobauk ſwůg někam. e) zawrhnauti; Gott den Menſchen, Bůh člowěka. f) zawrcy, opomjtati; guten Rath, dobrau radu, dobrau radau pohrdnauti; verworfen, zawržený.

Strany zdroje: II/376

Verzehren, v. a. ſnjſti; alle Speiſe, wſſecka gjdla. b) fig. protráwiti, provtratiti; ſein Hab und Gut, ſwůg ſtatek a gměnj. c) vtratiti, vtráceti; zehn Thaler, deſet tolarů. 2) tráwiti, ſtráwiti, žráti. b) ſich, žráti ſe; verzährt werden, am Leibe, chřadnauti, hubnauti, padnauti ſe; verzährend, žrawý, mořiwý.

Strany zdroje: II/377

Verziehen, v. irr. a. přetáhnauti ſe, zatáhnauti; einen Stein, kámen; ſich, ſe. b) rozpěſtiti, rozmazati; ein Kind, djtě. c) den Mund, das Geſicht, die Mienen, vſſkljbati ſe, vſſkljbnauti ſe, vſſkrnauti ſe. d) ztočiti; die Gicht hat ihm alle Glieder verzogen, dna mu ztočila wſſecky audy. e) bortiti ſe, zbortiti ſe; ein Bret, prkno. f) přehnauti ſe, přeháněti ſe, zagjti, odtahowati; die Wolke ſich, mračna. g) zatahowati ſe; der Himmel ſich, nebe. h) oplaſknauti, plaſknauti, oplaſkowati; die Geſchwulſt ſich, otok. i) odkládati; ſeinen Zorn, ſwůg hněw, ſwým hněwem. k) protahowati, odtahowati, prodlužowati; etwas, něco. 2) v. n. poſečkati, prodljti, poſhowěti, zdržeti ſe; verziehen ſie noch ein wenig, poſečkagj geſſtě chwjlku. b) meſſkati, dljti; ich kann unmöglich länger, nenj možná déle dljti, meſſkati. c) protahowati ſe, prodlužowati ſe; die Sache verzieht ſich, wěc ſe protahuge.

Strany zdroje: II/384

Vollenden, v. a. dokonati; ſeinen Lauf, běh ſwůg; eine Reiſe, ceſtu. b) nichts vollenden können, nic nemocy ſkončiti, ſkoncowati, dokoncowati.

Strany zdroje: II/391

Vorhaben, n. aumyſl , předſewzetj; ſein Vorhaben in das Werk richten, aumyſl ſwůg wyweſti; Vorhabens ſeyn, aumyſlu býti.

Strany zdroje: II/400

Waare, f. zbožj; Eiſenwaare, železné; baumwollene, ſeidene, loketnj zbožj; hölzerne, dřewěné nádobj; grüne, zelenina, zelina. Jeder Krämer lobt ſeine Waare, káždá každá liſſka ſwůg ocas chwálj.

Strany zdroje: II/412

Wegen, praep. pro (nicht ſkrz ), propter; wegen einer Sache, pro něco; der Leute wegen, pro lidi; wegen ſeines Nutzens, pro ſwůg vžitek; dieſer Urſache wegen, pro tu přjčinu, za tau přjčinau; der Erbſchaft wegen, wohin gehen, někam gjti, pro, o, ſtrany dědičtwj; wegen deiner, pro tebe.

Strany zdroje: II/418

Weihen, v. a. ſwětiti, poſwětiti; das Waſſer, wodu; zum Biſchof, zum Prieſter, na biſkupſtwj, na kněžſtwj; nicht ganz ausgeweiht, nedoſwěcený; fig. ſwětiti, poſwětiti; ſein Leben Gott, žiwot ſwůg Bohu.

Strany zdroje: II/425

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!

Strany zdroje: II/447

Wunder, n. diw; ſein W. an etwas ſehen, ſwůg diw na něčem widěti; es nimmt mich Wunder, geſt mi ku podiwu; es nimmt mich nicht Wunder, nediwjm ſe! es iſt, wäre kein Wunder, nenj, nebyloby diwu; ein Wunder von einem Kinde, podiwné djtě. Wundershalber, pro podiwenj; ich dachte Wunder, wo ſie wäre, myſlil ſem kdo wj kdeby byla; Er hatte mir Wunder! faſt die Hand geküßt, diw mi ruky nepoljbil. 2) zázrak, miraculum; Wunder thun, zázraky činiti, zázračiti; womit, zázračiti ſe s něčjm.

Strany zdroje: II/464

Zorn, m. hněw, zloſt, hněwiwoſt, ira; jäher Zorn, vnáhlenj; in Zorn gerathen, kommen, vnáhliti, rozhněwati ſe, rozprchliti ſe; zum Zorne reitzen, popuditi k hněwu, rozdrážditi; von Zorn wüthen, wztěkati ſe, ſápati ſe, hněwem, zloſtj; ſeinen Zorn an Jemanden auslaſſen, hněw ſwůg na někom wyliti, wypuſtiti; ſeinen Zorn fahren laſſen, vpuſtiti od hněwu, hněw mimo ſebe puſtiti; Gottes Zorn auf ſich laden, božj hněw na ſebe vwaliti; ſein Zorn leget ſich, hněw ho pomjgj.

Strany zdroje: I/18

Abwarten, v. a. dočekati, očekáwati; přiſluhowati. Seine Arbeit, ſein Amt abwarten, práce ſwé hleděti, auřad ſwůg pilně wykonáwati, curare, fungi.

Strany zdroje: I/138

Darſetzen, v. a. poſtawiti, položiti. 2) fig. obětowati, wynaložiti, v. p. žiwot ſwůg.

Strany zdroje: I/148

Durchbringen, v. a. proweſti, prondati, protahnauti, ſ. Bringen. 2) fig. přechowati, přežiwiti; ſich ehrlich, poctiwě ſe žiwiti. 3) ſein Vermögen, ſtatek ſwůg, gměnj ſwé promrhati, proheyřiti, prowondati. Die Durchbringung, das Durchbringen, promrhánj, proheyřenj. Der Durchbringer, mrhač, marnotratnjk, marnotrátce.

Strany zdroje: I/149

Durchleben, v. a. ſwůg wěk ſtráwiti.

Strany zdroje: I/155

Eigenthümlich, adj. wlaſtnj, ſwůg. adv. wlaſtně.

Strany zdroje: I/176

Entſpringen, v. n. vſkočiti, wyſkočiti, vtecy. 2) wzniknauti, preyſſtiti ſe, wyſkakowati. 3) pocházeti, vroditi ſe, půwod ſwůg mjti.

Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.

Strany zdroje: I/225

Gebiethen, v. a. weleti, rozkazowati, přikazowati, poraučeti, imperare; ſeinem Zorne, zkrocowati hněw ſwůg. 2) Ein gebothener Feyertag, zaſwěcený ſwátek.