Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 64 skupin hesel.

Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.



Strany zdroje: I/298

Ihrige, der, die, das Ihrige, gegj, (foem.) ſwůg, (recipr.) gegj. Sie fordert das Ihrige, žádá ſwé wěcy. 2) gegich, (plur.) ſwůg, Thun ſie das Ihrige, dělagj ſwau powinnoſt, ſwau wěc; ich bin der ihrige, gſem gegich (přjtel).



Strany zdroje: I/47

Anſpannen, v. a. napnauti, natáhnauti, roztáhnauti, intendere; alle ſeine Kräfte zu etwas anſpannen, wſſecku ſýlu ſwau na něco wynaložiti. 2) připřáhnauti, zapřahati, zapřáhnauti, iungere currui; den Wagen anſpannen, do wozu zapřáhnauti. Anſpannen, n. —nung, f. napnutj, nataženj, připřáhnutj, zapřáhnutj, zapřeženj.



Strany zdroje: II/39

Meinige, der, die, das, adj. můg, má, mé; die Meinigen, mogi; ich habe das Meinige gethan, vdělal ſem ſwau wěc.



Strany zdroje: II/55

Muth, m. myſl, mens; ſeyn ſie guthes Muthes, buďte dobré myſli; wie iſt dir zu Muthe? gak geſt ti okolo ſrdce? 2) ſrdce, zmužiloſt, ſrdnatoſt; er hat Muth, má ſrdce, geſt ſrdnatý; Muth faſſen, ſrdce nabyti, zſrdnatěti; den Muth ſinken laſſen, ſrdcem kleſnauti; der Muth wächſt ihnen, ſrdce gim přibýwá; Muth mamachen machen , ſrdce dodati, dim. das Müthchen, myſlička; ſein Müthchen kühlen, wůli ſwau proweſti, laſkominy, žáhu ſobě ſetřjti.



Strany zdroje: II/59

Nachkommen, v. irr. n. za někým, po někom gjti, přigjti 2) fig. Befehle, rozkazu vpoſlechnauti, ſſetřiti; ſeinen Pflichten, powinnoſti ſwé wykonáwati; f. Verſprechen, ſlib ſwůg ſplniti, přjpowěd ſwau, wywaditi.



Strany zdroje: II/94

Pflicht, f. powinnoſt, obligatio, partes. ſeine Pflicht thun, ſeiner Pflicht nachkommen, powinnoſt ſwau konati; meine Pflicht erfordert es, má powinnoſt to káže; ſich einer Pflicht entledigen, powinnoſt wykonati; ſich etwas zur Pflicht machen, za powinnoſt ſobě kláſti, pokládati. 2) přjſaha; Jemanden in Pflicht nehmen, přjſahau zawázati; die Pflicht leiſten, přjſahu ſložiti.



Strany zdroje: II/95

Pfund, n. libra, pondus. dim. das Pfündchen, libřička. 2) hřiwna, talentum; ſein Pfund vergraben, ſwau hřiwnu zakopati.



Strany zdroje: I/57

Aufbiethen, v. a. powolati, ſwolati, convocare. 2) alle ſeine Kräfte, wſſecku ſýlu ſwau naložiti, přičiniti, wynaložiti. 3) ohláſyti, oznámiti, prohláſyti, prowolati, promulgare. Aufbiethen, n. —thung, f. ſwolánj, ſwoláwánj, convocatio. 2) ohláſſenj, ohláſſka, oznámenj, prohláſſenj, prohláſſka, prowolánj.



Strany zdroje: II/101

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.



Strany zdroje: II/124

Richten, v. a. ſtrogiti, přjmiti, rychtowati. 2) Sich in die Höhe, wztýčiti ſe, wzpřjmiti ſe, wzhůru ſe poſtawiti; ein Gebäude, zdwjhati. 3) zprawiti, rozprawiti; die Haare, wlaſy. 4) připrawiti; zum Eſſen, k gjdlu přiſtrogiti. 5) Ins Werk, w ſkutek vweſti; Jemanden zu Grunde, někoho zkazyti, w zkázu, na mizynu vweſti; nichts richten, nic nepořjditi, neſweſti. 6) Seinen Weg wohin, ceſtau ſe někam obrátiti; die Augen auf etwas, oči na něco obrátiti; eine Uhr, hodiny zprawiti; fig. ſeinen Sinn auf etwas, myſl ſwau na něco obrátiti. 7) zprawowati; ſeine Reden nach den Zuhörern richten, řeč ſwau dle poſluchačů naſtrogiti, ſich nach einer Perſon, podlé někoho ſe řjditi, zprawowati. 4) 8) třepati, přetřepáwati, přeſauditi, ſauditi, judicare; Ich richte niemanden, neſaudjm nikoho. 9) Einen Prozeß, při ſauditi, vſudek o při wyneſti, mjřiti, ſmjřiti, porownati. 10) mit dem Schwerte, odprawiti mečem; mit dem Strange, oběſyti; mit dem Rade, kolem odprawiti, lámati. 11) Ein Bein richten, nohu naprawiti, narownati.



Strany zdroje: I/69, I/70

Auge, n. oko, oculus, dim. das Aeugelchen, Aeuglein, očko; die Augen auf etwas werfen, pohljdnauti nač; die Augen gingen ihm über, ſlzy ho polily; komme mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; unter die Augen ſagen, do oči, wůči řjcy; ein ſcharfes Auge, byſtrý zrak; ein wachſames Auge auf jemanden haben, dobrý pozor na někoho mjti; große Augen machen, něčemu ſe welmi diwiti; es wird naſſe Augen ſetzen, bude pláč, budau plakati; ſeine 70 Pflicht aus den Augen ſetzen, na ſwau powinnoſt zapomenauti; man ſiehts mit Augen, toť geſt patrné; ich bin ihm ein Dorn im Auge, newře na mne. 2) fig. Augen auf den Würfeln, oka; im Käſe, oka, djrky; das Auge an Bäumen, pupenec; einer Nähnadel, auſſko, ſ. Oehr.



Strany zdroje: II/202

Sechs, numer. ſſeſt, sex; zu ſechſen, po ſſeſti; ſechs Kinder, ſſeſtero djtek; bey meiner ſechs, na ſwau duſſi.



Strany zdroje: II/203

Seele, f. duſſe, anima; bey meiner Seele! na ſwau duſſi! bei ſeiner Seele ſchwören, duſſowati ſe; dim. das Seelchen, duſſička. 2) a) In der Feder, b) Im Häringe, c) In der Schütze, duſſe.



Strany zdroje: II/206

Seinige, pron. pos. ſwůg , ſwá, ſwé, geho; die Seinigen, geho domácý, gemu přináležegjcý; er lebt von dem Seinigen, od ſwého geſt žiw; er hat das ſeinige gethan, on ſwau wěc vdělal, wykonal; Jemanden um das ſeinige bringen, někoho o gměnj připrawiti; gieb ihm das ſeinige, dey mu, co geho geſt, co mu patřj.



Strany zdroje: II/249

Stillen, v. a. ſtawiti, sistere; das Blut ſtillen, ſtawiti, zaſtawiti, sſtawowati krew. 2) fig. Den Durſt, vhaſyti žjžeň. 3) Den Zorn, vkrotiti hněw. 4) Die Schmerzen, boleſti vkládati. 5) Sein Verlangen, vpokogiti, ſpokogiti ſwau žádoſt. 6) Einen Aufruhr, vtiſſiti, vpokogiti bauřku, odbog. 7) Ein Kind, kogiti, přikágeti djtě, lactare prolem. 8) Einen Zornigen, vchlácholiti, vdobřiti hněwiwého, iratum placare.



Strany zdroje: II/256

Strecken, v. a. wytáhnauti, wytahowati, tendere, extendere; das Leder, kůži; das Eiſen, železo; ſich ſtrecken, protahowati ſe; ſich in das Gras, do tráwy ſe položiti, rozhoſtiti ſe; ſich nach der Decke ſtrecken, oděw ſtrawu podlé ſtawu; er ſtreckte alle viere von ſich, meykl ſebau gak ſſiroký tak dlauhý; ſehr in die Länge, ceſta ſe protahuge do dýlky; geſtreckt, táhlý; ſeine Kräfte auf etwas ſtrecken, ſýlu ſwau wynaložiti na něco; das Gewehr ſtrecken, wzdáti ſe, ſložiti zbraň.



Strany zdroje: I/8

Ablaufen, v. n. odběhnauti, sběhnauti, vbjhati, dolů técy, ſpadati; a) die Uhr iſt abgelaufen, hodiny doběhly, doſſly; b) bis die Zeit abgelaufen ſeyn wird, až čas přeběhne, vteče, wyběhne; c) der Wechſel iſt noch nicht abgel. ſměna geſſtě nepropadla; d) die Sache iſt übel abgelaufen, ta wěc zle wypadla; e) es mag mit uns ablaufen wie es will, děg ſe co děg s námi. 2) v. a. odběhati, vběhati; a) ſich die Hörner ablaufen, rohy ſy odběhati, t. g. nezbednoſt ſwau wlaſtnj ſſkodau ſtratiti, zkuſſenjm zmaudřeti, ſkrotnauti; b) in Wettläufen den Preis, das Kleinod ablaufen, w záwodech základ, klénot ſobě wyběhati, geho doſáhnauti, k němu doběhnauti, giného předběhnauti; c) ſich, vběhati ſe, ſchwátiti ſe.



Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.



Strany zdroje: I/8

Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine ede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.



Strany zdroje: II/287

Treue, f. wěrnoſt, fidelitas; auf J. Treu und Glauben ſich verlaſſen, na něčj wjru a wěrnoſt ſe bezpečiti, ſpolehnauti; bey meiner Treu! wěru! na mau prawdu! na ſwau wjru! bey meiner Treu oft ſagen, wěrowati ſe.



Strany zdroje: II/290

Troſt, m. naděge; ſeinen Troſt auf Gott ſtellen, naděgi ſwau zakládati na bohu. 2) potěſſenj, vtěſſenj, vtěcha, solatium; haben, mjti; ſchöpfen, bráti; Troſt zuſprechen, těſſiti.



Strany zdroje: II/291

Trotzen, v. n. chlubiti ſe, wypjnati ſe; ſie trotzen auf ihren Reichthum, wypjnagj ſe ſwým bohatſtwjm. 2) ſpauſſtěti ſe, ſpoléhati; auf ſeine Macht trotzen, ſpauſſtěti ſe na ſwau moc. 3) zpěčowati ſe, oprnauti ſe; aller Gefahr, wſſemu nebezpečenſtwj ſe oprnauti. 4) trucowati, wzdorowati; das Kind trotzt, djtě trucuge.



Strany zdroje: II/330

Unterſtützen, v. a. podpjrati, podepřjti; einen Pfahl, kůl; ein Haus, dům. 2) fig. podporowati, napomáhati; mit Geld, penězy; unterſtützen ſie meine Bitte bey ihm, gſau nápomocen mé prosbě v něho. 3) ſtwrditi, opatřiti, ſein Geſuch durch Beweggründe, žádoſt ſwau pohnutkami, důwody.



Strany zdroje: II/339

Verbergen, v. a. zakryti; ſein Angeſicht, twář ſwau. 2) ſkrýti, ſchowati, abscondere; ſich unter die Treppe, ſe pod ſchody; ſich hie und da, pokrýwati ſe, ſchowáwati ſe. 3) ſkrýti, ſkrýwáti ſkrýwati , vkryti; ſeine Fehler, ſwé chyby; hie und da, rozkryti. 4) tagiti, zatagiti; nichts dem Arzte, nic lekaři netagiti. Verborgen, ſchowaný, ſkrytý, zatagený; ſich verborgen halten, tagiti ſe, ſchowáwati ſe; verborgener Ort, ſkreyš; die —gung, ſchowánj, ſchowáwánj, ſkrytj, ſkrýwánj, tagenj.



Strany zdroje: II/347

Vergeſſen, v. a. irr. du vergiſſeſt, ich vergaß, ich vergäße, vergeſſen, vergiß, zapomenauti, zapomjnati, oblivisci; ein wenig, pozapomenauti; über dem Spielen das Eſſen, pro hru na gjdlo; ſich, ſe; vergeſſen machen, w zapomenutj vweſti; vergeſſen, zapomenulý, zapomenutý; ſeiner Pflicht, Gottes vergeſſen ſeyn, na ſwau powinnoſt, na Boha zapomenulý; eine vergeſſene Sache, zapomenutá wěc.



Strany zdroje: II/348

Vergnügen, n. potěſſenj, oblectatio; es war ihm ein Vergnügen, bylo mu to wděk, libo, k ljboſti, měl z toho potěſſenj; V. an etwas finden, mjti na, w něčem ſwau radoſt, ſwé potěſſenj; mit Vergnügen, s radoſtj.



Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.



Strany zdroje: II/355

Verloben, v. a. zaſljbiti, poſwětiti; Gott, Bohu. 2) ſnaubiti, zaſnaubiti, vſnaubiti, despondere; připowědjti; Jemanden ſeine Tochter, někomu ſwau dceru.



Strany zdroje: II/358

Verpfänden, v. a. zaſtawiti, do záſtawy, do základu dáti, w záſtawě nechati, základ dáti; ſeine Ehre, ſwau čeſt.



Strany zdroje: II/359

Verrathen, v. irr. a. prozraditi, wyzraditi; Heimlichkeiten, tagemſtwj; deine Sprache verräth dich, řeč twá tebe wyzrazuge; prodere. b) powědjti na někoho. 2) zraditi, prodere; ſein Vaterland, ſwau wlaſt.



Strany zdroje: II/359

Verrichten, v. irr. a. konati, wykonati, řjditi; viel zu verrichten haben, mjti mnoho k řjzenj, na prácy; ſeine Arbeit, prácy ſwau konati; ſein Amt, konati, zaſtáwati, zprawowati ſwůg auřad; eine Bothſchaft, wyřjditi, konati poſelſtwj; ſeinen Lauf, běh ſwůg konati; große Thaten, ſlawné, weliké činy konati, prowozowati.



Strany zdroje: II/367

Verſprechen, v. a. ſljbiti, ſlibowati, přiſljbiti; eine Belohnung, obdarowánj. b) připowědjti, zaſnaubiti; Jemanden ſeine Tochter, někomu ſwau dceru; ſich mit einer Perſon, namluwiti ſobě, připowědjti ſe. c) fig. ſlibowati; ſeine Miene verſpricht nichts gutes, geho pohled neſlibuge nic dobrého; er verſpricht ſich viel von ihm, mnoho ſobě od něho ſlibuge. 2) podřeknauti ſe. 3) očarowati, aby ſelhala; eine Büchſe, ručnicy. b) omlauwati, reptati. 4) zaſljbiti; ſich nach Maria Zell, ſe do Marye Celle.



Strany zdroje: II/367

Verſpritzen, v. a. wyſtřjkati; fig. wycediti; ſein Blut, krew ſwau.



Strany zdroje: II/368

Verſtellen, v. a. přetwářiti, přetwařowati; dieſe Perrücke, dieſe Kleidung, dieſe Krankheit verſtellt ihn ganz, ta paruka, ten kabát, ta nemoc ho docela přetwařuge. b) změniti, poſſmuřiti; das Angeſicht mit Aſche, obljčeg popelem. c) tagiti; ſeinen Verdruß, ſwau mrzutoſt. d) ſich, přetwařowati ſe, dissimulare; eine verſtellte Freundlichkeit, přetwářená přjwětiwoſt; verſtellt, přetwářený; verſtellter Weiſe, na foch, přetwářeným způſobem.



Strany zdroje: II/369

Verſtoßen, v. irr. n. pochybiti, zawaditi; wider die Lebensart, proti mrawopočeſtnoſti; ſich in der Rechnung, w počtu; ge en Jemanden, o někoho. b) wykwaſyti, odkyſati; das Bier, piwo. 2) v. a. namrſſtiti ſobě; eine Ader, žjlu. b) odprodati, rozprodati; Bücher, Kleider, knihy, ſſatſtwo. c) odſtrčiti, zapuditi, zawrcy; ein Kind, ſeine Gattinn, eine Perſon, od ſebe djtě, ſwau manželku, něgakau oſobu. d) wyſtrčiti, wywrcy; einen Armen aus dem Hauſe, chudého z domu. 2) ſwrcy, shoditi; vom Amte, s auřadu; aus dem Rathe, wywrcy z rady. f) zawrcy, odſtrčiti; in die Hölle, do pekla.



Strany zdroje: II/374

Verweinen, v. a. vplakati; ſich, ſe. 2) proplakati; ſein Leben, žiwot ſwůg. 3) zwyplakati; alle Thränen, wſſecky ſlzy. 4) zaplakati; ſeinen Schmerz, ſwau boleſt.



Strany zdroje: II/383

Volk, n. pl. Völker, ſtádo, heyno; Repphühner, korotwj. 2) lid, lidſtwo; viel Volks, mnoho lidu, lidſtwa. 3) chaſa; liederliches Volk, luza, hlůdowina, chatra, láge lidj, zběř; gemeines Volk, obecný lid. 4) lid; Romane für das Volk, Romány pro lid. 5) národ, pronárod, populus; das Römiſche Volk, národ Řjmſký; dim. das Völkchen, cháſka; nun will ich mein Völkchen ins Feld treiben, nynj wyženu ſwau cháſku na pole. b) národek.



Strany zdroje: II/400

Wachen, v. n. bdjti, bděti; wachen und nicht ſchlafen, bděti a neſpati; bey Jemanden wachen, v někoho bdjti; eine Stunde, die ganze Nacht w., hodinu, celau noc bdjti. 2) fig. pečowati; für das Beſte des Landes, o proſpěch země, für ſeine Ehre, o ſwau čeſt. Die über alles wa hende Vorſehung, o wſſe pečugjcý prozřetedlnoſt.



Strany zdroje: II/411

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.



Strany zdroje: II/425

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!



Strany zdroje: II/436

Wille, m. wůle, voluntas; freyen Willen haben, na wůli mjti; Jemanden ſeinen freyen Willen laſſen, někomu na wůli nechati. b) er will ſeinen Willen haben, chce ſwau na wrchu poſtawiti. c) er hat es mit Willen gethan, vdělal to chtě, ſamochtě; Willens ſeyn, mjniti, toho aumyſlu býti, hodlati; in Willens, s tjm aumyſlem. d) Wider Willen, bezděky, nechtě; einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti; etwas für Willen nehmen, za wděk wzýti. 2) adv. pro; um Gottes, um des Himmels willen oder Willen, pro Boha, probůh; um deines Bruders willen, pro twého bratra.



Strany zdroje: II/446

Wuchern; , v. n. pučiti ſe, zapučiti ſe; ein eingewuchertes Unkraut, zapučená zuna. 2) lichwiti; mit ſeinem Pfande, ſwau hřiwnau. 3) v. n. wylichwiti.



Strany zdroje: II/449

Wuth, f. wzekloſt wztekloſt , zůřiwoſt; die ſtille Wuth, tichá wztekloſt; in Wuth bringen, rozwztekliti, rozljtiti, rozkatiti; in W. gerathen, rozwztekliti ſe, rozljtiti ſe, rozkatiti ſe; ſeine W. an Jemanden auslaſſen, wztekloſt ſwau na někom wyliti.



Strany zdroje: II/459

Zertrennen, v. a. rozpárati; ein Kleid, oděw. b) rozděliti, rozundati; ſeine Bibliothek, ſwau knihownu. c) roztowaryſſiti, rozlaučiti, rozdwogiti; ſich, ſe. d) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik.



Strany zdroje: II/479

Zuwinken, v. n. kynauti, pokynauti; ſeinen Beyfall, kynutjm ſwau liboſt vkázati.



Strany zdroje: I/110

Bewegen, v. a. heybati, pohybowati, hnauti, pohnauti něčjm, movere; ſich bewegen, ſehau ſebau hnauti; den Finger bewegen, prſtem hnauti. 2) zbauřiti, pozdwjhnauti, popuditi, concitare. 3) irreg. ich bewog, habe bewogen, pohnauti; jemanden mit ſeiner Rede, někoho ſwau řečj pohnauti; zum Zorne, popuditi.



Strany zdroje: I/110

Beweiſen, v. a. dokázati, dowoditi, doweſti, doljčiti; ſeine Tapferkeit, ſwau vdatnoſt dokázati. 2) ſich, provkázati ſe.



Strany zdroje: I/111

Beykommen, v. n. přiſtaupiti, přikročiti; man kann ihm nicht beykommen, nenj k němu přjſtupu. 2) rownati ſe, wyrownati ſe někomu; ſeinem Schaden beykommen, ſwau ſſkodu naprawiti, nahraditi.



Strany zdroje: I/111

Beylegen, v. a. přiložiti, přikládati. 2) ſchowati, vložiti, ſkrýti. 3) jemanden etwas beylegen, přičjſti, wzdáwati; die Schuld, winu dáti; ſeine Tochter, dceru ſwau za někoho wdáti; er hat ihm die größten Lobſprüche beygelegt, na neyweyš ho wychwalowal. 4) ſkončiti, porownati; die Sache iſt beygelegt, ta wěc ſe vrownala.



Strany zdroje: I/118

Bloß, adj. nahý, holý, nudus; ein bloßes Schwert, nahý meč, auf der bloßen Erde schlafen, na holé zemi ſpáti, mit bloßen Füßen, boſýma nohama; mit bloßem Geſichte, Kopfe, s odkrytau twářj, hlawau. 2) zbawený, neochráněný; ſich bloß geben, wyzraditi ſe, ſwau neſtatečnoſt wygewiti. 3) pauhý, ſamý; ein bloßer Argwohn, pauhé domněnj; ein bloßes Geſchwätz, marné tlachánj. Bloß, adv. toliko, pauze, genom.



Strany zdroje: I/118

Blöße, f. nahota, obnaženj, nuditas. 2) holizna, holina, holý djl těla. 3) fig. nahota, křehkoſt, ſlaboſt; ſeine Blöße zeigen, ſwau nedoſtatečnoſtj ſe prozraditi.



Strany zdroje: I/122

Bothmäßigkeit, f. moc, panowánj, potestas; unter ſeine Bothmäßigkeit bringen, podmaniti ſobě, pod ſwau moc přiweſti.



Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.



Strany zdroje: I/133

Büßen, 1. v. a. za doſti včiniti; mit ſeinem Leben büßen, žiwotem ſwým zaplatiti. 2) vpokojiti; ſeine Luſt, ſwau žádoſt naſytiti. 2. v. fact. pokutowati. 3. v. n. pykati, trpěti, odbeywati, luere; er muß dafür büßen, muſý za to trpěti, pokutu néſti.



Strany zdroje: I/155

Eifern, v. n. horliti, nenáwiděti, newřjti na někoho, hněwati ſe; mit ſeinem Weibe, na ſwau ženu žehrati.



Strany zdroje: I/182

Ergetzen, v. a. potěſſiti, welmi obweſeliti, rozkoš půſobiti, delectare; ſich ergetzen, radowati ſe z něčeho, weſeliti ſe, kochati ſe w něčem, rozkoš ſwau mjti.



Strany zdroje: I/182, I/183

Erheben, v. a. zdwjhati, zdwihnauti, pozdwihnauti; wyzdwihnauti, wyzdwihowati; die Hände erheben, rukau pozdwihnauti; ſich, zdwjhati ſe, wznáſſeti ſe. 2) fig. wo ſich der Hügel erhebt, kde pahrbek wywſtáwá, wyſkytuge ſe. 3) ſich erheben, wſtáti a odebrati ſe; ſich wider jemanden, powſtati, pozdwihnauti ſe. 4) začjti; ein Geſchrey erheben, křičeti, eine Klage, žalowati; es erhebt ſich ein Streit, powſtáwá ſwár; es erhob ſich ein Wind, ſtrhl ſe wjtr. 5) Geld, bráti, wybjrati. 6) ſein Gemüth zu Gott, myſl ſwau k Bohu pozdwihnauti, zur Würde, k hodnoſti powýſſiti. 7) bis in den Himmel, wyſoce až k nebi chwáliti, wychwalowati, wynáſſeti. 8) ſich, wynáſſeti ſe, honoſyti ſe, peychati, wypjnati ſe. Die Erhebung, pozdwiženj, 183 wyzdwiženj; ſtrhnutj; powýſſenj, wynáſſenj.



Strany zdroje: I/184

Erklären, v. a. wyložiti, wykládati, interpretari; wyſwětliti, declarare, wygádřiti, enucleare. 2) wyhláſyti; jemanden für unſchuldig, někoho za newinného wyhláſyti; zu ſeinem Erben, dědičem vſtanowiti; in die Acht, do achtu dáti, wypowědjti; ſeine Liebe, láſku ſwau wygewiti, oznámiti; rec. ſich erklären, ſwětle řjcy, oznámiti, powědjti, wygewiti ſe; ſich für jemanden, k někomu přiſtaupiti, přidati ſe k něčj ſtraně; wider etwas, oznámiti, že proti tomu bude.



Strany zdroje: I/187

Errungenſchaft, f. nabyté gměnj, pracý ſwau dobyté zbožj.



Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.



Strany zdroje: I/242

Gewahrſame, f. bezpečné mjſto; ochrana; wězenj; in ſeine Gewahrſame nehmen, pod ſwau ochranu wzýti.



Strany zdroje: I/242

Gewalt, f. moc, vis; mocnoſt, poteſtas; unter ſeine Gewalt bringen, pod ſwau moc, mocnoſt připrawiti. 2) fig. moc, náſylj, violentia; Gewalt brauchen, mocý a náſyljm ſahnauti; Gewalt anthun, náſylj včiniti; ſich ſelbſt Gewalt anthun, zabiti ſe; ſich Gewalt anthun, přemáhati ſe; mit Gewalt, kwaltem. 3) aus aller Gewalt lachen, wſſj mocý ſe ſmáti. 4) in ſeiner Gewalt haben, wládnauti něčjm.



Strany zdroje: I/245

Gießen, v. a. irr. ich goß, gegoſſen, ljti, naliti, fundere; aus einem in das andere gießen, přeljwati. 2) fig. die Blumen, kwětiny zaljwati. 3) es wird ſtark gießen, bude prſſeti gen ſe bude ljti. 4) Teller, Glocken gießen, taljře ljti, zwony ſljti, ſljwati; ein gegoſſenes Bild, litý obraz, litina, ſlitina. 5) wléwati, wyléwati, effundere, infundere; Gott gießt ſeine Liebe in unſere Herzen, Bůh wléwá láſku ſwau w ſrdce naſſe.