Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 215 skupin hesel.

Strany zdroje: I/255

Großältern, pl. děd a bába.



Strany zdroje: I/262, I/263

Haken, m. hák, ol. klika, uncus; dim. das 263 Häklein, háček. 2) an den Kleidern, ſponka; Haken und Oehr, mužjček a ženka. 3) zum Ackern, hák, nákoleſnjk. 4) ſ. Hakenbüchſe.



Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.



Strany zdroje: I/278

Her, adv. ſem, huc: komm her, poď ſem; her die Hand, ſem ruku; verſammelt euch um mich her, obſtupte mne; von oben her, shůry; von unten her, zdůlu, zdůly; hin und her, ſem y tam, ſemotam, ſem a tam; von dort her, odtamtud; von außen her, zwenku; weit her, zdaleka. 2) Ueber etwas her fallen, něčeho ſe chopiti, dáti ſe do něčeho; ſie ſtanden alle um mich her, wſſickni okolo mne ſtáli; er ging neben mir her, ſſel okolo mne; er ging nahe vor mir her, bljzko předemnau ſſel. 3) fig. ich habe die Tage her viel zu thun gehabt, několik dnj (tyto dni) ſem tu měl mnoho práce; von Alters her, od ſtarodáwna; von Ewigkeit her, od wěčnoſti; er iſt nicht weit her, neſtogj hrubě za mnoho.



Strany zdroje: I/281

Herum liegen, v. n. porůznu, ſem a tam ležeti; ob mjſta ležeti.



Strany zdroje: I/283, I/284

Hier, adv. tu, zde, hic; weit von hier, da 284 leko odtud; hier und da, ſem a tam, ſemotam, onde y onde, hinc inde; leckdes, paſſim; hier und dahin, leckams; hier und da hinſtellen, rozſtawiti; hier und da hängen, rozwěſyti; hier und da verlieren, roztratiti, roztráceti; hier und da hören, proſlýchati; hier und da ſterben, promjrati.



Strany zdroje: I/285

Hin, adv. tam, illuc; hin und her, ſem a tam; hin und wieder, leckdes, paſſim; längſt dem Ufer hin, po břehu; Mode hin, Mode her! což ge mi do kroge; er iſt ſchon hin, ge ten tam, ge po něm, geſt po něm weta; es iſt ſchon hin, giž ge to tam, fuč; hin iſt hin, co tam, to tam; meine Freude iſt hin, giž ge po mé radoſti; es geht noch hin, geſſtě to progde; obenhin, ledabylo, lecgaks, powrchně. 2) vor Zeitwörtern, tam: hinlaufen, tam běžeti; hingehen, tam gjti.



Strany zdroje: I/36

Angel, f. plur. —n, vdice, hamus. Angelchen, n. vdička, hamulus. 2) ſtežegeweřegný hák, cardo, ſ. Thürangel. Eine Thür aus den Angeln heben, dwéře wypáčiti, wyſaditi. Zwiſchen Thür und Angel ſeyn, mezy dwéřmi a odřwjm býti, newědět co ſobě počjti, inter malleum & incudem.



Strany zdroje: I/291

Hohlunder, m. Holler, bez, (bzeyna), collect. bezowj, černý bez; mor. chebz, ſambucus nigra, Lin. 2) der ſpaniſche Hohler, wlaſký (modrý a bjlý) bez, ſyringa vulgaris, Lin.



Strany zdroje: I/293

Hören, 1. v. a. ſlyſſeti, poſlauchati, poſlechnauti, audire; fig. er höret nicht darauf, nedbá na to; nedáwá pozoru. 2. v. n. ſlyſſeti, poſlyſſeti, vſlyſſeti; er hört ſchwer, nedoſleychá; ſagen hören, doſleychati; ſich hören laſſen, dáti ſe ſlyſſeti; laß hören, powěz, ať vſlyſſjme; das läßt ſich hören, to dobře znj. Das Hören, ſlyſſenj; Hören und Sehen, ſluch a zrak.



Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.



Strany zdroje: I/296

Hungertuch, m. am Hungertuche nagen, hlad a nauzy třjti.



Strany zdroje: I/298

Hutzel, f. ſuſſené gablka a hruſſky. 2) Birn- oder Aepfelſpaltel, křjžalka.



Strany zdroje: I/4

Abfluß, m. odtok, průtok, ſtok, der Ab- und Zufluß des Meeres, odtok a přjtok moře, ſ. Ebbe.



Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.



Strany zdroje: I/38

Anhängig, anhänglich, adj. chytlawý, následowný, přináležjcý; und was dem anhängig iſt, a co k tomu přináležj; ſaudu předneſſený, vdaný; die Sache iſt ſchon vor Gericht anhängig, ta wěc geſt giž před práwo dána, práwu vdána, giž geſt w ſaudu.



Strany zdroje: I/39

Anheben, ſ. heben, 1. v. a. pozdwihnauti, přizdwihnauti; začjti, začjnati; einen Krieg anheben, wognu pozdwihnauti, začjti. v. rec. es hob ſich ein Donnern und Blitzen an, ſtrhlo ſe hřjmánj a blýſkánj, začalo hřjmati a blýſkati ſe. 2. v. n. začjti ſe, powſtati, pozdwihnauti ſe, ſtrhnauti ſe, initium capere.



Strany zdroje: I/304

Je, part. wždy; es iſt je einer reicher als der andere, wždy geſt geden bohatſſj než druhý; je und je, obs. po wſſe čaſy; von je her, wždycky, hned z počátku (ſprwu), od ſtarodáwna. 2) kdy, wer hat ſolches je geſehen, kdo to kdy widěl; niemand hat Gott je geſehen, Boha nikdá žádný newiděl. 3) gak; ſie lachet und weinet, je nachdem es ihr einfällt, pláče, a ſměge ſe, gak gj napadne. 4) po; je zwey und zwey, po dwau, wždy dwa a dwa; je tauſend, po tiſýcy. 5) čjm — tjm; es wird je länger je ſchlimmer, čjm dál tjm hůř; je länger je lieber, a) cjm čjm dýl, tjm ljpe. b) das Bitterſüß, potměchuť, ſladká hořká. c) der Nachtſchatten, Jerycho.



Strany zdroje: I/304, I/305

Jeder, jede, jedes, pron. pers. každý, á, é, wſſeliký, ol. wſſaký, quivis; ein jeder, 305 geden každý, unusquisque; alle und jede, wſſichni a gedenkaždý zwláſſtě.



Strany zdroje: I/306

Jung, adj. mladý, mladiſtwý, comp. jünger, mladſſj, ſuperl. jüngſte, neymladſſj; ein junger Wein, mladé wjno; junge Pflanzen, mladiſtwé zroſtliny; er iſt noch ſehr jung, geſſtě geſt mladičký; jung und alt, die Jungen und die Alten, mladj a ſtařj. 2) ein junges, das Junge, mladé; ein junges Thier, mladé zwjře; für die meiſten jungen Thiere haben die Böhmen eigene Nahmen und Formen: Ein junger Vogel, ptáče, mladý pták; ein junger Hund, ſſtěně; ein junges Schwein, praſe; eine junge Gans, hauſe; eine junge Katze, kůtě; ein junger Stier, gunec; ein junger Haſe, mladý zagjc, mladjk; ſ. die dim. bey den Thieren; ein junges Frauenzimmer, mladice; ein junger Wald, mláz; Junge werfen, mladé mjti, házeti, roditi; von Kühen, oteliti ſe; von Stutten, ohřebiti ſe; von Schweinen, opraſyti ſe; von Katzen, okotiti ſe. 3) jung werden, mladnauti, omladnauti. 4) fig. jung werden, naroditi ſe 5) die junge Gans, drobečky, huſý kaltaun; der jüngſte Tag, poſlednj den, das jüngſte Schreiben, poſlednj pſanj.



Strany zdroje: I/327

Knochen, m. hnát; dim. Knöchlein, hnátek; ſtark von Knochen, hnátowitý. 2) Bein, koſt; Haut und Knochen, kůže a koſti.



Strany zdroje: I/5

Abgang, m. odcházenj, odchod. 2) wſſeliké wýmetky a trůſky, ku přjkl. a) z zlata, ſtřjbra, železa, okuge; b) z dřewa, třjſky, třjſſtky, odřezky; c) při pilowánj a ſtrauhánj, odpilky, odſtružky, piliny, drtiny; d) z ſukna a t. d. okragky, oſtřižky. 3) odbyt na wſſelico. 4) ſcházenj, vbýwánj, vcházenj, vgitj. 5) chyběnj, nedoſtatek, vgma, ztráta. 6) ſcházenj, zaſſloſt, zwetſſeloſt, in Abgang kommen, ſcházeti, pomjgeti, zwetſſeti.



Strany zdroje: I/337

Kreuzen, 1. v. n. in der See, moře křjžem a křjžem, na křjž progjžděti; 2) ſich kreuzen, gjti křjžem, křižowati ſe. 2. v. a. ſich, křjžem ſe žehnati, křjž dělati, křižowati.



Strany zdroje: I/342

Kummer, m. nauze, penuria; Hunger und Kummer leiden, hlad a nauzy třjti; Kummer und Elend, lopota, ſtaroſt, bjda, ærumna. 2) zkormaucenj, ſauženj, žaloſt, ſtaroſt; vor Kummer vergehen, ſtaroſtj chřadnauti.



Strany zdroje: I/343

Kupferſchmied, m. kotlář, die —inn, kotlář a. Die Schmiede des Kupferſchmiedes, kotlárna, das Handwerk, kotlářſtwj.



Strany zdroje: II/5

Lange, adj. dlauho, dáwno; nicht lange hernach, nedlauho potom; es iſt ſchon lange her, daß —, giž geſt tomu dáwno. 2) dokuď; ſo lange ich lebe, dokuď, co žiw budu; der Krug geht ſo lange zu Waſſer, bis —, dotuď až potuď; ſo lange und nicht länger, dotuď, a nic déle. 3) das weiß ich lange, to dáwno wjm; fig. lange nicht ſo gut, mnohem horſſj; das iſt lange gut, to doſti dobré; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj.



Strany zdroje: II/6

Laß, adj. vſtalý; liknawý, negápný, rozmařilý, wáhawý; — werden, vna iti ſe, vpachtowati ſe, vſtati; chuť a ſýlu ztratiti. adv. —le, —wě, —ně.



Strany zdroje: I/47

Anſpielen, v. n. začjti hráti, zahrati. 2) a něco ſlowy bjti, čeliti, narážeti, ſměřowati, wztahowati, alludere.



Strany zdroje: II/18

Lerchenſtreichen, n. der Lerchenfang, chytánj ſſkřiwanů do ſýtj. 2) odtah a přjtah ſſkřiwanů.



Strany zdroje: II/26

Lug, n. nedwědj brloha. 2) mit Lug und Trug umgehen, lžiwě a lſtiwě obcházeti.



Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.



Strany zdroje: II/30

Mahl, Mal, pl. Mahle; dieſes mahl, tehdáž, tenkrát; mit einem Mahle, gednau, gednjm rázem; das erſte und letzte Mahl, po neyprw a napoſledy; das andere Mahl, po druhé; zu keinem Mahle, nikdy; alle Mah Mahl , po každé, zu vier verſchiedenen Mahlen, po čtyřikrát wždy ginau chwjlj; unzählige Mahle, mnoho množſtwjkrát, bezpočtukrát.



Strany zdroje: II/32

Mann, m. člowěk, lid; der gemeine Mann, obecný lid; es fehlt uns der dritte Mann, třetj nám ſcházý, chybj; eine Waare an den Mann bringen, zbožj odbyti, prodati; ich kenne meinen Mann, wjm, s kým gednám; ich halte mich an meinen Mann, gá ſe držjm oſoby. 2) pl. Männer, muž, vir; dim. das Männchen, Männlein, mužjk, mužjček; bey Thieren, ſamec, dim. ſameček; ſich Mann für Mann ſchlagen, ſám a ſám, muž s mužem, ſe potýkati; Mann und Roß, gezdec s koněm; ein Wort ein Mann, ſlowo s to! ich ſtehe meinen Mann, ſtogjm za ſebe; ſechs Mann hoch, ſſeſt mužů zweyſſj; ich bin Mann dafür, gſem za to práw. 3) Manžel, maritus; an Mann bringen, za muže wdáti, wywdáti. 4) Ein armer Mann, chuďas, chudinec.



Strany zdroje: II/35

Mäßigen, v. a. krotiti, vſkrowniti, vmenſſiti, na vzdě držeti, moderari, temperari; ſeine Rede mäßigen, řeči vſkrowňowati; die Strafe mäßigen, vſkrowniti, vmenſſiti pokuty; ſich im Eſſen und Trinken mäßigen, ſtřjdmě ſe chowati, vſtřjdmiti, vſkrowniti ſobě w gjdle a w pitj.



Strany zdroje: I/50

Antiquar, m. antykwář, prodawač ſtarých knih; milownjk a zpytatel ſtarožitnoſti.



Strany zdroje: II/36

Mauerkraut, n. S. Attich. 2) den a noc, ſklennj bylina, Parietaria Offic. Lin.



Strany zdroje: II/40

Meiſterſänger, m. miſtrowſký zpěwák, ſkladatel; miſtr w zpjwánj a ſkládanj werſſů v Němců.



Strany zdroje: II/43

Milch, f. mléko, mljko, lac; dim. mljčko; wie Milch und Blut, gako krew a mljko; die Bieſtmilch, mlezywa, colostrum; Milch geben, dogiti, lac praebere. 2) der Fiſche, mljčj, lactes.



Strany zdroje: II/46

Mit, I. s, ſe, cum; mit uns, s námi; mit mir, ſemnau. 2) Bezeichnet Mit ein Werkzeug oder ein Mittel, durch welches etwas geſchieht, ſo muß s, ſe ausgelaſſen werden : mit dem Meſſer ſchneiden, nožem krágeti, řezati; mit dem Degen ſtechen, mečem bůſti; mit der Axt hauen, ſekerau ſekati; mit dem Hammer ſchlagen, kladiwem tlaucy; mit den Augen winken, očima keywati, mhaurati, mit der Elle Meſſen meſſen, na loket měřiti; mit Namen, gmenem; mit der Zeit, čaſem; mit einem Wort, ſlowem. 3) Mit guten richtet man mehr aus, po dobrém ſe wjce wyřjdj; einen Wagen mit Getreide, mit Stein beladen, na wůz naložiti obilj, kamenj. 4) Halt an mit Leſen, přeſtaň čjſti. 5) Es iſt aus mit ihm, geſt po něm weta; es ſieht gefährlich mit ihm aus, zle geſt s njm. 6) Etwas mit Geduld ertragen, něco trpěliwě ſnáſſeti; mit Haufen kommen, ſtádem (hauffem) přigjti, přihrnauti ſe; ſeine Schritte mit Vorſicht abmeſſen, opatrně kráčeti; Laß mich mit Frieden, dey mi pokog; eine Stadt mit Sturm erobern, měſto ztécy, autokem dobyti; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem wypleniti, 7) Mit Anbruch des Tages, na vſtawitě na vſwitě , mit dem Schlage zehen ſtehet ſie auf, gak deſet odbige, vhodj, wſtane; ich will es mit dem neuen Jahre anfangen, o nowém roce začnu; mit einander, ſpolu, poſpolu. II. adv. Ich kann es unmöglich mit anhören, nemohu toho poſlauchati; warſt du auch mit dabey, byls také při tom? Mit zur Leiche gehen, na pohřeb gjti; mit unter, ſem a tam.



Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.



Strany zdroje: II/70

Nieder, adj. njzký, humilis; ein niederes Haus, njzký dům. 2) nižſſj; die niederen Schulen, nižſſj ſſkoly; die hohe und niedere Geiſtlichkeit, wyšſſj a nižſſj duchowenſtwo; die Niedern, nižſſj. 3) hanebný; der niedere Stolz, hanebná hrdoſt. 4) nižnj; Niederdeutſchland, nižnj Němce. I. adv. dolů; auf und niederlaufen, whoru a dolů běhati.



Strany zdroje: II/70, II/71

Niederreiten, v. a. na koni přegeti, zageti; das Getreide, obilj koňmi zcuchati, roz 71 geti. 2) v. n. auf und niederreiten, nahoru a dolů gezditi.



Strany zdroje: II/72

Noch, I. Conj. ani, neque; weder reich noch arm, ani bohatý ani chudý. II. adv. a) geſſtě, adhuc; er ſchläft noch, geſſtě ſpj; gib mir noch zu trinken, dey mi geſſtě pjti. b) doſawad, er lebt noch, doſawad geſt žiw; er iſt noch nicht da, doſawad tu nenj. c) Noch ſo ſehr, noch ſo groß, noch ſo reich, ſebe wjce, ſebe wětſſj, ſebe bohatſſj. d) Ich ſehe kaum den Thurm, und alſo noch weniger, die Kirche, ſotwa widjm wěž, a tak tjm mýň koſtel.



Strany zdroje: II/72

Nordoſt, m. ſtrana mezy půlnocý a wzchodem. 2) S. Sequ.



Strany zdroje: II/72

Nordoſtwind, m. wjtr mezy půlnocý a wzchodem.



Strany zdroje: II/72

Nordweſt, m. ſtrana mezy půlnocý a západem. 2) S. Sequ.



Strany zdroje: II/73

Nordweſtwind, m. wjtr mezy půlnocy půlnocý a západem.



Strany zdroje: II/79

Officin, f. oficýna, tiſkárna, lékárna a těm podobné djlny.



Strany zdroje: II/83

Paar, n. pár, dwé; ein paar Schuhe, pár (dwě) ſtřewjc; drey paar Stiefeln, tři páry, tré bot; Paar und Paar, masc. dwa a dwa foem. dwě a dwě; Paar bey Paar, po páru, po dwau, dwě a dwě; zu Paaren treiben, zkrotiti; — dim. das Pärchen, párek; ein Paar, ein Pärchen werden, býti párek, wzýti ſe; ein Paar Teller, pár taljřů.



Strany zdroje: II/84

Paarweiſe, adv. w páru, po páru, dwé a dwé.



Strany zdroje: II/86

Paſchen, v. n. koſtkowati. 2) v. a. paſſowati, zapowězené wěcy tagně přináſſeti a prodáwati.



Strany zdroje: II/98

Plump, interj. bluňk, žbluňk; Plump! fiel er in das Waſſer, a padl, bluňk! do wody.



Strany zdroje: II/99

Poſament, n. pozament, prýmy, porty a ſſnůry.



Strany zdroje: II/101

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.



Strany zdroje: II/108

Rang, m. pořadj; im zweyten Range der Logen, w druhém pořadj ložj. 2) řada; Ein Schiff vom erſten Range, lodj prwnj řady. 3) fig. ſtaw, důſtogenſtwj, mjſto; Ein Mann vom hohen Range, muž wyſokého ſtawu; den erſten Rang haben, prwnj mjſto mjti; ein Mädchen ohne Vermögen und Rang, děwče bez bohatſtwj a (zweyſſenoſti ? ) Jemanden den Rang geben, někomu předek dáti; den Rang ablaufen, někoho předčiti.



Strany zdroje: II/114

Recht, I. adv. dobře; das Kleid iſt mir recht, ſſaty gſau mi dobře; in alle Sättel recht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi. 2) Mir iſt nich recht, nenj mi dobře; einen Ohnmächtigen zu recht bringen, omdleného wzkřjſyti. Sie kommen mir eben recht, práwě mi dobře přicházegj; Recht ſo! dobře tak! 3) Wo mir recht iſt, nemeyljmli ſe; recht urtheilen, ſehen, leſen, dobře, práwě ſauditi, widěti, čjſti. 4) a) práwě; recht in die Mitte, práwě do prostředka; ich warte recht mit Ungeduld, čekám s welikau netrpěliwoſtj; b) gak náležj; recht, wie ſichs gehört, gak náležj; ich weiß es ſelbſt nicht recht, ſám to gak náležj newjm; ich weiß mich nicht recht in ſie zu finden, nevmjm gim gak náležj wyhowěti; c) welmi, hodně; er iſt recht reich, geſt bohatý na mjſto. Ich habe recht viele Urſachen dazu, welmi mnoho přjčin mám k tomu; wir haben recht gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; das kommt uns recht zu Statten, dobře ſe nám to hodj. Ich bin ihm recht herzlich Gut, welmi ſem naň laſkaw; recht ſehr ſchön, welmi pěkně; ich habe ſie ja recht lange nicht geſehen, welmi dáwno ſem gich newiděl; es iſt recht kalt, geſt tuze, welmi zyma; recht gern, welmi rád. 5) Wenn ich es recht bedenke, rozwážjmli to dobře; das iſt recht, dobře; gehe ich recht, gduli dobře? 6) Thue recht, ſcheue Niemand, čiň dobře (práwě) neſſtiť ſe žádného; was recht und billig iſt, co geſt prawého a ſluſſného. II. adj. prawý, rectus; der rechte Winkel, prawý vhel; die rechte Hand, prawá ruka, prawice, dextra; ſich rechter Hand wenden, na prawo ſe dáti; es liegt rechter Hand, na prawo ležj; Jemanden die rechte Hand laſſen, předek, prawau ruku dáti. Die Rechte, prawice, dextra; der rechte Glaube, prawá wjra, vera fides; der rechte Vater, prawý otec, legitimus pater; die rechte Seite des Tuches, ljc ſukna; rechte Prügel, notný weypraſk; das iſt ein rechter Narr, geſt prawý blázen; du biſt mir auch der rechte, tys mi ten prawý; wir haben was Rechtes gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; er hat was Rechtes gelernt, něčemu hodnému ſe naučil; zur rechter Zeit kommen, w prawý čas přigjti; iſt es etwas Rechtes? geliž co do toho? Wird denn ihnen die Haube recht ſeyn? budeli pak gim ten čepec doſt? 2) ſprawedliwý; rechte Wage, ſprawedliwá wáha.



Strany zdroje: I/61

Aufhebung, f. pozdwjhnutj, pozdwihowánj, pozdwjženj; wyzdwjhnutj a zdwjhnutj. 2) ſchowánj, ſebránj, vloženj. 3) getj, ( sl. gatj), polapenj. 4) odſtraněnj, wyzdwjženj, zhlazenj, zruſſenj.



Strany zdroje: II/123

Retten, v. a. wyſwoboditi, vhágiti, vchrániti; Jemanden retten, někoho wyſwoboditi; das Dorf brannte ab, und man konnte nichts retten, wes wyhořela a nic ſe nemohlo vchrániti, odkliditi; ſein Leben retten, žiwota vchrániti, vhágiti, von Fremden, od nepřátel wyſwoboditi; aus dem Waſſer, z wody wytáhnauti; aus der Gefahr, nebezpečenſtwj ſproſtiti; ſich wohin, někam vtecy, autočiſſtě wzýti, ſe ſchowati.



Strany zdroje: II/123

Reue, f. žel, pyk; Reue und Leid, žel a ljtoſt.



Strany zdroje: II/142

Sanct-Peterskraut, n. den a noc, Parietaria Lin.



Strany zdroje: II/143

Satt, adj. ſytý, ſyt, satur; adv. doſti, satis; ich bin ſchon ſatt, giž gſem ſyt, mor. giž mám do Boha; ſich ſatt eſſen, trinken, do ſyta ſe nagjſti, ſe napiti. 2) fig. a) Sich an etwas nicht ſatt ſehen können, nemocy ſe nečemu něčemu doſti wynadjwati, wynahljdati; ſich ſatt lachen, ſpielen, ſchlafen, naſmáti ſe, nahrati ſe, wyſpati ſe. b) Seines Lebens ſatt ſeyn, mrzeti, omrzeti někoho žiwu býti; alt und Lebens ſatt, ſtarý a žiwobytj ſyt. c) Einer Sache ſatt werden, něčeho ſe nabažiti, naſytiti, nawoliti. d) Satt zu thun haben, mjti doſt co dělati; ein Niemmerſatt, nedožraut, nedopita, nedoſyt, neſyta.



Strany zdroje: II/165

Schlafen, v. n. irr. du ſchläfſt, ich ſchlief, geſchlafen, ſchlafe, ſpáti, dormire; von Kindern, hagati, ſpinkati; bis in den hellen Morgen, až do bjlého dne ſpáti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; Jemanden ſchlafend finden, nagjti někoho, an ſpj, we ſpanj. 2) Bey einem Weibsbild, s ženſkau ſpáti, ležeti. 3) brněti, koprněti, torpere.



Strany zdroje: II/169

Schlecht, adj. ſproſtý, simplex; von ſchlechtem Herkommen, z chatrného ſproſtého rodu, plebejus. 2) ſſpatný, vilis , tenuis; ſchlechtes Brod, Bier, ſſpatný chléb, ſſpatné piwo. 3) ničemný, daremný, nequam; ein ſchlechter Kerl, dareba, ničemnjk, ſſpatný chlap, adv. zle, ſſpatně; es wird immer ſchlechter, pořád ge hůř a hůř; der Kranke wird ſchlechter, nemocný ſe horſſj.



Strany zdroje: II/175

Schmatzen, I. v. n. haben, mlaſkati; die Schweine, ſwině. 2) hubičkowati ſe až to mlaſká; er küſſete ſie, daß es ſchmatzte, pocelowal gi až to zamlaſklo. II. v. a. pařezy wydobyti a na ſáhy rozděliti.



Strany zdroje: I/67, I/68

Aufſtoßen, 1. v. a. prorazyti, rozrazyti, wyrazyti, wyſtrčiti, wytlaucy, wywrátiti. 2. v. n. na něco wrazyti, adlidi, impingi; es ſtößt mir jetzt eine gute Gelegenheit auf, nynj ſe mi dobrá přjležitoſt nahodila, 68 přitrefila. 3) wyrážeti ſe, wýſtrkowati ſe; die Speiſe ſtößt mir auf, pokrm ſe mi zdwjhá, t. g. půſobj mi řjhánj a ſſtkánj; der Wein ſtößt auf, wjno ſe zdwjhá, t. g. kyſſe, vgjmá ſe.



Strany zdroje: I/68

Auftreiben, 1. v. a. nahnati, ſháněti, wyhnati. 2) nadauwati, nadýmati. 3) wyhledati a nagjti.



Strany zdroje: I/68

Auf und ab, nahoru a dolu; auf und ab gehen, ſem a tam choditi, procházeti ſe.



Strany zdroje: II/183

Schnurre, f. nos a huba; über die Schnurre hauen, oſupiti ſe. 2) hrkawka, chřeſtačka. 3) haraburdj, harampátj, křápy. 4) ſſibřinky, fraſſky.



Strany zdroje: II/183

Schock, n. kopa, Sexagena; ein Schock böhm. Groſchen, kopa čeſkých (zlatý a deſet kreycarů).



Strany zdroje: II/188

Schrot, m. ſſpalek, odkalek, truncus. 2) Der Leinwand, polowička, půlka. 3) fig. ſtřjž; Schrot und Korn, ſtřjž a zrno; ein Groſchen von böhm. Schrot und Korn, ġroš na čeſkau ſtřjž a zrno bitý, ġroš rázu a čjſla čeſkého; ein Böhme vom alten Schrot, ſtaročech, čecháček, čech vpřjmný a zdrawý. 4) zum Schieſſen, brok. 5) gemahlenes Getreide, tluč, ſſrot.



Strany zdroje: I/69

Aufweinen, v. n. wzplakati, wzhůru hleděti a plakati.



Strany zdroje: II/189

Schuh, m. ſtřewjc, mor. ſtřjw, sl. črewjk, calceus; lederner, koženek; Holzſchuh, dřewěnek, dřewánek, calo; Filzſchuh, plſtka, plſtěný ſtřewjc, udo; eine Art Bauernſchuhe, krabatiny, carpantina carpatina ; die mit Riemen, sl. krpec, pl. krpce; ein alter, křáp; der Schuh drückt, ſřewjc hněte, tlačj, sl. omjná; Strümpfe und Schuhe, obuw, calceamenta; die Schuhe an und ausziehen, ſtřewjce obauti a zauti; dim. das Schühchen, ſtřewjček. 2) Eines Pfahles, bota. 3) Am Mühlrumpfe, korčák. 4) Der Hemmſchuh, hamulec, ſſupka, kudla. 5) Ein Maß, ſtřewjc, noha, pes.



Strany zdroje: II/194

Schwären, v. n. irr. ich ſchwor, geſchworen, hnogiti ſe, gitřiti ſe, podbjrati ſe, wředowatěti; suppurare; der Nagel ſchwärt ab, nehet ſe podebral a ſljzá; das Auge iſt ihm herausgeſchworen, oko mu wyteklo.



Strany zdroje: II/196

Schweben, v. n. wiſeti, wznáſſeti ſe, pendere. 2) fig. a) ſchwebender Gang, cauk do pole, vena dilatata. b) pléſti ſe, versari; vor den Augen, mjhati ſe, pléſti ſe před očima; in Gedanken ſchweben, na myſli ſe pléſti, versari in mente. c) In Gefahr, w nebezpečenſtwj býti. d) Zwiſchen Furcht und Hoffnung, mezy naděgj a ſtrachem wězeti. e) in Freuden, pléſati, milowati ſe.



Strany zdroje: II/199

Schwiegerältern, pl. tchán a tchyně.



Strany zdroje: II/199

Schwiegerkinder, pl. zeť a newěſta.



Strany zdroje: II/204

Segeln, v. n. plawiti ſe, po plachtách ſe ſpuſtiti. 2) v. a. Ein Schiff in den Grund, wrazyti na lodj a gi potopiti.



Strany zdroje: II/204

Segen, m. požehnánj, benedictio; der Segen Gottes, božj požehnánj. 2) žehnánj, zařjkánj; den Segen ſprechen, žehnati, zažehnati, řjkati, zařjkati. 3) modlitba; der Morgen und Abendſegen, modlitba rannj a wečernj.



Strany zdroje: II/204

Segnen, v. a. žehnati, požehnati, benedicere; ſich kreuzigen und ſegnen, křižowati ſe a žehnati. 2) žehnati, zakljnati, devovere , exorcizare; das Wetter ſegnen, powětřj, zažehnáwati powětřj zažehnáwati . 3) rozžehnati ſe, valedicere; die Welt ſegnen, s ſwětem ſe rozžehnati. 4) fig. dobrořečiti, požehnati, benedicere; Gott ſegne, požehneyž, naděl, mor. obroď pán bůh. 5) Geſegneten Leibes ſeyn, s autěžkem býti.



Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.



Strany zdroje: II/212

Siebenundzwanzig, adv. ſedmmecýtma, ſedm a dwadcet.



Strany zdroje: II/212

Siebenundzwanzigſte, adj. ſedmmecýtmý, ſedm a dwadcatý.



Strany zdroje: II/216, II/217

So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.



Strany zdroje: II/224

Speiſe, f. gjdlo, pokrm, krmě, cibus; Speiſe und Trank, pokrm a nápog; viel Gäſte wenig Speiſen, mnoho čápů málo žab. 2) Die Glockenſpeiſe, zwonowina.



Strany zdroje: II/229

Spornen, v. a. bodnauti, zaboſti, zabodnauti oſtruhu; fig. pobádati; geſtiefelt und geſpornt, w botách a oſtruhách.



Strany zdroje: II/229

Spott, m. poſměch, auſměſſek, auſſtěpek, auſſklebek, irrisio, ludibrium; ſeinen Spott mit Jemanden treiben, poſměch, auſměſſky ſobě z někoho ſtrogiti, mjti; wer den Schaden hat, darf für den Spott nicht ſorgen, kdo má ſſkodu, o poſměch ſe neſtarey. 2) hanba; in Spott und Schande gerathen, do hanby a potupy přigjti. 3) mrcha penjz, cena; etwas um einen Spott kaufen, za homolku, za facku kaupiti.



Strany zdroje: II/231

Sprengen, v. a. ſypati, poſypati; Salz auf das Fleiſch, maſo ſolj poſypati, potrauſyti; den Ruß gen Himmel, ſáze ſaze , popel k nebi 2) kropiti, spargere; pohnogiti, aspergere; es regnet nicht, es ſprengt nur, neprſſj, gen pokrápá, poprcháwá. 3) wyrazyti, wymrſſtiti; ein Regiment, rozrazyti pluk; etwas von einander, něco roztrhnauti, rozpáčiti; eine Billiardkugel ſpielen, wyrazyti kauli; ein Stück von einem Steine, kus od kamene odrazyti, vrazyti; die Thür auf, wyrazyti, wypáčiti dwéře. 4) wyhoditi; einen Felſen, eine Feſtung in die Luft, ſkálu, pewnoſt do powětřj wyhoditi. 5) die Saiten, ztrhati ſtruny. 6) die Bank, banku wyhnati. 7) Jemanden herum, někoho ſſtwáti, honiti, ſem a tam poſýlati. 8) Etwas unter die Leute, něco mezy lidi roztrauſyti. 9) die Ader, žilau puſtiti.



Strany zdroje: II/232

Spritzenmeiſter, m. chowatel a ředitel ſtřjkaček.



Strany zdroje: II/233

Sprung, m. ſkok, saltus; einen Sprung thun, ſkočiti, ſkok vdělati; fig. auf dem Sprunge ſtehen, býti na poſkoku; Jemanden viel Sprünge machen, mnoho klopot a brykulj někomu nadělati; Jemanden auf, oder hinter die Sprünge kommen, přigjti na něčj auſkoky; Sprünge machen, ſkotačiti, reyry prowoditi; er wird keine große Sprünge machen, nepřigde daleko. 3) Am Fuße, kotnjk, talus; rozpuklina, puklina, puknutj, ruptura; roztrženina, fissura; das Glas hat einen Sprung, ſklenice geſt puklá.



Strany zdroje: I/73

Ausführen, v. a. wywezti, wywážeti. 2) wyweſti, wywáděti; ſeine Sache vor Gericht, před práwem dowoditi, dokázati; ſein Vorhaben ausführen, aumyſl ſwůg k mjſtu přiweſti; einen Bau ausführen, doſtawěti; er fängt viel an, und kann nichts ausführen, mnohé wěcy začjná, a nic nemůže dokonati, ſkončiti. Ausführende Arzneymittel, wyprázdňugjcý ljky. Das Ausführen, wywezenj, wywáděnj. Die Ausführung, wykonánj; dokázánj, důwod.



Strany zdroje: II/247

Stich, m. der Nadelſtich, pichnutj; der Dolchſtich, bodnutj; der Schlangenſtich, vſſťknutj; auf den Hieb und auf den Stich, ſečmo a bodmo; etwas im Stiche laſſen, něco opuſtiti, zanechati; eine Perſon, nechati wězeti w blátě; ein Frauenzimmer, nechati ſeděti na holičkách; ein Flohſtich, ſſtjpnutj; er hält nicht Stich, nenj ſe na něho co ſpolehnauti; die Soldaten hielten nicht Stich, wogácy ſe rozvtekli, prchli; der Zeug hält nicht Stich, cayk ſe trhá; die Lügen halten nicht Stich, lži nemagj ſtánj, mjſta; des Kupferſtechers, rytj; es iſt ſtichdunkel, ge tma gak w pytli; mit dem Grabſcheite, reypnutj, vrytj; der Stich im Felſen, ſlug; im Teiche, lowiſſtě; beym Handel, freymarčenj; Stich um Stich, z ručky do ručky; Stich in den Karten, ſſtych; der Rede, Worte, důtka; das Bier hat einen Stich, piwo ge nakyſlé.



Strany zdroje: II/248

Stiefältern, pl. otčjm a macecha, newlaſtnj rodiče.



Strany zdroje: II/248

Stiefgeſchwiſter, pl. paſtorčata, polobratřj a poloſeſtřj.



Strany zdroje: II/253

Stoß, m. pl. Stöße, rána, ſtrk, trc, vdeřenj, mor. trbos; sl. ſot, ſota, ictus , contussio; Stoß des Erdbebens, zatřeſenj; Stoß mit dem Fuße, kopnutj; mit dem Horn, trknutj, trk, mor. trkanec; mit der Fauſt, bacnutj, bauchnutj, drbnutj; mit dem Ellenbogen, ſſterchnutj, ſſťauchnutj; Stöße, pl. bitj, weypraſk, weylupek; auf den Hieb und den Stoß, ſeč o a bodmo, caesim et punctim; der Stoß des Eiſes, třenice; nach einem kurzen Reife, ſtřjž; der Stoß an dem Federviehe, biſkup; ein Kälberſtoß, telecý kýta; ein Stoß Holz, hranice, halda dřjwj; der Stoß am Weiberrocke, podloženj, podſazenj; ein Stößlein Thaler, hromádka tolarů.



Strany zdroje: II/254

Strahlen, v. n. paprſlkowati, radiare; die Sonne ſtrahlt, ſlunce paprſkuge, ſwjtj; von Gold und Silber ſtrahlen, třpytěti ſe zlatem a ſtřjbrem.



Strany zdroje: II/260

Strumpf, m. pařez, caudex; mit Strumpf und Stiel ausrotten, ſſmahem popleniti, z kořene wywrátiti. 2) punčocha, mor. pančocha, tibiale; gewirkte Strümpfe, punčochy na ſtáwku dělané; Ober- und Unterſtrümpfe, ſwrchnj a ſpodnj punčochy; die Strümpfe an- oder ausziehen, punčochy obauti neb zauti; Strümpfe und Schuhe, obuw, calceamenta; dim. das Strümpfchen, n. punčoſſka. 3) fig. ťulipán, doktor punčoſſka.



Strany zdroje: II/265

Südoſt, adj. indecl. polednowzchodnj, mezy polednem a wýchodem; der Südoſtwind; wjtr polednowzchodnj.



Strany zdroje: II/265

Südweſt, adj. indecl. zapadopolednj, mezy polednem a západem; der Südweſtwind, wjtr zapadopolednj.



Strany zdroje: II/268

Tag, m. pl. Tage, den, dies; dim. denjček; der Tag bricht an, rozednjwá ſe, rozbřeſkuge ſe, ſwitá; mit anbrechendem Tage, s vſwitau, na vſwitě; es wird Tag, dnj ſe; es iſt ſchon heller Tag, giž geſt audnj; bey Tage noch, geſſtě za dne, za ſwětla; in den hellen Tag hinein ſchlafen, do bjlého dne ſpáti; den ganzen lieben, geſchlagenen Tag, celý Božj den; in den Tag hinein leben, nazdařboh žiwu býti; — ſchwatzen, co ſlina na gazyk přineſe, tlachati; gehe mir aus dem Tage; odſloň! es liegt am Tage, geſt na gewě; an den Tag bringen, legen, na gewo dáti, wyneſti; es iſt hoch am Tage, giž geſt wyſoko na den; der Tag neigt ſich, den ſe ſchyluge; des Tages nur ein Mahl eſſen, gednau gen za den gjſti; den Tag vorher, hernach, před tjm, po tom; vor Tage, předednem; von Tag zu Tage, den odedne, den po dni; Tag für Tag, den gak den; einen Tag um den andern, obden; guten Tag! dobrýtro! (dobré gitro!); guten Tag biethen, dobrýtro dáti; morgen des Tages, zegtra ráno; wedne w nocy, Tag und Nacht ſitzen, dnem y nocý ſeděti; Tag und Nacht, bylina, den a noc, Paricaturia Parietaria Lin. Ein Kleid auf Tage, kabát pro wſſednj den; nächſter Tage, co neydřjwe; dieſer Tage war er hier, tyto dni tu byl; den Tag beſtimmen, rok položiti; morgen über acht Tage, od zegtřka za oſm dnj; der jüngſte Tag; ſaudný den; der heutige Tag, dneſſek; der geſtrige T., wčeregſſek; der morgige, zegtřek; fig. das habe ich mein Tage nicht geſehen, toho ſem gakžiw newiděl; mein Tage nicht, nikdý, gakžiwo ne; in unſern Tagen, za naſſich dnů; bis heutigen Tag, po dnes, do dneſſka; hat man ſeine Täge gehört, daß —, ſlyſſelli kdo kdy, že —; binnen 14 Tagen, do dwau nedělj pořád zběhlých; binnen 8 T., w témdni (teydni) pořád zběhlem zběhlém ; die Tage Moſes, za dnů Mogžjſſowých; in meinen alten Tagen, na má ſtará kolena.



Strany zdroje: II/274

That, f. ſkutek, čin; mit der That und nicht mit Worten, ſkutkem a ne ſlowy; nach der That kommt der Rath zu ſpät, po aučinku zlá rada; That, w ſkutku, ſkutečně, zagiſté, wězto, dozagjſta. 2) zločinſtwj, zločinſtwo, hanebný ſkutek; eine That begehen, zločinſtwj, hanebného ſkutku ſe popuſtiti dopuſtiti , zlý ſkutek zpáchati.



Strany zdroje: II/277

Thun, n. činěnj, gednánj; das Thun und Laſſen, činěnj a gednánj.



Strany zdroje: II/277

Thür, f. dwéře, janua; dim. das Thürchen, dwjřka, dwéřce; die T. aufmachen, dwéře otewřjti; vor der Thür, přededweřmi; an der Thür ſtehen, v dweřj ſtáti; zur T. hinaus, dweřmi wen; mit der Thür ins Haus fallen, wrazyti do dweřj; zwiſchen Thür und Angel ſtecken, mezy mlatem a kowadlem býti, wlka za vſſi držeti.



Strany zdroje: II/280

Todtengerippe, n. ſmrtina, koſſtěnec, koſt a kůže.



Strany zdroje: II/283

Trank, m. pl. Tränke, nápog, potus; Speiſe und Trank, pokrm a nápog. 2) truňk; der Bruſttrank, traňk pro prſa; dim. das Tränkchen, traňkljk, traňkljček.



Strany zdroje: II/285

Treffen, v. a. irr. du trifſt, ich traf, ich träfe, getroffen, trefiti; mit der Schleuder treffen, prakem trefiti, vdeřiti; vom Donner getroffen werden, hrom do něho vdeřil. 2) er ſtand, wie vom Donner getroffen, ſtál, gakby hrom do něho vdeřil. 3) fig. trefiti; der Schlag hat ihn getroffen, ſſlak ho trefil, ſſlakem geſt poražen. b) tknauti ſe, dotknauti ſe; c) er fühlt ſich getroffen, cýtj, že ſe ho to tklo. e) Untreu trifft ihn, wjtr ho, newěra, zpronewěrloſt zpronewěřiloſt ho bige. d) zaſtihnauti, natrefiti, napadnauti; Jemanden zu Hauſe, někoho doma; e) die Reihe trifft mich, dich, řad ge na mně, přigde na mne; ge na tobě. f) potkati; das Unglück trifft mich, neſſtěſtj mne potkáwá; dich trifft Schande, potká tě hanba, dogdeš hanby; mich trifft es am Schlimmſten, mne to neyhůř potká, chytj. g) vhoditi; den rechten Weg, na prawau ceſtu; rathen und nichts treffen, hádati a nevhodnauti; den Sinn einer Sache, ſmyſl vhodnauti. h) doweſti; er trifft es nicht, nedokáže, nedowede, netrefj toho. i) er hat ſich eben dazu getroffen, prawě ſe k tomu nahodil, namátl, nachomeytl, naſkytl; Getroffen, vhodls; treffa. k) eine Heurath, oženiti ſe; foem. wdáti ſe; eine Wahl, woliti, wywoliti; einen Vergleich, w ſmlauwu wgjti, ſmlauwu včiniti; einen Waffenſtillſtand, přjmě j včiniti; Anſtalten zu etwas, přjprawy k něčemu dělati; impers. es trifft ſich oft, čaſto ſe nacházý, ſtane, vdá; wie es ſich trifft, gak ſe trefj, přihodj, namate.



Strany zdroje: II/287

Treue, f. wěrnoſt, fidelitas; auf J. Treu und Glauben ſich verlaſſen, na něčj wjru a wěrnoſt ſe bezpečiti, ſpolehnauti; bey meiner Treu! wěru! na mau prawdu! na ſwau wjru! bey meiner Treu oft ſagen, wěrowati ſe.



Strany zdroje: II/289

Trockenheit, f. ſuchoſt, ſuchota, siccitas; die Landleute klagten über die Trockenheit und zu letzt über Dürre, ſedlácy ſy ſteyſkali že ge ſucho, a k poſledu, že až wyprahlo. 2) fig. des Mundes, Halſes, wyprahloſt.



Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.



Strany zdroje: II/296

Uiberall, adv. wſſudy, wſſady, ubique; überall naß, weſkrz mokrý; der alte Uiberall und Nirgends, wſſudy byl a nikam nedoſſel.



Strany zdroje: II/301

Uibernehmen, v. a. přegmauti, přigjti, přigjmati, suscipere; ein Gut, ſtatek; die Waaren, zbožj. 2) přewzýti, na ſebe wzýti; ein Amt, eine Arbeit, auřad, prácy. 3) ſich, přebrati ſe; mit Eſſen und Trinken, w gjdle a w pitj; mit Arbeit, vpachtowati ſe, vpracowati ſe. 4) přetahowati; die Unterthanen mit Abgaben, poddané daněmi; ſeine Kunden, ſwé kupowače. 5) zmocy; der Trunk hat ihn übernommen, chlaſt ho zmohl.



Strany zdroje: II/303

Uiberſehen, v. a. přezřjti, přehljdnauti; den kleinern, menſſjho; eine Gegend, kraginu. b) fig. přehljdnauti; eine Schrift, ſpis; zwey Zeilen, dwě řádky. c) zanedbati; přehljdnauti; Arme und Wittwen, chudé a wdowy. d) prominauti, přehljdnauti, přezřjti; Fehler, chyby.



Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .



Strany zdroje: I/79

Ausſchenken, v. a. wyljwati; Bier und Wein, piwo a wjno ſſeňkowati, wyſſenkowati.



Strany zdroje: II/309

Umher, adv. wůkol, kolem do kola, kolem a kolem; umher mit Golde eingefaßt, wůkol zlatem zadělaný. 2) Er ſahe umher, rozhljdl ſe, rozhljžel ſe; er ſahe um ſich her, hleděl wůkol ſebe; umher liegen, wůkol kolem, do kola ležeti; ſem a tam; umher ſchweifen, ſem a tam ſe plahočiti; umher irren, ſem a tam blauditi.



Strany zdroje: II/316

Und, conj. a, et; ich und du, gá a ty. 2) und auch, y; mir und auch ihr, my i wy. 3) er kam und weinte, přiſſed plakal; ich ſtehe und warte, ſtoge čekám; er ſaß und ſchlief, ſedě ſpal.



Strany zdroje: II/323

Unpaß, adv. churaw, a, o.



Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.



Strany zdroje: II/330

Unterſchied, m. přjhrada, oddělenj; im Stalle, im Zimmer, w chljwě, w pokogi. 2) rozdjl, differentia; der U. des Standes, rozdjlnoſt ſtawu; ohne U., bez rozdjlu; mit U., s rozdjlem; U. machen, rozdjl činiti, dělati. 3) rozeznánj; distinctio; des Guten und Böſen, dobrého a zlého.



Strany zdroje: I/81

Ausſitzen, v. n. wyſeděti; mit Waaren ausſitzen, ſeděti a prodáwati; er hat ausgeſeſſen, přeſtal ſeděti.



Strany zdroje: I/9

Abmeſſen, v. a. odměřiti, rozměřiti, wyměřiti, změřiti. 2) rozſauditi a vložiti; andere nach ſich abmeſſen, giné podlé ſebe rozſuzowati; die Strafe nach dem Verbrechen abmeſſen, pokutu dle winy vložiti.



Strany zdroje: II/347

Vergleich, m. přirownánj, podobenſtwj; zwiſchen ihm und Damon iſt kein Vergleich, mezy njm a Dámonem nenj žádné přirownánj. b) narownánj, porownánj; treffen, machen, porownati ſe; es kommt zu einem gütlichen Vergleiche, přigde k přátelſkému porownánj.



Strany zdroje: I/83

Ausſtrecken, v. a. rozepnauti, roztáhnauti, protáhnauti, rozeſtřjti; die Hände ausſtrecken, zpjnati, wypjnati ruce; mit ausgeſtreckten Händen, rozpatýma ruka a; die Zunge ausſtrecken, gazyk wyplazyti.



Strany zdroje: II/355

Verluſt, m. ztráta; des Vermögens, gměnj. 2) pozbytj; der Sinne, des Verſtandes, ſmyſlů, rozumu. 4) 3) ztracenj; bey Verluſt des Lebens und der Ehre, pod ztracenjm hrdla a cti. 4) ſſkoda, ztráta; einen V. leiden, ſſkodu wzýti, trpěti; in V. gerathen, k ztracenj, w ztrátu přigjti. 5) Im Handel, prodělek.



Strany zdroje: I/9

Abnarben, abnärben, v. a. v koželuhů, s ljce na kůži ſrſt oſſkrábati, aneb poſrážeti. 2) v řemenářů a giných, ſwrchnj kožku neb mázdru na řemenu ſnjti, ſřezati.



Strany zdroje: I/84

Aus und ein, ſem a tam; er geht bey uns aus und ein, chodjwáwá k nám.



Strany zdroje: I/9

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, menſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.



Strany zdroje: II/371

Vertragen, v. a. irr. doneſti, dotrhati; ein Kleid, kabát, ſſat; vertragene Kleider, oſſumělé, obnoſſené ſſatſtwo. b) zaneſti, zanáſſeti; etwas irgend wohin, něco někam; hin und her, rozneſti, roznáſſeti. c) ſneſti, ſnáſſeti; Hitze und Kälte, horko a zymu; Schmerzen, boleſti. d) ſmjřiti, ſrownati; zwey Perſonen, dwě oſoby; ſich mit Jemanden, ſe s někým. e) ſich, ſrownati ſe, shodnauti ſe, ſrownáwati ſe; ſich wie Kinder, gako děti.



Strany zdroje: II/374

Verwenden, v. a. irr. vkraſti, odcyzyti. b) kein Auge von etwas, neſpuſtiti ani oka s něčeho. c) wynaložiti, wynakládati; ſein Geld auf das Bauen, penjze ſwé na ſtawěnj; vielen Fleiß auf etwas, mnoho pilnoſti na něco, wynaſnažiti ſe. d) vgjti ſe, vcházeti ſe, wzýti ſe; ſich für eine Perſon, eine Sache, o někoho, o něco. e) oddati, wydati, wydáwati; ſich dem Vaterlande zum Dienſte, ſe w ſlužbu wlaſti; ſich auf etwas, ſe na něco. f) obrátiti, obraceti; etwas zu ſeinem Nutzen, něco k ſwému vžitku. 2) obrátiti, na opak obrátiti; die Hand, ruku. b) verwandte Schnitte, pofézy, řjzky žemlowé we wegcých obalené a w máſle pečené. c) fig. změniti ſe, obrátiti ſe.



Strany zdroje: II/376

Verzehren, v. a. ſnjſti; alle Speiſe, wſſecka gjdla. b) fig. protráwiti, provtratiti; ſein Hab und Gut, ſwůg ſtatek a gměnj. c) vtratiti, vtráceti; zehn Thaler, deſet tolarů. 2) tráwiti, ſtráwiti, žráti. b) ſich, žráti ſe; verzährt werden, am Leibe, chřadnauti, hubnauti, padnauti ſe; verzährend, žrawý, mořiwý.



Strany zdroje: II/379

Vielleicht, adv. ſnad; vielleicht und vielleicht nicht, ſnad a bez ſnadu.



Strany zdroje: II/381

Viertheilung, f. čtwrcenj, rozčtwrcenj; Vierundzwanzig, num. card. čtyřmecýtma, dwadcet čtyry, čtyry a dwadcet.



Strany zdroje: II/381

Vierundzwanzigſte, adj. čtyrmecýtmý, čtyry a dwadcátý, dwadcátý čtwrtý.



Strany zdroje: II/397, II/398

Vorſtellen, v. a. poſtawiti před; einen Stuhl, ſtolicy před něco. b) zaſtaupiti; der Herr hat ſich vorgeſtellt, pán mne zaſtaupil, poſtawil ſe přede mne. c) fig. předložiti; Feuer und Waſſer, oheň a wodu. d) předſtawiti; dem Könige, králi; 398 als Pfarrer der Gemeinde, za faráře obcy; ich ſtelle mir es ſo vor, gá ſy to tak předſtawugi.



Strany zdroje: II/398

Vortheil, m. vžitek, zyſk; mit Vortheil verkaufen, prodáwati, s zyſkem; auf ſein Vortheil bedacht ſeyn, zyſku ſwého hledati. b) proſpěch; zu deinem Vortheile, k twému proſpěchu; ſeinen Vortheil in acht nehmen, proſpěchu ſwého ſſetřiti, hleděti; dem Feinde den V. abgewinnen, nepřjtele přechytřiti, předſkočiti, předſpjſſiti. c) předek, přednoſt. d) wýhoda, fortel; etwas mit einem gewiſſen Vortheile thun, něco s giſtým fortelem činiti. e) pochwala, oſla a; er zeichnet ſich zu ſeinem Vortheile aus, wyznamenáwá ſe k ſwé pochwale.



Strany zdroje: II/400

Wachen, v. n. bdjti, bděti; wachen und nicht ſchlafen, bděti a neſpati; bey Jemanden wachen, v někoho bdjti; eine Stunde, die ganze Nacht w., hodinu, celau noc bdjti. 2) fig. pečowati; für das Beſte des Landes, o proſpěch země, für ſeine Ehre, o ſwau čeſt. Die über alles wa hende Vorſehung, o wſſe pečugjcý prozřetedlnoſt.



Strany zdroje: II/403

Wahr, adj. prawý, verus; ein wahrer Freund, prawý přjtel. 2) prawdiwý; eine wahre Begebenheit, prawdiwý přjběh; ein wahres Portrait, prawdiwá podobizna; das Wahre, prawoſt, prawo a; adv. práwě; etwas für wahr halten, něco za prawé mjti, držeti; das iſt wahr, to ge prawda; nicht wahr? nenjli prawda? es iſt nicht wahr, nenj prawda; etwas wahr machen, w prawdě wyplniti; es iſt wahr geworden, w prawdě ſe naplnilo; für wahr ausgeben, za prawdu wydáwati; ſo wahr ich lebe! oprawdu, gak ſem žiw! ſo wahr Gott iſt! oprawdu, gak ge Bůh!



Strany zdroje: II/406

Walten, v. n. zacházeti; mit ſeinem Vermögen, ſchalten und walten laſſen, ſe ſwým gměnjm nechati dle wůle zacházeti; er ſchaltet und waltet, zprawuge a řjdj. 2) wládnauti; die über uns waltende Vorſehung Gottes, nad námi wládnaucý prozřetedlnoſt Božj; Walts Gott! zdař Bůh!



Strany zdroje: II/407

Wamms, n. pl. Wämmſer, kazayka; Hoſen und Wamms ausziehen, z kabátu a z kalhot ſwlécy; dim. das Wämmschen, kazagčička.



Strany zdroje: II/407

Wandeln, v. a. et n. měniti, proměniti, zaměniti; handeln und wandeln, kupectwj prowozowati, ſſantročiti. 2) gjti; choditi, procházeti ſe; gehe auf und wandle! powſtaň a choď! unter Bäumen, procházeti ſe pod ſtromowjm; den Weg der Tugend, po ceſtě ctnoſti kráčeti. 3) fig. pokračowati, kráčeti, choditi; in der Wahrheit, vor Gott, w prawdě, před bohem.



Strany zdroje: II/407

Wandkraut, n. ſklennj bylina, den a noc, Parietaria.



Strany zdroje: II/410

Weben, v. n. hýbati ſe; in ihm leben und weben wir, w němž gſme žiwi a hýbáme ſe. b) hráti; alles lebt und webt an ihm, wſſe na něm hrage. 2) v. a. tkáti, texere.



Strany zdroje: II/412

Weghaben, v. a. vtržiti ſy; die Magd kam und hatte gleich eine Ohrfeige von ihr weg, děwečka přiſſla a hned měla, vtržila ſy, odneſla fliňk, faňoru. 2) mjti; ich darf nur ein Wort reden, ſo habe ich ihn weg, gen ſlowo s njm ſmjm promluwiti, a hned ho mám; 3) Der hat es bey mir weg, s tjm ge v mne konec.



Strany zdroje: I/88

Bang, bange, adj. teſkný, teſkliwý, ſtraſſliwý, adv. auzko, teſkno, teſkliwě; mir iſt angſt und bange, geſt mi auzko, a teſkno; es wird mir bang um ihn, bo jm ſe o něho; bange werden, zateſkliti ſy; bange machen, hrůzy, ſtrachu nahnati.



Strany zdroje: II/424

Welle, f. wlna; unda; Wellen werfen, wlny wyhazowati; Wellen (kleine) machen, čeřiti ſe, řeřabiti ſe; von den Wellen hin und her geworfen werden, wlnami ſe ſem a tam zmjtati; die Wellen, coll. wlnobitj, fluctus. 2) Am Mühlrade, hřjdel, axis; eine kleine, hřjdeljk. 3) Eine Sandwelle, náſep, f. dim. das Wellchen, wlnka. 2) hřjdeljček.



Strany zdroje: I/10

Abraum, m. wyklučowánj a wykořeněnj leſu, klučenina, sl. kopanice 2) roždj.



Strany zdroje: I/10

Abrechen, v. a. ohrabati, s omláceného obilj kláſky a plewy shrabati.



Strany zdroje: II/437

Winden, v. a. irr. ich wand, wände, gewunden, točiti; ſich, ſe; der Weg, ceſta. b) ſich mühſam durch eine enge Oeffnung, s pracý ſe auzkau děrau proſaukati. c) ſich durch Hunger und Elend hindurch, hladem a nauzý ſe protřjti. d) die Hände, rukama lomiti. e) einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wydřjti, wytočiti, wykrautiti. f) ſich vor Schmerzen, ſwjgeti ſe boleſtj. 2) ždjmati; naſſe Wäſche, mokré prádlo. 3) wjti; Kränze, wěnce. 4) wjti, ſwjgeti; Faden auf einen Knäuel, niti na klubko wjti, nawjgeti; man könnte ihn um den Finger, mohlby ſe o prſt obtočiti, obinauti. 5) hewerowati, wytáčeti; einen Wagen, wůz wyhewerowati.



Strany zdroje: II/437

Winder, m. nos v gelena a lani.



Strany zdroje: I/90

Bauen, v. a. ſtawěti, ædificare; in die Luft bauen, zlaté hory ſtawěti. 2) dělati, wzdělati, wzděláwati. Neſter bauen, hnjzda dělati, hnjzditi ſe. Das Feld bauen, pole wzdělati, wzděláwati, colere agrum. 3) ſýti, ſázeti; in dieſem Lande baut man vielen Weitzen und Hopfen, w té zemi mnoho pſſenice ſe ſege, a chmele ſázý. 4) dobýwati; auf Metalle bauen, kowů dobýwati. 5) na někoho ſe ſpolehati, bezpečiti; ich baue ganz auf ihn, z cela ſe na něho ſpolehám; ich hätte Häuſer auf ihn gebaut, wſſecko bych mu byl ſwěřil; der Menſch iſt ſchön gebaut, ten člowěk ge kraſné kráſné oſtawy; dieſes Jahr haben wir wenig Getreid gebaut, letos gſme málo naklidili.



Strany zdroje: II/440

Wiſſen, n. wěděnj; 2) wědomj; mit Wiſſen, s wědomjm; meines Wiſſens, co gá wjm, co mě powědomo; mit Wiſſen und und Willen, s wědomjm a wůlj, zu Jemandes Wiſſen gelangen, k něčjmu wědomj, známoſti, wědomoſti přigjti.



Strany zdroje: II/442

Wohlbehangen, adj. dobře ſwěſſené vſſi a pyſky magjcý.



Strany zdroje: II/444

Wolf, m. pl. Wölfe, in der Malzbarre, trauba. 2) der Tuchmacher, maſſina k roztrhowánj wlny 3) am Dache, fiřt. 4) Lammsbock, beran. 5) Eine Art Garnſack, wlk. 6) der Wagennagel, rozpornjk. 7) bey dem Seiler, kroček. 8) Bey der Orgel, wlk. 9) Ein Thier, wlk, lupus; dim. das Wölfchen, wlček; ein junger Wolf, wlče, wlčátko; wenn man von dem Wolf ſpricht, iſt er nicht weit, my o wlku a wlk za humny; 10) bey den Bäckern, modrý plamen. 11) der Kornwurm, pilaus, filaus, Phalaena Granella Lin. 12) von Reiten, wlk.



Strany zdroje: I/91

Baumeln, v. n. drkotati ſe, klátiti ſe, ſem a tam ſe pohybowati.



Strany zdroje: II/450

Zähe, adj. tuhý, haužewný, haužowatý; Fleiſch, maſo; Wein, wláčkowité a plché wjno; zehe werden, haužowatěti, wláčkowatěti. 2) fig. haužewný, nevžilý, ſkrbný; er iſt ein wenig zähe, geſt haužwička. b) zähes Leben, tuhé žiwobitj, zapeklá duſſe.



Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.



Strany zdroje: II/470

Zugehen, v. n. gjti pořád; gehe zu! gdi před ſe! ab und zu gehen, procházeti ſe, přecházeti, ſem a tam choditi; auf einen zugehen, na někoho gjti. 2) zawjrati ſe; die Thür, das Schloß will nicht zugehen, dwéře ſe nechtj zawřjti, zámek ſe nechce zamknauti. 3) djti ſe, ſtáti ſe; wie ging das zu? gakpak ſe to ſtalo? es ging bey ſeinem Tode nicht natürlich zu, s geho ſmrtj to nebylo ſamo ſebau; es müßte mit dem Teufel zugehen, w tom by muſyl čert býti, to by muſylo s čertem býti; es ging ſehr hitzig zu, zoſtra, ztuha to ſſlo; es ging luſtig zu, bylo weſelo; in dieſem Hauſe geht es ordentlich zu, w tom domě ſe děge wſſe řádně, ge tam dobrá zpráwa, řád.



Strany zdroje: II/480

Zwey, num. masc. dwa, dwá, duo; foem. et neut. dwě, duae, duo; vor zwey Jahren, přededwěma lety; von den zweyen einer, geden ze dwau; zweyer Freunde, dwau přátel; alle zwey, obadwa; zu zwey, po dwau, dwa a dwa.



Strany zdroje: II/481

Zwiſchen, praep. mezy, inter. mit Dativ: zwiſchen zwey Häuſern, mezy dwěma domama; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau. 2) Mit Accuſ. zwiſchen die Räder kommen, mezy kola přigjti.



Strany zdroje: I/94

Befruchten, v. a. včiniti plodné a vrodné.



Strany zdroje: I/95

Begeiſtern, v. a. obžiwiti. 2) mocy a ſýly dodati někomu. 3) wnuknauti, nadchnauti, roznjtiti.



Strany zdroje: I/97

Behuf, m. proſpěch, zyſk, vžitek; zu deſſen Behuf, k tomu cýli a koncy.



Strany zdroje: I/102

Bereiten, v. a. irr. progjžděti, obgjžděti, gezditi a prohljžeti. 2) ein Pferd, progjžděti koně, gezditi a cwičiti koně. 3) Die Reuterey iſt noch nicht beritten gemacht, gjzdný lid nenj geſſtě koňmi zaopatřen, ihr ſeyd ſehr wohl beritten, máte dobrého koně.



Strany zdroje: I/12

Abſchneiden, v. a. 1) chleba, odkrogiti, ſkrogiti, vkrogiti. 2) nůžkami, odſtřihnauti, vſtřihnauti. 3) nožem aneb pilau, odřezati, vřezati. 4) wlaſy, wlnu, oſtřihati. 5) obilj, tráwu, poſýcy, poſekati, ſeſýcy, sſekati; požjti, ſežjti. 6) ſich die Nägel, nehty ſy obřezati. 7) hrdlo podřezati, krk vřezati, abſcindere, amputare. 8) eine Gans, hus zařezati. 9) die Hoffnung, naděgi odnjti, v ſamé huby někomu vřezati, vſtřihnauti. 10) den Weg, ceſtu přetrhnauti, zabawiti. 11) einem alle Ausflüchte, někomu wſſecky auſkoky a zámyſly poodgjmati, poodřezáwati, reſecare. 12) die Ehre, na cti vtrhati, ze cti laupiti, detrahere alicui.



Strany zdroje: I/106

Beſteck, n. futrál; ein Beſteck-Meſſer, nůž a widličky w gednom pauzdru.



Strany zdroje: I/107

Beſtimmung, f. vſtanowenj, wymezenj. 2) powolánj, cýl a konec.



Strany zdroje: I/13

Abſchrote, f. autinka, na njž kowáři a zámečnjcy železo vtjnagj. ſ. Schrotmeißel.



Strany zdroje: I/15

Abſpeiſen, v. n. dogjſti, pogjſti, po gjdle býti. 2) v. a. nakrmiti, pokrmiti, pokrmem naſytiti. 3) Jemanden mit leeren Worten und eiteln Verſprechungen abſpeiſen, někoho lahodnými ſlowy a marnými ſliby vkogiti, z prázdna odbyti.



Strany zdroje: I/123

Braten, 1. v. a. pécy, aſſare; röſten, prägeln, pražiti, torrere; Fiſche (in der Butter), ryby ſmažiti. 2. v. n. pécy ſe, pražiti ſe. Gebraten, pečený, ſmažený; Geſottenes und Gebratenes, wařité a pečité.



Strany zdroje: I/125

Breit, adj. ſſiroký, latus, adv. ſſiroko, ſſiroce. Einen Finger breit, z ſſjřj gednoho prſtu; ein breiter Baum, rozložitý ſtrom; weit und breit bekannt, daleko a ſſiroko známý; ſich breit machen, fig. rozdjrati ſe, roztahowati ſe; ſich mit etwas, chlubiti ſe s něčjm.



Strany zdroje: I/128

Brüchig, adj. křehký, na ſtrženj, na zlomenj, co ſe rádo trhá a láme. 2) fig. který ruſſj, ſ. Bundbrüchig.



Strany zdroje: I/131

Bund, m. plur. Bünde, ſmlauwa, záwazek, vmluwa, ſpolek, punt, foedus, ſocietas; der alte und neue Bund, ſtarý a nowý zákon; der türkiſche Bund, turecká čepice, turban, zawitj.



Strany zdroje: I/134

Capriole, f. lehký a křepký ſkok.



Strany zdroje: I/135

Cider, m. nápog z gablek a hruſſek.



Strany zdroje: I/141

Derb, adj. hmotný, tuhý, hrubý; der Erdboden iſt ſehr derb, země geſt welmi tuhá. 2) fig. hodný, notný; jemanden derbe Schläge geben, někoho hodně, notně zbjti; ein derber Rauſch, hodný rauš; derbe und trockene Wahrheit, hmotná a holá prawda. 3) ſylný, celiſtwý, čerſtwý; adv. hmotně, hrubě, tuze.



Strany zdroje: I/142

Diät, f. mjrnoſt, ſtřjdmoſt w gjdle a pitj.



Strany zdroje: I/146

Drey und zwanzig, třimecýtma, tři a dwadcet.



Strany zdroje: I/147

Dummdreiſt, adj. hlaupý a drzý, nerozumně ſmělý.



Strany zdroje: I/147, I/148

Durch, 1. præp. ſkrze, ſkrz, per, per medium; durch die Mauer, ſkrze zeď. 2) přes, trans, per; durch den Bach, přes řeku, durch den Wald, přes (ſkrze) les; die 148 ganze Nacht durch, hindurch, přes celau noc, durch alle Jahrhunderte, po wſſecky wěky. 3) iſt es ein Mittel, ſo ſteht im Böhm. der Inſtrumental: durch Geld, penězy, dadurch, tjm; durch Bitten, proſſenjm; durch die Thüre gehen, dweřmi gjti; durch das Fenſter ſehen, oknem ſe djwati. 4) durch einander, weſměs; alles durch einander mengen, wſſecko w hromadu ſmjſyti. 2. adv. naſkrz, weſkrz; die Schuhe ſind durch, ſtřewjce gſau naſkrz, durch und durch, naſkrz, weſkrz a weſkrz, zcela. 3. præp. inſep. in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, pro, pře, per, trans.



Strany zdroje: I/151

Ebbe, f. vbýwánj, padánj, odſtupowánj moře, receſſus maris. Ebbe und Fluth, fluxus & refluxus, odtok a přjtok moře.



Strany zdroje: I/153

Ehrendieb, m. vtrhač na cti, lupič cti, zloděg cti a gména dobrého.



Strany zdroje: I/154

Ehrenpforte, f. brána ſláwy, ke cti a ſláwě wyſtawená.



Strany zdroje: I/155

Eicher, Eichner, m. wážný, auřednjk nad mjrau a wáhau vſtanowený.



Strany zdroje: I/20

Accidenz, n. plur. Accidenzien, akcydencý, přjpadnj a negiſtj duchodowé aneb přjgmowé, od lat. accidens, accidentia.



Strany zdroje: I/156

Einäſchern, v. a. na prach ſpáliti, w popel obrátiti, popelem položiti. 2) die Häute, kůže lauhem mořiti; w wápně a w popele močiti; das Garn, do lauhu dáti, lauhem wařiti. 3) die Stirn, čelo popelem poſypati. Die Einäſcherung, w popel obrácenj. 2) w lauhu mořenj. 3) poſypánj popelem, popelec.



Strany zdroje: I/3

Abdreſchen, domlátiti, odmlátiti, wymlátiti. 2) abprügeln, zmlátiti, ztepati. 3) lauter abgedroſchenes Zeug, d. i. Geſschwätz, pauhé oklepané a zopálané tlachánj a tlampánj.



Strany zdroje: I/162

Einlöſen, v. a. wyplatiti a k ſobě wzýti.



Strany zdroje: I/169

Ein und zwanzig, gedenmecýtma, geden a dwadcet.



Strany zdroje: I/22

Achtundzwanzig, adv. oſmmecýtma, oſm a dwadcet, duodetriginta; —er, oſmmecýtmý, dwadcátý oſmý, duodetriceſimus.



Strany zdroje: I/172

Empor kommen, nahoru, wyſoko přigjti; fig. cti a hodnoſti dogjti.



Strany zdroje: I/172

Endabſicht, f. konečný aumyſl, poſlednj cýl a konec.



Strany zdroje: I/173

Endzweck, m. cýl a konec, finis; poſlednj konec, finis vltimus.



Strany zdroje: I/174

Entführen, v. a. odwezti, odwážeti; eine Jungfrau, pannu (mocý a náſyljm) odweſti. Die Entführung, odwedenj, vkradenj panny, ol. vnos, raptus.



Strany zdroje: I/178

Erbeigen, adj. dědičný a wlaſtnj. Ein Erbeigener, dědinjk.



Strany zdroje: I/181

Erfrieren, v. n. zmrznauti, pomrznauti, ozábnauti, mor. ozýbnauti; ſich Hände und Füße, oznobiti ſy ruce a nohy, oznobiti ſe. Erfroren, zmrzlý, pomrzlý; oznobený, ozáblý, zymau zkřehlý.



Strany zdroje: I/182

Erhandeln, v. a. wyhandlowati, ſměnau aneb trhem doſáhnauti. 2) tržiti, a lewněgi doſtati.



Strany zdroje: I/182, I/183

Erheben, v. a. zdwjhati, zdwihnauti, pozdwihnauti; wyzdwihnauti, wyzdwihowati; die Hände erheben, rukau pozdwihnauti; ſich, zdwjhati ſe, wznáſſeti ſe. 2) fig. wo ſich der Hügel erhebt, kde pahrbek wywſtáwá, wyſkytuge ſe. 3) ſich erheben, wſtáti a odebrati ſe; ſich wider jemanden, powſtati, pozdwihnauti ſe. 4) začjti; ein Geſchrey erheben, křičeti, eine Klage, žalowati; es erhebt ſich ein Streit, powſtáwá ſwár; es erhob ſich ein Wind, ſtrhl ſe wjtr. 5) Geld, bráti, wybjrati. 6) ſein Gemüth zu Gott, myſl ſwau k Bohu pozdwihnauti, zur Würde, k hodnoſti powýſſiti. 7) bis in den Himmel, wyſoce až k nebi chwáliti, wychwalowati, wynáſſeti. 8) ſich, wynáſſeti ſe, honoſyti ſe, peychati, wypjnati ſe. Die Erhebung, pozdwiženj, 183 wyzdwiženj; ſtrhnutj; powýſſenj, wynáſſenj.



Strany zdroje: I/23

Adel, m. der Adelſtand, vrozenoſt, vrozený aneb zemanſký ſtaw, zemanſtwj, ſſlechta, ſſlechtictwj, nobilitas generis. 2. die Würde und Hoheit der Seele, hodnoſt a wzneſſenoſt duſſe, ſſlechetnoſt, wywýſſenoſt, nobilitas. 3. Mehrere adeliche Perſonen, zemanſtwo, ſſlechtictwo, panſtwo, wládyctwo, nobiles, nobilitas. 4. Er iſt von Adel, geſt vrozeného ſtawu, zemanſkého rodu. Ein alter Adel, ſtarožitný rod.



Strany zdroje: I/190

Erzielen, v. a. zploditi, ſýti a nakliditi. 2) w myſli vložiti; doſáhnauti.



Strany zdroje: I/24

Aeffen, v. a. nezpůſobně a nepřjſluſſně náſledowati; 2. z někoho ſobě poſměch, poſměſſky, ſſaſſky dělati, poſmjwati ſe, illudere alicui.



Strany zdroje: I/202

Ficken, v. a. ſem a tam ſſauſtati. 2) fikati, ſſlohati.



Strany zdroje: I/203

Fix, adj. pewný, ſtálý, fixus. 2) Fix und fertig, hotow a připrawen. 2) 3) hbitý, sl. zbrklý.



Strany zdroje: I/26

Allein, adv. w čeſſtině adj. ſám, a , o, ſamý, á, é, ſamotný, ſolus. Gott allein weis es, ſám Bůh to wj; allein Gott die Eh e, ſamému Bohu čeſt; er iſt gern allein, rád geſt ſám, ſamotný; das Kind kann noch nicht allein gehen, djtě geſſtě nevmj ſamo choditi; den Wein allein trinken, ſamé wjno pjti, merum vinum bibere; er allein, on ſám gediný, vnus ille; adv. ſamotně, oſamotě, gediné, gen toliko, tantummodo ſolum. Allein, conj. ale, než, wſſak, verum, ſed, autem. 2. Nicht allein ich, ſondern auch du, negen, netoliko gá, ale y ty.



Strany zdroje: I/213, I/214

Friſch, adj. čerſtwý, recens. Friſche But 214 ter, nowé, čerſtwé máſlo; friſches Obſt, čerſtwé ( mor. ſwižj) owoce. Friſch und geſund, zdrawý a čerſtwý, faluus. 2) čjlý, ochotný, alacer; adv. čerſtwě, ochotně, čjle, chutně; friſch daran, s chutj do toho.



Strany zdroje: I/217

Fülle, f. plnoſt, plenitudo. 2) doſtatek, hognoſt, abundantia; množſtwj, copia. Die Hülle und Fülle, ſſatſtwo a potrawa. 2) Das Füllſel, nádiwka. 3) doljwka.



Strany zdroje: I/222

Ganz, adj. celý, celiſtwý, totus, ſolidus, integer; ein ganzes Buch, celá knjha; das Ganze, Ganzes, Subſt. celé, celoſt, mor. celek, celina, solidum; im Ganzen, w celoſti; im Ganzen genommen, zauplna wzatý. 2) weſſkeren, weſſken; die ganze Welt, weſſkeren ſwět; adv. cele, zcela, zauplna, docela; ich war ganz allein, byl ſem ſám gediný, ſám a ſám, ſamotný; ganz gewiß, dozagiſta; ganz und gar, naproſto, zcela, zauplna; ganz kurz, gen zkrátka; ganz gut, welmi dobře.



Strany zdroje: I/230

Gehören, v. n. patřiti, náležeti, přináležeti, pertinere. 2) potřebj býti; dazu gehört Geld; k tomu geſt zapotřebj peněz. 3) rec. imperſ. wie es ſich gehört und gebührt, gak ſluſſj a patřj.



Strany zdroje: I/28

Alſo, conj. tak, a tak, tedy, ita, ſic, ergo.



Strany zdroje: I/233

Gemeinſchaft, f. ſpolek, ſpolky, obecnoſt, obecenſtwj, ſpolečnoſt, ſpolečenſtwj, poſpolnoſt, communio, ſocietas. Die Gemeinſchaft des Leibes und Blutes Chriſti, zdjlnoſt těla a krwe Kryſtowy; die Gemeinſchaft der Heiligen, obcowánj ſwátých ſwatých .



Strany zdroje: I/237

Gerippe, n. koſti, pl. žebra, pl. 2) fig. ein bloßes Gerippe, holá koſt a kůže.



Strany zdroje: I/238

Geſchenk, n. dar, pocta, donum; zum Geſchenke geben, darem, ctj a darem dáti; mit einem Hauſe ein Geſchenk machen, dům darem dáti, darowati. 2) wzátky, pl.



Strany zdroje: I/239

Geſchrey, n. křik, pokřik, clamor, ein klägliches Geſchrey, vpěnj; ein Geſchrey erheben, dáti ſe do křiku; es erhob ſich ein Geſchrey, ſtal ſe křik; viel Geſchrey, und wenig Wolle, mnoho wřeſku, a málo wlny; mnoho wřeſku, málo zyſku. 2) fig. powyk, hluk; viel Geſchrey machen, mnoho hluku (cárů) nadělati. 3) zlá powěſt; in das Geſchrey bringen, rozkřičeti, rozneſti; ins Geſchrey kommen, do křiku přigjti.



Strany zdroje: I/242

Gewalt, f. moc, vis; mocnoſt, poteſtas; unter ſeine Gewalt bringen, pod ſwau moc, mocnoſt připrawiti. 2) fig. moc, náſylj, violentia; Gewalt brauchen, mocý a náſyljm ſahnauti; Gewalt anthun, náſylj včiniti; ſich ſelbſt Gewalt anthun, zabiti ſe; ſich Gewalt anthun, přemáhati ſe; mit Gewalt, kwaltem. 3) aus aller Gewalt lachen, wſſj mocý ſe ſmáti. 4) in ſeiner Gewalt haben, wládnauti něčjm.



Strany zdroje: I/246

Glaskraut, n. ſklennj bylina, den a noc.



Strany zdroje: I/247

Gleich, adj. rowný, rectus, æqualis; etwas gleich machen, něco rownati, ſrownati; dem Erdboden gleich machen, ſrownati s prſtj; er iſt nicht meines gleichen, nenj mně roweň; er hat nicht ſeines gleichen, nemá ſobě rowného; gleich und gleich geſellt ſich gern, rowné s rowným rádo táhne zaroweň; doba k době, rownj k ſobě. 2) ſtegný, æqualis; er iſt mir an Alter gleich, geſt w mých letech, gſme gednoho ſtářj, gſme wrſtewnjcy; ſie ſind ſich an Größe gleich, na wegſſku gſau ſobě ſtegnj; gleiche Strafe leiden, ſtegnau pokutu neſti. 3) týž, tentýž, idem; gleicher Geſtalt, týmž způſobem, nápodobně; zu gleicher Zeit, gednoho a téhož čaſu; es iſt mir alles gleich, mně geſt wſſe gedno. 4) podobný, ſimilis; fig. er ſiehet ſich nicht mehr gleich, nenj ſobě wjce podobný. Adv. rowně, zrowna; das Brod gleich ſchneiden, chléb zrowna krágeti. 2) ſtegně, gednoſtegně; ſie ſind gleich reich, ſtegně gſau bohatj; das iſt gleich viel, geſt gedno, tolikéž. 3) gako; du blüheſt gleich der Roſe, kweteš gako růže. 4) práwě; es iſt gleich ſo groß, ſo breit, práwě geſt tak weliké, ſſiroké; hier kommt ſie gleich, tu práwě gde. 5) hned, w tu chwjli, teď, záhy; gleich nach dem Eſſen, hned po obědě. Conj. třebas, ač, ačkoli; iſt er gleich nicht ſo groß, ſo — ačkoli nenj tak weliký; třebas nebyl tak weliký, ſ. Obgleich, Wenngleich.



Strany zdroje: I/249

Glückwunſch, m. winš, winſſowánj, ġratulacý, ſſtěſtj a proſpěchu žádánj; einen Glückwunſch abſtatten, winſſowati.