Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 67 skupin hesel.

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.



Strany zdroje: I/263

Halb, adj. půl, dimidius, ſemi; eine halbe Stunde, půl hodiny; den ganzen halben Tag, celého půl dne; bis in den halben Tag ſchlafen, až do poledne ſpáti; im halben April, v proſtřed dubna; zu halben Stunden, po půl hodinách, wždy po půl hodině; halb Prag, půl, polowic Prahy; auf den halben Berg, do polu wrchu. 2) fig. polowičnj, polowičný; ein halber Feyertag, polowičnj ſwátek. Adv. polowic, odpolu, půl, polau, napoly, ſemi; halbtodt, polaumrtwý, napoly mrtwý; halb blind, odpolu ſlepý; halb und halb, proſtředně, gakž takž; etwas halb hören, polowic toho (polowičně) ſlyſſeti; es iſt halb eins, zwey, drey, vier, fünf, geſt půl gedné, druhé, třetj, čtwrté, páté (hodiny); dritthalb, vierthalb, fünfthalb, maſc. půl třetjho, půl čtwrta, půl páta; foem. půl třetj, půl čtwrty, půl páty. Halb-, polo-, polau-, půl-: halbjährig, půlletnj, polauletnj, polauletý, ſemeſtris. 2) polowičnj. ſ. Halbbruder. 3) nedo-, halbwüchſig, nedoroſtlý.



Strany zdroje: I/33

Anders, anderſt, 1. adv. gináč, gináče, ginák, aliter, ſecus. Anders, als, gináč, nežli, ſecus, ac; aliter, atque. 2. conj. ſyc, ſyce, quidem; wenn anders, geſtliže, pokudž, ſiquidem. 3. adj. giný, á, é, ginačegſſj, alius, diuerſus. Er wird mit den Jahren ſchon anders werden, wſſak on bude ginačegſſj, až bude ſtarſſj. Das iſt etwas anders, to geſt něco giného, to geſt giná wěc, hoc eſt aliud. Anders machen, ſ. ändern. Anders werden, proměniti ſe.



Strany zdroje: I/283

Heute, adv. dnes, hodie; heut zu Tage, podnes, nynj; noch heut zu Tage, až podnes, doſawád; von heute übers Jahr, od dneſſka za rok.



Strany zdroje: I/284

Hierher, adv. ſem, na tuto ſtranu; bis hierher, až potud, až doſawad.



Strany zdroje: I/285

Hinein, adv. do, tam; bis in die Stadt hinein, až do ſamého měſta; es gehet nicht alles hinein, newegde tam wſſecko. Etwas in den Tag hinein ſchreiben, ledacos, bez rozumu pſáti; in den Tag hinein leben, o nic ſe neſtarati. 2) vor den Zeitwörtern, w, we: hinein drängen, wtlačiti; hinein dringen, wedrati ſe, wtlačiti ſe; hinein fallen, wpadnauti; hinein, (ins Haus) kommen, přigjti do domu; hinein kriechen, wlezti do—, wplazyti ſe.



Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.



Strany zdroje: I/39

Anher, adv. anher kommen, ſem přigjti; bis anher, až poſawád, až potud, adhuc.



Strany zdroje: I/305

Jetzt, adv. nynj, nynjčko, nynčko, teď; mor. wčil, nunc; eben jetzt, gednéž; bis jetzt, až do nynjčka; von jetzt an, od té doby, od té chwjle; bis jetzt, až dopoſawád, für jetzt, na ten čas.



Strany zdroje: I/325

Knacken, 1. v. n. praſknauti, puknauti; daß Zähn und Schwarte knackte, až koſki koſti rupěly. 2. v. a. Nüſſe, ořechy lauſkati; lauſſtiti; Läuſe, wſſi zabiti. Die Finger knacken laſſen, prſtami luſkati.



Strany zdroje: I/44

Ans, mjſto an das , ans Licht bringen, na gewo přinéſti, na ſwětlo wywéſti, wygewiti, zgewiti; ans Fenster treten, k oknu přiſtaupiti; bis ans Ende der Welt, až do ſkonánj ſwěta.



Strany zdroje: I/339

Krug, m. pl. Krüge, dčbán, (žbán), baňka, sl. krčah, krčák, urceus; dim. das Krügelchen, Krüglein, dčbánek, dčbáneček, sl. krčážek; der Krug geht ſo lange zu Waſſer, bis er bricht, odtud až potud. 2) krčma, ſſenkowna, hoſpoda, popina.



Strany zdroje: II/5

Lange, adj. dlauho, dáwno; nicht lange hernach, nedlauho potom; es iſt ſchon lange her, daß —, giž geſt tomu dáwno. 2) dokuď; ſo lange ich lebe, dokuď, co žiw budu; der Krug geht ſo lange zu Waſſer, bis —, dotuď až potuď; ſo lange und nicht länger, dotuď, a nic déle. 3) das weiß ich lange, to dáwno wjm; fig. lange nicht ſo gut, mnohem horſſj; das iſt lange gut, to doſti dobré; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj.



Strany zdroje: II/5

Langen, 1. v. n. doſáhnauti, doſahowati; es langt bis an die Erde , doſahuge až na zemi. 2) ſtačiti, ſufficere; hundert Gulden langen nicht, ſto zlatých neſtačj. 3) In die Schüſſel langen, do mjſy ſahati. 2. v. a. podati, podáwati, porrigere, přineſti, adferre.



Strany zdroje: II/11

Leben, n. žiwot, žiwobytj, vita; ſein Leben zubringen, žiwot tráwiti; am Leben ſeyn, žiwu býti; langes Leben, dlauhý wěk; dlauhowěkoſt, longaevitas; es iſt lauter Leben an ihm, geſt pln žiwobytj; am Leben ſeyn, na žiwě býti; einem nach dem Leben stehen, něčj bezhrdlj, bezžiwotj hledati; o žiwot ſtáti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti; es gehet ihm an das Leben, běžj mu o žiwot; er ſcheibt für ſein Leben gern Kegel, gaktě žiw rád hrage w kuželky; bis auf das Leben einſchneiden, až do žiwého řjznauti; Leben lang, gak žiw, celý čas žiwota.



Strany zdroje: II/26, II/27

Luſt, f. ljboſt, potěſſenj, radoſt. Luſt an Tanzen, Reiten haben, rád tancowati, 27 gezditi; daß es eine Luſt war, až bylo mjlo; ich ſehe meine Luſt daran, mjlo mi na to patřiti; ſich eine Luſt machen, weſelj ſobě včiniti. 2) chut, chuť; dim. das Lüſtchen, chautka; ich habe Luſt zum Eſſen, Trinken, chce ſe mi gjſti, pjti; Luſt bekommen, chuť doſtati, zachutnati ſobě; die Luſt verlieren, odchutiti ſe, odnechtjti ſe; ſeine Luſt büßen, laſkominy ſetřiti; 3) pl. die Lüſte, rozkoſſe, žádoſti; den Lüſten dienen, rozkoſſj hleděti.



Strany zdroje: I/1

Abarbeiten, vpracowati, zpracowati, pracý vtahati, vtýrati, ztýrati. 2) odpracowati, oddělati. 3) dopracowati, dodělati. 4) ſich bis zur Ermüdung, až do vnawenj ſe napracowati.



Strany zdroje: II/50

Mörderlich ſchreyen, křičeti vkrutně, až hrůza.



Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.



Strany zdroje: I/53

Arbeiten, v. reg. 1. act. dělati, pracowati, sl. robiti, laborare, opus facere. 2) ein Pferd zu Tode arbeiten, koně pracý vmořiti, až k ſmrti vpracowati. 2. neut. dělati, pracowati. 2) hýbati ſe, moveri; der Wein arbeitet, wjno kyſſe, wře.



Strany zdroje: II/75

Oben, adv. nahoře, nawrchu, ſwrchu, super; oben ſchwimmen, powrchu plowati, ſwrchu ſplýwati; oben (im Hauſe,) nahoře (w domě); von oben an bis unten aus, s hůry až dolů; von oben her, ſezhora, s hůry; ganz oben, neyweyš. 2) fig. a) weyš, wýſſe, ſwrchu; wie oben geſagt worden, gakž wýſſe, ſwrchu řečeno bylo. b) Oben an ſitzen, ſtehen, nahoře ſeděti, ſtáti. c) Oben drein, nadto, k tomu geſſtě; oben drein geben, nádawku k tomu dáti, naddati. d) Oben hin, ledabylo, halabala, na odbyt, na zdařboh, lecgaks, obiter; obenhin berühren, běžně podotknauti.



Strany zdroje: II/80

Ohr, n. vcho, auris; dim. das Oehrchen, auſſko; der lange Ohren hat, vſſatý, vſſáč, vcháč; die Ohren klingen, w vſſjch znj. fig. hinter die Ohren ſchlagen, závſſek dáti; das Fell über die Ohren ziehen, odřjti, odřihoſtem býti; bis über die Ohren in Schulden ſtecken, až pod vſſi w dluzých wězeti; Jemanden bey den Ohren kriegen, za vſſi, za počeſy popadnauti; die Ohren hängen laſſen, vſſi ſchljpiti; die Ohren ſpitzen, vſſima ſtřihati, vſſj naſtawiti; daß die Ohren gällen, křičeti až vſſi brnj; in die Ohren blaſen, do vſſj napjſkati, nadýmati; zu Ohren kommen, doſlechnauti, naſlechnauti, zaſlechnauti; geneigtes Ohr leihen, laſkawého vcha propůgčiti, nakloniti, nachýliti; Alles war Ohr, každý naſtawil vſſj. 2) Im Buche, Eſelsohr, warhánky.



Strany zdroje: II/97

Platzen, v. n. pleſkati; es regnet, daß es platzt, prſſj až pleſká. 2) praſkati; das Holz platzt im Feuer, dřjwj praſká w ohni; 3) a) bauchati; das Pulver platzt, prach bauchá. fig. pukati, praſkati; das Glas iſt geplatzt, ſklenice pukla; ſo viel eſſen daß man platzen möchte, tolik gjſti ažby pukl. b) Er platzte hin, ſo lang er war, meykl, praſſtil, hodil ſebau, gak ſſiroký tak dlauhý; mit etwas herausplatzen, něco wybleknauti, wypleſknauti, probleknauti.



Strany zdroje: II/134

Ruhen, v. n. odpočinauti, odpočjwati, quiescere; er kann nicht ruhen, nemůže ſeděti, geſt nepoſeda. 2) pokog dáti; er ruhet nicht als bis —, nedá pokoge, až — laß ihn ruhen, nech ho na pokogi. 3) auhořiti, přjložiti. 4) fig. ſpáti, odpočjwati, haben ſie wohl geruhet, dobřeli ſpali? 5) Auf etwas ruhen, na něčem ležeti.



Strany zdroje: II/135

Rühren, v. n. pocházeti; das rühret von dir her, to od tebe pocházý. 2) doſahowati; bis an den Himmel, až do nebe. II. v. a. a) ſpjrowati; den Vogel, ptáka. b) hnauti, hýbati, pohybowati; ſich, ſe, ſebau; Rühre dich hin, hoď ſebau. c) fig. pohnauti, pronikati, movere; deine Thränen rühren mich nicht, ſlze twé mne nepohnau; ein rührender Anblick, Ausdruck, Predigt, pohljdnutj, wygádřenj, kázanj, pronikagjcý, k pohnutj, pohnutedlný. 2) dotknauti; Gottes Hand hat ihn gerührt, ruka božj ſe ho tkla, dotkla. 3) Er iſt von dem Blitze, von dem Donner gerührt worden, hrom do něho vdeřil. 4) Von dem Schlage gerührt werden, ſſlakem poraženu býti. 5) Die Trommel, bubnowati; na buben tlaucy. 6) den Brey, kaſſi mjchati. 7) Die Butter, wrtěti. 8) Den Acker, namiſſowati.



Strany zdroje: II/165

Schlafen, v. n. irr. du ſchläfſt, ich ſchlief, geſchlafen, ſchlafe, ſpáti, dormire; von Kindern, hagati, ſpinkati; bis in den hellen Morgen, až do bjlého dne ſpáti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; Jemanden ſchlafend finden, nagjti někoho, an ſpj, we ſpanj. 2) Bey einem Weibsbild, s ženſkau ſpáti, ležeti. 3) brněti, koprněti, torpere.



Strany zdroje: II/175

Schmälich, adj. ſkrowný; —che Mahlzeit, ſkrowný oběd. 2) potupný, ohawný; ſchmälicher Tod, potupná, ohawná ſmrt; ein ſchmäliches Geboth auf etwas thun, mrchu cenu na něco podati. 3) hrozný; ſchmäliche Hitze, hrozné horko; adv. ſkrowně, ohawně; ſchmälich groß, až hrůza weliký, welikanſký.



Strany zdroje: II/175

Schmatzen, I. v. n. haben, mlaſkati; die Schweine, ſwině. 2) hubičkowati ſe až to mlaſká; er küſſete ſie, daß es ſchmatzte, pocelowal gi až to zamlaſklo. II. v. a. pařezy wydobyti a na ſáhy rozděliti.



Strany zdroje: II/183

Schön, adj. pěkný, kráſný, pulcher; in der Kinderſprache, činčaný, sl. čačaný; vom Geſichte, ſličný; von Geſtalt, ſpanilý, ztepilý; ſchönes Hemd, bjlá, čiſtá koſſile; Bildſchön, až mjlo kráſný; Wunderſchön, ku podiwu kráſný; Jemanden ſchön thun, přimjleti ſe k někomu; ſchönen Dank, pěkně děkugi; du biſt mir ein ſchöner Herr, tys čiſtý, pěkný pán; adv. pěkně, kráſně, ſličně, ſpanile.



Strany zdroje: II/187

Schreyen, v. irr. n. ich ſchrie, conj. ich ſchrie, habe geſchrien, du ſchreye, křičeti, clamare; von Haſen, wřeſſtěti; ſehr ſchreyen, haukati, hulákati, biřicowati, naparowati ſe, nabjrati ſe, rozkřikowati, vociferari; zu ſchreyen anfangen, dáti ſe do křiku; aus vollem Halſe, křičeti, co mjti hlaſu; laut, na hlas křičeti; ſich außer Athem, vkřičeti ſe; Ins Schreyen kommen, rozkřičeti ſe; vor Schmerzen, boleſtj křičeti; um Hilfe, o pomoc wolati; zu Gott, k bohu wolati; fig. er ſchreyt darüber, nařjká ſobě na to, křičj na to; ſie ſchrien ſchrecklich, hrozně ſe křičeli, křičeli ſe až hrůza; himmelſchreyende Sünde, hřjch do nebe wolagjcý.



Strany zdroje: II/195

Schwarte, f. das ihm Zähn und Schwarte knackte, až w něm rupělo; eine gute Schwarte, holeček, dobrotiſko; eine arme Schwarte, chuďas, chudáček. 2) ſſkwarek, ſſkára, ſſkwára, cutis. 3) drn, caespes. 4) Ein Bret, kragina, mor. odkorek. 5) im Bergbaue, plachy 6) Altes Buch, ſſkwár. 7) die Rinde vom Brote, odkorek; dim. das Schwärtchen, ſſkwárek, kraginka; am Geſchirre, odſſkwarek, přjſſkwarek, přjſſkwara, ſſkralaup.



Strany zdroje: II/214

Sinken, v. irr. ich ſank, ſänke, geſunken, I. v. n. topiti ſe, potopiti ſe, ke dnu padnauti, tonauti, mergi, submergi; das Schiff, lodj. b) ſpuſtiti; demittere; die Hände ſinken laſſen, ruce dolu ſpuſtiti. c) propadnauti ſe, submergi; in den Schnee, propadnauti ſe, probořiti ſe do ſněhu. d) In Ohnmacht, omdleti, omdljwati. e) In einen tiefen Schlaf, twrdě vſnauti; bis in die ſinkende Nacht, až do ljté nocy. 2) fig. ſnjžiti ſe; tief herab, hluboko ſe ſnjžiti, padnauti. b) kleſati, kleſnauti; Muth laſſen, ſrdcem kleſnauti. 3) v. a. hlaub kopati.



Strany zdroje: II/221

Spalten, v. n. rozſſtjpiti ſe, rozpuknauti ſe, puknauti, scindi; er prügelte ihn, bis das Rohr ſpaltete, bil ho až hůl o něho roztřjſkal; das Holz will nicht ſpalten, dřjwj ſe nedá ſſtjpati, kálati. 2) v. a. ſſtjpati, kálati, findere; Holz, dřjwj ſſtjpati, kálati; eine Feder, rozſſtjpnauti péro; das Holz ſpaltet ſich, dřjwj ſe puká. 2) fig. Den Kopf, hlawu roztjti, rozwrátiti, rozkoliti; geſpaltene Klauen, ſſpáry, rozdwogná kopeytka; rozdwogiti, rozděliti; die Stadt, měſto.



Strany zdroje: I/75

Aushören, v. n. wyſlyſſeti, wyſlechnauti, až do konce ſlyſſeti.



Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.



Strany zdroje: II/258

Streitig, adj. odporný, die ſtreitigen Partheyen, ſtrany ſobě odporné; wir ſind noch ſtreitig darüber, geſſtě ſe o to neſnadnjme, máme o to ſpor; er macht mir es ſtreitig, odpjrá mi to, pře ſe o to ſemnau; die Sache iſt ſtreitig, ta wěc geſt w rozepři; bis auf die ſtreitigen Punkte, až na to, oč geſt hádka, wáda, rozepře.



Strany zdroje: I/8

Ablaufen, v. n. odběhnauti, sběhnauti, vbjhati, dolů técy, ſpadati; a) die Uhr iſt abgelaufen, hodiny doběhly, doſſly; b) bis die Zeit abgelaufen ſeyn wird, až čas přeběhne, vteče, wyběhne; c) der Wechſel iſt noch nicht abgel. ſměna geſſtě nepropadla; d) die Sache iſt übel abgelaufen, ta wěc zle wypadla; e) es mag mit uns ablaufen wie es will, děg ſe co děg s námi. 2) v. a. odběhati, vběhati; a) ſich die Hörner ablaufen, rohy ſy odběhati, t. g. nezbednoſt ſwau wlaſtnj ſſkodau ſtratiti, zkuſſenjm zmaudřeti, ſkrotnauti; b) in Wettläufen den Preis, das Kleinod ablaufen, w záwodech základ, klénot ſobě wyběhati, geho doſáhnauti, k němu doběhnauti, giného předběhnauti; c) ſich, vběhati ſe, ſchwátiti ſe.



Strany zdroje: II/281

Toll, adj. ztřeſſtěný, zſſjlený, furens; ein toller Menſch, třeſſtěnec, fifidlo, zſſjlenec; ein toller Kopf, fučjk, fanfarum; fučidlo, ſrſſán; ein toller Kerl, wzteklý, ztřeſſtěný chlap; mache mich nicht toll, nerozkať mne; toll werden, poſſetiti ſe, zfanfrněti; ſey nicht toll, neblázni, netřeſſti ſe; rozkatiti ſe, rozljtiti ſe, zblázniti, nablázniti, potřeſſtiti někoho; das iſt zu toll, to ge přes přjliš; toll und voll ſeyn, na žmoch zpitý, zbryndaný, zmachaný; ſich toll und voll ſaufen, do němoty ſe napiti, pjti až ſe hory zelenagj, nebe točj; das müßte toll zugehn, to by w tom byl čert. 2) wzteklý; ein toller Hund, wzteklý pes; T. werden, wtzécy ſe. 3) fig. mit Schmerzen den Kopf toll machen, plné vſſi nakřičeti; biſt du toll? gſy blázen? ein tolles Kleid, ztřeſſtěný oděw.



Strany zdroje: II/282

Torkeln, v. n. wráworati; er kriegte eins ans Ohr, daß er torkelt, doſtal za vcho, až zawráworal.



Strany zdroje: II/289

Trockenheit, f. ſuchoſt, ſuchota, siccitas; die Landleute klagten über die Trockenheit und zu letzt über Dürre, ſedlácy ſy ſteyſkali že ge ſucho, a k poſledu, že až wyprahlo. 2) fig. des Mundes, Halſes, wyprahloſt.



Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.



Strany zdroje: II/296

Uiberaus, adv. přewelmi, až hrůza, náramně, přjliš, hrozně; überaus ſchön, překráſný; überaus häßlich, hozně, hrozně, až hrůza ſſkaredý; überaus viel, welmi mnoho; überaus groß, přeweliký, welikanſký.



Strany zdroje: II/297

Uiberflüſſig, adj. zbytečný, abundans; ich habe überflüſſig genug, mám doſt, až na zbyt; überflüſſige Worte, zbytečná ſlowa; adv. nazbyt, zbytečně.



Strany zdroje: I/79

Ausſchlagen, 1. v. a. wybiti, wytřjſkati, wytlaucy, wyrazyti; einen Zahn, zub wyrazyti; ein Zimmer ſchwarz ausſchlagen, pokog na černo wyſtrogiti; ein Amt ausſchlagen, auřadu nepřigjti, nepřigjmati; das Pferd ſchlägt aus, kůň házý, bige; der Vogel ſchlägt nicht aus, pták nezpjwá až do konce.



Strany zdroje: II/319

Ungemein, adj. neobyčegný, obzwláſſtnj; etwas Ungemeines! něco obzwláſſtnjho! náramně, hrozně, až hrůza; groß, weliký.



Strany zdroje: I/81

Ausſehen, v. a. až do konce hleděti, kaukati; ſich etwas ausſehen, ſobě něco wyhledati, wybrati; ſich faſt die Augen ausſehen, od přjliſſného kaukánj bez mála oſlepnauti.



Strany zdroje: I/82, I/83

Ausſtehen, v. a. wyſtáti, wytrpěti; den Tod ausſtehen, ſmrt podſtaupiti; mit Waaren ausſtehen, w krámě zbožj wyložiti; ich habe hundert Gulden ausſtehen, mám ſto zlatých mezy lidmi; aus 83 ſtehende Schulden, giſtiny, dluhy na giſtiny, activa debita, ich habe die ganze Predigt ausgeſtanden, ſtál gſem až do konce kázanj; das iſt nicht auszuſtehen, to geſt neſneſytedlné.



Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.



Strany zdroje: I/83

Ausſtreifen, v. n. wybjhati, taulati ſe; der Feind ſtreift bis an die Stadt, nepřjtel wytrhuge, wybjhá až k měſtu.



Strany zdroje: I/84

Auswähren, v. n. dodržeti, dotrwati, přebýwati až do konce.



Strany zdroje: I/84

Auswarten, v. a. wyčekati, wyčkati až do konce čekati. wyčkati, až do konce čekati.



Strany zdroje: II/377

Verzweifelt, adj. zaufalý, zaufanliwý. 2) proklatý, propadený, zatrápený, zkormaucený; verzweifelt! propadeně! 3) až hrůza; verzweifelt groß, až hrůza weliký.



Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.



Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.



Strany zdroje: II/434

Wiederſehen, zaſe ſpatřenj, vwiděnj; bis auf Wiederſehen! s Bohem až ſe vwidjme, vhljdáme, na vwiděnau.



Strany zdroje: II/468

Zudringen, v, rec. v. rec. dráti ſe, tlačiti ſe, třjti ſe; ſich hinzu, přitřjti ſe až k něčemu, dotřjti ſe něčeho; auf einen, dotjrati, vléhati, dorážeti, tlačiti ſe na někoho; mit der ganzen Macht, řjtiti ſe, waliti ſe, hrnauti ſe.



Strany zdroje: I/13

Abſchreyen, v. a. odkřičeti, okřiknauti. 2) wykřičeti, křikem wywolati. 3) ſich, vkřičeti ſe až do zemdlenj .



Strany zdroje: I/115

Bis, adv. až, bis hieher, až ſem; zehn bis eilf, deſet aneb gedenáct. 2) conj. warte, bis ich komme, počkey, až přigdu.



Strany zdroje: I/115

Bisher, adv. poſawad, doſawád, až dopoſawad.



Strany zdroje: I/2

Abdarben, znuzyti ſe, až do nauze ſobě vgjmati, vtrhowati, na ſwém hrdle přiſkrbniti.



Strany zdroje: I/139

Daß, conj. že, quod. 2) aby, ať, vt. 3) von einer Zeit, co. In der kurzen Zeit, daß ich hier bin, za ten krátký čas, co ſem zde. 4) bis daß, donec, až; warte, bis daß ich komme, počkey až přigdu. 5) vtinam, kdyby.



Strany zdroje: I/139

Datum, n. napſaný den, dánj, datum; bis dato, až podnes, až do dneſſka.



Strany zdroje: I/143

Dinſtag, m. auterý, auterek, dies Mercurii; Dinſtags, auterý; bis auf den Dinſtag, až do auterka.



Strany zdroje: I/176

Entſetzlich, adj. hrozný, ſtraſſný, ſtraſſliwý, k vžaſnutj, horrendus; adv. hrozně, až hrůza.



Strany zdroje: I/182, I/183

Erheben, v. a. zdwjhati, zdwihnauti, pozdwihnauti; wyzdwihnauti, wyzdwihowati; die Hände erheben, rukau pozdwihnauti; ſich, zdwjhati ſe, wznáſſeti ſe. 2) fig. wo ſich der Hügel erhebt, kde pahrbek wywſtáwá, wyſkytuge ſe. 3) ſich erheben, wſtáti a odebrati ſe; ſich wider jemanden, powſtati, pozdwihnauti ſe. 4) začjti; ein Geſchrey erheben, křičeti, eine Klage, žalowati; es erhebt ſich ein Streit, powſtáwá ſwár; es erhob ſich ein Wind, ſtrhl ſe wjtr. 5) Geld, bráti, wybjrati. 6) ſein Gemüth zu Gott, myſl ſwau k Bohu pozdwihnauti, zur Würde, k hodnoſti powýſſiti. 7) bis in den Himmel, wyſoce až k nebi chwáliti, wychwalowati, wynáſſeti. 8) ſich, wynáſſeti ſe, honoſyti ſe, peychati, wypjnati ſe. Die Erhebung, pozdwiženj, 183 wyzdwiženj; ſtrhnutj; powýſſenj, wynáſſenj.



Strany zdroje: I/188

Erſterben, v. n. vmjrati, až do ſmrti zůſtáwati. 2) fig. zmrtwěti, zahynauti; von Bäumen, pogjti. Ein erſtorbenes Glied, zmrtwělý aud; erſtorbene Liebe, zaſſlá láſka.



Strany zdroje: I/219

Fuß, m. pl. Füße, noha, das ganze Bein, hnát, pes; dim. das Füßchen, Füßlein, nožička, nožka. Fuß für Fuß, co noha nohu mine, noha za nohau, polehaučku. Zu Fuße gehen, pěſſky gjti. Ein Soldat zu Fuße, pěſſj wogák. 2) der unterſte Theil, ſpodek, pata. Vom Kopfe bis zum Fuße, od hlawy až do paty. Auf dem Fuße nachfolgen, w patách, w zápětj za někým gjti. Der Fuß eines Berges, ſpodek, pata hory. 3) an einem Strumpfe, chodidlo, ſſlapadlo, přjkopytj; an einer Säule, pata, podſtawek, baſis; an einem Tiſche, ſlaupek, noha. 4) fig. ein Maß, ſtřewjc; zwey Fuß hoch, dwa ſtřewjce zweyſſj. 5) Die Art, der Zuſtand, způſob, modus; ſtaw, conditio. Auf freyen Fuß ſetzen, propuſtiti, ſwobodu dáti; ſtehenden Fußes, ſtoge; hned na mjſtě; feſten Fuß faſſen, poſtawiti ſe, vſaditi ſe; feſten Fußes, pewně ſtogjc; ſie leben auf einem ſehr guten Fuße mit einander, welmi dobře ſe ſrownáwagj, ſpolu žiwi gſau.