Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz

Strany zdroje: I/315

Kennen, v. a. imp. kannte, part. gekannt, znáti, poznati, agnoſcere, noſcere; ich kenne ihn, znám ho; ich kannte ihn an ſeiner Stimme, poznal gſem ho po geho hlaſu. 2) wěděti; in Afrika kennet man weder Kälte noch Schnee, w Afryce newědj nic ani o zymě ani o ſněhu; er kennet keine Gefahr, newj o žádném nebezpečenſtwj. 3) Wir haben einander erſt neulich kennen gelernt, teprw onehdy ſme ſe ſeznámili. 4) znáti ſe na něco, w něčem rozuměti, intelligere; er kennet Gemälde, zná ſe na obrazy.