Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/1

Aas-, aashaftig, mrchawý, mrchowý, mrſſj, mrſſný. Aasblattern, Aaspocken, mrchawé, hnisowaté neſſtovice, sl. hnogawé oſýpky. Aasgeſtank, mrchowý, mrſſj smrad. Aasgeyer, oder Aasfreſſender Geyer, mrſſná káně, aneb mrchožrawý ſup, sl. krſſák, mrſſák.

Strany zdroje: I/45

Anſchlagen, v. irr. 1. act. bjti, tlaucy, vdeřiti, vhoditi, zatlaucy, pulſare; mit der Glocke anſchlagen, zwonem zazwoniti; die Wellen ſchlugen an das Ufer an, wlny k břehu dorážely, wlnobitj k břehu přiráželo, o břeh ſe obráželo. 2) začjti hlas wydáwati, vocem mittere; der Vogel ſchlug an, pták začal zpjwati, zazpjwal; die Hunde haben angeſchlagen, pſy začali ſſtěkati, zaſſtěkali. 3) das Gewehr anſchlagen, zbrog naměřiti, zaměřiti, k ljcy přiložiti. 4) v kowkopů, nakládati, naplňowati, totiž gbeljk ġbeljk rudau aneb kamenjm, odkudž Anſchläger, m. plnič, nakládač. 5) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 6) přibiti, přirazyti, přitlaucy, adfigere. 7) prohláſyti, prowolati, proſcribere; ſeine Güter ſind bereis bereits angeſchlagen worden, geho ſtatkowé gſau giž prowoláni. 8) zač co ſtogj počjtati; pokládati, proceniti, (ſſacowati), computare, æſtimare, k. p. eines Vermögen anſchlagen, počjtati, proceniti, (ſſacowati); ein jeder ſchlägt ſich in einem zu hohen reiſe an, každý ſe za wjc pokládá, nežli ſtogj. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco, wrazyti na něco, impingere, offendere; mit dem Kopfe an die Wand, hlawau o ſtěnu vdeřiti. 2) pomocy, proſpěti, ſwědčiti, ſlaužiti, prodeſſe.

Strany zdroje: I/46

Anſchreiben, v. a. napſati, zapſati, inſcribere; popſati, poznamenati, adnotare. 2) wohl oder übel angeſchrieben ſtehen, chwálenu aneb haněnu býti, bene vel male audire; — n. —bung, f. napſánj, inſcriptio.

Strany zdroje: I/48

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.

Strany zdroje: I/53

Apfelſchimmel, m. gablečnatý, koſtkowatý kůň pleſniwý aneb ſſedý.

Strany zdroje: I/56

Aeſchern, v. a. popel páliti, na popel ſpáliti, w popel obrátiti. 2) popeliti, popelem poſypati, zapopeliti. 3) s popelem močiti aneb wywařowati.

Strany zdroje: I/7

Abkleiden, v. a. obnažiti, ododjti, z raucha ſwlécy. 2) pokogjk aneb ſwětnicy přjčnj ſtěnau přehraditi.

Strany zdroje: I/9

Abmüßigen, v. a. Muße machen, vprázdniti; wenn Sie ſich abmüßigen können, můžeteli ſe vprázdniti, geſtli máte kdy, pochwjli. 2) von müſſen, wymuſyti, aneb k něčemu přimuſyti, přinutiti.

Strany zdroje: I/9

Abnarben, abnärben, v. a. v koželuhů, s ljce na kůži ſrſt oſſkrábati, aneb poſrážeti. 2) v řemenářů a giných, ſwrchnj kožku neb mázdru na řemenu ſnjti, ſřezati.

Strany zdroje: I/9

Abordnen, v. a. s poručenjm aneb s plnomocenſtwjm odeſlati, wyſlati, wyſýlati, zřjzeného wyslance wyprawiti.

Strany zdroje: I/10

Abrufen, v. a. odwolati, prohláſyti, prowolati, zpět powolati, zpět pozwati; a) der Nachtwächter hat ſchon zehen abgerufen, hláſný aneb ponocný giž deſátau wywolal; b) Er iſt bereits ſo weit, daß ich ihn nicht mehr abrufen kann, giž geſt tak daleko, že ſe ho wjce dowolati nemohu.

Strany zdroje: I/2

Abbrechen, v. a. odlomiti, vlomiti, zlámati, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti; einen Zweig, ratoleſt vlomiti, eine Blume, einen Faden, kwjtek, nitku vtrhnauti; a) das Bier, chladiti, ochlazowati; b) die Glieder bey den Soldaten, dlauhé řady aneb ſſiky wojáků w kratſſj odděliti; c) an dem Lohne, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti na mzdě, ze mzdy; d) eine Rede abbrechen, řeč přetrhnauti; e) ein Gebäude, ſtawenj pobaurati, rozbaurati, zbořiti, diruere; ein Dach, die Zelte, ſ třechu, ſtany ſtrhnauti. 2) v. n. a) mit einem abbrechen, někoho ſe ſtrhnauti; b) das Meſſer iſt abgebrochen, nůž ſe zlámal, zlomil; c) brich davon ab, přestaň o tom.

Strany zdroje: I/12

Abſchneiden, v. a. 1) chleba, odkrogiti, ſkrogiti, vkrogiti. 2) nůžkami, odſtřihnauti, vſtřihnauti. 3) nožem aneb pilau, odřezati, vřezati. 4) wlaſy, wlnu, oſtřihati. 5) obilj, tráwu, poſýcy, poſekati, ſeſýcy, sſekati; požjti, ſežjti. 6) ſich die Nägel, nehty ſy obřezati. 7) hrdlo podřezati, krk vřezati, abſcindere, amputare. 8) eine Gans, hus zařezati. 9) die Hoffnung, naděgi odnjti, v ſamé huby někomu vřezati, vſtřihnauti. 10) den Weg, ceſtu přetrhnauti, zabawiti. 11) einem alle Ausflüchte, někomu wſſecky auſkoky a zámyſly poodgjmati, poodřezáwati, reſecare. 12) die Ehre, na cti vtrhati, ze cti laupiti, detrahere alicui.

Strany zdroje: I/12

Abſchneidung, f. odřezánj, vkrogenj, poſečenj, požetj, vſtřihnutj aneb vſtřiženj, amputatio, deſectio, reſectio.

Strany zdroje: I/108

Betrag, m. weynos; nach dem Betrage, dlé welikoſti, aneb maloſti.

Strany zdroje: I/115

Bis, adv. až, bis hieher, až ſem; zehn bis eilf, deſet aneb gedenáct. 2) conj. warte, bis ich komme, počkey, až přigdu.

Strany zdroje: I/16

Abſtreichen, v. ir. irr. ſ. Streichen. 1) activ. oſſauſtati, ot;řjti otřjti , ſetřjti, vtřjti. Das Getreide im Meſſen, obilj při měřenj sháněti, ſrážeti. Die Haare am Fell, chlupy na kůži posháněti, poſrážeti. Einen abſtreichen, někoho namazati, zmrſkati. 2) neutr. nenadále aneb tagně vgjti, vletěti, vſmeknauti ſe. Die Karpfen haben bereits abgeſtrichen, kapry ſe giž wytřeli.

Strany zdroje: I/16

Abſtreifen, v. a. odrhnauti, odřjti, ſedřjti, zdrhnauti. Die Blätter eines Zweiges, liſtj s ratoleſti odrhnauti, zdrhnauti. Einem Wolfe, Haſen, Fuchſe, den Balg, wlku, zagjcy, liſſce, kůži ſtáhnauti, aneb wlka, zagjce, liſſku odřjti. Ich habe mir die Haut vom Fuße abgeſtreift, kožku ſem ſy s nohy ſedřel.

Strany zdroje: I/17

Abſturz, m. přjkrá ſtrana hory aneb ſkály, sl. ſraz, ſtrmina, præcipitium.

Strany zdroje: I/20

Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.

Strany zdroje: I/20

Accidenz, n. plur. Accidenzien, akcydencý, přjpadnj a negiſtj duchodowé aneb přjgmowé, od lat. accidens, accidentia.

Strany zdroje: I/20, I/21

Accord, m. ſauzwuk ? ſpoluzněnj, ſrownánj w muzyce aneb w hudbě, conſenſio tonorum; ſmlauwa, vmluwa, pac 21 tum, pactio; machen, ſmlauwu včiniti, vmluwiti ſe, paciſci.

Strany zdroje: I/21

Acht, f. Achtung, pozor, pozorowánj, ſſetřenj, haben oder geben, pozor mjti aneb dáti, pozorowati, ſſetřiti, attendere; in Acht nehmen etwas, hleděti něčeho, opatrowati něco, ſtřjcy něčeho, wſſjmati ſy něčeho, curare, rationem habere rei; nimm dich in Acht, dey ſy pozor, hleď ſe, měg ſe na pozoru, ſſetř ſe, warůg ſe, cave; aus der Acht laſſen, nepozorowati, newſſjmati ſobě, za hřbet položiti, zapomenauti na něco.

Strany zdroje: I/23

Adel, m. der Adelſtand, vrozenoſt, vrozený aneb zemanſký ſtaw, zemanſtwj, ſſlechta, ſſlechtictwj, nobilitas generis. 2. die Würde und Hoheit der Seele, hodnoſt a wzneſſenoſt duſſe, ſſlechetnoſt, wywýſſenoſt, nobilitas. 3. Mehrere adeliche Perſonen, zemanſtwo, ſſlechtictwo, panſtwo, wládyctwo, nobiles, nobilitas. 4. Er iſt von Adel, geſt vrozeného ſtawu, zemanſkého rodu. Ein alter Adel, ſtarožitný rod.

Strany zdroje: I/24

Admiralität, f. neywyšſſj zpráwa aneb řiditelſtwj lodj, admirálſtwj.

Strany zdroje: I/24

Aëroſtat, m. powětrná kaule aneb mjč, machina aëroſtatica, ſ. Luft-Ball.

Strany zdroje: I/26

Alaunzucker, m. kamencowý, ledkowý cukr, aneb cukrowý kamenec, ledek.

Strany zdroje: I/3

Abenteuer, n. nenadálý přjběh, náhoda; ol. dobrodružſtwj; ſein Handwerk auf Abenteuer treiben, řemeſlo pro pana přjhodu, aneb nazdařboh dělati. 2) neobyčegné, podiwné, ſtraſſliwé widěnj, odiwa, vulgo sl. zázrak. Auf Abenteuer ausgehen, na odiwu lidem ſobě počjnati.