Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 89 skupin hesel.

Strany zdroje: I/30

Amtmannsſchat, f. auřad, auřednictwj.



Strany zdroje: I/288

Hirtenamt, n. paſtýřſký, biſkupſký, farářſký auřad.



Strany zdroje: I/290

Hoheprieſteramt, n. das Hoheprieſterthum, auřad knjžete kněžſkého; neywyšſſj kněžſtwj.



Strany zdroje: I/301

Inſtanz, f. inſtancý, auřad.



Strany zdroje: I/301

Inveſtiren, v. a. vweſti w auřad (duchownj.)



Strany zdroje: I/310

Kämmererey, f. komořſtwj, komořſký auřad.



Strany zdroje: I/312

Kaſtenamt, n. obročenſtwj, obročenſký auřad.



Strany zdroje: I/40

Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.



Strany zdroje: I/318, I/319

Kirchen-, cýrkewnj, ecclesiaſticus; das Kirchengeboth, přikázanj cýrkewnj; der Kirchengebrauch, řád, obyčeg cýrkewnj; das Kirchenjahr, rok cýrkewnj. 2) koſtelnj, chrámowý, templi, ecclesiæ; das Kirchengeräth, nářadj koſtelnj. 3) záduſſnj; das Kirchengut, záduſſnj ſtatek, záduſſj; die Kirchenrechnung, záduſſnj aučty. 4) duchowenſký, consiſtorialis; das Kirchengericht, duchowenſký ſaud, auřad, consi 319 ſtorium. 5) podacý; der Kirchenſatz, podacý práwo, jus patronatus.



Strany zdroje: I/336

Kreis-, kragſký; das Kreisamt, kragſký auřad; der Kreisbothe, kragſký poſel; die Kreisſtadt, kragſké měſto.



Strany zdroje: I/340

Küchen-, kuchařſký: das Küchenamt, kuchařſký auřad. 2) kuchyňſký: der Küchenſchreiber, kuchyňſký pjſař.



Strany zdroje: II/14

Lehramt, n. auřad včitelſký (včitelſtwj ? ).



Strany zdroje: I/48

Anſtellen, n. —ung, f. poſtawenj, přiſtawenj; poſtawenj, vſtanowenj, vſtawenj; doſazenj, poſazenj, ſázenj, doſazowánj, vſtawowánj na auřad.



Strany zdroje: II/58

Nachfahren, v. irr. n. gjti, geti za někým. 2) fig. naſtaupiti na něčj mjſto, auřad. 3) mit der Hand, chňapnauti něco.



Strany zdroje: II/58

Nachfolgen, v. n. za někým gjti, náſledowati, sequi; auf dem Fuße, w patách, w zápětj za někým gjti; im Amte, naſtaupiti, naſtupowati na něčj mjſto, auřad, succedere. 2) fig. náſledowati, pokračowati podlé někoho, imitari, sequi.



Strany zdroje: I/53

Apoſtelamt, n. auřad apoſſtolſký.



Strany zdroje: II/61

Nachſtellen, v. n. vkládati, auklady , zálohy ſtrogiti, činiti, odſydla pozadu kláſti, insidiari; Einem Amte, čjhati na auřad; nach dem Leben, na žiwot někomu ſtáti, bezžiwotj hledati.



Strany zdroje: II/70

Niederlegen, v. a. ſložiti, položiti. 2) Ein Kind, vložiti; ſich, položiti ſe, lehnauti, ſpat gjti. 8) fig. Ein Amt, Geld, auřad, penjze ſložiti; einem ein Handwerk, řemeſlo zapowědjti.



Strany zdroje: II/75

Oberamt, n. wrchnj auřad, wrchnoředitelſký auřad.



Strany zdroje: II/76

Oberpoſtamt, n. wrchnj poſſtowſký auřad.



Strany zdroje: II/78, II/79

Offen, adj. otewřený, odewřený, aperius apertus; der Mund, huba; der den Mund immer offen hat, otewřhuba; mit offenen Armen, s rozpatýma rukama; ein offener Schade, otewřená rána; ein offenes Feld, čjré, ſſjré, pole; offenes Feld haben, čjré pole mjti, nic neměti na překážce; 79 offenes Leibes ſeyn, mjti ſtolicy; offener Kopf, Fuß, bolawá hlawa, noha; der offenen Kopf, Fuß hat, bolohlawý, bolonohý. 2) odemčený, odemknutý; offene Truhe, odemknutá, otewřená truhla. 3) fig. a) weřegný; offene Tafel, Straße, weřegná tabule, vlice; offener Laden, weřegný krám; das Amt iſt offen, ten auřad geſt prázdný, k zadánj, die Thür ſteht ihm immer offen, má wždy wolný přjſtup, dwéře otewřené. b) Ein offener Kopf, wtipná, pochopná, čiprná hlawa. c) vpřjmný; ein offenes Geſicht, zřegmá, vpřjmná twář; offenes Herz, vpřjmné ſrdce.



Strany zdroje: II/93

Pflegamt, n. auřad.



Strany zdroje: II/93

Pflege, f. opatrowánj, ſſetřenj, hljdánj, opatrnoſt, pěſtowánj, ein Kind in der Pflege haben, djtě mjti na ſtaroſti, k opatrowánj; es mangelt ihm an guter Pflege, chybj mu na oſſetřenj. 2) Juſtiz-Pflege, prowozowánj práwa, prawomocnoſti. 3) auřad.



Strany zdroje: II/100

Poſtamt, n. poſſta, poſſtowſký auřad.



Strany zdroje: II/100

Poſten, m. poſta, mjſto, ſtanowiſſtě; ſeinen Poſten verlaſſen, opuſtiti ſwé ſtanowiſſtě, mjſto. 2) ſlužba, mjſto, auřad.



Strany zdroje: II/101

Predigt-, kazatelſký; das Predigtamt, kazatelſký auřad, kazatelſtwj.



Strany zdroje: II/101

Prieſter-, kněžſký, das Prieſteramt, auřad kněžſký; der Prieſterſtand, kněžſký duchownj ſtaw.



Strany zdroje: II/122

Rentamt, n. důchod, důchodenſký auřad.



Strany zdroje: II/140

Salzamt, n. ſolnice, ſolnj auřad.



Strany zdroje: II/202

Sechsherrenamt, n. ſſeſtipanſký auřad, ſſeſtáctwj.



Strany zdroje: II/237

Stämpelamt, n. ſſtemplownj auřad.



Strany zdroje: II/239

Stattlich, adj. ſtkwoſtný, auprawný, wýborný, weynoſný; er hat ſie ſtattlich bewirthet, ſtkwoſtně ge vctil, wyčeſtowal; ein ſtättliches Amt, weynoſný auřad; ein ſtättlicher Mann, wýborný, ſtatečný, důſtogný, na mjſto hodný muž.



Strany zdroje: II/245

Stelle, f. mjſto, locus; dim. das Stellchen, mjſtečko; auf der Stelle, na mjſtě; wenn ich auf deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau; wäre ich an ihrer Stelle, kdybych byl gimi. 2) auřad, ſlužba, mjſto, munus, officium; eine Stelle bekleiden, w powinnoſti, w ſlužbě býti.



Strany zdroje: II/249

Stifts-, ſſtyftownj; Stiftsamt, ſſtyftownj auřad.



Strany zdroje: II/282

Trachten, v. a. obmeyſſleti; trachte nichts böſes wider ihn, neobmeyſſleg nic zlého proti němu. 2) v. n. a) vſylowati, ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, hleděti, hledati; ſie trachten ihm zu ſchaden, hledagj, hleděgj, vſylugj mu ſſkoditi. b) taužiti, dychtěti; nach Ehre, Reichthum, po cti, po bohatſtwj; nach einem Amte, ſtáti o auřad; einem nach dem Leben, hledati nečj něčj bezžiwotj, auklady ſtrogiti.



Strany zdroje: II/283

Tragen, v. a. irr. du trägſt, ich trug, ich träge, getragen, neſti, noſyti, portare, ferre; eine Laſt, břemeno; Briefe herum, roznáſſeti pſanj; feil, na prodeg noſyti; eine tragende Kuh, březý kráwa; Jemandes Schuld, něčj winu neſti; ihr könnets jetzt nicht tragen, nemůžete ſneſti nynj. 2) den Sieg davon, wjtězſtwj obdržeti; Ehre, Schande davon, cti, hanby dogjti; derbe Stöße davon, notný weypraſk odneſti, doſtati; einen Gedanken mit ſich herum, s myſſljnkau obcházeti; man trägt ſich mit einem Gerüchte, roznáſſj ſe, gde powěſt, powjda powjdá ſe; etwas in ein Buch, něco do knjhy wneſti, zapſati; ein Amt, zaſtáwati auřad; 3) mjti; Liebe zu Jemanden, láſku k někomu mjti; trägſt du keine Scheu, nemáš ſtudu, neſtydjš ſe? Sorge für Jemanden, péči mjti o někoho; daran trage ich keinen Gefallen, w tom nemám zaljbenj; Eckel für etwas, něco ſobě oſſkliwowati; Leid tragen, žaloſt mjti. 2) v. n. neſti, noſyti; das Gewehr trägt 100 Schritt, ručnice neſe na ſto kroků; das Tragen, neſenj, noſſenj.



Strany zdroje: II/283

Trankſteuer, n. nápognj; T. amt, nápognj auřad.



Strany zdroje: II/286, II/287

Treten, v. irr. du trittſt, ich trat, getreten, tritt, 1. v. n. ſſlapati, ſſlápnauti, calcare; leiſe treten, zticha ſſlapati, kráčeti; in Jemandes Fußſtapfen, do něčjch ſſlepěgj naſtaupiti, nakročiti; ich trat auf meine Füße, poſtawil ſem ſe na nohy. 2) fig. ſtaupiti; an das Fenſter, přiſtaupiti k oknu; bey Seite, odſtaupiti; ein wenig, poodſtaupiti, poodkročiti; herein, 287 wſtaupiti; hervor, wyſtaupiti; zuſammen, dohromady ſtaupiti; fig. ſpolčiti ſe; trete mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; J. Ehre zu nahe, něčj cti ſe dotknauti; der Wahrheit zu nahe, prawdě vbljžiti; auf J. Seite, k něčj ſtraně přiſtaupiti; in Unterhandlungen, začjti gednati, do gednánj ſe puſtiti; ins Mittel, za proſtřednjka ſe wyſtawiti; an J. Stelle, na něčj mjſto naſtaupiti. b) das Waſſer tritt in die Röhre, woda wſtupuge do trauby; ins Blut, in den Magen, wrazyti ſe do krwe, do žaludku; wenn die Sonne in den Stier tritt, když ſlunce do býka wſtaupj; die Thränen traten ihm in die Augen, ſlze ho polily. c) in ein Amt treten, ein Amt antreten, auřad přigjti; in Dienſte, do ſlužby wſtaupiti, přigjti; in den Eheſtand, w ſtaw manželſký wſtaupiti; zu einer Religion, k náboženſtwj přiſtaupiti . II. v. a. ſſlapati; zu Tode treten, vſſlapati; alle niedertreten, poſſlapati; ſich einen Dorn in den Fuß, trn ſobě wrazyti, zarazyti do nohy; etwas entzwey, in Stücke, něco rozſſlapati, rozſſlápnauti; etwas in den Koth, něco do bláta zaſſlapati; J. mit den Füßen, po někom ſſlapati; den Thon, den Wein, hljnu, wjno ſſlapati; einen Wurm, na čerwa ſſlápnauti; fig. das Pflaſter, po vlicých ſe ſmeykati, potlaukati; der Hahn tritt die Henne, der Tauber die Taube, kohaut ſe pogjmá se ſlepicý, holub s holubicý.



Strany zdroje: II/290

Troſtamt, n. auřad vtěſſitele, vtěſſitelſtwj.



Strany zdroje: II/301

Uibernehmen, v. a. přegmauti, přigjti, přigjmati, suscipere; ein Gut, ſtatek; die Waaren, zbožj. 2) přewzýti, na ſebe wzýti; ein Amt, eine Arbeit, auřad, prácy. 3) ſich, přebrati ſe; mit Eſſen und Trinken, w gjdle a w pitj; mit Arbeit, vpachtowati ſe, vpracowati ſe. 4) přetahowati; die Unterthanen mit Abgaben, poddané daněmi; ſeine Kunden, ſwé kupowače. 5) zmocy; der Trunk hat ihn übernommen, chlaſt ho zmohl.



Strany zdroje: II/326

Unter-, mit Zeitwörtern, pod; unterackern, podorati; unterarbeiten, poddělati. 2) dolnj, dolegſſj; Unter-Italien, Unter-Elbe, dolnj Wlachy, dolnj Labe; Unter-pautzen, dolnj Bauſow. 3) ſpodnj; der Unterkiefer, ſpodnj čeliſt; Kleid, ſſpodnj ſſaty. 4) nižſſj; die Unterſtelle, nižſſj mj to; das Unteramt, nižſſj auřad. 5) pod; S. Unterleib, Unterkämmerer @.



Strany zdroje: II/346

Vergeben, v. a. předati; die Karten, karty; ſich, ſe. b) eine Waare, den Wein, zbožj, wjno. c) otráwiti; Mäuſe, myſſi. d) darmo dáti; das vergebene Himmelbrod, darmo daný nebeſký chléb; vergebene Mühe, daremná, marná práce, vſylj. e) zadati; das Amt, die Hand, die Tochter, auřad, ruku, dceru; fig. ſeinem Rechte nichts, ſwému práwu nic nezadati; ſeiner Würde etwas, ſwé důſtognoſti něco. f) odpuſtiti, odpauſſtěti, remittere; Sünden, hřjchy.



Strany zdroje: II/352

Verlangen, v. a. žádati; Geld, penjze, Hülfe, o pomoc; ein Amt, o auřad. 2) taužiti; nach Arzte, po lékaři. 3) impers. chtjti ſe, bažiti po něčem; es verlangt mich darnach chce ſe mi toho, bažjm po tom. 4) sháněti ſe; die Waare wird verlangt, sháněgj ſe po zbožj.



Strany zdroje: II/358

Verpflegs-, potrawnj; das Verpflegsamt, potrawnj auřad.



Strany zdroje: II/358

Verpflichten, v. a. (powinnoſtj) zawázati, powinen, sl. podlužen býti; er iſt dazu verpflichtet, geſt k tomu powinnowán, powinnen; dein Amt verpflichtet dich dazu, auřad twůg tě k tomu zawazuge. 2) na záwazek, pod přjſahu wzýti; einen Beamten, auřednjka.



Strany zdroje: II/359

Verrichten, v. irr. a. konati, wykonati, řjditi; viel zu verrichten haben, mjti mnoho k řjzenj, na prácy; ſeine Arbeit, prácy ſwau konati; ſein Amt, konati, zaſtáwati, zprawowati ſwůg auřad; eine Bothſchaft, wyřjditi, konati poſelſtwj; ſeinen Lauf, běh ſwůg konati; große Thaten, ſlawné, weliké činy konati, prowozowati.



Strany zdroje: II/360

Verſatzamt, n. záſtawnj dům, auřad.



Strany zdroje: II/365

Verſehen, v. irr. a. prohljdnauti, přehljdnauti; eine Gelegenheit, přjležitoſt; die Sünden, hřjchy; verſehen iſt auch verſpielt, kdo přehljdne, prohrage. b) pochybiti, poblauditi, přehljdnauti; in ſeinem Amte, w ſwém auřadě. c) zawaditi; er hat es bey ihm verſehen, zawadil v něho, rozlil ſy ocet. d) nedopatřiti; aus Verſehen ſündigen, z nedopatřenj hřeſſiti. e) zhljdnauti ſe; ſich an etwas, von Schwangern, na něčem, o ženách s autěžkem. f) opatřiti, zaopatřiti, záſobiti; providere; mit Wein, Geld, Truppen, Waaren, wjnem, penězy, wogſkem, zbožjm. g) zaopatřiti; einen Kranken mit den h. Sacramenten, nemocného ſwátoſtmi. h) zprawowati, zaſtáwati, zaſtati; ein Amt, auřad; Jemandes Stelle, něčj mjſto. i) wywěřiti, nařjditi; es iſt in den Rechten ſo verordnet, w práwjch eſt to tak nařjzeno. h) k) obhljdnauti, obmyſliti; Jemanden etwas gutes, někomu něco dobrého, někoho něčjm dobrým. l) vrčiti; zu großen Dingen verſehen ſeyn, k welkým wěcem vrčen býti. m) nadjti ſe, nadáti ſe; ich verſehe mich deß zu euch, naděgi ſe toho o wás; ſich eher des Todes, dřjwe ſe ſmrti; ehe du dirs verſehen wirſt, dřjwe než ſe naděgeš.



Strany zdroje: II/373

Verwalten, v. a. zprawowati, řjditi, weſti; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; ein Amt, auřad. b) zaſtáwati, konati, zaſtati; Jemandes Stelle, něčj mjſto; ſein Amt mit Treue, auřad ſwůg s wěrnoſtj. c) poſluhowati; die Sacramente, ſwátoſtmi.



Strany zdroje: II/374

Verweſen, v. n. zatljti, zpráchniwěti, poruſſiti ſe, shnjti. 2) v. a. zaſtáwati, přiſluhowati; ein Amt, auřad.



Strany zdroje: I/85

Auswirken, v. a. wymocy; einem Pferde den Huf auswirken, koňowi kopyto wyſtrauhati, wyčiſtiti; ein Amt, auřad, ſlužbu wygednati; ich habe bey ihm nichts auswirken können, nic gſem v něho nemohl obdržeti; das Wild auswirken, ausweiden, zwěř wywrcy, ruſſiti; den Teig auswirken, těſto wyhnjſti, wywáleti.



Strany zdroje: II/380

Vierherrenamt, n. čtweropanſký auřad.



Strany zdroje: II/394

Vormundſchafts-, poručnický; —Amt, auřad.



Strany zdroje: II/397

Vorſtehen, v. n. wen ſtáti, wen wyſtáwati, wykukowati; das Haus ſteht vor, dům ſtogj wen. b) cloniti, zacláněti; man ſieht nichts, es steht etwas vor, nic ſe newidj, něco zaclánj. c) ſtawěti; der Hund, pes. d) fig. doſtawiti ſe (ku práwu). e) mjhati ſe; es ſteht mir vor, mjhá, zdá ſe mi. f) wéſti, řjditi, zprawowati; einem Amte, einem Hauſe, auřad, dům. g) přewyſſowati; einem, giného, nad giného předčiti. h) panowati; die Sonne dem Tage, der Mond der Nacht, ſlunce nadednem, měſýc nad nocý.



Strany zdroje: II/404

aiſe- Waiſen- , ſyrotčj; das Waiſenamt, ſyrotčj auřad; das Waiſengeld, ſyrotčj penjze; Waiſenhaus, ſyrotčj dům.



Strany zdroje: II/409

Warten, v. n. čekati; warte! čekey! ich habe ſchon lange gewartet, giž ſem ſe doſti načekal; ſich müde warten, včkati ſe; auf den Meſſias, Meſyáſſe čekati, očekáwati; ein Amt, eine Strafe wartet auf dich, auřad, treſt tě čeká; warte nur! gen počkey! ein wenig warten, poſečkati; auf einander warten, sčekati ſe; fig. Jemanden auf den Dienſt warten, na někoho páſti, čjhati. 2) v. a. hleděti; ſeines Amtes, ſeines Berufes, ſeiner Warnung, ſwého auřadu, powolánj, ſwé žiwnoſti. b) opatrowati, oſſetřiti, hljdati; einen Kranken, nemocného; ein Kind, djtěte, pěſtowati djtě; Feuer, ohně opatrowati; die Bäume, opatrowati, hljdati ſtromků; einen Garten, hleděti zahrady; die Pferde, hljdati, hleděti konj.



Strany zdroje: II/412

Wege-, ceſtný; das Wegeamt, ceſtný auřad.



Strany zdroje: II/426

Werben, v. irr. du wirbſt, ich warb, daß ich würbe, geworben, v. n. um eine Perſon, namlauwati ſy, na ſlužbu hleděti někomu, fregowati; für einen andern, ginému namlauwati; für ſeinen Sohn um jemandes Tochter, o něčj dceru pro ſyna žádati, požádati. b) um ein Amt, um einen Dienſt, ſtáti o auřad, o ſlužbu, dychtěti po auřadu, po ſlužbě. 2) v. a. těžiti; viel Heu, mnoho ſena skliditi, stěžiti. b) nagjmati; Soldaten, na wognu nagjmati, werbowati; mit Gewalt, bráti, wzýti na wognu; ſich anwerben laſſen, dáti ſe pod wogáky, na wognu.



Strany zdroje: II/450

Zahl Zahl- , n. adj. čjſlowý, početnj; das Zahlwort, čjſelné ſlowo. 2) platicý; das Zahlamt, platicý auřad.



Strany zdroje: II/454

Zehent-, deſátečný; der Zehentacker, deſátečné rolj. 2) deſátečenſký; das Zehentamt, deſátečenſký auřad, .



Strany zdroje: II/454

Zehnherrenamt, n. deſýtipanſký auřad.



Strany zdroje: II/459

Zeugamt, n. zbrognictwj, zbrogenſký auřad.



Strany zdroje: I/92

Bedienen, v. a. ſlaužiti, poſluhowati někomu. 2) Ein Amt, zaſtáwati auřad; was bedienen ſie? w gaké gſau powinoſti? bedienen im Kartenſpiele, přidati, přiznati barwu. 3) ſich einer Sache bedienen, něgaké wěcy vžjwati, požjwati; ſich einer Gelegenheit bedienen, přjležitoſti hleděti.



Strany zdroje: II/464

Zoll-, meytný, celný; das Zollamt, celný auřad.



Strany zdroje: I/97

Behörde, f. přjſluſſenſtwj. 2) mjſto, kam co patřj, auřad.



Strany zdroje: I/99

Bekleiden, v. a. odjti, odjwati, oſſatiti, pokrýwati. 2) jemanden mit einem Amte, auřad někomu dáti. 3) ein Amt, auřad ſprawowati, zaſtáwati.



Strany zdroje: I/102

Bergamt, n. auřad hor.



Strany zdroje: I/102

Berggericht, n. hornj auřad.



Strany zdroje: I/103

Beruf, m. powolánj, vocatio. 2) auřad, powinnoſt.



Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.



Strany zdroje: I/130

Buchhalterey, f. auřad počtu.



Strany zdroje: I/2

Abdanken, v. a. poděkowati; die Soldaten, propuſtiti, rozpuſtiti, wyhoſtiti, wýhoſt dáti. 2) v. n. auřad ſložiti, auřadu ſe zhoſtiti; der Welt, ſwětu wýhoſt dáti.



Strany zdroje: I/132

Bürgermeiſteramt, n. purġmiſtrſtwj, purġmiſtrſký auřad.



Strany zdroje: I/132

Burggrafenamt, n. auřad purkrabſký.



Strany zdroje: I/18

Abwarten, v. a. dočekati, očekáwati; přiſluhowati. Seine Arbeit, ſein Amt abwarten, práce ſwé hleděti, auřad ſwůg pilně wykonáwati, curare, fungi.



Strany zdroje: I/142

Dienſt, m. ſlužba, poſlauženj; Dienſt Gottes, ſlužby Božj. 2) robota. 3) auřad, dim. Dienſtchen, Dienſtlein, ſlužbička.



Strany zdroje: I/154

Ehrenſtelle, f. hodnoſt, důſtognoſt, důſtogenſtwj, auřad důſtogný.



Strany zdroje: I/178

Erb-, dědičný: das Erbamt, dědičný auřad. Erbreich, Erbkönigreich, dědičné králowſtwj, hereditarium regnum.



Strany zdroje: I/184

Erlaufen, v. a. dohoniti, vhoniti, doběhnauti; ein Amt, auřad wyběhati.



Strany zdroje: I/185

Erledigen, v. a. zproſtiti, zbawiti, odbyti, wyprázdniti. 2) fig. wyſwoboditi; das Amt iſt erledigt, auřad geſt prázdný, nedoſazený. Die Erledigung, zproſſtěnj, wyſwobozenj; prázdnoſt.



Strany zdroje: I/187

Erſchleichen, v. a. přilauditi ſe k něčemu. 2) Ein Amt, auřad wylauditi, do auřadu ſe wlauditi. Die Erſchleichung, přilauzenj, wylauzenj, wlauzenj.



Strany zdroje: I/190

Erzamt, n. prwnj, neypředněgſſj auřad, arcyauřad.



Strany zdroje: I/209

Forſt-, leſnj: das Forſtamt, leſnj auřad.



Strany zdroje: I/210

Fragamt, n. dotazný auřad ?



Strany zdroje: I/216

Führen, v. a. wezti, wozyti, vehere; über einen Fluß, přewážeti. 2) weſti, woditi, ducere. Einen bey der Hand, za ruku weſti, woditi; auf den rechten Weg, na prawau ceſtu přiweſti. 3) fig. den Degen geſchickt führen, s kordem dobře zacházeti; Geld bey ſich, penjze noſyti; der Weg führt nach der Stadt, ceſta gde do měſta; der Fluß führt Eis, řekau gde led; der Teich führt Karpfen, rybnjk má kapry, w rybnice gſau kapři; Reden führen, mluwiti, řečj mjti; ein Amt führen, auřad zaſtáwati; im Sinne führen, něco mjniti, myſliti; zu Gemüthe, na myſl přiwáděti, připomjnati; hinter das Licht, někomu poſwjtiti, oſſiditi; der Wind führt den Staub in die Luft, wjtr bére bere prach ſebau do powětřj, žene prach —; die Bienen führen Honig, wčely med ſnáſſegj, zbjragj; einen Namen, gméno mjti, gmenowánu býti, nazýwati ſe, ſlauti; einen Adler im Wappen führen, orla w ſſtjtu (erbu) mjti; im Schilde, aumyſl mjti, obmeyſſleti; im Munde, w vſtech mjti; ein elendes Leben führen, bjdně žiwu býti; ein heiliges Leben, ſwatý žiwot weſti.



Strany zdroje: I/217

Fünfherr, m. pětipán; das Fünfherrnamt, pětipanſký auřad.



Strany zdroje: I/220

Futteramt, n. obročnj auřad.



Strany zdroje: I/27, I/28

Almoſen, n. almužna, eleemoſyna. Almoſenamt, —pflege, almužnictwj, almuž 28 nj auřad. Allmoſenbüchſe, —kaſten, —ſtock, almužnice, pokladnice. Almoſengeld, almužna. Almoſenier, Almoſenpfleger, almužnjk, eleemoſynarius.



Strany zdroje: I/30

Amt, n. plur. Aemter, 1. auřad, vřad, munus, provincia. Ein Amt verrichten, verwalten, auřad konati, zaſtáwati, aneb wykonáwati, zprawowati, přiſluhowati, munere fungi. 2. auřad, auřednictwj, præfectura. 3. přiſluhowánj, liturgia; ein Hochamt, welká mſſe, mor. hrubá mſſe. Aemtchen, n. auřadek, auřadeček.