Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 14 skupin hesel.

Strany zdroje: I/34

Anfall, m. plur. Anfälle, nápad, přjpad, nápadek, přjpadek, nápadnutj, připadnutj, popadnutj. 2) autok, wpád nepřátel, impetus. 3) Er bekommt einen Anfall von Fieber, napadá, popadá ho zymnice. 4) podjl, adeptio.



Strany zdroje: I/34

Anfallen, 1. v. n. na něco padnauti, wpadnauti; der Baum fiel an die Mauer an, ſtrom padl na zed; die Vögel fallen hier gerne an, ptácy ſem rádi padagj, t. g. přiletugj. 2) připadnauti, t. g. doſtati ſe. Es iſt mir eine Erbſchaft angefallen, t. g. zugefallen, připadlo mi dědictwj. 2. v. a. na někoho wpadnauti, dotřjti, dorazyti, připadnauti, někoho napadnauti, popadnauti, přikwačiti, autok, wpád včiniti, invadere, impetum facere. Der Feind fiel das Land an, nepřjtel wpadl, wpád, autok včinil do země. Der Hund fällt alle Leute an, pes na každého dotjrá, mor. doſýpá.



Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.



Strany zdroje: I/37

Angriff, m. lapenj, polapenj, popadnutj, ſahnutj, prehenſio. 2) autok, wpád, wpadnutj, impetus.



Strany zdroje: I/41

Anlauf, m. auprk, běh, náběh, naběhnutj; sběh, incurſus, impetus; einen Anlauf nehmen, rozběhnauti ſe, pochop bráti; der Anlauf des Waſſers, přibýwánj, přitekánj, ſtekánj wody, rozwodněnj; des Feindes, autok nepřátelſký; einen großen Anlauf haben, weliké nabjhánj mjti; das Haus liegt im Anlaufe, ten dům geſt na ráně.



Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.



Strany zdroje: I/43

Anrennen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, incurrere. 2. v. a. autok včiniti, dorazyti, přiběhnauti, přihnati, připadnauti, wrazyti, řjtiti ſe na někoho, invadere, impetum facere.



Strany zdroje: I/44

Anſatz, m. autok, ſ. Anfall, Angriff. 2) zrůſt, incrementum. 3) náſada, přjſada, vſazenj. 4) zur Krankheit, náklonnoſt, nadchliwoſt.



Strany zdroje: I/72

Ausfall, m. wýpad, wýſkok; einen Ausfall thun, wypadnauti, wyſkočiti, wyřjtiti ſe, autok včiniti. 2) wypadánj, wycházenj.



Strany zdroje: I/72, I/73

Ausfallen, v. n. wypadnauti, wypadati; die Zähne ſind ihm ausgefallen, zuby mu wypadly, wyprſſely; die Haare ſind ihm ausgefallen, wlaſy mu ſlezly; auf den Feind ausfallen, einen Ausfall thun, na nepřjtele wypadnauti, autok včiniti, wyſkočiti, wyřjtiti ſe; die Tulpe iſt 73 ſchlecht ausgefallen, tulipán ſe zwrhl, nezdařil ſe; die Sache iſt gut ausgefallen, ta wěc ſe dobře zdařila; v. rec. er hat ſich einen Arm ausgefallen, padnutjm wyrazyl, wylomil ſy rameno, ruku. Des Das Ausfallen, wypádánj; lezenj, @.



Strany zdroje: II/263

Sturm, m. pl. Stürme, bauře, bauřka, tempestas; es erhob ſich ein Sturm, bauře ſe ztrhla. 2) Des Windes, wichr, wichřice, chumel, powětřj, turbo. 3) Mehrer Menſchen, ſſturem, cawyk, hluk. 4) Des Feindes, ztek, ztečenj, ſſturem, autok; Sturm laufen, autokem, ſſturmem hnáti na měſto; eine Stadt mit Sturm einehmen einnehmen , ztécy měſto. 5) Sturm läuten, ſſturmowati.



Strany zdroje: I/107

Beſtürmen, v. a. doléhati, dotjrati, dorážeti na něco; eine Stadt, na měſto autok včiniti.



Strany zdroje: I/107

Beſtürmung, f. autok, doléhánj, dotjránj.



Strany zdroje: I/158

Einfall, m. wpád, wpadánj; der Einfall der Klinke, zapadánj kliky. fig. Einfall des Feindes, wpád, autok. 2) Eines Hauſes, zbořenj. 3) nápad, připadnutj na myſl.