Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/281

Herum laufen, v. n. běhati; er iſt in der ganzen Stadt herum gelaufen, po celém měſtě běhal, celé měſto zběhal.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/41

Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/9

Läufig, adj. těkawý, běhawý, gezdiwý; ſeyn, běhati ſe, těkati ſe, honiti ſe.

Strany zdroje: II/11

Laxieren, 1. v. n. běhati, běhawku, hwjzdačku mjti. 2. v. a. pro počiſſtěnj dáti. Das Laxieren, běhawka, hwjzdačka, ſračka.

Strany zdroje: II/60

Nachlaufen, v. irr. n. za někým běhati.

Strany zdroje: II/70

Nieder, adj. njzký, humilis; ein niederes Haus, njzký dům. 2) nižſſj; die niederen Schulen, nižſſj ſſkoly; die hohe und niedere Geiſtlichkeit, wyšſſj a nižſſj duchowenſtwo; die Niedern, nižſſj. 3) hanebný; der niedere Stolz, hanebná hrdoſt. 4) nižnj; Niederdeutſchland, nižnj Němce. I. adv. dolů; auf und niederlaufen, whoru a dolů běhati.

Strany zdroje: II/77

Ochſen, v. n. běhati ſe, hráti ſe, honiti ſe.

Strany zdroje: II/108, II/109

Ranzen, I. v. n. hmožditi ſe; im Bette herum, w poſteli ſe hmožditi. 2) roztahowati ſe, se extendere. 3) běhati ſe, 109 honiti ſe, peleſſiti ſe; von Schweinen, baukati ſe, chrauti ſe. II. v. a. hmožditi; das Bett zu Schanden, poſtel zhmožditi, zchrauniti.

Strany zdroje: II/126

Rindern, v. n. honiti ſe, běhati ſe, hráti ſe, hárati ſe; die Kuh hat gerindet, kráwa ſe odehrála, oběhla, odehnala; zum zweytenmahl rindern; pobjhati ſe, podbjhati ſe.

Strany zdroje: II/227

Spießruthe, f. prautek, zmrſſtěk. 2) Bey den Soldaten, pračata; durch die Spießruthen laufen, běhati ſkrze pračata.

Strany zdroje: II/248

Stieren, v. n. běhati ſe, honiti ſe.

Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.

Strany zdroje: II/300

Uibermenſchlich, adj. neſkřjſſený, nelidſký, adv. —ſky; übermenſchlich laufen können, neſkřjſſeně mocy běhati.

Strany zdroje: II/310

Umlaufen, v. a. přeběhnauti, běže porazyti. 2) v. n. objhati, obbjhati; das Rad läuft um, kolo obbjhá, točj ſe. 3) fig. das Geld läuft um, penjze gſau w běhu; ein umlaufendes Schreiben, poſelacý pſanj; b) auf den Gaſſen, po vlicých ſe potlaukati, plahočiti, běhati; das Jahr iſt umgelaufen, rok proběhl, přeběhl; der Bothe iſt viel umgelaufen, poſel ſy mnoho zaběhl.

Strany zdroje: I/83

Ausſtreichen, v. a. einen mit der Ruthe, wymrſkati, wyſſlehati, chloſta dáti; die Wäſche, ſſaty roztáhnauti, protáhnauti; ein Wort, eine Zeile, ſlowo, řádek wymazati; die Furche mit dem Pfluge, brázdu pluhem wyhnati; ſehr loben, wychwalowati; Ausſtreichen, v. n. běhati, wybjhati, taulati ſe.

Strany zdroje: I/95

Begatten, ſich, ſpogiti ſe; von Vögeln, pářiti ſe, pogjmati ſe; von Haaſen, ramlowati ſe; von Rindern, hráti ſe, běhati ſe; von Schweinen, baukati ſe; von Hunden, běhati ſe, honiti ſe.

Strany zdroje: I/99

Belaufen, v. a. nabjhati, choditi. 2) rec. ſich, wybjhati, wynáſſeti. 3) von Thieren, běhati ſe.

Strany zdroje: I/129

Brunften, v. n. běhati ſe, honcowati ſe; von Hirſchen, řjgeti.

Strany zdroje: I/129

Brünſtig, adj. horliwý, wraucný, wraucý, flagrans, ardens; roznjcený, rozpálený, incensus; eine brünſtige Liebe, wraucý láſka; brünſtig ſeyn, běhati ſe.

Strany zdroje: I/204

Flackern, v. n. plápolati. 2) běhati, potulowati ſe.

Strany zdroje: I/223

Gaſſe, f. vlice, platea; dim. das Gäßchen, Gäßlein, vlička. 2) pračata, pl. Gaſſen laufen, běhati ſkrze pračata.