Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 11 skupin hesel.

Strany zdroje: I/285

Hin, adv. tam, illuc; hin und her, ſem a tam; hin und wieder, leckdes, paſſim; längſt dem Ufer hin, po břehu; Mode hin, Mode her! což ge mi do kroge; er iſt ſchon hin, ge ten tam, ge po něm, geſt po něm weta; es iſt ſchon hin, giž ge to tam, fuč; hin iſt hin, co tam, to tam; meine Freude iſt hin, giž ge po mé radoſti; es geht noch hin, geſſtě to progde; obenhin, ledabylo, lecgaks, powrchně. 2) vor Zeitwörtern, tam: hinlaufen, tam běžeti; hingehen, tam gjti.



Strany zdroje: I/40

Anlanden, anländen, v. n. k břehu, k zemi ſe připlawiti, připlauti, přiſtati, přiſtawiti, adpellere.



Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.



Strany zdroje: I/45

Anſchlagen, v. irr. 1. act. bjti, tlaucy, vdeřiti, vhoditi, zatlaucy, pulſare; mit der Glocke anſchlagen, zwonem zazwoniti; die Wellen ſchlugen an das Ufer an, wlny k břehu dorážely, wlnobitj k břehu přiráželo, o břeh ſe obráželo. 2) začjti hlas wydáwati, vocem mittere; der Vogel ſchlug an, pták začal zpjwati, zazpjwal; die Hunde haben angeſchlagen, pſy začali ſſtěkati, zaſſtěkali. 3) das Gewehr anſchlagen, zbrog naměřiti, zaměřiti, k ljcy přiložiti. 4) v kowkopů, nakládati, naplňowati, totiž gbeljk ġbeljk rudau aneb kamenjm, odkudž Anſchläger, m. plnič, nakládač. 5) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 6) přibiti, přirazyti, přitlaucy, adfigere. 7) prohláſyti, prowolati, proſcribere; ſeine Güter ſind bereis bereits angeſchlagen worden, geho ſtatkowé gſau giž prowoláni. 8) zač co ſtogj počjtati; pokládati, proceniti, (ſſacowati), computare, æſtimare, k. p. eines Vermögen anſchlagen, počjtati, proceniti, (ſſacowati); ein jeder ſchlägt ſich in einem zu hohen reiſe an, každý ſe za wjc pokládá, nežli ſtogj. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco, wrazyti na něco, impingere, offendere; mit dem Kopfe an die Wand, hlawau o ſtěnu vdeřiti. 2) pomocy, proſpěti, ſwědčiti, ſlaužiti, prodeſſe.



Strany zdroje: I/7

Abländen, v. n. od břehu odtrhnauti, odplawiti ſe.



Strany zdroje: I/8

Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine ede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.



Strany zdroje: II/306

Ufer-, břežnj; das Uferrecht, břežnj, pobřežnj práwo; die Uferbaukunſt, břežnj ſtawitelſtwj; die Uferkrümme, křiwolakoſt, křiwolačina břehu.



Strany zdroje: I/13

Abſchuß, m. ohnutoſt, položitoſt, přjkroſt, ſklonitoſt; a) des Waſſers, praud, ſpád wody; b) des Ufers, přjkroſt, ſklonitoſt břehu; c) des Hügels, přjkroſt pahrbku, ſtráň, sl. ſtrmina, declivitas.



Strany zdroje: I/16

Abſtoßen, v. irr. ſ. ſtoßen. 1) activ. odrazyti, odſaditi, odſtrčiti, ( sl. odſotiti,) odtlaucy, poodtlaukati, poſrážeti, zodrážeti. Er hat ſich die Hörner abgeſtoßen, rohy ſy poſrážel, zodrážel. Sich die Hörner abſtoßen, zkrotnauti, ſ. Ablaufen. Die Angſt will ihm das Herz abſtoßen, auzkoſtj, teſknoſtj w něm ſrdce trne, vſedá. Bey den Weißgärbern die Haare am Fell, v girchářů chlupy neb ſrſt s kůže ſrážeti, kůži ſrážeti. Die Schuhe haben ſich abgeſtoßen, obuw ſe ſedrala. 2) neutr. odplauti, odplawiti ſe, von dem Lande, od břehu odtrhnauti.



Strany zdroje: I/17

Abſtrömen, v. a. das Holz, dřjwj dolů praudem plawiti. Der Rhein ſtrömet viel von ſeinem Ufer ab, Rýn z břehu ſwého mnoho odplawuge. 2) neut. prudce técy, waliti ſe, zmjtati ſe.



Strany zdroje: I/147

Düne, f. kopec pjſku bljzko břehu mořſkého.