Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/280

Herrenlos, adj. pána nemagjcý; adv. bez pána.

Strany zdroje: I/285

Hinein, adv. do, tam; bis in die Stadt hinein, až do ſamého měſta; es gehet nicht alles hinein, newegde tam wſſecko. Etwas in den Tag hinein ſchreiben, ledacos, bez rozumu pſáti; in den Tag hinein leben, o nic ſe neſtarati. 2) vor den Zeitwörtern, w, we: hinein drängen, wtlačiti; hinein dringen, wedrati ſe, wtlačiti ſe; hinein fallen, wpadnauti; hinein, (ins Haus) kommen, přigjti do domu; hinein kriechen, wlezti do—, wplazyti ſe.

Strany zdroje: I/288

Hirſchholunder, Hirſchholder, m. hornj bez, čerwený bez, ſambucus racemoſa.

Strany zdroje: I/290

Hoffnung, f. naděge, čáka, ſpes, expectatio; die Frau iſt in der Hoffnung, panj ſe čeká (do kauta); hoffnungslos, bez naděge; hoffnungsvoll, pln naděge.

Strany zdroje: I/291

Hohlunder, m. Holler, bez, (bzeyna), collect. bezowj, černý bez; mor. chebz, ſambucus nigra, Lin. 2) der ſpaniſche Hohler, wlaſký (modrý a bjlý) bez, ſyringa vulgaris, Lin.

Strany zdroje: I/291

Holder, m. bez, ſ. Hohlunder.

Strany zdroje: I/295

Hülflos, adj. opuſſtěný; adv. bez pomocy.

Strany zdroje: I/299

Immerdar, adv. vſtawičně, bez oddechu, bez přeſtánj.

Strany zdroje: I/299

Immerzu, adv. nevſtále, bez vſtánj, ſ. Immer.

Strany zdroje: I/302

Irregulär, adj. neſtegný, nerowný, neſtegných hran, neſtegněhranný ? 2) bezprawidlný ? adv. —ně, bez prawidla.

Strany zdroje: I/307

Kack, adj. holý, bez peřj, implumis.

Strany zdroje: I/39

Ankerlos, adj. bez kotew, bezkotewnj.

Strany zdroje: I/310

Kandelbaum, m. bez modrý, ſyringa vulgaris, L.

Strany zdroje: I/314

Kecklich, adv. ſměle, beze ſtrachu.

Strany zdroje: I/318

Kinderlos, adj. bez děti dětj , ol. bezděcký, sterilis; ein kinderloſes Weib, bezdětkyně.

Strany zdroje: I/333

Kraftlos, adj. bez ſýly, mor. bez wlády, ochablý, zemdlený; ich bin vom Gehen ganz kraftlos, od chůze gſem celý ochablý, mdlý; kraftloſe Rede, mdlá, ſlabá řeč; kraftlos werden, ochabnauti. 2) unkräftig, neplatný.

Strany zdroje: I/46

Anſehen, n. hleděnj, patřenj, podjwánj, pohled, wzezřenj, adſpectus. 2) ohled, reſpectus; ohne Anſehen der Perſon, bez přigjmánj oſob, bez ſſetřenj. 3) rozſauzenj, zdánj; allem menſchlichen Anſehen nach, podlé wſſeho lidſkého zdánj. 4) zewnitřnj powaha, neb způſoba, pohled, wzezřenj, ſpecies. 5) podoba, podobánj; es hat das Anſehen, podobá ſe k tomu, es hat kein Anſehen, nepodobá ſe k tomu, allem Anſehen nach, gak geſt widěti. 5) 6) ſlowautnoſt, wážnoſt, wzácnoſt, wzneſſenoſt, zřenj, zřetel, moc, auctoritas.

Strany zdroje: I/5

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Strany zdroje: I/48

Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.

Strany zdroje: II/24

4) fig. am Ende, bez-; brodlos, bez chleba; gottlos, bezbožný; bodenlos, bezedný; ehrlos, bezectný; kraftlos, mdlý; hülflos, bez pomocy, opuſſtěný; heillos, neſſťaſtný, bohaprázdný. S. auch Loſe.

Strany zdroje: II/25

Luftleer, adj. bezwětrný, bez powětřj.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/29

Machtlos, adj. bez mocy, bezmocný, impotens.

Strany zdroje: II/31

Makel, m. poſſkwrna, wada, auhona, macula. Makellos, adj. bez prſſkwrny poſſkwrny .

Strany zdroje: II/35

Maſt, m. der Maſtbaum, ſtežeň, ſtožár; ſlaup, ſtrom korábowý, malus ( bey Einigen auch, žežlo, žezlo, aber fehlerhaft, denn žežl iſt nur ein Stab. ) Maſt-, z. B. Maſtlos, bez ſtežně; Maſtkorb, koš na ſtežni, na korabowém ſlaupu.

Strany zdroje: II/45

Miſſen, v. n. neměti, býti bez něčeho. 2) v. a. pohřeſſiti, pohřeſſowati.

Strany zdroje: II/55

Muthlos, adj. neſrdnatý, zbabělý. adv. bez ſrdce, zbaběle.

Strany zdroje: II/56

Mutterlos, adj. oſyřalý po matce; adv. bez matky.

Strany zdroje: II/80

Ohne, I. praep. bez, sine; ohne ihn, bez něho; ohne mich, bezemne; ohne Zweifel, bez pochyby; ohne Urſache, bezewſſj přjčiny; ohne Unterlaß, bez přjtrži, bez přeſtánj; ohne Scherz, bez žertu; ohne dem, bez toho. 2) krom, kromě, leč, než, praeter; ich habe keinen Freund ohne dich, nemám přjtele, krom tebe; das darf Niemand eſſen, ohne die Prieſter, toho neſmj gjſti leč kněz; es war Niemand im Hauſe ohne ein kleines Kind, nebylo žádného w domě, než malé djtě. II. adv. Er that es ohne daß ich es wüßte, bez mého wědomj to včinil; ich habe alles gehört, ohne daß ich es gewollt hätte, wſſecko ſem ſlyſſel ač nerad; er ging fort, ohne ſich etwas merken zu laſſen, odeſſel, nedaw na ſobě nic znáti, vkradl ſe; ich that es, ohne zu wiſſen, warum, včinil ſem to newěda proč; die Raupen tödten ohne den Bäumen zu ſchaden, hauſenek pobiti bez vbljženj ſtromům.

Strany zdroje: II/80

Ohneweiters, adv. bez průtahu, okolků.

Strany zdroje: II/84

Pachtlos, adj. bez nágmu.

Strany zdroje: I/56

Athem, m. duch, dech, dechnutj, dýchánj, halitus, ſpiritus; keichender, ſchwerer, duſſnoſt, duſſnota, dýchawičnoſt, anhelitus; Athem holen, ſchöpfen, dýchati, odychati, duch popadati, ſpirare; es benimmt mir faſt den Athem, téměřby mne to zaduſylo, ſotwa ducha popadám; in einem Athem, bez oddechu, gednjm dauſſkem; der Athem bleibt weg, dech, duch ſe krátj, tratj.

Strany zdroje: I/56

Athemlos, adj. bez duchu, bez ducha, bezduſſný, exanimis.

Strany zdroje: I/56

Attich, m. chebdj, n. zemſký bez, m. ( sl. chbez, chbeza, chabzda), ſambucus ebulus L.

Strany zdroje: I/59

Aufenthalt, m. bydlo, obydlj, přebýwánj, přjbytek, ſtanowiſſtě. 2) odtah, odtahowánj, překážka, meſſkanj, zdrzowánj zdržowánj ; ohne Aufenthalt, bez zádržky, bez zabawenj, ſine mora.

Strany zdroje: II/108

Rang, m. pořadj; im zweyten Range der Logen, w druhém pořadj ložj. 2) řada; Ein Schiff vom erſten Range, lodj prwnj řady. 3) fig. ſtaw, důſtogenſtwj, mjſto; Ein Mann vom hohen Range, muž wyſokého ſtawu; den erſten Rang haben, prwnj mjſto mjti; ein Mädchen ohne Vermögen und Rang, děwče bez bohatſtwj a (zweyſſenoſti ? ) Jemanden den Rang geben, někomu předek dáti; den Rang ablaufen, někoho předčiti.

Strany zdroje: II/109

Raſtlos, adj. bez oddechu, nevſtalý.

Strany zdroje: II/116

Reckholder, m. černý bez; Sambucus nigra Lin. 2) galowec, Juniperus communis Lin.

Strany zdroje: II/119

Reimfrey, Reimlos, adj. bez rýmu, nerymowaný.

Strany zdroje: I/61

Aufhören, n. pominutj, přeſtánj, ſkonánj, ſkončenj; ohne Aufhören, bez přeſtánj, vſtawičně, ſine fine, perpetuo.

Strany zdroje: II/134

Ruhm, m. ſláwa, oſlawa; ohne Ruhm zu melden, bez chlauby prawě, mluwě; nach Ruhm ſtreben, ſláwy wyhledáwati, po ſláwě dychtiti.

Strany zdroje: II/139

Sagen, v. a. prawiti, řjkati, řjcy, dicere; laſſe dir ſagen, dey ſy řjcy; man ſaget, powjdá ſe, prawj ſe, řečj ſe; Herr Vetter, ſage ich, gá řku, pane ſtreyče; zu allem Ja ſagen, ke wſſemu přiwoliti, ſnáſſeti ſe, takpánem býti; wie geſagt, gak ſem řekl; für gewiß ſagen, za giſto powjdati; er pflegt zu ſagen, řjkáwá; ſie iſt, ſaget man, ſchwanger, geſt, prý (prey), ſamodruhá; ſage mir nur, wie —, gen mi powěz, kterak —; b) gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; c) Dank ſagen, djky wzdáti; d) für Jemanden gut ſagen, za někoho ſtáti; e) Das will ſo viel ſagen, to znamená tolik; f) Jemanden Todt ſagen, za mrtwého wyhláſyti; Todt ſagen, někoho za mrtwého wyhláſyti; g) du haſt von Glück zu ſagen, ty ſe můžeš za ſſťaſtného pokládati; h) das will nichts ſagen, to nenj nic; es hat nichts zu ſagen; na tom nic neſegde; i) Sagen laſſen, wzkázati; oft ſagen laſſen, nawzkazowati ſe; viel ſagen laſſen, nawzkazowati; entgegen ſagen laſſen, odewzkázati; k) Mit Reſpect zu ſagen, bez poroka; krom dobrých lidj, z odpuſſtěnj, z dowolenj, salva venia.

Strany zdroje: II/148

Schadlos, adj. bezeſſkodný, bezeſſkody. 2) adv. Ich bin nicht ſchadlos, geſſtě nemám ſwých autrat (nákladu) — doma; Jemanden ſchadlos halten, a) někoho bez geho ſſkody čaſtowati, wyčaſtowati. b) geho ſſkodu mu nahraditi.

Strany zdroje: II/159

Scherz, m. žert, ſſprým, jocus; dim. Scherzchen, n. žertjk, žertjček, ſſprýmek; ohne Scherz, obežert, bez žertu; aus Scherz, z žertu, im Scherz, pod žertem.

Strany zdroje: I/66

Aufſchneiden, 1. v. a. nakrágeti, nakrogiti, pokrágeti, nařezati, pořezati, ſkrágeti, ſřezati, rozkrágeti, rozkrogiti, rozřezati. 2. v. n. bez prachu ſtřjleti, vkragowati, vřezowati, lháti, chlubiti ſe, sl. chwaſtati, ſſwaſtati.

Strany zdroje: I/66

Aufſchneiden, n. Die Aufſchneidung, nakrogenj, nařezánj, pokrágenj, pořezanj , ſkrágenj, ſřezánj, rozkrágenj, rozkrogenj, rozřezánj. 2) bez prachu ſtřjlenj, vkragowánj, lhánj, chlubenj, sl. chwaſtánj, ſſwaſtánj.

Strany zdroje: II/160

Schiebchen, n. bez.

Strany zdroje: II/199

Schwertſchlag, m. vdeřenj mečem, paſowánj; fig. eine Stadt ohne Schwertſchlag erobern, měſta bez prolitj krwe dobyti.

Strany zdroje: II/219

Sonder, praep. bez, sine; ſonder Zweifel, bezpochyby, sine dubio.

Strany zdroje: II/220

Sorgenfrey, adj. bezſtaroſtný; ein ſorgenfreyes Leben, žiwot bez ſtaroſtj, bezſtaroſtný; eine ſorgenfreye Sache, wěc dobře zaopatřená; adv. bez péče, bež bez ſtaroſti.

Strany zdroje: II/229

Sprache, f. řeč, lingua; die Rede, mluw, sermo; die Mundart, gazyk, nářečj, dialectus; die böhmiſche, deutſche, griechiſche, lateiniſche, ruſſiſche, polniſche, ſlowakiſche, wälſche, franzöſiſche Sprache, čeſſtina, němčina, řečtina, latina, ruſſtina, polſſtina, (polčina) ſlowačina, wlaſſtina, frančina; die Mutterſprache, die Landesſprache, mateřſſtina, wlaſtenina, kragenina; er hat eine ſchwere Sprache, má twrdý, neobratný gazyk, weyřečnoſt; haſt du die Sprache verlohren? ſtratils mluw? ohne Sprache da liegen, ležeti bez ſebe; heraus mit der Sprache! wen s tjm! mluw!

Strany zdroje: I/7

Ablaß, m. des Waſſers, ſpauſſť, ſpauſſtěnj, wýpuſt, wýtok, ſtok wody. 2) der Sünden, odpuſſtěnj hřjchů, odpuſtky, indulgentiae. 3) ohne Ablaß, bez přeſtánj, bez přjtrže.

Strany zdroje: II/258, II/259

Strich, m. der Vögel, tah, taženj. 2) In einem Striche, bez přjtrže. 3) Des Holzes, ljto. 4) Des Zeuges, wlas; gegen Strich, proti wlaſu. 5) Zu Striche ſtellen, (auf Tiſche Fische ) po wodě kláſti, poljknauti. 6) Der Vögel, heyno, sl. krděl; ein Strich Repphühner, ſtádo korotwj. 7) Das Leichen der Fiſche, třenj; der Brut, potěr, plod, plůdek. 8) Mit der Feder, 259 auf der Geige, tah. 9) průba; den Strich halten, průbu wydržeti. 10) čára; viele Striche auf etwas machen, něco počarowati; fig. einen Strich durch die Rechnung machen, někomu něco překazyti, zkazyti, někomu autory ſrazyti. 11) čárka, comma. 12) pruh; ſchwarzes Pferd mit weißen Strichen, wranný kůň s bjlými pruhy. 13) Ein Strich Landes, kus země, podkragj. 14) der Erde, des Himmels, páſmo, pona. 15) Getreides, korec, modius. 16) An den Eutern der Kühe, cecek; mor. ſſwáh; dim. das Strichlein, čárka, čárčička.

Strany zdroje: II/267

Tadel, m. wada, chyba, Niemand iſt ohne Tadel, žádný nenj bez chyby, wady. 2) hana; einen Tadel anhängen, hanu zawěſyti.

Strany zdroje: II/267

Tadelfrey, adj. bez wady, bez auhony.

Strany zdroje: I/77

Ausnahme, f. wýminka; es iſt keine Regel ohne Ausnahme, nenj prawidla bez weyminky.

Strany zdroje: II/284

Traubenholder, m. hornj bez, Sambucus racemosa Lin.

Strany zdroje: II/290

Troſtlos, adj. bez potěſſenj. 2) Untröſtlich, nevkogitedlný, nevtěſſitedlný.

Strany zdroje: II/290, II/291

Trotz, m. hrdoſt; ſie ſind voll Trotzes; gſau plni hrdoſti. 2) pych, zpupnoſt; einem Trotz bieten, někomu ſe oprnauti, opřjti, zpjčiti; Jemnades Trotz demüthigen, něčj pych zkrotiti; er bietet aller menſchlichen Gewalt Trotz, on ſe wſſj lidſké mocy zpjrá, oporuge, zpěčuge. 3) nawzdory; Jemanden etwas zum Trotze thun, někomu něco nawzdory, na ſchwál činiti; der ganzen Welt zum Trotz, nawzdory wſſemu, celému ſwětu. 4) Trotz! und thu es, opowaž ſe, to dělati; Trotz dem, ders beſſer macht! herež tomu, kdo lépe zná! Trotz dem, der ſich widerſetzt! běda tomu, kdož ſe zprotiwj! er bleibt, Trotz allen Gründen, bey ſeiner Meinung, na wzdoru wſſem důkazům zůſtáwá na ſwém. 5) Trotz dem, wirſt du verlieren, bez toho, truc toho, ztratjš; Trotz deines Geldes, wirſt du nicht gewinnen, truc twých 291 peněz, newyhrageš; er lauft Trotz einem Laufer, běžj truc laufra, gako laufer (běhaun.)

Strany zdroje: II/308

Umgang, m. oběh, běh, ochoz; das Rad that drey Umgänge, kolo třikrát oběhlo, otočilo ſe; das Rad in den Umgang bringen, kolo otočiti. 2) obchod, ochoz, processio, circuitus. 3) Zu Fuß, zacházka; zu Pferd, zagjžďka; einen Umgang nehmen, zagjti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 4) wyhnutj; Umgang nehmen, wyhnauti ſe; ich habe nicht Umgang nehmen können, nemohl ſem pominauti ſe wyhnauti; bez něčeho nemocy býti, nemocy ſe bez něčeho obegjti. 5) obcowánj, towaryšſtwj, obecenſtwj, zacházenj; haben, zacházeti s někým; im nachtheil. Verſt., obcowati. b) pawlač, podſebitj; dim. pawláčka; am Hauſe, při domě. 7) ochoz, ambitus; im Kloſter, w kláſſteře.

Strany zdroje: II/312

Umſtand, m. přjpadnoſt, (obſtognoſt ? ) okoličnoſt, circumstantia. 2) Umſtände, pl. okonowánj, okolky, okolkowánj, ohne Umſtände, bez okolků. 3) záwada; das kann ihm Umſtände machen, to mu může překážku, záwadu činiti.

Strany zdroje: II/314

Unabläſſig, adj. nevſtálý, nevſtawný, vſtawičný, adv. —le, ně, bez vſtánj.

Strany zdroje: II/314

Unangeſehen, adv. neohlédage ſe, nehledě, bez ohledu; ſeines Alters, na geho wěk.

Strany zdroje: II/315

Unausgeſetzt, adj. nepřjtržný, vſtawičný; adv. bez přjtrži, bez přeſtánj.

Strany zdroje: II/315

Unbedingt, adj. neobmezený; adv. bez obmezenj, bez wýminky; die —heit, noſt.

Strany zdroje: II/315

Unbeerbt, adj. bezdědičný; adv. bez dědiců.

Strany zdroje: II/315

Unberathen, adj. nerazený; adv. bez rady. 2) newybytý, newdaný.

Strany zdroje: II/315

Unberitten, adj. neobgežděný; ein Pferd, kůň. 2) bezkonný; ſeyn, neměti, býti bez koně.

Strany zdroje: II/316

Unbeſchadet, adv. bez vraženj, bez vbljženj; deiner Ehre, twé cti.

Strany zdroje: II/316

Unbezeugt, adj. neoſwědčený; adv. bez oſwědčenj.

Strany zdroje: II/317

Unentgeldlich, adj. darmo, za darmo, bez peněz.

Strany zdroje: II/318

Unfehlbar, adj. neomylný, infallibilis. 2) nepochybný, ně, bez pochyby, die —keit, noſt.

Strany zdroje: II/318

Ungeachtet, adj. newzácný, malowážný, newſſjmaný. 2) nehledě, neohljdage ſe, bez ohledu; deſſen, na to. 3) ač, ačkoli; er kann es nicht, ungeachtet er ſo groß iſt, nemůže, nenj s to, ač geſt tak weliký.

Strany zdroje: II/318

Ungeahndet, adj. nekáraný; adv. bez káry, káránj; etwas ungeahndet hingehen laſſen, něco bez káry prominauti.

Strany zdroje: II/319

Ungefähr, adj. nenadálý, náhlý; Tod, ſmrt. 2) náhodný; adv. náhodau; wenn es ſich ungefähr treffen ſollte, kdyby ſe náhodau ſtalo, přihodilo. 3) bez mála, ſkoro, aſy; ungefähr eine Stunde, ſkoro hodinu; ſo groß als ungefähr mein Daumen, weliký ſkoro, téměř gako můg palec. 4) maně, manj; etwas nur ungefähr meſſen, wiſſen, něco maně měřiti, wěděti.

Strany zdroje: II/319

Ungegeſſen, adj. negedený. 2) adv. bez oběda, bez wečeře; ungegeſſen zu Bette gehen, bez wečeře gjti ſpat.

Strany zdroje: II/319

Ungeheißen, adj. newelený; adv. bez poručenj, bez welenj, bez rozkazu; thun, činiti.

Strany zdroje: II/319

Ungeheuchelt, adj. bezpokrytný, vpřjmý, adv. bez pokrytſtwj, vpřjmě.

Strany zdroje: II/319

Ungehindert, adj. nepřekážený, adv. bez překážky; etwas thun, něco činiti.

Strany zdroje: II/319

Ungenoſſen, adj. nevžitý; das wird ihm nicht ungenoſſen hin gehen, to ſe mu bez káry, bez treſtu nepromine.

Strany zdroje: II/320

Ungerochen, adj. nemſſtěný, adv. bez pomſty.

Strany zdroje: II/320

Ungeſäumt, adj. nezawraubený, neobraubený; Schnupftuch, ſſátek na nos. 2) nemeſſkawý; adv. bez meſſkánj, bezprodlenj, nemeſſkage; kommen, přigjti.

Strany zdroje: II/320

ngeſchmack, adj. nechutný, galowý; adv. bez chuti.

Strany zdroje: II/322

Unmaßgeblich, adj. nepředpiſný; unmaßgeblicher Vorſchlag, nepředpiſné nawrženj, adv. bez dánj mjry, předepſánj, nepředpiſugjc.

Strany zdroje: II/322

Unmerklich, adj. nepoznalý, adv. bez poznánj; der Bach fließt unmerklich dahin, potok teče bez poznánj; unmerklich zunehmen, bez poznánj růſti, přibýwati.

Strany zdroje: II/323

Unnachtheilig, adj. neſſkodný, co nenj na ſſkodu, na vgmu, adv. bezeſſkody, bez vgmy.

Strany zdroje: II/323

Unnützlich, adj. nevžitečný; adv. —ně, bez vžitku; die —keit, noſt.

Strany zdroje: II/324

Unſchmackhaft, adj. nechutný, nepochotný; adv. bez chuti.

Strany zdroje: II/325

Unſträflich, adj. bezauhonný, zachowalý; unſträflich leben, bez auhony žiwu býti.

Strany zdroje: II/325

Untadelig, adj. bezauhonný, adv. bez auhony.

Strany zdroje: I/81

Ausſehen, v. a. až do konce hleděti, kaukati; ſich etwas ausſehen, ſobě něco wyhledati, wybrati; ſich faſt die Augen ausſehen, od přjliſſného kaukánj bez mála oſlepnauti.

Strany zdroje: II/328

Unterlaß, m. přjtrž, přeſtánj; ohne Unterlaß, bez přeſtánj.

Strany zdroje: I/81

Außer, præp. 1) wenku; er wohnt außer der Stadt, zůſtáwá wenku, na přeměſtj. 2) bez; er iſt außer ſich, geſt bez ſebe. 3) kromě, leč; ich habe niemanden geladen außer dich, žádného gſem ne wal, kromě tebe; er ſpielt nie, außer mit guten Freunden, nikdy nehrá, leč s dobrými přáteli.

Strany zdroje: II/330

Unterſchied, m. přjhrada, oddělenj; im Stalle, im Zimmer, w chljwě, w pokogi. 2) rozdjl, differentia; der U. des Standes, rozdjlnoſt ſtawu; ohne U., bez rozdjlu; mit U., s rozdjlem; U. machen, rozdjl činiti, dělati. 3) rozeznánj; distinctio; des Guten und Böſen, dobrého a zlého.

Strany zdroje: I/81

Außerdem, adv. bez toho, mimo to.

Strany zdroje: I/81

Ausſetzen, v. a. wyſaditi, wyſtawiti; Truppen ans Land, wogſko na břeh; Waaren zum Verkauf ausſetzen, zbožj na prodag wyložiti; eine Arbeit ausſetzen, djlo odložiti; ich finde an ihm nichts auszuſetzen, žádné wady na něm nenacházým; eine Tagſatzung beſtimmen, ausſetzen, rok položiti; ohne Ausſetzen, immerfort, bez přeſtánj, bez oddechu.

Strany zdroje: II/332

Ununterbrochen, adj. nepřetržený, nepřetržitý; adv. bez přjtrže.

Strany zdroje: II/332

Unverachtet, adj. nepotupný; adv. bez potupenj.

Strany zdroje: II/332

Unvergolten, adj. neodměněný, neodplacený, adv. bez odměny, bez odplaty.

Strany zdroje: II/333

Unverhört, adj. newyſlyſſený; adv. bez wyſlyſſenj.

Strany zdroje: II/333

Unvermerkt, adj. nemerčený; adv. newědomky, newidomky, bez poznánj.

Strany zdroje: II/333

Unverſchuldet, adj. nezaſlaužený; ſeyn, neměti winy, býti bez winy; uverſchuldeter Weiſe, bez winy, bez zawiněnj. 2) nezadlužený; ein Gut, ſtatek.

Strany zdroje: II/333

Unverſucht, adj. nezkuſſený; nichts unverſucht laſſen, o wſſe ſe pokuſyti, nic bez okuſſenj nenechati.

Strany zdroje: II/333

Unverzüglich, adj. neprodlený; adv. bez prodlenj, bez meſſkánj.

Strany zdroje: II/334

Unweigerlich, adj. bezodporný; adv. bez odporu, bezezdrahánj; gehorchen, vpoſlechnauti.

Strany zdroje: II/335

Unzählbar, adj. neſčjſlný; die —keit, noſt, adv. —ně, bez počtu, bez čjſla.

Strany zdroje: II/355

Vermächtniß, n. kſſaft; ohne V. ſterben, beze kſſaftu vmřjti, ab intestato. 2) odkaz, legatum.

Strany zdroje: II/357

Vermuthlich, adj. domnělý; der vermuthliche Erbe, domnělý dědic; adv. bez pochyby, gakž ſe domnjwám, tuſſjm.

Strany zdroje: II/358

Vernunftlos, adj. nerozumný, bezrozumný; adv. —ně, bez rozumu.

Strany zdroje: II/377

Verzug, m. prodlenj, průtah; ohne Verzug, bez prodlenj, bez průtahu, bez meſſkánj.

Strany zdroje: II/379

Vielleicht, adv. ſnad; vielleicht und vielleicht nicht, ſnad a bez ſnadu.

Strany zdroje: II/403

Wahn, adj. prázdný; ein Faß, ſud. 2) bez, ne; Wahngläubig, newěrný; die Wahnehre, bezectnoſt.

Strany zdroje: II/405

Waldhohlunder, m. hornj bez.

Strany zdroje: II/425, II/426

Wenig, numer. nemnohý, ſkrowný; in wenig Tagen, po nemnohých dnech; der wenige Vorrath, nemnohá, ſkrowná záſoba. 2) málo; wenig Geld, málo peněz; wenig Worte von etwas machen, málo ſlow o něčem nadělati; es waren unſer wenige, bylo nás málo; es ſind ihrer zu wenig, geſt gich málo; an wenig Orten, na nemnoha mjſtech; wenig eſſen, trinken, málo gjſti, pjti; ſich mit wenigem begnügen, na mále přeſtati; das heißt wenig, do toho ge málo, na tom málo ſegde; in Wenigem getreu ſeyn, w mále býti wěren; wenig kundig, málo powědom; wenig darauf achten, málo na to dbáti; ich erſchrak nicht wenig, nemálo ſem ſe lekl; um ein weniges, wenig beſſer, o málo lepſſj; ich bin zu wenig dazu, k tomu geſt mne málo; meine wenige Perſon, má ſkrowná oſoba, má oſobička; er hat weniger als ich, má mýň, méně než gá; drey Thaler weniger vier Groſchen, tři tolary méně, bez třj ġroſſůw; weniger werden, menſſiti ſe, vbýwati; der wenigſte Theil, neymenſſj djl. 3) Ein wenig, trocha; das Wenige, was ich habe, ta trocha, to troſſku, co mám; ſein weniges Geld, zuſe 426 tzen, ſwých trochu peněz přiſaditi; ein weniges, ein wenig, trochu, drobet; trinke ein wenig Wein, pj trochu wjna; er kann ein wenig Latein, vmj trochu latinſky; tretet ein wenig auf die Seite, odſtupte trochu, drobet na ſtranu; ein wenig reich, groß, bitter, trochu, drobet bohatý, weliký, hořký; ein wenig zu viel, zu klein, trochu mnoho, trochu malý. II. part. conj. ſo wenig reich als arm, tak málo bohatý, gako chudý; viel weniger, mnohem mýň; zum wenigſten, na neymýň, při neymenſſjm, aſpoň.

Strany zdroje: II/432

Widerrede, f. odmluwa, odpor; ohne Widerrede, bez odporu.

Strany zdroje: II/432

Widerſpruch, m. odpor; etwas ohne Widerſpruch einräumen, něco bez odporu připuſtiti. 2) odpor, contradictio; der Pflichten, powinnoſtj.

Strany zdroje: II/450

Zahl, f. čjſlo, počet, numerus; eine einfache, počet gednotný, o gednom; eine gerade Z., ſuda, par; ungerade Z., licha, impar. impar; der erſte an der Zahl, počtem prwnj; wenig ſtark an der Zahl, málo mnoho na počet; ohne Zahl, bez počtu, bez čjſla; unter der Zahl meiner Freunde, do počtu mých přátel; die Zahl zwey; počet, čjſlo dwě; 2) cyfra; römiſche, arabiſche Zahlen, řjmſké, arabſké cyfry. 3) bey den Spinerinnen, přadno, předeno, .

Strany zdroje: II/450, II/451

Zahn, m. pl. Zähne, zub, dens; Zähne weiſen, blecken, ſſkljbati ſe, zuby ceniti; der vordere Z., vulgo, prodawač; der Hunds 451 zahn, ſſpičák; der hintere Stockzahn, třenownj, licnj zub, ſtolička; ein hohler Zahn, ſſtěrbiwý, kotlawý zub; ſtumpfe Zähne, wyſedlé zuby, laſkomina; erſte Zähne, wlčky, ein großer langer Zahn, ťafák; der große Zähne hat, zubatý, zubáč; große Zähne bekommen, zubatěti; Zähne bekommen, zubů doſtáwati; die Zähne blecken, zuby ceniti, oſſkljbati ſe; er verliert die Z., zuby mu padagj; mit den Zähnen klappern, knirſchen, gektati, ſſkřipěti zubami; 2) es thut ihm kein Zahn mehr weh’, geſt bez ſebe; dim. das Zähnchen, zaubek. 3) am Rade, palec; am Kamm, an der Säge, zub.

Strany zdroje: II/456

Zeitverluſt, m. ztráta, zmařenj čaſu. 2) průtah; ohne Zeitveluſt, bez průtahu, prodlenj.

Strany zdroje: I/92

Bedenken, n. rozwáženj, rozwažowánj, rozgjmánj, rozpakowánj, rozmeyſſlenj, deliberatio; ohne Bedenken, bez rozpaku. ich trage Bedenken dieſes zu thun, netraufám, nedůwěřugi ſobě, abych to včinil. 2) Meynung, mjněnj; ſein Bedenken von ſich ſtellen, ſwé mjněnj dáti.

Strany zdroje: II/478

Zuthun, v. irr. a. zawřjti; die Augen, oči zamhauřiti 2) v. rec. tuliti ſe, přituliti ſe, lichotiti ſe k někomu. 3) v. n. přičiniti; ohne mein Zuthun, bez mého přičiněnj; zugethan, oddaný, nakloněný.

Strany zdroje: II/479, II/480

Zweifel, m. pochybnoſt, dubium; im Zweifel ſtehen, ſeyn, w pochybnoſti býti, pochybowati; etwas in Z. ziehen, o něčem pochybowati; in Z. ſetzen, w pochybnoſt 480 vweſti; außer Z. ſetzen, z pochybnoſti wyweſti; ohne Zweifel, bez pochyby.

Strany zdroje: I/11

Abſatz, m. odſada, odſazenj, sſazenj. 2) přeſtánj, přeſtáwka; ohne Abſatz austrinken, bez oddechu, bez přeſtánj, dauſſkem, na geden dauſſek wypiti. 3) Abſatz der Waare, odbyt na zbožj, dobrý prodag. 4) der Rede, čáſtka, djl, oddělenj. 5) an den Schuhen, kramflek, ſſpaljček, opatek, podpatek v obuwi. 6) in den Gärten, záhonek, hřádka w zahradě. 7) Abſatzweiſe, čáſtečně, po čáſtkách, na djly, na kuſy, po kuſých.

Strany zdroje: I/112

Beynahe, adv. bez mála, ſkoro, téměř.

Strany zdroje: I/14

Abſetzen, v. a. odſaditi, odſtawiti, shoditi, sſaditi; a) austrinken, ohne abzuſetzen, bez oddechu, na dauſſek wypiti; b) odrazyti, odřezati; c) ſložiti, zanechati; d) die Waaren, zbožj odbýwati, rozprodati; e) von einem Amte, s auřadu ſwrcy, ſwrhnauti; f) entwöhnen, odſtawiti, oſtawiti; g) im Schreiben, popřeſtati, proſtranſtwj ponechati; h) einen Bogen, arch doſázeti, wyſázeti. 2) v. n. pomjgeti, přeſtati; a) in den Bergweken, der Gang ſetzt ab, w hornickém djle, žjla ſe tratj, wypadá; b) ſchlecht abſetzen, nedobře ſe ſrownáwati, ſſikowati, trefowati.

Strany zdroje: I/14

Abſolut, adj. & adv. od latin. abſolutus, dokonalý, proſtý, ſám w ſobě, bez potaženj na giné, naproti Relativ w Filozofickém mluwenj. 2) bez mýminky wýminky , na proſto, zproſta, zrowna. Ein abſoluter Herr, neobmezený pán. Ich will es abſolut, neomylně, newyhnutedlně chcy.

Strany zdroje: I/118

Blindlings, adv. ſlepě, ſlepýma očima, newidomě, bez vwáženj, bez rozumu.

Strany zdroje: I/118

Blößling, m. von Vögeln, neopeřený, holý, von anderen Thieren, bez chlupů, nahý, nahyčký.

Strany zdroje: I/120

Bodenlos, adj. bezedný; adv. —ně, bez dna.

Strany zdroje: I/128

Brodlos, adj. bez chleba, chleba zbawený.

Strany zdroje: I/129

Brunnen, Brunn, m. ſtudnice, ſtudně, ſtudna, puteus, fons, dim. das Brünnlein, ſtudnička, ſtudánka. Waſſer in den Brunnen tragen, do leſa dřjwj, do řeky wodu noſyti, bez vžitku pracowati. 2) Der Heilbrunnen, dobrá woda; den Brunnen brauchen, dobré wody vžjwati.

Strany zdroje: I/139

Datieren, v. a. den napſati; ein nicht datierter Brief, pſanj bez dne.

Strany zdroje: I/143

Dienſtlos, adj. bez ſlužby.

Strany zdroje: I/143

Dieſer, dieſe, dieſes, pron. dem. ten, ta, to, tento, tato, toto, hic, hæc, hoc; dieß iſt der Mann, to geſt ten muž; ohne dieß, bez toho; über dieß, nad to, přes to.

Strany zdroje: I/145

Dreiſt, adj. drzý, ſmělý, ſrdnatý, odwážliwý. 2) opowážliwý, neſtydatý, adv. ſměle, bez ſtrachu; neſtydatě.

Strany zdroje: I/21

Achſelhemd, n. rubáš in Mähren , krátká koſſile bez rukáwu.

Strany zdroje: I/172

Ende, n. konec, finis; ſkončenj, ſkonánj, poſledek, exitus; krag, ſtrana, končina, kragina, terminus, extremum. Dim. das Endchen, koneček, poſlednj kauſſtjček; ein Endchen Licht, oharek. Die Enden am Geweihe, parohy. Das Lied iſt zu Ende, pjſně geſt konec. Ohne Ende, bez přeſtánj; zu Ende bringen, dokonati, ſkončiti; zu Ende gehen, docházeti; ein Ende nehmen, konec wzýti, přeſtáwati; es iſt, wird kein Ende, nenj, nebude konce. Am Ende, napoſledy.

Strany zdroje: I/173

Endlos, adj. bez konce, neſkončený, neſkonalý, infinitus.

Strany zdroje: I/173

Entbehren, v. n. neměti, nepotřebowati, býti bez něčeho. Ich kann es nicht entbehren, nemohu bez toho býti.

Strany zdroje: I/174

Entgeiſtern, v. a. duſſe, ſmyſlů zbawiti; entgeiſtert ſeyn, bez ſebe, (bez paměti) býti.

Strany zdroje: I/174

Entgeld, n. Ohne Entgeld, bez platu, beze mzdy, darmo, zdarma.

Strany zdroje: I/175

Entrathen, v. a. bez něčeho býti, mor. obegjti ſe bez něčeho, ſ. Entbehren.

Strany zdroje: I/177

Entübriget ſeyn, zanechati, býti bez něčeho; dieſer Mühe kannſt du entübriget ſeyn, tu prácy ſy můžeš vſpořiti.

Strany zdroje: I/177

Entwaffnen, v. a. zbraň odnjti, zbroge zbawiti. Entwaffnet, bez zbroge, zbrani zbawený. Die Entwaffnung, wzetj zbrani.

Strany zdroje: I/177

Entzücken, v. a. myſl wytrhnauti, k wytrženj přiweſti; entzückt, ſmyſlů zbawen, bez ſebe, wytržen, extra ſe raptus. 2) Welmi těſſiti, potěſſiti, radoſtj naplniti. Entzückend, přerozkoſſný, radoſt, rozkoš plodjcý. Die Entzückung, wytrženj myſli, ecſtaſis. 2) weliké potěſſenj, weliká rozkoš, radoſt.

Strany zdroje: I/179

Erblos, adj. dědictwj prázdný, zbawený. Erblos machen, dědictwj zbawiti. 2) Dědičů nemagjcý, adv. bez dědičů.

Strany zdroje: I/197

Faſt, adv. ſkoro, bez mála, téměř, brzo, brzy, fere, pene.

Strany zdroje: I/197

Fäuſtling, m. ſ. Fauſtrohr. 2) rukawice bez prſtů; pěſtnice ?

Strany zdroje: I/198

Fehlbitte, f. neplatná proſba, na darmo včiněná, bez vſlyſſenj.

Strany zdroje: I/198

Fehlen, v. n. des Weges, ceſty chybiti, aberrare, fig. chybiti, chybowati, meyliti ſe, errare. 2) nezdařiti ſe, minauti. 3) chyběti, ſcházeti, nedoſtáwati ſe, deeſſe, deficere. Es fehlte nicht viel, ſo wäre er gefallen, bez mála by byl vpadl. Was fehlt ihm? co mu chybj, wadj. ?

Strany zdroje: I/198

Fehler, m. chyba, error; omyl, erratum; am Körper, wada, kaz, vitium, im moraliſchen Sinne, auhona. Fehler frey, ohne Fehler, bez chyb; bez wady; bez auhony.

Strany zdroje: I/206

Flieder, m. bez, ſ. Hohlunder.

Strany zdroje: I/212

Freuden-, radoſtný: Freudentag, radoſtný den, den radoſti; freudenlos, adj. bez radoſti.

Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.

Strany zdroje: I/213

Friede, m. pokog, mjr, pax, ; laß mich mit Frieden, zufrieden, nech mne na pokogi, s pokogem, dey mi pokog. In Frieden, w pokogi. Es iſt Friede, geſt pokog, ol. mjr. Friedelos, Friedlos, bez pokoge, bezpokogný.

Strany zdroje: I/215

Fruchtlos, adj. bez owoce, bez vžitku. 2) neplatný, nevžitečný, daremný, marný, inanis, inutilis. adv. —ně, na darmo, z bůh darma.

Strany zdroje: I/216

Fühllos, adj. nečitedlný, bez cytu, ztrnulý.

Strany zdroje: I/218

Furchtlos, adj. nebázliwý, nebogácný, nelekawý; adv. bez ſtrachu, nelakawě nelekawě , bez bázně.

Strany zdroje: I/227

Gedankenleer, adj. bez myſſljnek, bez myſſlenj.

Strany zdroje: I/227

Gedankenlos, adj. bez myſſlenj.

Strany zdroje: I/230

Gehörlos, adj. hluchý, bez ſluchu, ſurdus.

Strany zdroje: I/231

Geiſtlos, adj. ducha prázdný, adv. bez ducha, bez wtipu.

Strany zdroje: I/29

Aelternlos, adj. oſyřalý, bez rodičů.

Strany zdroje: I/237

Geruchlos, adj. & adv. bez čichu; geruchloſe Blumen, newonné kwjtj.

Strany zdroje: I/239

Geſchmacklos, adj. bez chuti, nechutný.

Strany zdroje: I/240

Geſetzlos, adj. bezzákonný, adv. bez zákona, bez práwa.

Strany zdroje: I/30

Amtlos, adj. bez auřadu, auřadu proſt.