Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 34 skupin hesel.

Strany zdroje: I/263

Halbbruder, m. halbbürtiger Bruder, polowičný, newlaſtnj bratr, frater non germanus.



Strany zdroje: I/263

Halbgeſchwiſter, n. die Halbgeſchwiſter, newlaſtnj bratřj, ſeſtry.



Strany zdroje: I/46

nſehen, v. a. djwati ſe, hleděti, patřiti, podjwati ſe, pohleděti, popatřiti, pozřjti, ſ. Anſchauen. 2) ohlédati ſe, ohled mjti, ſſetřiti, wážiti, wzezřjti, reſpicere. Die Koſten nicht anſehen, autrat nelitowati, neſſetřiti. Angeſehen, adj. powažitedlný, wážený, wážný, známenitý, conſpicuus. 3) držeti, za to mjti, domnjwati ſe, že —, putare, videri; er ſah mich für ſeinen Bruder an, držel, měl mne za bratra ſwého. 4) poznáwati, widěti, znáti, animadvertere; man ſieht ihm noch keine Noth an, nenj na něm geſſtě nauze widěti, znáti, er thut alles, was er mir nur an den Augen anſehen (abſehen) kann, on by mi pomyſſlenj vdělal. 5) cýliti, ſměřowati k něčemu; worauf iſt das angeſehen? k čemu ſe tjm čelj, k čemu to ſměřuge?



Strany zdroje: II/15

Leiblich, adj. těleſný; ein leiblicher Eid, těleſná přjſaha. 2) wlaſtnj, ein leiblicher Bruder, wlaſtnj bratr, frater germanus; leibliche Kinder, wlaſtnj děti, proles legitimæ.



Strany zdroje: II/44

Minder, adj. menſſj, minor. 2. fig. mladſſj, minderer Bruder, a) mladſſj bratr. b) frantiſſkán. adv. méně, mýň; zum mindeſten, na neymýň.



Strany zdroje: II/65

Naß, adj. mokrý, madidus; — werden, moknauti, zmoknauti; durch und durch, promoknauti weſkrz; — machen, mokřiti, močiti; mit Speichel, ſliniti, oſliniti; naſſes Wetter, mokro; fig; fig. ein naſſer Bruder, bratr z mokré čtwrti. 2) ſyrowý; naſſes Holz, ſyrowé dřjwj. adv. mokře.



Strany zdroje: II/66

Neben-, poſtrannj; die Nebenabſicht, poſtrannj ohled; die Nebenarbeit, poſtrannj djlo. 2) ſpolu; der Nebenchriſt, ſpolukřeſťan; der Nebenbruder, ſpolubljžnj, bljžnj, bratr. 3) wedlegſſj; der Nebenmann, wedlgſſj wedlegſſj muž; der Nebennachbar, wedlegſſj ſauſed.



Strany zdroje: II/66

Nebſt, praep. mimo; nebſt dem, mimo to, toho; die Schweſter nebſt dem Bruder, ſeſtra s bratrem.



Strany zdroje: II/81

Ordensbruder, m. bratr gednoho řádu. 2) řeholnjk.



Strany zdroje: II/145

Saufaus, m. chlaſtoň, močhuba, ochlaſta, pigák, pigán, bratr z mokré čtwrti, ſliwoň, potator.



Strany zdroje: II/145

Saufer, m. ožralec, pigák, piták, ochlaſta, bratr z mokré čtwrti, potator; Bierſäufer, duspiwo, piwák; Weinſäufer, winný molek, winák; Waſſerſäufer, wodička, wodák; die —inn, ožralkyně, ochlaſtkyně, pigačka, potatrix.



Strany zdroje: II/220

Sonſt, adv. mimo to; haben ſonſt noch etwas, poraučegjli mimo to geſſtě něco? wer weiß, was ſie ſonſt noch für einen Feind haben, kdož wj, kdo mimo to na ně newražj. 2) kromě, praeter; es weiß es ſonſt Niemand, als ihre Schweſter, newj toho žádný kromě waſſe ſeſtra. 3) ginak; Daniel ſonſt Belſazer, Daniel ginak Baltazar; Im Grabe iſt Troſt für mich, ſonſt nirgends, w hrobě pro mne potěſſenj, ginak nikdež. 4) gindy; ſonſt bin ich gern bey ihm, gindy ſem rád v něho; ſonſt war er nicht ſo, gindy tak nebyl, nebýwal. 5) ſyc, ſyce, alias; bezahle mich, ſonſt verklage ich dich, zaplať mně, ſyce tě vdám, prožalugi; machen ſie, ſonſt gehe ich, dělagj, ſyce půgdu; 6) Ihr Bruder oder ſonſt Jemand, wáš bratr, nebo kdokoli giný. 7) Sonſt iſt er brav, oſtatně, ginak geſt hodný.



Strany zdroje: II/248

Stief-, polau, newlaſtnj; der Stiefbruder, m. polobratřj, newlaſtnj bratr; die Stiefſchweſter, poloſeſtřj, newlaſtnj ſeſtra.



Strany zdroje: II/292

Trunkenbold, m. opilec, ochlaſta, ožralec, bratr z mokré čtwrti, winný (piwnj) molek.



Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .



Strany zdroje: II/364

Verſchulden, v. a. zadlužiti, prodlužiti; ſein Gut, ſwůg ſtatek. b) zawiniti, prowiniti; an dem Blute, das du vergeußt, krwj, kterau wyljwáš; an deinem Bruder, proti ſwému bratru. c) zaſlaužiti; um einen, něco ſobě na někom. d) odſlaužiti ſe, odſluhowati ſe; es, za to; bleibt zu verſchulden, na odſlauženau.



Strany zdroje: II/377, II/378

Vetter, m. meines Vaters Bruder, ſtrýc, ſtreyc, patruus; dim. das Vetterchen, ſtrey 378 ček, ſtreyčjček. b) Meines Bruders Sohn, ſynowec, patruelis; Enkel, ſynůwče; Tochter, ſynowkyně. c) Meines Vetters Sohn, (ſtreyce, patrui ) bratranec, fratruelis; Tochter, ſtreycowá ſeſtra, ſeſtřenice; ein Sohn meines Vaters zu Enkel, vom Sohne, bratráně; (von der Tochter) ſtreyčeně, ſeſtřjně. d) Meiner Muhme, (ſtreyny, amitae ; Vaters Schweſter) Sohn, zu mir, ſtreyčenec, ſtreyný ſeſtřenec, frater amitimus; Tochter, ſtreyná ſeſtra, ſtreyná ſeſtřenice; mein Sohn zu meiner Muhme Enkel, vom Sohne, ſtreyčjně; von der Tochter, ſtreyné ſeſtřjně. 2) Meiner Mutter Bruder, der Oheim, vgec, avunculus; dim. vgeček. b) Meiner Schweſter Sohn, zu mir, ſynowec; Enkel, ſynůwče; Tochter, ſynowkyně. c) Meines Oheims, (vgce, avunculi) Sohn, zu mir, vgčenec, vgčený bratr, ſeſtřenec; Tochter, vgčená ſeſtra, ſeſtřenice; mein Sohn zu meines Oheims Enkel, vom Sohne, vgčjně; von der Tochter, vgčené ſeſtřjně. d) Meiner Baſe, (tety, materterae, Mutterſchweſter) Sohn, zu mir, tetěnec, tetěný bratr, tetěný ſeſtřenec; Tochter, tetěná ſeſtra, tetěná ſeſtřenice; mein Sohn zu meiner Baſe Enkel, vom Sohne, tetjně; von der Tochter, tetěná tetěné ſeſtřjně. 3) Ein weitleifiger, näher, daleký, bljzký ſtreyc.



Strany zdroje: II/384

Vollbürtig, adj. wlaſtnj, garmanus germanus ; Bruder, Schweſter, bratr, ſeſtra.



Strany zdroje: II/399

Vorziehen, v. a. wytáhnauti; etwas unter dem Bette, něco z pod poſtele. 2) zaſtřjti; den Vorhang, oponau zaſtřjti. 3) obehnati; einen Graben, Zaun, přjkopem, plotem. 4) přednoſt dáti, wjce wážiti; ich ziehe ihn ſeinem Bruder vor, gá ho předkládám geho bratrowi, wjce wážjm než geho bratra, přednoſt mu dáwám před geho bratrem.



Strany zdroje: II/423

Welcher, pron. relat. genž, gežto, který, qui; der Menſch, mit welchem ich ſprach, ten člowěk, s kterýmž ſem mluwil; unſer Vater, der du biſt, otče náš, genž gſy. 2) pron. interr. který; welcher Bruder? který bratr? welchem von beyden? kterému z obau? welcher iſt der Jünger? který geſt ten včedlnjk? b) gaký; welche grobe Speiſe! gaké hrubé gjdlo! welche Angſt! gaká auzkoſt! welch ein grober Menſch! gaký nevčeſaný člowěk; wer weiß, in welches gottloſe Haus er gehet, kdo wj, do kterého, gakého, bezbožného domu chodj. c) was für welcher? kteraký? welcher immer, kterýkoli. d) ký; welchen, was für einen Teufel habet ihr? kýho čerta máte? 3) některý; ich habe Apfel, wollt ihr welche? mám gablka, chcete některé? welche waren ſauer, welche ſüß, některé byly kyſelé, některé ſladké.



Strany zdroje: I/89

Barmherzig, adj. miloſrdný, miſericors; er ſieht barmherzig aus, mizerně, ſſpatně wyhljžj; barmherzige Brüder, miloſrdnj bratřj; eine barmherzige Schweſter, kurwice, korotwička.



Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.



Strany zdroje: II/436

Wille, m. wůle, voluntas; freyen Willen haben, na wůli mjti; Jemanden ſeinen freyen Willen laſſen, někomu na wůli nechati. b) er will ſeinen Willen haben, chce ſwau na wrchu poſtawiti. c) er hat es mit Willen gethan, vdělal to chtě, ſamochtě; Willens ſeyn, mjniti, toho aumyſlu býti, hodlati; in Willens, s tjm aumyſlem. d) Wider Willen, bezděky, nechtě; einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti; etwas für Willen nehmen, za wděk wzýti. 2) adv. pro; um Gottes, um des Himmels willen oder Willen, pro Boha, probůh; um deines Bruders willen, pro twého bratra.



Strany zdroje: II/451, II/452

Zapfen, m. čep; Wein am Zapfen haben, wjno mjti pod obručjm, pod čepem; dim. das Zäpfchen, čjpek; im Halſe, čjpek, epiglottis; das Zäpfen iſt ihm geſchoſſen, čjpek mu ſpadl; 2) am Teiche, 452 čep v rybnjka. 3) fig. am Baume, ſſjſſka ſſiſſka . b) Ein voller Zapfen, molek, bratr z mokré čtwrti.



Strany zdroje: II/453

Zechbruder, m. řadownjk, ſpolu řadownjk, bratr z mokré čtwrti.



Strany zdroje: I/114

Bierbruder, m. bratr z mokré čtwrti, ochlaſta, močhuba, piwodus, čeſſpiwo.



Strany zdroje: I/128

Bruder, m. bratr, frater, dim. das Brüderchen, bratřjček, bratránek; einander Bruder heiſſen, bratránkowati ſe.



Strany zdroje: I/128

Brudermord, m. wražda nad bratrem ſpáchaná, fratricidium.



Strany zdroje: I/128

Brudermörder, m. wrah bratra (wrahbj, Haj. ), fratricida.



Strany zdroje: I/133

Cadet, m. panáček po prwnjm rozený, bratr mladſſj, kadet.



Strany zdroje: I/140

Dazwiſchen, adv. mezy tjm, mezy to, mezy ně. Es kam meinem Bruder etwas dazwiſchen, něco zaſſlo mého bratra; ſich dazwiſchen ſchlagen, mezy to ſe wložiti.



Strany zdroje: I/141

Der, die, das. 1. als Artikel wird es im böhmiſchen nicht ausgedruckt: die Unſterblichkeit der Seele, neſmrtedlnoſt duſſe. 2. pron. demonſt. anſtatt: dieſer, dieſe, dieſes, ten, ta, to; tento, tato, toto; das Weib da hat es gethan, tato žena to včinila. 2) on, ona, ono; Hat auch der (dein Bruder) Freude darüber? zdaliž y on (bratr twůg) má radoſt na nad tjm? 3) Anſtatt: derjenige, diejenige, dasjenige, ten, ta, to. 3. relativ. anſtatt: welcher, welche, welches, který, která, které, genž; da iſt keiner der Gutes thue, tu nenj žádného, genž by dobré činil.



Strany zdroje: I/226

Gebrüder, pl. bratřj, ol. bratř, f.



Strany zdroje: I/239

Geſchwiſter, pl. von Brüdern, bratřj; von Schweſtern, ſeſtry.