Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/284

Himmel, m. nebe, cœlum; (nebeſa, cœli ); Der Tragehimmel, nebeſa; um Himmelswillen, pro Boha, pro Pána Boha; das weiß der Himmel, to ſám Bůh wj; der Himmel ſey gelobt, buď Bohu chwála! chwala Bohu!

Strany zdroje: II/11

Leben, v. n. žiwu býti, mor. et sl. žjti, vivere; ſo lange ich leben werde, dokud budu žiw; ſo lange ich lebe —, gak žiw, co gſem žiw —; wie er leibt und lebt, gak ſtogj, co má na ſobě. 2) bydleti; in der Stadt, bey Hofe leben, w měſte měſtě , při dwoře přebýwati, bydleti. 3) Lebe wohl! měg ſe dobře! vale; sl. žj, vive! das letzte Lebe wohl, poſlednj wále, rozlaučenj; es lebe der König! žiw, zdráw buď král! 4) Ich lebe der Hofnung Hoffnung , gſem té naděge.

Strany zdroje: II/19

Lieb, adj. milý, rozmilý, roztomilý; es ſey lieb oder leid, buď ljbo nebo žel; mein Lieber, milý brachu, meine Liebe, milá brachu; es iſt mir lieb, gſem tomu rád; es iſt ihm nicht lieb, nenj mu mjlo; er hat ihn lieb, geſt laſkaw na něho; má ho rád; einen lieb gewinnen, zamilowati, zaljbiti ſy koho. 2) Božj; das liebe Brod, Božj dárek; das ganze liebe Jahr; celý Božj rok; unſre liebe Frau, rodička Božj, panenka Marya.

Strany zdroje: II/22

Lob, n. chwála, laus; Gott Lob, chwala Bohu, buď Bohu chwála.

Strany zdroje: II/49

Mögen, v. n. irr. ich mag, ich möge, ich mochte, ich möchte, gemocht, Imperat. möge. I. mocy, posse, valere; hoch mögend, wyſokomocný. 2) mag; a) nechť, ať; mag er doch thun was er will, nechť dělá co chce; mag er ſie heurathen, něchť nechť ſy gi wezme. b) aſy; wo mag er ſo lange bleiben? kde pak aſy tak dlauho wězý? was mag es wohl koſten? co to aſy koſſtuge, ſtogj? c) Es mag ſeyn, wie es will, buď gak buď; es mag kommen, zu was es will, přiď k čemu přiď (přigď) ich mag kommen wann ich will, ſo —; kdykoli přigdu, tedy —; 3) bych @; ich fürchte, er möchte kommen, bogjm ſe, že přigde, aby nepřiſſel; ich möchte mich zu Tode lachen, ſmjchybych pukl; möchte er doch kommen! o by přiſſel! II. chtjti, velle; ich mag nicht, nechcy, nolo; ich möchte wohl wiſſen, wie er ſich befindet, rádbych wěděl, gak ſe má ( nicht wynacházý).

Strany zdroje: II/101

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.

Strany zdroje: II/205

Sehr, adv. welmi, náramně, tuze, welice, pře-, valde; ſehr groß, welikanſký, přeweliký; ſehr viel, přemnoho; nicht gar ſehr, nehrubě; zu ſehr, přjliš, nimis; ich liebe ihn ſo ſehr, milugi ho tak welice; allzuſehr, přespřjliš; ſie mögen mich noch ſo ſehr haſſen, kdyby mne ſebe wjce nenáwiděli; wie ſehr du dich auch widerſetzeſt, gakkoli ſe zprotiwugeš; ſey noch ſo ſehr ein Held, buď ſebe wětſſj hrdina.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/338

Verbannen, v. a. zahágiti; eine Wieſe, lauku. 2) do klátby dáti, z cýrkwe wylaučiti, wyobcowati, excommunicare; 3) bohu poſwětiti; ein verbannter Acker, poſwěcené pole. b) zabiti; wer den Göttern opfert, der ſey verbannt, kdo bohům obětuge, zamordowán buď. 4) zapřiſáhnauti ſe, zařjcy ſe s klatbau. 5) prokljti, anathematizare; der ſey verbannt, proklet, proklat buď, anathema sit. 6) wypowjdati, wypowědjti; in exilium ejicere; ein Verbannter, wypowěděnec, wyhnanec. 7) fig. zapuditi, wypuditi, pellere; Jemanden von ſich, někoho od ſebe; die —ung, wyobcowánj, poſwěcenj, prokletj, wypowěděnj, zapuzenj.

Strany zdroje: II/409

Was, pron. co; sl. čo, quid; was gibt es? co ge? es ſey was es wolle, buď co buď; er läuft was er kann, běžj, co může. 2) was für, gaký; was für Geld iſt das? gaké gſau to penjze? was für ein Menſch! gaký člowěk! was für eine Thorheit! gaká poſſetiloſt! 3) oč; was biſt du nun glücklicher geworden? oč gſy nynj ſſťaſtněgſſj včiněn? 4) něco; wollt ihr was (etwas)? chceteli něco? 5) So was, coſy; ich merke ſo was, znamenám coſy.

Strany zdroje: II/426

Wenn, adv. kdy; quando; komm wenn du willſt, přiď kdy chceš; es ſey, wenn es wolle, buď kdy buď; wenn wirſt du kommen? kdy přigdeš? wenn ſoll ich das Geld bekommen? kdy doſtanu penjze? II. conj. když, cum; wenn ich daran denke, ſo grauet mir davor, hrozým ſe, když na to pomyſljm. b) by, kdyby; wenn du da geweſen wäreſt, ſo hätteſt du auch etwas bekommen, kdybys tu byl byl, takébys byl něčeho doſtal; wenn ich nun thäte, was würdeſt du ſagen? co bys řekl, kdybych to včinil? wenn ich an deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau. c) li, geſtli, geſtliže, pakli, pakliže; wenn es ſeyn kann, ſo thue es, můželi to býti, včiň to. Wenn man dich fragt, ſo antworte, geſtli ſe tě optagj, odpowěz. d) ačkoli; wenn du gleich reich biſt, ſo biſt du doch nicht weiſe, ačkolis bohatý, negſy předce maudrý, gſy bohatý, negſy wſſak maudrý. e) gakoby; er ſchmeichelt mir, als wenn ich ein Fürſt wäre, pochlebuge mi, gakobych knjžetem byl. f) wenn auch, třebas, byťby; wenn nur, kyž, kýž; wenn er doch ſchon wegginge, kyž gde giž pryč.

Strany zdroje: II/426

Wer, gen. weſſen, contr. weß, dat. wem, an wen, pron. kdo, kdož, quis; wer iſt das? kdo ge to? weſſen Frau? čj panj? wem gehört das? komu náležj to? Wen ſehen ſie? koho widj? weſſen Kinde haſt du es gegeben? čjmu djtětis to dal? man ſieht es ihm an, weß Geiſtes Kind er iſt, widj ſe na něm, čjho ducha djtě geſt; wer denn? kdopak? wer es auch ſey, buď kdo buď; wer immer, kdokoli, kdokoliwěk; wer da? kdo ge, kdo to?

Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.

Strany zdroje: II/440

Wiſſen, v. irr. ich weiß, ich wußte, wüßte, gewußt, v. a. et n. wěděti, scire; ich weiß er kommt, wjm že přigde; ich weiß von nichts, newjm o ničem; wir wiſſen darum, wjme o tom; ſich ſicher wiſſen, bezpečna ſe wěděti; ſich viel mit etwas wiſſen, tuze ſe s něčjm wypjnati; einem etwas wiſſen laſſen, někomu něco zkázati, dáti wěděti; zu wiſſen bekommen, doſtati wědomoſt; einen Dank wiſſen, děkowati, djky wzdáwati; wiſſe, wěz; ſo viel ich weiß, gelikož, pokud wjm; er iſt meines Wiſſens noch nicht geſtorben, co gá, pokud wjm doſawád nevmřel; weißt du was? wjſſli co? zu wiſſen sey Jedermann, wſſem wůbec buď wědomo; weder aus noch ein wiſſen, newěděti kudy kam; der Allwiſſer, wſſewěda.

Strany zdroje: II/441

Wo, adv. kdeſy, někde, es muß doch wo ſeyn, předceť to někde muſý býti. 2) kde, ubi; wo iſt er? kde geſt? es ſey wo es wolle, buď to kde buď; leckdes, wo immer, kde koli; wo iſt er hingegangen? kam ſſel? 3) conj. li; wo mir recht iſt, geſtli mi dobře; thue es, wo nicht —, včiň to, pakli ne —.

Strany zdroje: II/444

Wollen, v. irr. n. ich will, daß ich wolle, conj. daß ich wollte, ihr wollt, chtjti, velle; ich will es, chcy tomu; die Geſetze wollen es ſo, práwa chtěj tomu tak; ein jeder will das ſeinige, každý chce k ſwému; er will nicht daran, nechce ſe mu do toho; er mag wohl oder übel wollen, wol nebo newol, chtěg neb nechtěg; einem wohl wollen, někomu přáti; wills Gott! ſo Gott will! dáli Bůh! Wollte Gott! deyž Bůh, Bože! Gott wolle nicht! vchoweyž, chraň Bože, Bůh! ich wollts wollte wünſchen, přálbych; ſo viel er will, gak mnoho chce koli; dem ſey wie ihm wolle, gakkoli, buď tomu gak buď; das will nichts ſagen, to nenj nic; ich will nicht hoffen daß, nedaufám, nemyſljm že; wir wollen ſehen, gehen, warten, vwidjme, půgdeme, počkáme; was will man damit? co ſe tjm mjnj, chce?

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: I/93

Befehlen, v. a. irr. du befiehlſt, ich befahl, befohlen, kázati, rozkazowati, poraučeti, přikazowati, nařjditi. 2) ſwěřiti, odewzdati ſe, poručiti ſe; Gott befohlen, buď bohu poručeno.

Strany zdroje: I/137

Dank, m. djky, pl. m. & f. Gott ſey Dank, buď bohu djka, chwála. 2) wděčnoſt. Zu Dank thun, wděk vdělati. Mit Dank annehmen, s wděčnoſtj přigjti. 3) odplata. 4) chwála. Dank-, na poděkowánj: Danklied, pjſeň na poděkowánj.

Strany zdroje: I/177

Entweder, conj. buď, buďto, anebo, ſiue.

Strany zdroje: I/191

Es, prom. dem. pron. dem. für das, to. Er iſt es, on ge to; das iſt es, to ge to. 2) pron. relat. im Accuſativ ungewiſſen Geſchlechtes, ge. Nimm hin das Kleid, ich ſchenke es dir, wezmi ſy ten oděw, gá ti ho (geg) darugi. Haſt du das Geld? ich habe es, máſſli ty penjze? mám ge. 3) vor der dritten Perſon der Zeitwörter: Es regnet, prſſj. Es frieret, mrzne. Es iſt kein Wunder, nenj diwu. Es lebe der Kaiſer, žiw buď cýſař. Es klopft jemand, klepá někdo. In dieſen Fällen darf dieſes Fürwort nicht überſetzt werden. Es für ihr, wy, iſt pöbelhaft.

Strany zdroje: I/227

Gefallen, m. ljboſt, obljbenj, zaljbenj, libitus; thue mir das zu Gefallen, včiň mi to k wůli, k ljboſti; mir zu Gefallen, mag er noch lange leben, pro mne ſy buď žiw geſſtě dlauho; ich habe keinen Gefallen daran, nemám w tom žádného zaljbenj; einem einen Gefallen erweiſen, někomu (něco) wděk včiniti.

Strany zdroje: I/249

Gnädig, adj. miloſtiwý, miloſtný, gratioſus; Gott ſey mir gnädig, Bůh mně buď miloſtiw; gnädiger Herr, miloſt pane, gemnoſt pane. adv. —wě, —ně.

Strany zdroje: I/250

Gott, m. pl. Götter, Bůh, ol. Boh, Pánbůh, hoſpodin, Deus; Gottlob! buď Bohu chwála! chwala Bohu! Gotteslohn, Gott vergelte es! zaplať Pánbůh! wills Gott! dáli Pánbůh! bohdá; bewahre Gott, vchoweyž Bůh; Gott behüte, chraniž Pánbůh; helf Gott, (beym Nieſen) pozdraw Pánbůh; Gott helfe, pomaheyž Pánbůh; um Gotteswillen, pro Pána Boha! gehet in Gottes Namen, gděte s Bohem, s Pánembohem; wollte Gott! kyž, deyž Bůh.