Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/33

Anders, anderſt, 1. adv. gináč, gináče, ginák, aliter, ſecus. Anders, als, gináč, nežli, ſecus, ac; aliter, atque. 2. conj. ſyc, ſyce, quidem; wenn anders, geſtliže, pokudž, ſiquidem. 3. adj. giný, á, é, ginačegſſj, alius, diuerſus. Er wird mit den Jahren ſchon anders werden, wſſak on bude ginačegſſj, až bude ſtarſſj. Das iſt etwas anders, to geſt něco giného, to geſt giná wěc, hoc eſt aliud. Anders machen, ſ. ändern. Anders werden, proměniti ſe.

Strany zdroje: I/36

Angeben, v. a. začjti dáwati, neyprwé dáwati, zwláſſtě při hře w karty, incipere. Wer giebt an? kdo bude neyprw dáwati? kdo začne? 2) ohláſyti, oznámiti, powědjti, vdati, ſignificare, indicare. 3) obžalowati, proneſti, vdati, deferre; einen Dieb angeben, zloděge vdati. 4) nawrcy, předložiti, předſtawiti, vkázati, deſignare. 5) zawdati.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/5

Abgeben, v. a. dodati, oddati, odewzdati, odwéſti. 2) es wird Schlägerey abgeben, z toho pogde pranice. 3) ſich mit jemanden, s někým zacházeti, obcowati. 4) mit etwas, něcjm něčjm ſe objrati, zanáſſeti. 5) wer wird ſich damit abgeben? kdož ſe bude s tjm párati, pitwati, zanepráždňowati? 6) er gibt ei en Soldaten ab, geſt wogákem, za wogáka.

Strany zdroje: II/67

Nennen, v. irr. a. ich nannte, genannt, gmenowati, nazýwati, nazwati, nominare; er wird ein Sohn des Höchſten genannt werden, ſyn neywyšſſjho ſlauti bude; ſie nannten ſich Vetter, ſtreyčkugj ſobě; wie nennt er ſich? R. Peter. Gak mu řjkagj? R. Petr. Dionysius genannt der Tyrann, Diwiš nazwaný Tyran; obgenannt, ſwrchu gmenowaný; nenne mir einen, gmenug mi gednoho; Gott nannte das Licht Tag, Bůh nazwal ſwětlo dnem.

Strany zdroje: II/116

Regen, m. déſſť, prſſka, pluvia; dim. deſſtjk, deſſtjček; ein ſchwacher Regen, wrhulka mrhulka ; wir werden Regen bekommen, bude prſſeti; es regnet, prſſj; es kommt ein Regen, mračj ſe, bude prſſeti; es läßt sich zum Regen an, má ſe k deſſti; ein ſtarker Regen, prſſenice, pljſkanice; aus dem Regen in die Traufe kommen, z bláta přigjti do lauže.

Strany zdroje: I/69, I/70

Auge, n. oko, oculus, dim. das Aeugelchen, Aeuglein, očko; die Augen auf etwas werfen, pohljdnauti nač; die Augen gingen ihm über, ſlzy ho polily; komme mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; unter die Augen ſagen, do oči, wůči řjcy; ein ſcharfes Auge, byſtrý zrak; ein wachſames Auge auf jemanden haben, dobrý pozor na někoho mjti; große Augen machen, něčemu ſe welmi diwiti; es wird naſſe Augen ſetzen, bude pláč, budau plakati; ſeine 70 Pflicht aus den Augen ſetzen, na ſwau powinnoſt zapomenauti; man ſiehts mit Augen, toť geſt patrné; ich bin ihm ein Dorn im Auge, newře na mne. 2) fig. Augen auf den Würfeln, oka; im Käſe, oka, djrky; das Auge an Bäumen, pupenec; einer Nähnadel, auſſko, ſ. Oehr.

Strany zdroje: I/70

Aus, adv. wenn es das Ende eines Dinges anzeiget, po, z. B. die Zeit iſt aus, geſt po čaſu; die Predigt iſt aus, geſt po kázanj; es wird mit ihm bald aus ſeyn, bude brzy po něm.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/217, II/218

Sollen, v. n. irr. mjti, debere, oportere; ich ſoll gehen, mám gjti; was ſoll ich? co 218 mám činiti? er ſoll hinaus, fort, má gjti wen, pryč. 2) Wie ſoll man ihm helfen? gak geſt mu k pomoženj? ſie ſollen es ſchon bekommen, wſſak to doſtanete. 3) was ſoll mir die Erſtgeburt? k čemuž mi bude to prworozenſtwj? wem ſoll denn dieſer Strauß? čj má býti tato kytka? er ſoll warten, nechť čeká. 4) fig. Sie ſollen wiſſen, wězte; ſie ſollen Recht haben, laſſen ſie mich nur in Ruhe, měgte prawdu, dobře, gen mne nechte na pokogi. 5) Wie, wenn er morgen ſterben ſollte? co, kdyby zegtra vmřel? ſollte er ihnen begegnen, potkáli wás; ſollte es möglich ſeyn? byloliby možná? 6) Was ſoll aber dieſer? což pak tento? bald ſollte ich glauben, málem bych wěřil; man ſoll darauf ſchwören, člowěkby na to přiſahal. 7) ich hoffe, er ſoll mir nicht wieder kommen, mám za to, že mi nepřigde wjce. 8) Es ſoll ſtark regnen, tuze prey prſſj; es ſollen die Türken geſchlagen ſeyn, Turcy prý (prey) byli biti. 9) dlužen, debere; er ſoll hundert Thaler, ſto tolaru tolarů geſt dlužen.

Strany zdroje: II/224

Speiſen, v. n. gjſti, commedere; zu Mittage ſpeiſen, obědwati, prandere; zu Nachte, wečeřeti, coenare; zu Tiſche, ſtoliti, ſtolowati. 2) v. act. a) gjſti; Fiſche, ryby. b) ſtrawowati, dáwati gjſti, cibare; ich habe heute ſechs Perſonen zu Speiſen, dnes bude v mne ſſeſt oſob gjſti. 3) fig. a) mit leeren Hoffnungen, marnau kogiti naděgj. b) ſſpižowati, zaſſpižiti, záſobiti potrawau; die Feſtung, pewnoſt. c) wydáwati; das Fleiſch, maſo. d) Kommunikanten, podáwati; einem Kranken, nemocnému podati.

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: II/289

Tröpfeln, v. n. krapěti; stillare; das Blut tröpfelt aus der Wunde, krew krapj z rány; es wird regnen, denn es tröpfelt ſchon, bude prſſeti, nebo giž poprcháwá, pokrápá. 2) v. a. nakapati.

Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.

Strany zdroje: I/92

Bedauern, v. a. želeti, litowati, politowati někoho; ich bedauere ihn von Herzen, od ſrdce ge mi ho ljto; er wird es bedauern, bude pykati, litowati toho; das Bedauern, litowánj, politowánj; Bedauernswerth, politowánj hoden.

Strany zdroje: I/103

Beſchaffenheit, f. powaha, gakoſt, způſoba; nach Beſchaffenheit der Zeit, podlé čaſu, gak čas bude.

Strany zdroje: I/181

Erfordern, v. a. požádati. 2) fig. žádati, tomu chtjti. Wie es die Noth erfordert, gak potřeba káže. Dazu wird erfordert, k tomu potřebj geſt. Die Erforderung, Erforderniß, potřebnoſt; nach Erfordeniß Erforderniß der Umſtände, gak tomu přjpadnoſti chtěgj, gak bude potřebj.

Strany zdroje: I/184

Erklären, v. a. wyložiti, wykládati, interpretari; wyſwětliti, declarare, wygádřiti, enucleare. 2) wyhláſyti; jemanden für unſchuldig, někoho za newinného wyhláſyti; zu ſeinem Erben, dědičem vſtanowiti; in die Acht, do achtu dáti, wypowědjti; ſeine Liebe, láſku ſwau wygewiti, oznámiti; rec. ſich erklären, ſwětle řjcy, oznámiti, powědjti, wygewiti ſe; ſich für jemanden, k někomu přiſtaupiti, přidati ſe k něčj ſtraně; wider etwas, oznámiti, že proti tomu bude.

Strany zdroje: I/213

Frieren, v. n. ich fror, habe gefroren, mrznauti, zymu trpěti, mrazyti ſe; zábſti, mor. ozýbati, frigere. Es fror mich, záblo mne. Es friert mich an den Händen, zebe mne w ruce. 2) Imp. mrznauti, vmrznauti, omrznauti, zmrznauti, zamrznauti. Es wird frieren, bude mrznauti. Es hat gefroren, mrzlo. 3) congelari, die Erde iſt gefroren, země zmrzla, ſ. Gefrieren. Das Frieren, mrznutj, mrazenj.

Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.

Strany zdroje: I/245

Gießen, v. a. irr. ich goß, gegoſſen, ljti, naliti, fundere; aus einem in das andere gießen, přeljwati. 2) fig. die Blumen, kwětiny zaljwati. 3) es wird ſtark gießen, bude prſſeti gen ſe bude ljti. 4) Teller, Glocken gießen, taljře ljti, zwony ſljti, ſljwati; ein gegoſſenes Bild, litý obraz, litina, ſlitina. 5) wléwati, wyléwati, effundere, infundere; Gott gießt ſeine Liebe in unſere Herzen, Bůh wléwá láſku ſwau w ſrdce naſſe.