Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 10 skupin hesel.

Strany zdroje: I/286

Hinter, præp. za, poſt; hinter dem Ofen, za kamny; hinter mir, za mnau; hinter einander, po ſobě, za ſebau; er kann weder hinter ſich, noch vor ſich, nemůže ani před ſe ani za ſe, to geſt, nikam; hinter etwas kommen, něčeho ſe domakati, dowěděti, doſkaumati; einen hinter das Licht führen, omámiti, oſſiditi někoho; ich will es mir hinter das Ohr ſchreiben, budu ſy to pamatowati; hinter her, po, po někom, potom, du wirſt es hinter her bedauern, pak toho budeš pykati.



Strany zdroje: II/5

Lange, adj. dlauho, dáwno; nicht lange hernach, nedlauho potom; es iſt ſchon lange her, daß —, giž geſt tomu dáwno. 2) dokuď; ſo lange ich lebe, dokuď, co žiw budu; der Krug geht ſo lange zu Waſſer, bis —, dotuď až potuď; ſo lange und nicht länger, dotuď, a nic déle. 3) das weiß ich lange, to dáwno wjm; fig. lange nicht ſo gut, mnohem horſſj; das iſt lange gut, to doſti dobré; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj.



Strany zdroje: II/11

Leben, v. n. žiwu býti, mor. et sl. žjti, vivere; ſo lange ich leben werde, dokud budu žiw; ſo lange ich lebe —, gak žiw, co gſem žiw —; wie er leibt und lebt, gak ſtogj, co má na ſobě. 2) bydleti; in der Stadt, bey Hofe leben, w měſte měſtě , při dwoře přebýwati, bydleti. 3) Lebe wohl! měg ſe dobře! vale; sl. žj, vive! das letzte Lebe wohl, poſlednj wále, rozlaučenj; es lebe der König! žiw, zdráw buď král! 4) Ich lebe der Hofnung Hoffnung , gſem té naděge.



Strany zdroje: II/12

Lebtage, pl. čas žiwota; mein Lebtag, co gſem žiw, co budu žiw; gak žiw; gaktě žiw.



Strany zdroje: II/12

Lebzeiten, pl. bey meinen Lebzeiten, co, dokud budu, gſem žiw; za mého žiwota.



Strany zdroje: II/216, II/217

So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.



Strany zdroje: I/73

Ausfechten, v. a. potýkánjm, wedenjm důwodů, doſáhnauti; ich will es mit ihm ausfechten, budu ſe s njm o to potýkati.



Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .



Strany zdroje: II/347

Vergleichen, v. a. irr. narownati; die Eiſenſtangen, železné holi. b) fig. narownati; ich will es ſchon zu vergleichen ſuchen, gak gá budu hleděti to narownati. c) porownati, vrownati, ſrownati; ſie können ſich nicht vergleichen, nemohau ſe shodnauti, porownati; ſich mit dem Schuldner, ſe s dlužnjkem; Streitigkeiten, rozepři. d) přirownati; wem ſoll ich dich vergleichen? komu tě přirownám? mám přirownati? zwey Dinge mit einander, dwě wěcy k ſobě; Alexander mit Cäſar, Alexandra k Céſaru, Alexandra s Céſarem ſrownati.



Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.