Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 49 skupin hesel.

Strany zdroje: I/274

Heerſtraſſe, f. ſylnice, ceſta obecná.



Strany zdroje: I/276

Heimfarth, f. domu getj, ceſta domu. 2) Heimführung, Heimhohlung, přjnos newěſty.



Strany zdroje: I/287

Hinweg, m. ceſta tam.



Strany zdroje: I/289

Höckerig, adj. hrbatý, gibboſus; ein höckeriger Menſch, hrbáč, hrbek. 2) fig. ein höckeriger Weg, koſtrbatá ceſta.



Strany zdroje: I/291

Hohlweg, m. auwoz, hluboká ceſta.



Strany zdroje: I/292

Holz-, drewnj, drewný; Holzmarkt, drewnj trh. 2) dřewný; der Holzwurm, dřewný čerw, termes. 3) leſnj, do leſa, w leſe; der Holzweg, ceſta do leſa, w leſe. 4) planý, ſ. Holzapfel, Holzbirn. 5) na dřjwj, ſ. Holzboden.



Strany zdroje: I/301, I/302

Irre, f. blud, blauzenj, zmeylenj, omeylenj; in der Irre gehen, blauditi; er 302 ging in der Irre, pogal ho blud, doſtal wlčj mhu. 2) bludná ceſta.



Strany zdroje: I/302

Irrgang, m. bludná ceſta.



Strany zdroje: I/302

Irrweg, m. omylná, bludná ceſta; neſceſtj.



Strany zdroje: I/337

Kreuzweg, m. křižowá ceſta, křižatka, křižowina, křižowatka.



Strany zdroje: II/44

Milchſtraße, f. mljčná aneb bjlá ceſta (na nebi).



Strany zdroje: II/47

Mittel-, proſtřednj; das Mittelalter, proſtřednj wěk; der Mittelfinger, proſtřednj prſt; die Mittelſtraße, proſtřednj ceſta.



Strany zdroje: II/50

Mordweg, m. hrdelnj ceſta, pekelná, kamenitá, koſtrbatá.



Strany zdroje: II/112

Rauh, adj. Stimme, hlas; eine rauhe Stimme haben, chraptělý, chřaplawý, chraplawý, ochraptěti ochraptělý , raucus. 2) draſlawý; drſnatý, drſný, draplawý, asper; rauh machen, draſtiti, zdraſtiti, exasperare; ein rauher Weg, draplawá, koſtrbatá ceſta; rauhe Haut, drſnatá kůže. 3) přjſný, přjkrý; ein rauhes Land, přjkrá kragina; ein rauhes Leben, přjſné žiwobitj; rauhes Wetter, ſychrawé powětřj, rauher Winter, krutá zyma. 4) rauhes Futter, pjce. 5) fig. a) Ein rauher Wind, oſtrý drſnatý wjtr; ein Mann von rauhen Sitten, muž drſnatých mrawů; Jemanden rauhe Worte geben, na někoho ſe obořiti, oſopiti.



Strany zdroje: II/120

Reiſe, f. ceſta, iter. eine Reiſe thun, ceſtu konati; ſich auf die Reiſe begeben, na ceſtu ſe wydati, wyprawiti; wo gehet die Reiſe hin? kam ge ceſta? auf die Reiſe gehen, pracowati přes ſwět; er hat viele Reiſen gehabt, mnoho zemj progel, zgezdil, proſſel, ſeſſel.



Strany zdroje: II/120

Reiſebaum, m. ceſta, ſtezka.



Strany zdroje: II/133

Rückreiſe, f. ceſta nazpátek.



Strany zdroje: II/133

Rückweg, m. ceſta zpátky.



Strany zdroje: II/155

Scheiden, v. irr. ich ſchied, geſchieden, du ſcheide, I. v. n. odebrati ſe, odbjrati ſe, odegjti; aus dem Leben ſcheiden, ſe ſwěta ſe odebrati, rozlaučiti ſe; der Engel ſchied von ihr, anděl odeſſel od nj. II. v. a. a) laučiti, rozlaučiti, rozweſti, separare; wir müſſen uns ſcheiden, muſýme ſe rozlaučiti. b) odděliti; Schafe von den Böcken, odděliti owce od kozlů; Licht von der Finſterniß, odděliti ſwětlo od temnoſti. 2) rozwéſti, rozlaučiti, dirimere, separare; das Conſiſtorium hat ſie geſchieden, konſyſtoř ge rozwedla; wir ſind geſchiedene Leute, my gſme rozlaučeni. d) děliti ſe; die Alpen ſcheiden Deutſchland und Italien, Alpy dělj Němce od Wlach; hier ſcheidet ſich der Weg, zde ſe dělj ceſta. e) sſrázyti ſe; die Milch ſcheidet ſich, mljko ſe sſázý sſrázý , ſrážj, f) preytowati; Erz ſcheiden, rudu preytowati.



Strany zdroje: II/203

Seefahrt, f. plawba, ceſta po moři.



Strany zdroje: II/207

Seitenweg, m. augezd, pobočnj ceſta, mor. pobočnice, diverticulum.



Strany zdroje: II/s

Sicher, adj. bezpečný, giſtý, tutus, securus; er iſt ſeines Lebens nicht ſicher, nenj ſwým žiwotem giſt; fig. ein ſicherer Weg, bezpečná ceſta; eine ſichere Nachricht, giſtotná, giſtá ſpráwa; adv. bezpečně , giſtě; etwas ſicher ſtellen, něco vbezpečiti, vručiti; er wird ſicher kommen, přigde gak hodina.



Strany zdroje: II/219

Sonnenzirkel, m. ſlunečná ceſta, ceſta ſlunce.



Strany zdroje: II/223

Spatzierreiſe, f. ceſta pro wyraženau.



Strany zdroje: I/72

Ausfahren, v. a. wygeti, wygezditi; ein ausgefahrener Weg, ceſta wygezděná, wygetá. 2) ausführen, wywezti. 2. v. n. wygeti, wygjžděti. 2) fig. wygjti; die Seele iſt ihm ausgefahren, wypuſtil duſſi, zdechl, vmřel; die Blattern ſind ausgefahren, neſſtowice ſe wyrazyly; das Kind, fährt am ganzen Leibe aus, djte djtě ſe po celém těle wyrážj; die Hand, der Fuß iſt mir ausgefahren, noha, ruka ſe mi wyſmekla.



Strany zdroje: II/245

Steinweg, m. dlažená ceſta.



Strany zdroje: II/255

Straße, f. ceſta, via; geh deine Straße, gdi po ſwých; die Land- oder Heerſtraße, ſylnice, mor. hučnice, via publica. 2) vlice, ſtřjda, platea; pořadj, vicus. 3) aužina, fretum.



Strany zdroje: II/256

Strecken, v. a. wytáhnauti, wytahowati, tendere, extendere; das Leder, kůži; das Eiſen, železo; ſich ſtrecken, protahowati ſe; ſich in das Gras, do tráwy ſe položiti, rozhoſtiti ſe; ſich nach der Decke ſtrecken, oděw ſtrawu podlé ſtawu; er ſtreckte alle viere von ſich, meykl ſebau gak ſſiroký tak dlauhý; ſehr in die Länge, ceſta ſe protahuge do dýlky; geſtreckt, táhlý; ſeine Kräfte auf etwas ſtrecken, ſýlu ſwau wynaložiti na něco; das Gewehr ſtrecken, wzdáti ſe, ſložiti zbraň.



Strany zdroje: II/276

Thorweg, m. ceſta ſkrze wrata.



Strany zdroje: II/288, II/289

Trocken, adj. ſuchý, siccus; trockene Witterung, Hände, Weg, Sommer, Huſten, ſuché powětřj, ruce, ceſta, léto, kaſſel; ein trockener, dürrer Boden, ſuchopár. 2) wyprahlý; ein trockener Mund, Hals, wypráhlá huba, wypráhlý krk; trocken werden, oſchnauti, oſýchati, vſchnauti, wy 289 ſchnauti, ſáknauti; ein trockener nur vom Waſſer befreyter Ort, oſáklina. b) wyprahnauti. 3) fig. galowý; trockenes Vieh, galowý dobytek; Kuh, kráwa.



Strany zdroje: II/294

Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede ; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.



Strany zdroje: II/324

Unſicher, adj. negiſtý; Hand, Nachricht, Beweis, ruka, zpráwa, důkaz. 2) nebezpečný; dieſer Weg iſt unſicher, ceſta ta ge nebezpečná; die —heit, negiſtota, nebezpečnoſt.



Strany zdroje: II/376

Verwünſchen, v. a. prokljti, prokljnati; das Spiel, hru; der verwünſchte Weg! proklatá ceſta! d) durch Zauberworte, zažehnati. c) zakljti, zakljnati; eine verwünſchte Prinzeſſinn, zaklená pryncezka.



Strany zdroje: I/87

Bahn, f. pl. Bahnen, ceſta, draha, rowina; Bahn brechen, ceſtu prorazyti, prokleſtiti, vgeti; etwas auf die Bahn bringen, něco začjti, předložiti; Schlittenbahn, ſanice, draha; Rennbahn, okol.



Strany zdroje: I/87

Bahnen, v. a. ceſtu třjti, kláſti, dělati; gebahnter Weg, ražená ceſta.



Strany zdroje: II/405

Waldweg, m. ceſta do, z leſa, w leſe.



Strany zdroje: II/411

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.



Strany zdroje: II/422, II/423

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký ; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do 423 bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.



Strany zdroje: II/424

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, pan two, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.



Strany zdroje: II/437

Winden, v. a. irr. ich wand, wände, gewunden, točiti; ſich, ſe; der Weg, ceſta. b) ſich mühſam durch eine enge Oeffnung, s pracý ſe auzkau děrau proſaukati. c) ſich durch Hunger und Elend hindurch, hladem a nauzý ſe protřjti. d) die Hände, rukama lomiti. e) einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wydřjti, wytočiti, wykrautiti. f) ſich vor Schmerzen, ſwjgeti ſe boleſtj. 2) ždjmati; naſſe Wäſche, mokré prádlo. 3) wjti; Kränze, wěnce. 4) wjti, ſwjgeti; Faden auf einen Knäuel, niti na klubko wjti, nawjgeti; man könnte ihn um den Finger, mohlby ſe o prſt obtočiti, obinauti. 5) hewerowati, wytáčeti; einen Wagen, wůz wyhewerowati.



Strany zdroje: I/112

Beyweg, m. poſtrannj, pobočnj ceſta.



Strany zdroje: I/153

Ehrenbahn, f. ceſta ke cti, ceſta ſláwy.



Strany zdroje: I/193, I/194

Fahrt, f. gizda, eines Schiffes, wozba, plawenj, plawba. 2) über einen Acker, ceſta přes rolj. 3) eine Fahrt Heu, wůz, 194 aneb fůra ſena. 4) im Bergbaue, die Fahrten, řebřjky. 5) ſtopa, ſ. Fährte.



Strany zdroje: I/194

Fahrweg, m. Fuhrweg, wozowá ceſta, mor. woznice.



Strany zdroje: I/194, I/195

Falſch, adj. faleſſný, neprawý, křiwý, falſus. Ein falſcher Spieler, podwodný hráč; ein falſcher Weg, neprawá, bludná 195 ceſta. Falſcher Eid, křiwá přjſaha, falſches Zeugniß, křiwé ſwědectwj; falſche Götter, lžiwj, neprawdiwj, ſmyſſlenj bohowé. Es iſt falſch, geſt lež, nenj prawda. Adv. faleſſně, nepráwě, lžiwě; falſch ſchwören, křiwě přiſahati. Das Falſch, faleš; in welchem kein Falſch iſt, w němžto lſti nenj, Joh. 1, 47.



Strany zdroje: I/216

Führen, v. a. wezti, wozyti, vehere; über einen Fluß, přewážeti. 2) weſti, woditi, ducere. Einen bey der Hand, za ruku weſti, woditi; auf den rechten Weg, na prawau ceſtu přiweſti. 3) fig. den Degen geſchickt führen, s kordem dobře zacházeti; Geld bey ſich, penjze noſyti; der Weg führt nach der Stadt, ceſta gde do měſta; der Fluß führt Eis, řekau gde led; der Teich führt Karpfen, rybnjk má kapry, w rybnice gſau kapři; Reden führen, mluwiti, řečj mjti; ein Amt führen, auřad zaſtáwati; im Sinne führen, něco mjniti, myſliti; zu Gemüthe, na myſl přiwáděti, připomjnati; hinter das Licht, někomu poſwjtiti, oſſiditi; der Wind führt den Staub in die Luft, wjtr bére bere prach ſebau do powětřj, žene prach —; die Bienen führen Honig, wčely med ſnáſſegj, zbjragj; einen Namen, gméno mjti, gmenowánu býti, nazýwati ſe, ſlauti; einen Adler im Wappen führen, orla w ſſtjtu (erbu) mjti; im Schilde, aumyſl mjti, obmeyſſleti; im Munde, w vſtech mjti; ein elendes Leben führen, bjdně žiwu býti; ein heiliges Leben, ſwatý žiwot weſti.



Strany zdroje: I/216

Fuhrweg, m. Fahrweg, wozowá ceſta, mor. wozná ceſta, woznice.



Strany zdroje: I/220

Fußweg, m. pěſſj ceſta, ſ. Fußſteig.



Strany zdroje: I/222

Gangbar, adj. berný, běžný; gangbare Münze, berná mince. 2) ſchodný, ſchůzný, vtřelý; gangbarer Weg, ſchodná ceſta. 3) gangbare Waare, odbytné zbožj. 4) gangbare Straße, hlučná vlice, hlučnice.