Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/266

Handeln, v. n. kupčiti, handlowati, mercari; mit Holz, prodáwati dřjwj, handlowati w dřjwj. 2) um etwas, gednati o cenu. 3) von etwas, gednati o něčem, tractare. 4) mit Jemanden, nakládati s někým, mor. naráběti s někým. 5) gednati, činiti, agere.

Strany zdroje: I/313

Kauf-, kupecký; der Kaufladen, kupecký krám; das Kaufhaus, kupecký dům. 2) trhowý; das Kaufbrod, trhowý chléb; der Kaufpreis, trhowá cena.

Strany zdroje: I/313

Kaufſchilling, m. trhowá cena. 2) Das Angeld, záwdawek, arrha.

Strany zdroje: II/2

Laden-, m. krámſký; der Ladendiener, krámſký, kupecký mládenec; Ladenmagd, krámſká; der Ladenhüter, hljdač krámu, zbožj kteréž dlauho w krámě ležj, negde na odbyt; der Ladenpreis, krámſká cena.

Strany zdroje: II/33

Markt-, trhowý, trhownj; das Marktrecht, trhowé práwo; der Marktpreis, trhowá cena. 2) tržnj; der Marktherr, tržnj pán, tržnj.

Strany zdroje: II/63

Nahe, adj. bljzký, propinquus; comp. näher, bližſſj, superl. nächſte, neybližſſj; adv. nahe, bljzko; ſehr nahe, blizaučký; nahe ſeyn, bljzko, na bljzku býti; von nahen, z bljzka; nächſter Tage, co neydřjwe; nächſtkünftigen Sontag Sonntag , přjſſtj neděli, nächſt künftige Woche, ſneděle; nächſt vergangener Nacht, wčeregſſj, minulau noc; dem Tode nahe ſeyn, bljzek ſmrti býti; nahe an vierzig Jahren, bljzko k čtyřičeti čtyřiceti letům; das geht mir nahe, to mne rmautj, hněte; nahe legen, na ſrdce kláſti. 2) der nächſte Preis, poſlednj cena; näher geben, ſlewiti, ſlewowati. 3) Eines Ehre zu nahe treten, něčj čeſt lehčiti. 4) Beynahe, málem, ſkoro.

Strany zdroje: II/101

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.

Strany zdroje: II/101

Preiswürdig, adj. ceny hodný. 2) ſláwy hodný, weleſlawný.

Strany zdroje: II/153

Schätzen, v. a. wážiti. 2) hoch ſchätzen, kláſti, pokládati; ſich für eine Ehre ſchätzen, za čeſt ſobě kláſti. 3) hádati; ich ſchätze ihn fünfzig Jahre alt, gá mu hádám padeſáte let. 4) páčiti; wie hoch ſchätzen ſie ihr Pferd? gak wyſoko páčjte ſwého koně? 5) vrčiti, wyſaditi, vložiti cenu, taxare; abſchätzen, odhádati.

Strany zdroje: II/153

Schätzungspreis, m. cena odhadná.

Strany zdroje: II/175

Schmälich, adj. ſkrowný; —che Mahlzeit, ſkrowný oběd. 2) potupný, ohawný; ſchmälicher Tod, potupná, ohawná ſmrt; ein ſchmäliches Geboth auf etwas thun, mrchu cenu na něco podati. 3) hrozný; ſchmäliche Hitze, hrozné horko; adv. ſkrowně, ohawně; ſchmälich groß, až hrůza weliký, welikanſký.

Strany zdroje: II/229

Spott, m. poſměch, auſměſſek, auſſtěpek, auſſklebek, irrisio, ludibrium; ſeinen Spott mit Jemanden treiben, poſměch, auſměſſky ſobě z někoho ſtrogiti, mjti; wer den Schaden hat, darf für den Spott nicht ſorgen, kdo má ſſkodu, o poſměch ſe neſtarey. 2) hanba; in Spott und Schande gerathen, do hanby a potupy přigjti. 3) mrcha penjz, cena; etwas um einen Spott kaufen, za homolku, za facku kaupiti.

Strany zdroje: I/7

Ablaſſen, v. a. odpuſtiti, puſtiti, ſpuſtiti, vpuſtiti; a) ein Schloß, einen Teich, zámek, rybnjk ſpuſtiti; b) jemanden eine Sache, někomu některau wěc odpuſtiti, popuſtiti, vpuſtiti; c) einen Brief, liſt odeſlati; d) etwas am Preiſe, něco z ceny ſpuſtiti, ſlewiti. 2) v. n. opuſtiti, von ſeinem Vorſatze, od předſewzetj ſwého vpuſtiti, přeſtati.

Strany zdroje: II/272

Taxe, f. taxa, weyſada, cena, plat.

Strany zdroje: II/316

Unbillig, adj. neſluſſný. 2) neſprawedliwý; ein Mann, muž; ein Preis, cena, adv. —ně, wě; die —keit, noſt, woſt.

Strany zdroje: II/348

Vergnügen, v. a. wynahraditi, resurcire resarcire ; den Werth, cenu. b) vpokogiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele. c) ſpokogiti; ich bin mit wenigem vergnügt, s málem gſem ſpokogen; mit ſeinem Stande vergnügt ſeyn, s ſtawem ſwým ſpokogen býti. d) těſſiti, potěſſiti; das vergnügt mich, to mne těſſj. e) obweſelowati, obweſeliti, wyrážeti, wyrazyti; ſich an der Muſik, an der Jagd, hudbau, honbau; ſich an etwas heftig, kochati ſe.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/404

Währung, f. trwánj. 2) cena, čjſlo, weruňk; zehn Gulden Wiener Währung, deſet zlatých wideňſkého čjſla, weruňku.

Strany zdroje: II/429

Werth, m. cena, pretium; vom geringen Werthe, malé ceny, lehkowážný; von großem, weliké ceny; der Werth der Güter, cena ſtatků. 2) wážnoſt, wzácnoſt, mnohowážnoſt, dignitas.

Strany zdroje: II/469

Zuerkennen, v. a. přiznati, přiſauditi; den Preis, cenu. 2) přiſauditi, vložiti, přiřknauti; 50 Thaler Strafe, 50 tolarů pokuty.

Strany zdroje: I/12

Abſchlag, m. wſſeliké odřezky, odſtřižky, třjſky. 2) porážka, ſrážka z dluhu, z peněz. 3) ſpuſſtěnj, vmenſſenj ceny, in Abſchlag kommen, w ceně ſpadnauti, sl. zlacyněti.

Strany zdroje: I/12

Abſchlagen, v. a. odbiti, odrazyti, odtlaucy, otlaucy; porazyti, ſrazyti, vbiti, vrazyti; a) den Kopf, hlawu ſtjti; b) den Miſt, hnůg s wozu shazowati; c) den Feind, od iti odbiti , odeprati nepřjtele; d) eine Bühne, leſſenj porozrážeti, roztřjſkati; e) tüchtig abprügeln, hodně zbjti, ztepati, ztlaucy, ztřjſkati; f) einen Teich, rybnjk ſpuſtiti; g) ſein Waſſer, močiti, wodu pauſſtěti; h) einem etwas, někomu něco odepřjti, někoho w něčem odſtrčiti, oſlyſſeti. 2) v. n. vbýwati, vmenſſowati ſe; a) das Getreide iſt abgeſchlagen, obilj s ceny ſpadlo, sl. zlacynělo; b) die Kälte ſchlägt ab, zyma oblewuge, powoluge; c) das Gewehr, ručnice chybuge, nepřjmo neſe.

Strany zdroje: I/122

Both, n. das Feilbiethen, proceněnj; das Anbiethen, podánj ceny.

Strany zdroje: I/183

Erhöhen, v. a. zweyſſiti, wywýſſiti. 2) fig. powýſſiti, powyſſowati, wynáſſeti. Den Preis erhöhen, cenu zweyſſiti. Hoffnung erhöhet den Muth, naděge ſrdce přidáwá. Die Erhöhung, zweyſſenj, powýſſenj, powyſſowánj. 2) podkladek.

Strany zdroje: I/199

Feilſchen, v. a. tržiti, na cenu prodáwati, kupčiti, liceri.

Strany zdroje: I/226

Geboth, n. přikázanj, přjkaz, rozkaz, præceptum; die zehn Gebothe Gottes, deſatero přikázanj božj. 2) podáwánj, podánj ceny.

Strany zdroje: I/229

Gehalt, m. obſaženj. 2) plat, ſalare, ſtipendium. 3) der Münzen, cena, zrno.

Strany zdroje: I/233

Gelten, v. n. irr. du gilſt, iſt galt, gegolten, platiti, ſtáti, cenu mjti, valere; was gilt das Getreide, zač platj obilj; die Waare gilt ihr Geld, zbožj mnoho platj. 2) Was gilts er wird nicht kommen? oč, že nepřigde? was gilt die Wette? oč ſe wſadjme? gelt! wiď! wiďte! 3) fig. das gilt mir gleich, to ge mně wſſe gedno, wſſe ſtegné; das laſſe ich gelten, to platj, to připauſſtjm; er gilt viel am Hofe, mnoho platj v dwora; es gilt deinen Kopf, o twau hlawu běžj; es gilt dir dein Leben, to tě žiwot ſtane. Wem gilt das? koho ſe to týká?

Strany zdroje: I/234

Genau, adj. těſný; genaue (enge) Schuhe, těſné, auzké ſtřewjce. 2) fig. auzký; genaue Freunde, auzcý, dobřj přátelé. 3) zauplný, dokonalý; genaue Nachricht, zauplná, dokonalá zpráwa; genaue Unterſuchung, bedliwé, pilné wyhledáwánj; genaue Rechenſchaft geben; přjſný počet wydati; genaues Gewiſſen, au lé ſwědomj; der genaueſte Preis, poſlednj cena; mit genauer Noth, ſtěžkem, ſotwa, s welikau tjžj. 4) ſkrowný; ein genaues Maß, ſkrowná mjra; er iſt ſehr genau, geſt přjliš ſkrowný, ſkrbný. adv. těſně, tuze, auplně, na wlas; ſkrowně, ſkaupě; das Kleid liegt genau an, oděw dobře přilehá; er weiß alles genau, wſſecko wj na wlas, důkladně.