Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 7 skupin hesel.

Strany zdroje: I/333

Kraftlos, adj. bez ſýly, mor. bez wlády, ochablý, zemdlený; ich bin vom Gehen ganz kraftlos, od chůze gſem celý ochablý, mdlý; kraftloſe Rede, mdlá, ſlabá řeč; kraftlos werden, ochabnauti. 2) unkräftig, neplatný.



Strany zdroje: II/170

Schlendergang, m. drndánj, drndawá chůze.



Strany zdroje: II/282

Trab, m. der Schafe, chůze, běženj. 2) der Pferde, klus, gradus tolutilis; den Trab reiten, kluſem geti, tolutim vehi.



Strany zdroje: II/408

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.



Strany zdroje: I/183, I/184

Erkennen, v. a. znáti, poznati, poznáwati, ſeznati, rozeznati, cognoſcere. Einem etwas zu erkennen geben, někomu něco nawrcy. Die erkannte Wahrheit, poznalá prawda. Jemanden an ſeiner Stimme, an ſeinem Gange erkennen, někoho po hlaſu, po chůzy poznati. 2) vznati, vznáwati, agnoſcere, perſpicere. Mit Danke erkennen, wděčně vznati, jemanden für ſeinen Freund, někoho za 184 ſwého přjtele vznáwati; etwas für billig, něco za ſluſſné. 3) gerichtlich erkennen, práwně rozeznati, za práwo nalezti, rozſauditi. 4) daraus kann man erkennen, z toho ſe může poznati, wyrozuměti.



Strany zdroje: I/222

Gang, m. pl. Gänge, chod, chůze, inceſſus; vergebliche Gänge thun, nadarmo choditi. 2) běh; der Gang der Natur, běh přirozenj. 3) beym Weber, chod. 4) der Speiſen, ſtawenj, dánj gjdel. 5) in der Mühle, ſloženj; drey Gänge, troge ſloženj. 6) zum Spazieren, procházka. 7) im Hauſe, podſynj, porticus. 8) ein unterirdiſcher, průchod podzemnj. 9) im Bergbaue, ſloženj, wěc, cauk; ein ſchwebender Gang, cauk do pole; ein ſchneller Gang in die Tiefe, tenká wěc pod ſe; ein breiter Gang in die Tiefe, mocná wěc pod ſe; ein krummer Gang, ſſarowá wěc; ein gerader, prawá; Gänge ausrichten, hažowati.



Strany zdroje: I/229, I/230

Gehen, v. n. irr. ich ging, bin gegangen, gjti, choditi, ire; an einer Krücke gehen, o berli choditi; ſich müde gehen, vgjti ſe; durch vieles Gehen erlangen, wychoditi; — verlieren, prochoditi; nach Hauſe gehen, domů gjti; ſchlafen gehen, gjti ſpat; den Trab gehen, kluſem gjti; geh’ deinen Weg! gdi po ſwých! zu Fuße gehen, pěſſky gjti; vor die Obrigkeit gehen, v wrchnoſti ſe vcházeti; davon gehen, vgjti, prchnauti; auf Reiſen gehen, na ceſtu ſe wydati; irre gehen, blauditi, zablauditi. 2) fig. zu Grunde gehen, na myzynu přigjti; an die Hand gehen, pomáhati, na ruku gjti; in ſich gehen, do ſebe wſtaupiti, gjti; mit Stillſchweigen vorbeygehen, mlčenjm pominauti; in einer Sache vorſichtig gehen, opatrně ſobě w něčem počjnati; laß mich gehen! nech mne; laß ihn gehen, puſť ho; müßig gehen, zaháleti; ſchwanger gehen, s autěžkem býti; verlohren gehen, ztratiti ſe; zahynauti; zu Trümmern gehen, ztroſkotati ſe, rozbiti ſe; der Teig geht zu viel, těſto tuze kyne; es gehen zwey Maaß hinein, dwa máſy tam wegdau; viel darauf gehen laſſen, mnoho propleytwati, proheyřiti; es geht auf mich, mne ſe to týká; der ganze Tag gehet darauf, celý den ſe tjm ztráwj; vor ſich gehen, 230 začjti ſe, průchod mjti. 3) djti ſe; ſo geht es, tak ſe děge, ſtáwá; es geht ihm ſchlecht, zle ſe mu wede; wie geht es ihnen, gak ſe magj, gak ſe gim wede; es geht auf Leben und Tod, o hrdlo, o žiwot běžj. Das Gehen, chůze, chozenj, gitj; im Gehen, chodě, chodjc.