Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 79 skupin hesel.

Strany zdroje: I/32

Anbrechen, 1. v. a. nalomiti; načjti, načnauti; ein Brod, chléb načjti, nakrogiti; ein angebrochener Käſe, načatý seyr; ein Faß, eine Flaſche anbrechen, ſud, lahwicy načjti. 2. v. n. a) začjti ſe kazyti; vom Obſte, nahniti, hniličeti; vom Holze, práchniti, prachniwěti; vom Biere, zkyſeliti ſe, zoctowatěti. b) začjti powſtáwati; der Tag bricht an, dnj ſe, rozednjwá ſe, ſwitá, zaſwitáwá; mit anbrechendem Tage, na vſwitě, na ſwitánj, při ſwitánj, ſednem. Die Nach bricht an, připozdjwá ſe, noc připadá, tmj ſe, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, sl. zmrkáwá ſe, zwečeřjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, s nocý, w ſmrknutj, w ſaumrak. Der Abend will anbrechen, k wečeru, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe.



Strany zdroje: I/268

Harſch, adj. zatwrdlý; harſches Brod, okoralý chléb; harſche Haut, drſnatá kůže; fig. harſche Luft, nepřjwětiwé powětřj.



Strany zdroje: I/272

Haus-, domownj, od domu, domeſticus; der Hausſchlüſſel, kljč od domu; die Hausſchlange, domownj had; die Hausthüre, domownj dwéře; die Hausmaus, domownj, domácý myš. 2) domácý; der Hausdieb, domácý zloděg; das Hausbrod, domácý chléb; die Hausleinwand, domácý plátno; die Hausandacht, pobožnoſt domácý. 3) heimlich zahm, pitomý; die Hausänte, domácý, pitomá kachna.



Strany zdroje: I/272

Hausgebacken, Hausbacken, adj. doma pečený; Hausgebackenes Brod, Hausbrod, domácý chléb.



Strany zdroje: I/290

Hohl, adj. dutý, cavus; ein hohler Baum, daupný, daupnatý ſtrom; ein hohler Zahn, ſſtěrbiwý ( mor. ſſtěrbatý, kotlawý), wyžraný zub; hohl machen, ſ. Höhlen. 2) poddutý, concavus; hohle Augen, wpadlé oči; hohler Weg, ſ. Hohlweg; hohles Brod, odulý, odpadlý chléb; hohle Hand, dlaň, vola. 3) fig. Eine hohle Stimme, temný hlas.



Strany zdroje: I/291

Hohlen, v. a. v plawců, přitáhnauti. 2) fig. Athem hohlen, dýchati, oddychati, ſpiritum ducere; einen tiefen Seufzer, hluboce wzdechnauti; Brod, Briefe, pro chléb, pro pſanj gjti, dogjti; přineſti chléb; einen hohlen laſſen, dáti někoho zawolati, pro někoho poſlati; der Henker hat ihn gehohlt, čert ho wzal; Rath hohlen, radu bráti, wzýti; der Tod hohlt uns alle, ſmrt nás wſſecky pobere; ſich Schläge hohlen, weypraſk ſobě vhoniti.



Strany zdroje: I/305

Johannes, Johann, m. Jan, dim. Janek. Johannis-, ſwatojanſký: der Johannisapfel, ſwatojanſké gablko; die Johannisblume, ſwatojanſké kwjtj, chryſanthemum leucanthemum, L. ; Johannisbrod, ſwatojanſký chléb, ceratonia, Lin. ; der Johannistag, den ſw. Jana.



Strany zdroje: I/313

Kauf-, kupecký; der Kaufladen, kupecký krám; das Kaufhaus, kupecký dům. 2) trhowý; das Kaufbrod, trhowý chléb; der Kaufpreis, trhowá cena.



Strany zdroje: I/323

Kleye, f. Kleyen, pl. otruby, pl. f. & m. furfur. Das Kleyenbrod, otrubný chléb.



Strany zdroje: I/327

Knollen, m. hrbol; dim. das Knöllchen, hrboljk; am Körper, ſwal, nádor, baule; ein Knollen Salz, kružec ſoli, kruſſec ſoli; — Brod, hunt, záwal chleba, — Holz, krč, obuſſek, oklicaun, okleſſtěk.



Strany zdroje: I/331

Kornbrod, n. žitný, režný chléb; von bloßem Korn, ſamožitný chléb.



Strany zdroje: I/339

Krume, f. drobet, drobtek; Brodkrumen, drobty chleba; dim. das Krümchen, Krümlein, drobeček, sl. odrobinka. 2) ſtřjda, ſtřjdka, caro, medulla.



Strany zdroje: I/44, I/45

Anſchießen, 1. v. a. naſtřeliti, poſtřeliti; ein Gewehr anſchießen, zbraň průbowati; ein Gebäude an das andere anſchießen, ſtawenj k druhému připogiti, přiſtawěti; den Aermel an den Rock anſchießen, rukaw ke kabátu přiſſiti; ein Brod an das andere anſchießen, chléb huſtě poſázeti. Er iſt angeſchoſſen, geſt poſtřelený, wětrem podſſitý. 2. neutr. přiběhnauti, přihrnauti ſe, přiſtřeliti, přiwaliti 45 ſe; das Waſſer ſchießt an, woda ſem běžj, ſem ſe walj; er kam wie ein Pfeil angeſchoſſen, přiſtřelil gako ſſjp, přiletěl gako ſtřela. 2) naběhnauti na něco, wrazyti do něčeho. 3) mezowati, týkati ſe, wedlé býti.



Strany zdroje: II/24

4) fig. am Ende, bez-; brodlos, bez chleba; gottlos, bezbožný; bodenlos, bezedný; ehrlos, bezectný; kraftlos, mdlý; hülflos, bez pomocy, opuſſtěný; heillos, neſſťaſtný, bohaprázdný. S. auch Loſe.



Strany zdroje: II/56

Mutterkorn, n. ſwatojanſký chléb, námel, cecale corrutum.



Strany zdroje: II/69

Nichts, adv. nic, gen. ničeho, nihil; aus nichts wird nichts, z ničeho nenj nic; er glaubt nichts, ničemu newěřj; ich weiß von nichts, o ničem newjm; zu nichts werden, w niweč ſe obrátiti; mit nichts, s ničjm; nichts deſtoweniger, nicméně; es iſt nichts nütze, nenj na nic, nenj nic , k ničemu; er taugt nichts, neſtogj za nic, ani za balatku; er hat gar nichts, nemá, coby do oka padlo, ani ſtebla, ani práſſku, ani chlaupka, ani s auſta chleba; gar nichts, nic nicaucý.



Strany zdroje: I/55

Aſchenbrod, n. podpopelný chléb, podpopelnjk, panis ſubcinericius.



Strany zdroje: II/94

Pflücken, v. a. (ſſklubati) ſſkubati, vellere. 2) přebjrati, purgare, den Salat, ſalát. 3) Brod in die Milch, chleba do mljka drobiti. 4) čkáti; Hopfen, chmel. 5) čeſati, decerpere; Obſt, owoce. 6) trhati, vtrhnauti; eine Blume, kwětinu.



Strany zdroje: II/103

Pumpernickel, m. komiſárek, řežný chléb.



Strany zdroje: II/117

Regnen, v. n. prſſeti, dſſtjti, pluere; es regnet, prſſj; Gott läßt regnen, Bůh dáwá déſſť; Brod vom Himmel regnen laſſen, chléb dſſtjti s nebe; ein wenig, poprcháwati; ſchwach regnen, mžjti, mhljti, meholiti; abwechſelnd, přeprcháwati; ſtark regnen, pljſkati; kurz, einmal, zprchnauti; es fängt an zu regnen, dáwá ſe do deſſtě; ins Regnen kommen, rozprſſeti ſe.



Strany zdroje: II/130

Röſten, v. a. das Getreide, obilj na roſe zgadrněti nechati. 2) Den Flachs, Hanf, im Waſſer, (wäſſern) močiti; auf der Wieſe (rötzen) roſyti; der Flachs iſt genug geröſtet, len geſt doſti vmočen, vroſſen; gerößter Flachs, roſowý len; gewäſſerter, wodowý len. 3) ſmažiti; Brot in Butter, chléb w máſle. 4) pražiti; Kaffee, kafé. 5) ſuſſiti; Brod, chléb topynku; geröſtetes Brod, topynka.



Strany zdroje: II/149

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.



Strany zdroje: II/153

Schätzer, m. wažitel, aestimator judex; 2) tržnj; ein Brodſchätzer, tržnj chleba.



Strany zdroje: II/154

Schauen, v. a. djwati ſe, hleděti, kaukati, prohljžeti; das Brod ſchauen, prohljžeti chléb; ſchau, kaukni, wiz; — 2) patřiti; spectare, aspicere; finſter ſchauen, mračiti ſe, ſſkarediti ſe.



Strany zdroje: II/160

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro ( ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti . c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.



Strany zdroje: II/160

Schieben, v. irr. ich ſchob, habe geſchoben, du ſchiebe. I. v. act. ſtrčiti, ſtrkati, trudere; ſchieb den Tiſch an die Wand, pomkni ſtolem ke zdi, poſtrčiti, poſtrkáwati, poſtrč. 2) ſázeti; Brod in den Ofen ſchieben, chléb do pecy ſázeti. 3) odkládati, differe; etwas auf die lange Bank ſchieben, něco na dlauhé lokte odkládati. 4) kláſti, rozkládati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, ſich ſchieben, winu rozkládati, ſčjtati, cpáti, kláſti na někoho, culpam conferre in aliquem; einem etwas in das Gewiſſen na ſwědomj kláſti. 5) hráti) ; die Kegel ſchieben, w kuželky hráti, conis ludere. II. v. neut. wrhnauti, házeti; das Thier ſchiebt Zähne, howado wrhne, lauſſtj, zaluſkuge. 2) wzcházeti; die Pflanze hat gut geſchoben, bylina, zroſtlina dobře wzeſſla, wzroſtla. 3) Im gehen ſchieben, ſſaupati.



Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.



Strany zdroje: I/67

Aufſeyn, v. a. wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; er iſt geſtern Nachts lange aufgeweſen, on wčera w nocy dlauho bděl, pozdě ſſel spat. 2) Iſt er noch wohl auf? gakž ſe má? geſſtěliž geſt zdráw? máliž ſe geſſtě dobře? 3) die Thüre iſt auf, dwéře gſau otewřjny; das Brod iſt alles auf, wſſecken chléb geſt ſtráwen, wytráwen.



Strany zdroje: II/169

Schlecht, adj. ſproſtý, simplex; von ſchlechtem Herkommen, z chatrného ſproſtého rodu, plebejus. 2) ſſpatný, vilis , tenuis; ſchlechtes Brod, Bier, ſſpatný chléb, ſſpatné piwo. 3) ničemný, daremný, nequam; ein ſchlechter Kerl, dareba, ničemnjk, ſſpatný chlap, adv. zle, ſſpatně; es wird immer ſchlechter, pořád ge hůř a hůř; der Kranke wird ſchlechter, nemocný ſe horſſj.



Strany zdroje: II/177

Schmieden, v. a. kowati, kauti, cudere; man muß das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, dokud železo horké, kug; dokud ſe lyka drau, choď na ně; za zubů ſe chleba nageſti. 2) fig. vkowati, do želez dáti; Ränke, ſnowati, kauti, ſtrogiti, auklady.



Strany zdroje: II/180

Schneiden, v. irr. ich ſchnitt, habe geſchnitten, ſchneide. I. v. n. řezati, secare; das Meſſer ſchneidet nicht, nůž neřeže; fig. ein ſchneidender Wind, oſtrý, řezawý wjtr; ſchneidende Kälte, pronikawá tuhá, krutá zyma, ſchneidende Worte, důtkliwá, dogjmawá, pronikawá ſlowa; es ſchneidet mir im Bauche, w břiſſe mne řeže, vgjmá; das ſchneidende Waſſer, řezawka, ſtrauhawka, stranguria; aufſchneiden, chlubiti ſe, chlumeckým prachem ſtřjleti, mezy holuby ſtřjleti, sl. chwaſtati. 2) das ſchneidet in den Beutel, to řeže do pytljku. II. v. a. a) řezati; Stroh, Bretter, ſlámu, prkna řezati; aus fremdem Leder iſt gut Riemen zu ſchneiden, z cyzýho krew neteče. b) krágeti; Brod, chléb. c) ſtřjhati, (mit der Scheere) das Papier, papjr. d) mit der Sichel, žjti; das Getreide, obilj; ſich mit dem Meſſer, pořezati ſe; — mit der Scheere, poſtřihati ſe, — mit der Sichel, požjti ſe. e) etwas klein, něco na drobno rozřezati; rozkrágeti; rozſtřihati; ein Stück Fleiſch ſchneiden, vřjznauti kus maſa; Brot —, vkrogiti kus chleba; Papier —, vſtřjhnauti kus papjru. f) Kraut, krauhati, kraužiti, ceytlowati zelj. g) den Stein, kámen wyřezati, wykřeſati. h) den Wein, kleſtiti, obřezáwati. i) ein Thier, kleſtiti, wykleſtiti, wyřezati; eine Sau, miſſkowati; ein Füllen, nunwiti, wynunwiti. k) die Bienen, přihljžeti wčelám, podřezáwati. l) in Holz, wyřezati na dřewě; in Stahl, in Stein, wyryti na oceli, na kameni. 2) fig. a) Geld, penjze řezati, peněz nařezati, natřjſkati. b) Geſichter, oſſkljbati ſe, nabjrati, mračiti ſe. c) Jemanden, řjznauti, podſkočiti, ohnauti, decipere.



Strany zdroje: II/195

Schwarz, adj. comp. ſchwärzer, superl. ſchwärzeſte, černý, ſnědý, niger; von der Sonne, ſmědý, oſmáhlý, ohořalý, adustus; ſchwarzes Brot, režný, černý chléb, mor. ſnědý, chorý chljb; ſchwarzer Erdboden, černawa, atrum solum; ſchwarze Galle, kalokrewnost, melancholia; fig. ſchwarze Kunſt, černokněžſtwj, necromantia; ſchwarze Bohne, černáček; ſchwarze Kuh, černuſſe; die ſchwarze Gelbſucht, náčernice; der ſchwarze Sonntag, neděle ſmrtedlná; das Schwarz, černá barwa; černidlo; das Schwarze, černé; ins Schwarze treffen, do černého trefiti; das Schwarze im Auge, zřjtedlnice; ein Schwarzer, černauš, mauřenjn; ſchwarz werden, černati, zčernati, nigrescere; ſchwarz machen, a) černiti, zčerniti, denigrare. b) oſtuditi, omalo ati, očerniti; ſchwarz färben, barwiti na černo; adv. černě.



Strany zdroje: I/1

Abbacken, v. a. odpécy, vpécy, wypécy. 2) v. n. dopécy ſe, odpadnauti, sl. oduti ſe. Das Brod iſt abgebacken, chléb ſe odpekl, odpadl, sl. odul ſe.



Strany zdroje: II/222

Spär, adj. ſuchý; ſpärer Mund, wyſchlá huba; ſpäres Brod, ſuchý, okoralý chléb. 2) trpký.



Strany zdroje: II/232

Spröde, adj. ſuchý, twrdý; ſprödes Brod, ſuchý, okoralý chléb; ſpröde Lippen, ſuché pyſky; ſpröde Haut, ſuchá kůže. 2) křehký; ſprödes Eiſen, křehké železo. 3) fig. Ein ſpröder Wind, drſnatý, oſtrý wjtr. b) vpeypawý; ein ſprödes Mädchen, vpeypawá djwčice, holka.



Strany zdroje: II/234

Spündſtig, adj. klihowatý; ſpündſtiges Brod, klihowatý chléb; ſpündſtiger Weitzen, klihowka.



Strany zdroje: II/256, II/257

Streicheln Streichen , v. irr. ich ſtrich, geſtrichen, I. v. n. a) ſpuſtiti; laß ſtreichen, puſť! ſpuſť! b) čiſſeti, inflare; der Wind ſtreicht herein, wjtr ſem čiſſj, piſſj. c) táhnauti, migrare; die Vögel ſtreichen, ptácy táhnau. d) čeſati, currere; der ſtreicht, ten čeſſe. e) ſgjti, progjti, peragrare; das ganze Land durchſtreichen, celau zemi ſgjti, progjti. f) potlaukati ſe, vagari; den ganzen lieben Tag herumſtreichen, celý božj den ſe plahočiti, potlaukati ſe, pobudowati ſe. g) fig. běhati ſe; die Hündinn hat geſtrichen, tjſta ſe podběhla, očupčila; mit einander ſtreichen, pogjmati ſe, coire. h) třjti ſe; die Fiſche ſtreichen, ryby ſe trau. i) týkati ſe, gjti; der Garten ſtreicht an den Fluß, zahrada týká ſe řeky, gde až k řece. k) táhnauti ſe; der Gang ſtreicht, kaňk ſe táhne. l) ſſauſtati; mit der Hand an etwas ſtreichen, ſſauſtnauti rukau o něco, přes něco. 2) v. act. ſpuſtiti, demittere; die Segel ſtreichen, plachty ſpuſtiti; vor einem ſtreichen, wzdáti ſe. b) hladiti, laevigare; etwas gerade ſtreichen, vhladiti, wyhladiti něco; den Fuchsſchwanz ſtreichen, po ſrſti hladiti, ljſati ſe. c) třjti, ſetřjti, abstergere; den Staub von dem Fiſche Tische ſtreichen, ſetřjti prach ſe ſtolu. d) shrábnauti, shrnauti, coradere; das Geld zuſammenſtreichen, penjze shrábnauti. e) řezati; die Violine ſtreichen, hauſle řezati. f) mazati, linere; Butter auf das Brot ſtreichen, chléb máſlem pomazati. g) dělati; Ziegel ſtreichen, cyhly dělati. h) zoſtřiti, acuere; das Meſſer ſtreichen, přetáhnauti, zoſtřiti nůž. i) sháněti; das Getreide ſtreichen, obilj sháněti; geſtrichener Scheffel, sháněný korec. k) holiti; das Fell ſtreichen, kůži holiti. l) das Feld, ſſtreychowati. m) mrſkati; mit Ruthen ſtreichen, mrſkati, virgis caedere. n) in 257 der Luft ſtreichen, powětřj rozrážeti. o) etwas heraus ſtreichen, něco wychwalowati. p) Komplimente ſtreichen, poklony ſſauſtati, řezati.



Strany zdroje: II/261

Stück, n. kus, mor. odrobina, otruſyna, fragmentum; dim. Stückchen, kauſek, kauſýček, kauſſtěk, kauſſtjček; ein Stück Brod, ſkywa, sauſto; großes Stück, hunt; mor. kawal, kawalek chleba; Speck, kus; mor. ſſláhotina, ſlanin; Eis, kra, kruh, celizna, mor. ſſkruta ledu; Stück Holz, žďář, obuſſek, okleſſtěk, mor. kolek, koleček. 2) Auf dem Acker, záhon. 3) Tuch, poſtaw ſukna. 4) Leinwand, (30 Ellen) ſſtuka, ſſtučka plátna. 5) In der Münze, penjz; ein Zweygroſchenſtück, dwauġroſſák. 6) Fragment, zlomek. 7) Kanone, dělo. 8) Ding, wěc; in dieſem Stücke, w té wěcy; von freyen Stücken, zčiſtadobra, z dobré wůle; in Stücke zerhauen, na caparty, na cancory, na hubice rozſekati.



Strany zdroje: II/269

Täglich, adj. dennj, každodennj; tägliche Kleider, wſſednj oděw; tagtäglich, každodennj; tägliches Brod, chléb wezdegſſj; adv. —ně.



Strany zdroje: II/272

Teigig, adj. těſtnatý; teigiges Brod, newypeklý chléb.



Strany zdroje: II/276

Thränenbrod, n. chléb pláče.



Strany zdroje: II/292

Tüchtig, adj. hodný, egregius; ein tüchtiger Menſch, Meſſer, hodný člowěk, nůž; ein tüchtiges Stück Brod, hodný kus, hunt chleba; tüchtig durchprügeln, eſſen, trinken, hodně wypráſkati, gjſti, pjti. 2) způſobný, způſobilý, idoneus; er iſt tüchtig dazu, hodj ſe k tomu, geſt k tomu způſobný; adv. —ně.



Strany zdroje: II/298

Uiberharſchen, v. n. okorati; das Brod, chléb. 2) ſtrupatěti, doſtáwati ſtrup; die Wunde, rána. 3) ſtřjſſiti ſe; das Waſſer fängt an zu überharſchen, woda ſe zaſtřiſſuge, zaſtřižuge.



Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .



Strany zdroje: II/338

Verbacken, v. a. pécy z něčeho; Rockenmehl, z režné mauky. 2) zpecy; alles Mehl, wſſecku mauku. 3) přepecy; das Brod, chléb. 4) propecy; ſein Haus, alles, ſwůg dům, wſſecko.



Strany zdroje: II/340

Verbrennen, v. n. shořeti, ſpáliti ſe; comburi. 2) v. a. páliti; Steinkohlen, kameným vhljm. b) ſpáliti; viel Holz, mnoho dřjwj; das Brod, chléb; das Zeug in der Farbe, cayk w barwě. c) vpáliti; einen Miſſethäter lebendig, zločince za žiwa. d) popáliti; ſich die Finger, ſy prſty. e) fig. opatřiti, ſpáliti; ſich das Maul, die Finger, ſobě hubu, prſty. f) ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer, koho kaſſe ſpálj, wždycky fauká. g) ohořeti, oſmáhnauti, opáliti ſe, aduri; von der Sonne, od ſlunce; ſo verbrannt, ohořelý, oſmáhlý, opálený, adustus; das Verbrennen, shořenj; die —ung, ſpálenj.



Strany zdroje: II/346

Vergeben, v. a. předati; die Karten, karty; ſich, ſe. b) eine Waare, den Wein, zbožj, wjno. c) otráwiti; Mäuſe, myſſi. d) darmo dáti; das vergebene Himmelbrod, darmo daný nebeſký chléb; vergebene Mühe, daremná, marná práce, vſylj. e) zadati; das Amt, die Hand, die Tochter, auřad, ruku, dceru; fig. ſeinem Rechte nichts, ſwému práwu nic nezadati; ſeiner Würde etwas, ſwé důſtognoſti něco. f) odpuſtiti, odpauſſtěti, remittere; Sünden, hřjchy.



Strany zdroje: II/363

Verſchneiden, v. a. ſeſtřihati, rozſtřihati; alles Tuch, wſſecko ſukno. b) rozkrágeti, zkrágeti; viel Brod, mnoho chleba. c) ſeřezati; alles Stroh, wſſecku ſlámu. d) rozžižlati; einen Leib Brod, pecen chleba. e) vſtřihati; ſich die Nägel, ſobě nehty. f) přiſtřihnauti, vſtřihnauti; ſich die Haare, ſobě wlaſy. g) přeřezati, vřezati; den Nabel, pupek; die Aeſte, wětwe. h) wykleſtiti, wyřezati; einen Menſchen, člowěka; ein Verſchnittener, kleſſtěnec, wyřezanec; ein verſchnittener Eber, wepř; eine Sau, miſſka, nunwice; ein alt verſchnittener Ochs, ſtarořezanec.



Strany zdroje: II/374

Verweichen, v. n. rozmokati, rozmoknauti, dilui. 2) v. a. rozmočiti, diluere; das Brod, chléb.



Strany zdroje: I/86

Backen, v. a. ich backe, du bäckſt, ich habe gebacken, pecy; Brod, chléb pecy; Fiſche, ryby ſmažiti. 2) v. n. pecy ſe; zuſammengebacken, adj. ſpeklý.



Strany zdroje: I/86

Bäcker-, pekařſký; Bäckerbrod, n. pekařſký chléb, Bäckerburſch, m. pekařſký towaryš.



Strany zdroje: II/417

Weich, adj. měký (měkký) mollis; ſehr weich, měkaučký; Brod, Bett, Getreide, Holz, Waſſer, chléb, poſtel, obilj, dřjwj, woda; weiche Eyer, wegce na měko; ein Ey weich ſieden, wegce na měko wařiti. 2) Flüßig, židký; weiche Speiſen, židká gjdla; weich machen, měkčiti, změkčiti; — werden, měkčeti, měknauti, změknauti, von Wetter, Waſſer, odmokati, moral. das Herz weich machen, obměkčiti ſrdce; adv. měkce; ſehr, měkaučce.



Strany zdroje: II/421

Weiß, adj. bjlý; albus; wie Schnee, gako ſnjh; ſchön weiß, bělaučký, bělaunký; běliti, zběliti, albescere; — ſeyn, běleti ſe, albicare; hie und da weiß werden, proběleti, proběljwati; weiß machen, bjliti; bey Zimmerleuten, běliti, objliti, pobjliti; ſich das Kleid, das Geſicht, pobjliti ſe; mit Weißem verſtreichen, zabjliti; etwas weißes hervorſchimmern, zaběleti ſe; das Silber weiß ſieden, brennen, ſtřjbro na bjlo wywařiti, wypáliti; fig. ſich weiß brennen wollen, chtjti ſe objliti; ſich weiß brennen, obělowati ſe, omýwati ſe; einem etwas weiß machen, bělmo někomu dělati, namluwiti někomu něco. b) weiße Wäſche, bjlé prádlo, bělizna. c) weißes Brod, bjlý, weyražkowý chléb. d) der weiße Sonntag, prowodnj, bjlá neděle, Dom. in Albis. e) der weiße Fluß der Weiber, bělotok; adv. bjlo; weiß färben, na bjlo barwiti. 2) bjle; weiß blühen, bjle kwéſti. f) weiße Erde, bělice.



Strany zdroje: II/458

Zerſchneiden, v. a. rozſtřihati; mit der Scheere, nůžkama. b) rozkrágeti; das Brod, das Fleiſch, chléb, maſo. c) rozřezati, zřezati, das Holz, dřewo.



Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.



Strany zdroje: II/468

Zucker-, cukrowý; das Zuckerbrod, cukrowý chléb; die Zuckererbſe, cukrowý hrách. 2) na cukr; das Zuckerpapier, papjr na cukr, od cukru.



Strany zdroje: I/10

Abrindig, bezkorý; 2) abrindiges Brod, odpadlý, sl. odutý chléb, když kůrka od ſtřjdy odſtáwá.



Strany zdroje: II/477

Zuſpeiſe, f. něco k chlebu. 2) wařiwo, přjkrmj.



Strany zdroje: I/12

Abſchneiden, v. a. 1) chleba, odkrogiti, ſkrogiti, vkrogiti. 2) nůžkami, odſtřihnauti, vſtřihnauti. 3) nožem aneb pilau, odřezati, vřezati. 4) wlaſy, wlnu, oſtřihati. 5) obilj, tráwu, poſýcy, poſekati, ſeſýcy, sſekati; požjti, ſežjti. 6) ſich die Nägel, nehty ſy obřezati. 7) hrdlo podřezati, krk vřezati, abſcindere, amputare. 8) eine Gans, hus zařezati. 9) die Hoffnung, naděgi odnjti, v ſamé huby někomu vřezati, vſtřihnauti. 10) den Weg, ceſtu přetrhnauti, zabawiti. 11) einem alle Ausflüchte, někomu wſſecky auſkoky a zámyſly poodgjmati, poodřezáwati, reſecare. 12) die Ehre, na cti vtrhati, ze cti laupiti, detrahere alicui.



Strany zdroje: I/109

Bettelbrod, n. chléb wyžebraný.



Strany zdroje: I/115

Biſſen, m. kauſek; ein Biſſen Brod, ſkywa chleba; Mundbiſſen, sauſto.



Strany zdroje: I/127

Brocken, v. a. drobiti, nadrobiti; er hat nichts zu beiſſen, noch zu brocken, nemá sauſto chleba, nemá ani do vſt chleba.



Strany zdroje: I/127

Brod, n. chléb, chleb, (chljb), panis, dim. chlebjček, weißes Brod, bjlý, weyražný, weyražkowý chléb; ſchwarzes, černý; Rockenbrod, režný; neugebackenes, čerſtwě pečený, měký; alt gebackenes, twrdý; ſprödes, okoralý; geſäuertes, kwaſſený; ungeſäuertes, nekwaſſený, přeſný, panis azymus. Es iſt überall gut Brod eſſen, wſſudy chléb o dwau kůrkách; er kann mehr, als Brod eſſen, wjce vmj, než hrách wařiti. 2) fig. žiwnoſt. 3) ein Laib, pecen, bochnjk; das Brödchen, bochnjček.



Strany zdroje: I/128

Broddieb, m. který druhému chléb krade.



Strany zdroje: I/128

Brodkorb, m. chlebný koš, koš na chléb, panarium.



Strany zdroje: I/128

Brodlos, adj. bez chleba, chleba zbawený.



Strany zdroje: I/128

Brodſchätzer, m. Brodſchauer, tržnj chleba.



Strany zdroje: I/128

Brodſchragen, m. ſſrák na chléb.



Strany zdroje: I/128

Brodwäger, m. wážnj chleba.



Strany zdroje: I/133

Butterbrod, n. die Butterbämme, Butterſchnitte, chleb s máſlem, ſkywa chleba s máſlem.



Strany zdroje: I/166

Einſchneiden, v. a. wraubiti, zařjznauti, ( als ein neutrum, zařezati ſe), incidere. 2) wrýti, wřezati, wyřezati, inſculpere. 3) Brod in die Suppe, chleba do poljwky nakrágeti. 4) Das Getreide, požjti, metere.



Strany zdroje: I/170

Eiſen, n. železo, ferrum. Das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, kowati železo dokud horké geſt; za zubů, řjkagj, ſe chleba nagjſti. Noth bricht Eiſen, moc železo láme. 2) željzko, železné nádobj. 3) im Plural, okowy, pauta, železa, vincula ferrea. 4) podkowa, ſ. Hufeiſen, und die Zuſammenſetzungen: Biegeleiſen, Brummeiſen, Pflugeiſen, Riebeiſen, u. ſ. w.



Strany zdroje: I/173

Engel, m. angel, anděl, poſel Božj, angelus. dim. Engelchen, Engellein, andjlek, angeljček. 2) Der Engelfich Engelfiſch , Meerengel, mořſký angel, squalus squatina. Engel-, angelſky angelſký , das Engelbrod, Engelſpeiſe, chléb, pokrm angelſký.



Strany zdroje: I/182

Ergiebig, adj. mnoho wydáwagjcý, weynoſný, hogný; ergiebiges Korn, námelné žjto; Brod, ſporý chléb.



Strany zdroje: I/200, I/201

Feſt, adj. pewný, firmus; fig. ſtálý, trwánliwý, ſtabilis; ſich feſt ſetzen, oſaditi ſe. 2) tuhý, twrdý, compactus; feſtes Brod, tuhý chléb, feſter Teig, tuhé těſto; feſtes Geſtein, twrdé kamenj; fig. ſylný; feſt 201 ſchlafen, twrdě ſpáti; feſter Schlaf, twrdý ſen; das feſte Land, ſuchá země; feſt machen, vtužiti, vpewniti; ſich, mor. zamrazyti ſe; feſt, d. i. unverletzlich, zamražený. adv. pewně, tuze, ſylně, twrdě.



Strany zdroje: I/237



Strany zdroje: I/237

Gerſtenkuchen, m. podpopelnj chléb, gečný koláč.



Strany zdroje: I/243

Gewinnen, v. irr. ich gewann, gewonnen, 1. v. n. doſáhnauti, přigjti; vgjti; die Stadt gewinnen, do měſta dogjti, přigjti; ſein Brod, chleba ſobě dobýwati, wyděláwati; einige Meilen, několik mil vgjti. 2) die Oberhand, zmocy ſe, wyniknauti; etwas lieb, něco zamilowati, ſobě zaljbiti; ein Ende, ſkončiti ſe; Platz, mjſto obdržeti, doſtati; böſen Ausgang, zlý konec wzýti. 2. v. a. dobýwati, Erz gewinnen, rudy dobýwati; die Gewinnung, dobýwánj. Heu, ſena doſtati, nadělati, kliditi. 2) wyhrati, vincere; eine Schlacht, bitwu wyhrati; den Prozeß, wyſauditi, při wyhrati. 3) fig. einem ein gewonnen Spiel geben, za wyhranau dáti; gewonnen Spiel haben, wyhráno mjti; wie gewonnen, ſo zerronnen, gak nabyto, tak pozbyto. 4) zýſkati, lucrari; Liebe, láſku zýſkati; an den Waaren, na zbožj zeyſkati, wydělati.



Strany zdroje: I/247

Gleich, adj. rowný, rectus, æqualis; etwas gleich machen, něco rownati, ſrownati; dem Erdboden gleich machen, ſrownati s prſtj; er iſt nicht meines gleichen, nenj mně roweň; er hat nicht ſeines gleichen, nemá ſobě rowného; gleich und gleich geſellt ſich gern, rowné s rowným rádo táhne zaroweň; doba k době, rownj k ſobě. 2) ſtegný, æqualis; er iſt mir an Alter gleich, geſt w mých letech, gſme gednoho ſtářj, gſme wrſtewnjcy; ſie ſind ſich an Größe gleich, na wegſſku gſau ſobě ſtegnj; gleiche Strafe leiden, ſtegnau pokutu neſti. 3) týž, tentýž, idem; gleicher Geſtalt, týmž způſobem, nápodobně; zu gleicher Zeit, gednoho a téhož čaſu; es iſt mir alles gleich, mně geſt wſſe gedno. 4) podobný, ſimilis; fig. er ſiehet ſich nicht mehr gleich, nenj ſobě wjce podobný. Adv. rowně, zrowna; das Brod gleich ſchneiden, chléb zrowna krágeti. 2) ſtegně, gednoſtegně; ſie ſind gleich reich, ſtegně gſau bohatj; das iſt gleich viel, geſt gedno, tolikéž. 3) gako; du blüheſt gleich der Roſe, kweteš gako růže. 4) práwě; es iſt gleich ſo groß, ſo breit, práwě geſt tak weliké, ſſiroké; hier kommt ſie gleich, tu práwě gde. 5) hned, w tu chwjli, teď, záhy; gleich nach dem Eſſen, hned po obědě. Conj. třebas, ač, ačkoli; iſt er gleich nicht ſo groß, ſo — ačkoli nenj tak weliký; třebas nebyl tak weliký, ſ. Obgleich, Wenngleich.