Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši
Verze: 6. 4. 2008
Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)
| A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] |
Index českých slovních tvarů
| A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8 — |
Strany zdroje: I/283
Heurathen, v. a. von Mannsperſonen, ženiti ſe, oženiti ſe, manželku pogjti, ducere; von Weibsperſonen, wdáwati ſe, wdáti ſe za muže, nubere; ſie wollen einander heurathen, chtěgj ſe wzýti.
Strany zdroje: I/285
Hinaus, adv. wen, foras; hinaus mit ihm, wen s njm! das gehet auf eins hinaus, to ge gedno; ich merke, wo ſie hinaus wollen, rozumjm, kam bigj, co tjm chtěgj; über etwas hinaus ſeyn, gehen, nedbati na něco, newſſjmati ſobě něčeho. 2) vor Zeitwörtern: wen, wy: hinaus fahren, wen geti, wygeti; hinaus werfen, wen hoditi, wyhoditi, wen wyhoditi; ſ. Aus.
Strany zdroje: II/294
Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede ; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.
Strany zdroje: I/17
Abſtreiten, v. a. irr. ſ. Streiten, odhádati, přepřjti, wyſauditi. Er hat mir einen Garten abgeſtritten, wyſaudil na mně zahradu. Das laſſe ich mir nicht abſtreiten, w tom ſe nedám přehádati, přepřjti. 2) odepřjti, odpjrati, odporowati. Man will uns alle Vorzüge abſtreiten, chtěgj nás o wſſecky přednoſti připrawit.
Strany zdroje: I/181
Erfordern, v. a. požádati. 2) fig. žádati, tomu chtjti. Wie es die Noth erfordert, gak potřeba káže. Dazu wird erfordert, k tomu potřebj geſt. Die Erforderung, Erforderniß, potřebnoſt; nach Erfordeniß Erforderniß der Umſtände, gak tomu přjpadnoſti chtěgj, gak bude potřebj.
Strany zdroje: I/212
Freyen, v. a. um eine Perſon, namlauwati ſobě oſobu. Sie freyen ſich, chtěgj ſe, namlauwagj ſe.