Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 21 skupin hesel.

Strany zdroje: I/256, I/257

Grund, m. dno, fundus; der Grund des Meeres, dno moře; zu halben Grunde fiſchen, chytati na lehko; zu Grunde gehen, zahynauti, vtonauti; fig. na mizynu přigjti, wepſý gjti, na koráb geti; ein Schiff in den Grund bohren, lodj proſtřjleti. 2) fig. ġrunt; auf den Grund gehen, nečo něco důkladně, ġruntowně wyſſetřowati, ohledowati; vom Grunde meines Herzens, z celého ſrdce, z ġruntu ſrdce. 3) dolina; das Dorf liegt im Grunde, wes ležj w dolině. 4) půda; ġrunt; weiße Blumen auf ſchwarzem Grunde, bjlé kwětiny na černé půdě; ein leimiger Grund, hliniſſtná půda. 5) des Leders, gádro, nervus. 6) des Gebäudes, ġrunt, základ, fundamentum; von dem Grunde aus aufführen, z ġruntu wyſtawěti; eine Stadt in den Grund zerſtören, měſto z kořen, z kořene wywrátiti; in Grund und Boden verwüſten, ſſmahem popleniti, do ġruntu zkazyti, fig. er iſt im Grunde verdorben, geſt na prach pokažen; die erſten Gründe der Weltweisheit, prwnj počátkowé mudrctwj; aus dem Grunde verſtehen, důkladně, z gruntu ġruntu rozuměti. 7) 257 wod, důkaz, důklad, argumentum; wichtige Gründe, důležité přjčiny; im Grunde iſt es doch nicht wahr, w ſobě to předce nenj prawda. 8) Grund und Boden, ġrunt; liegende Gründe, ġrunty, pl., nemowitj, pozemſſtj ſtatkowé.



Strany zdroje: I/268

Hängen, v. a. ſwěſyti; der Eſel hängt die Ohren, oſel ſwěſý, ochlipuge vſſi, den Kopf hängen, ſklopiti hlawu; das Maul, čpuliti, očpulowati hubu. 2) wěſſeti, powěſyti, zawěſyti, přiwěſyti. 3) Einen Dieb, zloděge oběſyti, wěſſeti, ſuſpendere. 4) v. rec. chytati ſe; die Kletten hängen ſich an die Kleider, řepjcy ſe chytagj na ſſaty. 5) fig. Sich an Jemanden hängen, někoho ſe přjdržeti, wěſſeti ſe na někoho.



Strany zdroje: I/37

Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.



Strany zdroje: I/38

Anhängen, v. a. ſ. hängen, 1) přiwěſyti, powěſyti, zawěſyti, appendere, ſuspendere. 2) chytati ſe, lepiti ſe, přilepowati ſe, přilnauti, adhæreſcere. 3) přidati, připogiti, addere, adiungere, přihoditi, přiwěſyti, adiicere. 4) ſich an jemanden anhängen, někoho ſe přichytiti, k někomu ſe připnauti, přiwěſyti, přiwinauti. 5) einem einen Schimpf, einen Schandflecken anhängen, někomu hanbu způſobiti; einem eine Krankheit anhängen, někoho nemocý nakazyti; einem die Krätze anhängen, někoho naſwrabiti, ſwrabem nakazyti. 6) er hänget ſeinen Freunden alles an, wſſecko přátelům ſwým zawěſſuge.



Strany zdroje: I/39

Ankleben, 1. v. n. chytati ſe, držeti ſe, lepiti ſe, ljpnauti, lnauti, přilepenu býti, přilnauti, adhærere, adhæreſcere. (2.) v. a. ſ. Ankleiben. Anklebend, lepký.



Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.



Strany zdroje: I/321

Kleben, 1. v. n. lepiti ſe, přiljpati ſe, lnauti, lepnauti, adhæreſcere. 2) chytati ſe; die Kletten kleben, řepjky ſe chytagj. 3) fig. a) Irgendwo kleben bleiben, někde vwjznauti. b) Die Hände kleben laſſen, klebrige Hände haben, lipawé prſty mjti. c) wiſeti, přidržeti ſe; er klebt daran, lne k tomu, na to. 2. v. a. lepiti, přilepiti.



Strany zdroje: I/336

Krebſen, v. a. raky chytati; krebſen gehen. , na raky gjti.



Strany zdroje: II/36

Maulaffen, v. n. Maulaffen feil haben, lelkowati, lelky chytati, zewlowati.



Strany zdroje: II/37

Mauſen, v. a. myſſi chytati; fig. kradlowati, zpeyznauti, chňapnauti. Das Mauſen, chytánj, lapánj.



Strany zdroje: I/59

Auffangen, v. a. chytati, lapati, nachytati, nalapati, pochytati, polapati, ſchytati, zlapati, capere, excipere; Worte, ſlowa lapati; Briefe, přegimati, sl. předchwatiti, předchwatowati, intercipere.



Strany zdroje: II/278

Tiraſſieren, v. a. do rukáwnjku chytati.



Strany zdroje: II/308

Umgaffen, v. rec. lelkowati, zewlowati, lelky chytati.



Strany zdroje: II/343

Verfachen, v. a. gjmati, gimkau chytati. 2) Sich mit Jemanden, shodnauti ſe.



Strany zdroje: II/344

Verfangen, v. irr. ſich, zapleſti ſe, zamáſti ſe, zamodrchati ſe; in Streit verfangene Güter, w rozepři pozůſtawagjcý ſtatky. b) zachytiti ſe; der Wind in dem Mantel, wjtr w pláſſti. c) zadychtiti ſe, zadychceti ſe; der Menſch, der Hund, člowěk, pes. d) ſchwátiti ſe; das Pferd, kůň. e) zatjti ſe; die Hunde, pſy. f) das Erz, ruda. 2) v. n. chytati ſe, chytiti ſe; es Verfängt nicht mehr bey ihm, nic ſe ho wjce nechytá.



Strany zdroje: II/472

Zünden, v. n. chytati, chytiti; naſſes Pulver zündet nicht, mokrý prach nechytá.



Strany zdroje: I/160

Eingreifen, v. n. wſáhnauti, zaſáhnauti, zaſahati; von den Zähnen eines Rades, chytati; in die Rechte eines andern, ſahati, ſáhnauti do práwa druhého.



Strany zdroje: I/195

Fangen, v. a. du fängſt, ich fing, habe gefangen, gjti, fut. gmu, gjmati, mor. chmatnauti, capere. 2) gefangen nehmen, zagjti, zagjmati. 3) Fiſche, Vögel , ryby, ptáky chytati, chytiti, lapati, polapiti. Fig. jemanden, někoho lapiti, durch Schönheit, kráſau pogjti. 4) Einen Hirſch, gelena zabiti. 4) Feuer fangen, oheň chytiti; fig. zapáliti ſe , rozzlobiti ſe.



Strany zdroje: I/203

Fiſchen, v. a. ryby chytati, lapati; einen Teich, rybnjk lowiti, piſcari. 2) fig. vlapiti. Das Fiſchen, chytánj ryb, lowenj, low.



Strany zdroje: I/214

Fröſchen, v. n. žáby chytati.



Strany zdroje: I/221

Gaffen, v. n. lelkowati, lelky chytati, weyrowati, zewlowati, sl. ochauněti ſe; das Gaffen, lelkowánj, zewlowánj.