Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 15 skupin hesel.

Strany zdroje: I/285

Hin, adv. tam, illuc; hin und her, ſem a tam; hin und wieder, leckdes, paſſim; längſt dem Ufer hin, po břehu; Mode hin, Mode her! což ge mi do kroge; er iſt ſchon hin, ge ten tam, ge po něm, geſt po něm weta; es iſt ſchon hin, giž ge to tam, fuč; hin iſt hin, co tam, to tam; meine Freude iſt hin, giž ge po mé radoſti; es geht noch hin, geſſtě to progde; obenhin, ledabylo, lecgaks, powrchně. 2) vor Zeitwörtern, tam: hinlaufen, tam běžeti; hingehen, tam gjti.



Strany zdroje: I/36

Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýka i ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer , der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.



Strany zdroje: II/217, II/218

Sollen, v. n. irr. mjti, debere, oportere; ich ſoll gehen, mám gjti; was ſoll ich? co 218 mám činiti? er ſoll hinaus, fort, má gjti wen, pryč. 2) Wie ſoll man ihm helfen? gak geſt mu k pomoženj? ſie ſollen es ſchon bekommen, wſſak to doſtanete. 3) was ſoll mir die Erſtgeburt? k čemuž mi bude to prworozenſtwj? wem ſoll denn dieſer Strauß? čj má býti tato kytka? er ſoll warten, nechť čeká. 4) fig. Sie ſollen wiſſen, wězte; ſie ſollen Recht haben, laſſen ſie mich nur in Ruhe, měgte prawdu, dobře, gen mne nechte na pokogi. 5) Wie, wenn er morgen ſterben ſollte? co, kdyby zegtra vmřel? ſollte er ihnen begegnen, potkáli wás; ſollte es möglich ſeyn? byloliby možná? 6) Was ſoll aber dieſer? což pak tento? bald ſollte ich glauben, málem bych wěřil; man ſoll darauf ſchwören, člowěkby na to přiſahal. 7) ich hoffe, er ſoll mir nicht wieder kommen, mám za to, že mi nepřigde wjce. 8) Es ſoll ſtark regnen, tuze prey prſſj; es ſollen die Türken geſchlagen ſeyn, Turcy prý (prey) byli biti. 9) dlužen, debere; er ſoll hundert Thaler, ſto tolaru tolarů geſt dlužen.



Strany zdroje: II/249

Stiften, v. a. ženkličku nawljknauti; fig. založiti, nadati, condere, constituere; eine Univerſität, wyſoké ſſkoly založiti, zarazyti. 2) zaſwětiti; einen Feyertag, ſwátek. 4) zgednati; Frieden, zgednati, zawřjti pokog. 5) Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, přátelſtwj včiniti. 6) ploditi, tropiti; viel Unheil, Unglück, mnoho neſſtěſtj natropiti, naploditi, ztřápati, ſpjlati. 7) přináſſeti; Nutzen ſtiften; vžitek způſobiti, přineſti. 8) zaweſti; was haſt du wieder geſtiftet, což ſy zaſe zawedl, zakauſl, dokázal.



Strany zdroje: II/322

Unleiſtbar, adj. newykonatedlný, čehož doweſti nelze.



Strany zdroje: II/391

Vorhaben, v. a. před ſebau mjti; eine Schürze, záſtěru. 2) fig. obmeyſſleti, pokauſſeti ſe o, kauti; etwas Böſes, něco zlého. b) chyſtati ſe, ſtrogiti ſe; eine Reiſe, na ceſtu. c) myſliti, vložiti; der Herr hat gethan, was er vor hatte, včinil hoſpodin, což myſlil. d) mjniti, před ſe bráti; was haben ſie vor? což magj? což před ſe berau?



Strany zdroje: II/433

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.



Strany zdroje: II/441

Wobey, part. rel. při čem, při čemž.



Strany zdroje: II/445

Worauf, part. nač; worauf gehet das? nač to padá, gde? 2) na čež; worauf er ſagte, načež řekl; 3) na čem; worauf ich ſtehe, na čemž ſtogjm.



Strany zdroje: II/445

Woraus, part. z čeho, z čehož, .



Strany zdroje: I/125

Brennbar, adj. hořawý, paliwý, což hořj, když ſe zapálj.



Strany zdroje: I/143

Diesſeitig, adj. což z této ſtrany geſt.



Strany zdroje: I/173

Entbehrlich, adj. bezpotřebný, čehož nepotřebugem, zbytečný.



Strany zdroje: I/190

Erwünſchlich, adj. což ſe žádati, winſſowati může.



Strany zdroje: I/207

Flott, adj. což plowe, plaucý; fig. flott leben, heyřiti, pleytwati.