Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.

Strany zdroje: I/263

Halftern, v. a. ein Pferd, koni ohlaw dáti.

Strany zdroje: I/33

Aendern, v. a. ginačiti, měniti, mutare, ſeinen Vorſatz ändern, ſwé předſewzetj změniti, proměniti; ein Buch, knihu předělati, přeginačiti; das Haus ändern laſſen, dům dáti přeſtawěti; die Woh ung ändern, přeſtěhowati ſe; die Kleider ändern, přewlécy ſe.

Strany zdroje: I/264

Hals, m. pl. Hälſe, krk, collum; dim. das Hälschen, Hälslein, krček; einen langen Hals machen, krk natáhnauti; den Hals brechen, krk ſrazyti; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti. 2) hrdlo, guttur; er ſchreyet aus vollem Halſe, křičj, co má hrdla; in den Hals lügen, w hrdlo lháti; du lügſt in deinen Hals, wrlaužeš; über Hals und Kopf, pádem, vprkem, klopotem; über den Hals kommen, přepadnauti; das wird dir den Hals koſten, běžj ti o žiwot, o hrdlo. 3) der Hals der Violine, krk; des Kellers, ſſjge.

Strany zdroje: I/266

Handfeſt, adj. ſylný, ſtatečný. 2) einen handfeſt machen, někoho do wazby dáti.

Strany zdroje: I/266

Handgemein werden, dáti ſe do ſebe, ſetkati ſe, ſpeřiti ſe; ſſawlemi, rukama ſe bjti.

Strany zdroje: I/33

Andeuten, v. a. oznámiti, náwěſſtj, znamenj dáti, wnuknauti; znamenati, indicare.

Strany zdroje: I/269

Haſenpanier, n. ſ. Panier; das Haſenpanier ergreifen, na autěk ſe dáti, s rychljkem ſe poraditi.

Strany zdroje: I/276

Heim ſtellen, v. a. na wůli nechati, dáti; ſ. Anheim.

Strany zdroje: I/278

Her, adv. ſem, huc: komm her, poď ſem; her die Hand, ſem ruku; verſammelt euch um mich her, obſtupte mne; von oben her, shůry; von unten her, zdůlu, zdůly; hin und her, ſem y tam, ſemotam, ſem a tam; von dort her, odtamtud; von außen her, zwenku; weit her, zdaleka. 2) Ueber etwas her fallen, něčeho ſe chopiti, dáti ſe do něčeho; ſie ſtanden alle um mich her, wſſickni okolo mne ſtáli; er ging neben mir her, ſſel okolo mne; er ging nahe vor mir her, bljzko předemnau ſſel. 3) fig. ich habe die Tage her viel zu thun gehabt, několik dnj (tyto dni) ſem tu měl mnoho práce; von Alters her, od ſtarodáwna; von Ewigkeit her, od wěčnoſti; er iſt nicht weit her, neſtogj hrubě za mnoho.

Strany zdroje: I/278

Heraus geben, v. a. wydati, wyndati; wen dáti; zum Fenſter heraus geben, oknem wyndati; aus der Kiſte, z truhly wyndati; ich habe ihm 16 Groſchen darauf heraus gegeben, wydal, dodal ſem mu na to 16 čeſkeych; ein Buch heraus geben, wydati knjhu na ſwětlo.

Strany zdroje: I/279

Herbergen, 1. v. n. noclehowati, hoſpodau ſtáti, býti. 2. v. a. nocleh dáti, ſ. Beherbergen.

Strany zdroje: I/279

Hermachen, ſich, v. rec. bráti ſe ſem, přibrati ſe; über etwas, dáti ſe do něčeho.

Strany zdroje: I/280

Herſeyn, v. n. odněkud býti, wo ſeyd ihr her? odkud gſte? 2) Ueber Jemanden her ſeyn, do někoho ſe dáti.

Strany zdroje: I/280

Herthun, v. a. ſem poſtawiti, ſem dáti.

Strany zdroje: I/283

Hieb, m. rána, vdeřenj, drbnutj, ſeknutj, bauchnutj, ictus; auf einen Hieb, gednau ranau, gednjm rázem; einen Hieb geben, ránu dáti, vdeřiti, ſeknauti, drbnauti. 2) Im Geſichte, ſſramowina, ſſrám, gjzwa, cicatrix. 3) fig. Einen Hieb geben, tjti, drbnauti; er hat einen Hieb, geſt chycený, ſtřelený; má opicy, macha, geſt podnapilý. 4) Ein Hau, paſeka, meyť. Hiebweiſe, auf den Hieb, ſečmo, cæſim.

Strany zdroje: I/286

Hinterbringen, v. a. doneſti, donáſſeti, tagně oznámiti, náwěſſtj dáti. Der Hinterbringer, donůſſka.

Strany zdroje: I/287

Hinterlegen, v. a. dáti, ſložiti k ſchowánj, k wěrné ruce dáti, deponere. Der Hinterleger, ſkladač, ſkladatel, depoſitor.

Strany zdroje: I/287

Hinthun, v. a. poſtawiti, dáti tam.

Strany zdroje: I/291

Hohlen, v. a. v plawců, přitáhnauti. 2) fig. Athem hohlen, dýchati, oddychati, ſpiritum ducere; einen tiefen Seufzer, hluboce wzdechnauti; Brod, Briefe, pro chléb, pro pſanj gjti, dogjti; přineſti chléb; einen hohlen laſſen, dáti někoho zawolati, pro někoho poſlati; der Henker hat ihn gehohlt, čert ho wzal; Rath hohlen, radu bráti, wzýti; der Tod hohlt uns alle, ſmrt nás wſſecky pobere; ſich Schläge hohlen, weypraſk ſobě vhoniti.

Strany zdroje: I/293

Hören, 1. v. a. ſlyſſeti, poſlauchati, poſlechnauti, audire; fig. er höret nicht darauf, nedbá na to; nedáwá pozoru. 2. v. n. ſlyſſeti, poſlyſſeti, vſlyſſeti; er hört ſchwer, nedoſleychá; ſagen hören, doſleychati; ſich hören laſſen, dáti ſe ſlyſſeti; laß hören, powěz, ať vſlyſſjme; das läßt ſich hören, to dobře znj. Das Hören, ſlyſſenj; Hören und Sehen, ſluch a zrak.

Strany zdroje: I/297

Huſchen, 1. v. a. faňoru dáti, wytjti, wyflinknauti. 2. v. n. hrknauti, auprnkem, hrkem, ſpěſſně ſe hrnauti, tihnauti.

Strany zdroje: I/300

Inhaftiren, v. a. wſaditi do wězenj, do wazby dáti, wězyti.

Strany zdroje: I/39

Anheim, adv. domů, domum; anheim fallen, doſtati ſe, připadnauti, anheim ſtellen, aneb geben, w moc dáti, odewzdati, něčjmu rozſudku zanechati.

Strany zdroje: I/4, I/5

Abfolgen, v. a. popuſtiti, wydati. 2) 5 v. n. abfolgen laſſen, na něčj žádoſt powoliti, dáti wzýti.

Strany zdroje: I/313

Kauf, m. pl. Käufe, kaupě, mor. kup, emtio; einen guten Kauf thun, dobře kaupiti; etwas zu Kauf haben, prodáwati, na prodey mjti; einem in den Kauf fallen, překupowati, překaupiti. 2) trh, mercatura, (venditio & emtio); den Kauf ſchließen, trh zawřjti; auf den Kauf geben, zawdati; der Kauf gehet zurück, trh ſe rozcházý. 3) fig. Etwas gutes Kaufes geben, lacyno dáti, prodáwati.

Strany zdroje: I/326

Knebeln, v. a. die Garben, ſnopy raubjkem wázati. 2) jemanden, raubjk někomu do vſt dáti.

Strany zdroje: I/43

Anpacken, v. a. pochytiti, popadnauti, adprehendere; vchopiti, vchwátiti, arripere; mit Worten, oſapiti ſe, dáti ſe do někoho, aggredi.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/330

Kopf, m. pl. Köpfe, hlawa, caput; niedrig, kotrba; dim. das Köpfchen, Köpflein, hlawička; einer ohne Kopf, bezhlawý. Der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; fig. über Hals und Kopf, pádem, ſkokem; vor den Kopf ſtoßen, vrazyti; den Kopf waſchen, weytopek dáti; er iſt im Kopfe nicht richtig, nemá wſſech doma, pohromadě; ſich einander bey den Köpfen kriegen, za pačeſy ſe popadnauti; der Kopf ſteht darauf, běžj o hrdlo, o hlawu; ſich etwas in den Kopf ſetzen, něco ſobě wzýti do hlawy; auf ſeinem Kopfe beſtehen, na ſwém ſtáti; den Kopf hängen, oſſkapěti; Köpfe ſetzen, baňky ſázeti.

Strany zdroje: I/331

Korb, m. pl. Körbe, koš, corbis; dim. das Körbchen, Körblein, koſſjk, koſſjček , auborek; den Korb bekommen, zůſtati na popeli, propadnauti ſkrze koš; den Korb geben, koſſem dáti; er iſt der Hahn im Korbe, geſt pánem, kohautem na ſmetiſſti. S. auch Handkorb, Wagenkorb, @.

Strany zdroje: I/338

Krieg, m. wálka, wogna, bellum; Krieg führen, wálčiti, bogowati; in den Krieg ziehen, do pole táhnauti; Krieg verurſachen, wálku pozdwjhnauti; ein Land mit Krieg überziehen, wálku na zemi vwaliti; in den Krieg gehen, na wognu, za wogáka ſe dáti.

Strany zdroje: I/44

Anſage, f. opowěd, opowěděnj, opowjdka, ſ. Anſagung. Eine Anſage thun, opowědjti, oznámiti, — thun laſſen, na wědomj dáti.

Strany zdroje: I/338

Krimpen, 1. v. n. ſrazyti ſe, ſrážeti ſe. 2. v. a. das Tuch, ſukno do wody, do preſu dáti.

Strany zdroje: I/342

Kund, adv. známo; kund machen, oznámiti , zpráwu dáti; ſich kund geben, wygewiti ſe, prohláſyti ſe , kund werden, na gewo přigjti.

Strany zdroje: II/1

Lachen, v. n. ſmáti ſe, ridere; über etwas lachen, nečemu něčemu ſe ſmáti; überlaut —; chechtati ſe, cachinnari; unanſtändig —, řehtati ſe; die unanſtändig lachet, řehtna; Jemanden lachen machen, rozeſmáti, rozſmjſſiti, k ſmjchu přiweſti někoho; aus vollem Halſe lachen, do hlaſytého ſmjchu ſe dáti; ich möchte mich zu Tode lachen, ſmjchy bých bych mohl puknauti; praſknauti; ſich ſatt lachen, naſmáti ſe; ins Lachen kommen, rozeſmáti ſe; fig. lachende Ausſicht, rozkoſſná, ljbezná kragina, wyhljdka.

Strany zdroje: I/45

Anſchließen, v. irr. 1. act. přiložiti, připogiti, přimknauti; ſich anſchließen, připogiti ſe, ſrazyti ſe w hromadu. 2) přiwázati, ſewřjti, ſwázati někoho řetězy, do okowů, do paut dáti, vincire. 2. neut. přilehati, ſwjrati ſe, coniungi.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/7

Laſſen, 2. v. a. puſtiti; ſein Waſſer laſſen, wodu, moč puſtiti; dem Pferde den Zügel laſſen, koňowi otěž puſtiti; in die Stadt laſſen, do měſta puſtiti; hinaus laſſen, wen puſtiti; ſich hinunter laſſen, ſpuſtiti ſe; ich will es euch für zehn Thaler laſſen, za deſet tolaru tolarů wám to puſtjm, přepuſtim přepuſtjm . 2) nechati; laß es ſo wie es iſt, nech toho tak; wo haſt du das Buch gelaſſen? kdes nechal knjhy? laß ihn hier, nech ho zde; die Diebe haben ihm nichts gelaſſen, zloděgi mu nic nenechali. 3) zanechati, pozůſtawiti; ich laſſe dir nach meinem Tode einen ehrlichen Namen, pozůſtawjm ti po ſmrti poctiwé gméno. 4) přeſtati; er fängt wieder da an, wo er es gelaſſen hat, tam zas začne, kde přeſtal. 5) dáti; laſſet mir nur Ruhe, deyte mi gen pokog, nechte mne na pokogi; — Zeit, nechwáteyte, deyte mi na chwjli; für den Preis kann ich es nicht laſſen, za ty penjze toho nemohu dáti. 6) Laſſen ſie mir meine Freude, přegte mi mé radoſti; ich laſſe keinen dreyer herunter, ani trognjku neſlewjm.

Strany zdroje: II/11

Laxieren, 1. v. n. běhati, běhawku, hwjzdačku mjti. 2. v. a. pro počiſſtěnj dáti. Das Laxieren, běhawka, hwjzdačka, ſračka.

Strany zdroje: II/11

Leben, n. žiwot, žiwobytj, vita; ſein Leben zubringen, žiwot tráwiti; am Leben ſeyn, žiwu býti; langes Leben, dlauhý wěk; dlauhowěkoſt, longaevitas; es iſt lauter Leben an ihm, geſt pln žiwobytj; am Leben ſeyn, na žiwě býti; einem nach dem Leben stehen, něčj bezhrdlj, bezžiwotj hledati; o žiwot ſtáti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti; es gehet ihm an das Leben, běžj mu o žiwot; er ſcheibt für ſein Leben gern Kegel, gaktě žiw rád hrage w kuželky; bis auf das Leben einſchneiden, až do žiwého řjznauti; Leben lang, gak žiw, celý čas žiwota.

Strany zdroje: II/12

Leder, n. wydělaná kůže, ol. vſnj, corium; vom Leder ziehen, meč z poſſwy wytaſyti, dobyti; einem das Leder gärben, někomu kůži práſſiti, weylupek dáti; zu Leder werden, kožnatěti, zkožnatěti; aus fremden (anderer Leute) Leder iſt gut Riemen ſchneiden, z cyzýho krew neteče, prov.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: II/14

Lehre, f. navčenj, navka, doctrima doctrina . 2) včenj; in die Lehre geben, do včenj dáti. 3) modla, kroček.

Strany zdroje: II/17

Lenken, v. a. obraceti, obrátiti; řjditi, zprawowati; ſich lenken laſſen, dáti ſebau wládnauti; das Schiff lenken, reydowati; fig. der Menſch denkts, Gott lenkts, člowěk mjnj, Bůh měnj; ſich rechter Hand lenken, vhnauti ſe w prawo.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/36

Maulſchelle, Maultaſche, f. poliček, facka, mor. liſkanec, alapa; eine Maulſchelle geben, přes hubu dáti, poliček dáti; mehrere, poličkowati, mor. liſknauti, liſſtičiti; dřinknauti, dřinčiti po hubě.

Strany zdroje: II/40

Melden, v. a. et rec. ozýwati ſe, ozwati ſe, respondere, sonum edere; der Hirſch meldet ſich, gelen ſe ozýwá. 2) ohláſyti, hláſyti, opowědjti, opowjdati; ſich melden laſſen, dáti ſe opowědjti. 3) oznámiti, nuntiare. 4) zmjniti ſe, připomenauti; Hagek meldet, Hágek vwodj, připomjná. 5) Ohne Ruhm zu melden, nechlubě ſe; mit Ehren zu melden, z dowolenj, krom dobrých lidj; die oben gemeldete Sache, wěc ſwrchu zmjněná, dotčena dotčená . Das Melden, ozwánj, opowěděnj, oznámenj.

Strany zdroje: II/41

Merken, v. a. znamenati, poznamenati, zaznamenati; merken laſſen, dáti znáti; er ließ ſichs merken, dal na ſobě znáti. 2. v. n. porozuměti, cýtiti; auf etwas —, pozorowati, pozor dáti; merke auf meine Worte, dey pozor na má ſlowa, pozorug mých ſlow. 2) pamatowati; merke dir den Ort, pamatug ſobě to mjſto.

Strany zdroje: II/46

Migeben Mitgeben , v. a. dáti; přidati 2) wěnowati, podwěniti.

Strany zdroje: II/47

Mitlaſſen, v. a. někoho s někým puſtiti; man wollte uns nicht laſſen mitlaſſen , nechtěli nás s ſebau puſtiti, nám dáti s ſebau gjti.

Strany zdroje: II/48

Mittheilen, v. a. vděliti, zdjleti ſe, zdjleti ſe s někým, communicare; ſeine Gedanken —, myſſlenj ſwá oznámiti; eine Nachricht —, zpráwu dáti; ſich einem —, propůgčiti ſe někomu.

Strany zdroje: II/50, II/51

Morgen, m. gitro, ráno, gitřnj, rannj čas, mane; es wird Morgen, der Morgen bricht an, dnj ſe, ſwitá, rozednjwá ſe; ich habe ihn dieſen Morgen geſprochen, 51 dnes ráno ſem s njm mluwil; es war ein ſchöner Morgen, bylo kráſné gitro; gegen Morgen fing es an zu Donnern, k ránu začalo hřjmati; guten Morgen! dobrýtro! Jemanden einen guten Morgen ſagen, dobrýtro dáti; bis an den hellen Morgen ſchlafen, až do bjlého dne ſpáti; drey Morgen hinter einander, po tři rána; alle Morgen, každé ráno; des Morgens, ráno, z rána, z gitra; von früh Morgen an arbeiten, od rána, gak den naſtane, pracowati. 2) fig. wzchod (wýchod), oriens. 3) gitro, jugerum.

Strany zdroje: I/52

Anzeige, f. oznámenj, — thun, oznámiti, známoſt dáti, indicare. 2) náwěſſtj, zpráwa. 3) znamenj, ſ. Anzeichen. 4) okážka, vkážka, indicium.

Strany zdroje: I/52

Anzeigen, v. a. na wědomj dáti, oznámiti, w známoſt vweſti, zpráwu dáti, indicare, ſignificare; einen Dieb, zloděge vdati. 2) předoznamowati, předvkazowati, vkazowati, wyznamenáwati, znamenati.

Strany zdroje: II/52

Mühe, f. ſnažnoſt, vſylj, práce; ſich Mühe geben, ſnažiti ſe, přičiniti ſe, vſylowati; Jemanden Mühe machen, prácy někomu dáti; das koſtet viele Mühe, to ſtogj mnoho práce; es iſt nicht der Mühe werth, neſtogj to za prácy.

Strany zdroje: II/56

Mütze, f. čepice, mitra, der ſie gerne trägt, čepička; die Mütze abnehmen, čepicy ſmeknauti; aufſetzen, na hlawu dáti; dim. das Mützchen, čepička. 2) čepec.

Strany zdroje: II/59

Nachgeben, I. v. irr. a. dodati, potom dáti. II. v. n. a) powolati, pauſſtěti, powoláwati, popuſtiti, popauſſtěti, remitere remittere . 2) fig. a) podáwati ſe, podati ſe, cedere. b) Einem nichts nachgeben, nic někomu neoddati, neodewzdáwati, neoddáwati, roweň býti, ich gebe es nach, připauſſtjm.

Strany zdroje: II/60

Nachrühmen, v. o. v. a. v. n., v. a. pozadu chwáliti; das muß man ihm nachrühmen, w tom ſe muſý dáti pochwala.

Strany zdroje: II/61

Nacht, f. pl. die Nächte, noc, nox; gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; bey der Nacht, w nocy; bey ſtockfinſterer Nacht, w ljté, čjré nocy; es wird Nacht, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, ſaumrká ſe, připozdjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, k nocy; Tag und Nacht arbeiten, dnem y nocý, we dne w nocy pracowati; die Nacht hindurch, celau noc; Nachts, w nocy; zu Nachteſſen, wečeřeti.

Strany zdroje: II/65

Naſenſtieber, m. ſſňupka, ſſtilec; talitrum; — geben, ſſňupkowati, ſſtilcowati, ſſtilec dáti.

Strany zdroje: II/66, II/67

Nehmen, I. v. irr. a. ich nahm, nähme, genommen, nimm, bráti, wzýti, accipere; bey der Hand, za ruku; fig. bey dem Kopfe, za hlawu; beym Worte, za ſlowo; ſich viel heraus, mnoho ſobě oſobowati, oſmělowati ſe; Speiſe und Trank zu ſich, pokrmu a nápage nápoge požjwati; ich habe heute noch nichts zu mir genommen, dnes ſem doſawad nic negedl; etwas in Em 67 pfang, něco přigjti, přigmauti; etwas zu ſich, něco wzýti k ſobě, ſchowati; ſich Bedenkzeit, na rozmyſſlenau ſobě wzýti; einen Eid von Jemanden, přjſahu přigjti, přigmauti; ſich Zeit, na chwjli ſobě dáti; ſich Zeit zu etwas, vprázdniti ſe; einen Mann, Frau, za muže, za ženu wzýti, pogjti; in Beſitz, w něco ſe vwázati; fig. Flucht, vtecy, s waňkem ſe porati poraditi, prchnauti; den Weg wohin, ceſtau ſe někam bráti; Umweg, obegjti; für lieb, za wděk přigjti; ſich in Acht, na pozoru ſe mjti; ſeine Abſicht auf etwas, zřetel ſwůg na něco obrátiti; Anſtand, na rozpacých býti; etwas ſehr genau, něco přjliš ztuha bráti; er nahm das Wort, chopil ſe ſlowa; ſich albern dabey, hlaupě ſobě počjnati; zu Ohren, ſlyſſeti, zaſlechnauti; übel, za zlé pokládati ; Maßregeln, chopiti ſe proſtředků. II. v. n. Schaden nehmen, ſſkodu wzýti, ſobě vhoniti; es nimmt mich Wunder, diwjm ſe, obdiwugi ſe tomu, geſt mi to diwné; eine Wendung nehmen, obrátiti ſe.

Strany zdroje: II/71

Niederwerfen, v. a. někoho porazyti , někým o zem dáti, meyknauti někým.

Strany zdroje: II/75

Oben, adv. nahoře, nawrchu, ſwrchu, super; oben ſchwimmen, powrchu plowati, ſwrchu ſplýwati; oben (im Hauſe,) nahoře (w domě); von oben an bis unten aus, s hůry až dolů; von oben her, ſezhora, s hůry; ganz oben, neyweyš. 2) fig. a) weyš, wýſſe, ſwrchu; wie oben geſagt worden, gakž wýſſe, ſwrchu řečeno bylo. b) Oben an ſitzen, ſtehen, nahoře ſeděti, ſtáti. c) Oben drein, nadto, k tomu geſſtě; oben drein geben, nádawku k tomu dáti, naddati. d) Oben hin, ledabylo, halabala, na odbyt, na zdařboh, lecgaks, obiter; obenhin berühren, běžně podotknauti.

Strany zdroje: II/76

Oberhand, f. podloktj ? 2) fig. moc, wláda, předek; haben, předek mjti, předčiti; erhalten, přednoſt, předek obdržeti; 3) prawá ſtrana; die Oberhand geben, prawau ſtranu dáti.

Strany zdroje: I/55

Arreſtant, m. areſtant, wězeň, wězný, captiuus. Arretiren, do areſtu, do wězenj dáti, wſaditi.

Strany zdroje: II/80

Oehlung, f. die letzte, poſlednj pomazánj, extrema unctio; geben, poſlednj pomazánj dáti, ol. olegowati.

Strany zdroje: II/80

Ohr, n. vcho, auris; dim. das Oehrchen, auſſko; der lange Ohren hat, vſſatý, vſſáč, vcháč; die Ohren klingen, w vſſjch znj. fig. hinter die Ohren ſchlagen, závſſek dáti; das Fell über die Ohren ziehen, odřjti, odřihoſtem býti; bis über die Ohren in Schulden ſtecken, až pod vſſi w dluzých wězeti; Jemanden bey den Ohren kriegen, za vſſi, za počeſy popadnauti; die Ohren hängen laſſen, vſſi ſchljpiti; die Ohren ſpitzen, vſſima ſtřihati, vſſj naſtawiti; daß die Ohren gällen, křičeti až vſſi brnj; in die Ohren blaſen, do vſſj napjſkati, nadýmati; zu Ohren kommen, doſlechnauti, naſlechnauti, zaſlechnauti; geneigtes Ohr leihen, laſkawého vcha propůgčiti, nakloniti, nachýliti; Alles war Ohr, každý naſtawil vſſj. 2) Im Buche, Eſelsohr, warhánky.

Strany zdroje: II/81

Ohrfeige, auf die Wange, poliček, fliňk, facka; hinteres Ohr, závſſek; auf den hintern Theil des Kopfes, záſſigek; auf den Kopf, pohlawek; eine Ohrfeige geben, závſſek, poliček dáti, wytjti; mehrere, poličkowati, zaſſigkowati, hubu nabančiti.

Strany zdroje: II/84

Pachtung, f. ſmlauwa, Contractus. 2) nágem, pactum; in Pacht geben, do nágmu dáti, pronagmauti; annehmen, nagmauti.

Strany zdroje: II/86

Paſſen, v. n. in Spiele, paſowati. 2) čekati, počkati, pozor dáti, hleděti někoho. 3) čjhati.

Strany zdroje: II/90

Pfand, n. Angeld, záwdawek, wěrka, das Pfand der Liebe, záwdawek láſky, záſtawa, základ, sl. záloh, pignus; zum Pfande geben, do záſtawy dáti; Geld auf Pfänder leihen, penjze na základ půgčiti. 2) fant; Pfänder ſpielen, na fanty hráti.

Strany zdroje: I/56

Aetzen, 1. act. dáti gjſti, krmiti, nakrmiti, pokrmiti, cibare. 2) lauditi, wábiti, wnaditi, ineſcare. 3) močiti, namočiti. 2. neut. gjſti, žráti, edere, vorare.

Strany zdroje: II/97

Platz, m. pleſk: platz! da lag er, tu pleſk ſebau, meykl; gab einen Platz, to pleſklo; 2) pl. Plätz, liz, liha, S. Schalm. 3) placek, placka, hnětinka, gehněda S. Kuchen. 4) mjſto, plac, locus; auf dem Platze bleiben, na mjſtě zůſtati; an eines Platz kommen, na něčj mjſto přigjti; Platz gemacht! na ſtranu! ſtranau! komm auf den Platz poď na plac, na plano! fig. Eins Bitte Platz geben, nečj prosbě mjſto dáti.

Strany zdroje: II/98

Pökeln, v. a. ſoliti, do láku dáti.

Strany zdroje: II/101

Preis, m. am Hemde, ljmec, dim. das Preischen, ljmeček. 2) Etwas Preis geben, něco opuſtiti; eine Stadt Preis geben, na měſto puſtiti, dáti měſto w wychwátěnj, preys; ſich den Laſtern Preis geben, oddati ſe neprawoſtem; ſeine Ehre Preis geben, čeſt ſwau wydati w ſſanc; ſich der Gefahr preis Preis geben, w nebezpečenſtwj ſe wydati, Es ging alles Preis, was da war, wſſe přiſſlo na dračku, co tam bylo. 3) odplata praemium. Einen Preis auf etwas ſetzen, odplatu na něco wyſaditi. 4) ſláwa, gloria. Gott ſey Ehre und Preis, Bohu buď čeſt a ſláwa. 5) cena, pretium. Der Preis ſteht, Waare ſteigt, fällt, zbožj zpadáwá; Preis-, odplatnj; die Preisſchrift, odplatnj ſpis.

Strany zdroje: II/105

Quartier, n. čtwrt. S. Viertel, 2) am Schuhe, opatek, zápětj. 3) Am Hemde ljmec, obſazenj. 4) byt, statio, habitatio. 5) fig. miloſt dáti; kein Quartier geben, rozſekati, poſekati, ſſawlowati.

Strany zdroje: II/107

Rahmen, m. rám, rámec, margo, ora; mit einen Rahmen einfaſſen, do rámu dáti, dim. das Rähmchen, rámeček.

Strany zdroje: II/108

Rang, m. pořadj; im zweyten Range der Logen, w druhém pořadj ložj. 2) řada; Ein Schiff vom erſten Range, lodj prwnj řady. 3) fig. ſtaw, důſtogenſtwj, mjſto; Ein Mann vom hohen Range, muž wyſokého ſtawu; den erſten Rang haben, prwnj mjſto mjti; ein Mädchen ohne Vermögen und Rang, děwče bez bohatſtwj a (zweyſſenoſti ? ) Jemanden den Rang geben, někomu předek dáti; den Rang ablaufen, někoho předčiti.

Strany zdroje: II/110

Räthſel, n. pohádka, hádačka, aenigma, fabella; ein Räthſel aufgeben, dáti hádati; ein R. rathen, pohádku vhodnauti; daß iſt mir ein Räthſel, nepochopugj nepochopugi toho.

Strany zdroje: II/112

Raum, m. pl. Räume, mjſto, plac; keinen Raum haben, neměti mjſta. 2) proſtranſtwj, proſtora, spatium. 3) fig. Raum geben, mjſto dáti.

Strany zdroje: II/114

Rechnung, f. počet, ratio; die Rechnung führen, počet wéſti, ſchicken ſie mir meine Rechnung, poſſlete mi můg počet. 2) aučet; aučty pl. Computus; die R. ablegen, aučty ſkládati. 3) wrub; ſchreiben ſie es auf meine Rechnung, napiſſte to na můg wrub. 4) vwěřenj; auf R. kaufen, geben, na vwěřenj kaupiti, dáti. 5) naděge; er macht ſich R. darauf, dělá ſobě na to naděgi, čáku. 6) Seine R. bey etwas finden, mjti při něčem zyſk, ſſrutku, (pſſaures.)

Strany zdroje: II/114

Recht, I. adv. dobře; das Kleid iſt mir recht, ſſaty gſau mi dobře; in alle Sättel recht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi. 2) Mir iſt nich recht, nenj mi dobře; einen Ohnmächtigen zu recht bringen, omdleného wzkřjſyti. Sie kommen mir eben recht, práwě mi dobře přicházegj; Recht ſo! dobře tak! 3) Wo mir recht iſt, nemeyljmli ſe; recht urtheilen, ſehen, leſen, dobře, práwě ſauditi, widěti, čjſti. 4) a) práwě; recht in die Mitte, práwě do prostředka; ich warte recht mit Ungeduld, čekám s welikau netrpěliwoſtj; b) gak náležj; recht, wie ſichs gehört, gak náležj; ich weiß es ſelbſt nicht recht, ſám to gak náležj newjm; ich weiß mich nicht recht in ſie zu finden, nevmjm gim gak náležj wyhowěti; c) welmi, hodně; er iſt recht reich, geſt bohatý na mjſto. Ich habe recht viele Urſachen dazu, welmi mnoho přjčin mám k tomu; wir haben recht gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; das kommt uns recht zu Statten, dobře ſe nám to hodj. Ich bin ihm recht herzlich Gut, welmi ſem naň laſkaw; recht ſehr ſchön, welmi pěkně; ich habe ſie ja recht lange nicht geſehen, welmi dáwno ſem gich newiděl; es iſt recht kalt, geſt tuze, welmi zyma; recht gern, welmi rád. 5) Wenn ich es recht bedenke, rozwážjmli to dobře; das iſt recht, dobře; gehe ich recht, gduli dobře? 6) Thue recht, ſcheue Niemand, čiň dobře (práwě) neſſtiť ſe žádného; was recht und billig iſt, co geſt prawého a ſluſſného. II. adj. prawý, rectus; der rechte Winkel, prawý vhel; die rechte Hand, prawá ruka, prawice, dextra; ſich rechter Hand wenden, na prawo ſe dáti; es liegt rechter Hand, na prawo ležj; Jemanden die rechte Hand laſſen, předek, prawau ruku dáti. Die Rechte, prawice, dextra; der rechte Glaube, prawá wjra, vera fides; der rechte Vater, prawý otec, legitimus pater; die rechte Seite des Tuches, ljc ſukna; rechte Prügel, notný weypraſk; das iſt ein rechter Narr, geſt prawý blázen; du biſt mir auch der rechte, tys mi ten prawý; wir haben was Rechtes gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; er hat was Rechtes gelernt, něčemu hodnému ſe naučil; zur rechter Zeit kommen, w prawý čas přigjti; iſt es etwas Rechtes? geliž co do toho? Wird denn ihnen die Haube recht ſeyn? budeli pak gim ten čepec doſt? 2) ſprawedliwý; rechte Wage, ſprawedliwá wáha.

Strany zdroje: II/114, II/115

Recht, n. dobře; ſie haben Recht, dobře 115 máte; einem Recht geben, ſwědčiti, poſwědčiti, za prawdu, za prawé dáti. 2) práwo; jus; ſein recht vergeben, práwo zadati; von Rechts wegen, podlé práwa; mit allem Rechte, wſſjm práwem; den Weg Rechtens ergreifen, na práwnj ceſtu ſe dáti, gjti; Jemanden ſein Recht wiederfahren laſſen, s někým dlé práwa nakládati; Recht verſchaffen, k práwu dopomocy; Recht behalten, podržeti práwo; Inhalt Rechtens, pořádkem práwa; das Einſtandrecht, práwo w trhy wkročowánj, jus praelationis.

Strany zdroje: II/120

Reißaus, n. Reißaus nehmen, s waňkau ſe poraditi, paty vkázati, w nohy ſe dáti.

Strany zdroje: II/122

Rente, f. Renten, pl. důchod, reditus; ein Kapital auf Renten legen, penjze pod aurok dáti.

Strany zdroje: II/125

Riechen, v. irr. du riechſt, Imperf. roch, gerochen, rieche du. I. v. n. woněti, olere; wohl, pěkně, libě woněti; durch Riechen abnützen, owoněti; es riecht nach Roſen, růžemi wonj; ſtark riechen, čpjti; Riechend, woňowý; čpawý. 2) ſmrděti; es riecht nach Zwiebeln, nach der Erde, nach den Pferden, Ochſen, Mäuſen @@, ſmrdj cybulj, zeminau, koninau, wolinau, myſſinau @. 3) páchnauti, zapáchnauti mor. razyti; es riecht ihm aus dem Munde, páchne mu z vſt, z baſſty házý; der Todte riecht ſchon mrtwj mrtwý giž páchne, ſmrdj; das riecht nach Gelehrſamkeit, to zapáchá včenoſtj; das Fleiſch fängt an zu riechen, maſo zapáchá; riechendes Fleiſch, zaſmradlé, chycené maſo. II. v. a. čjti, cýtiti, čenichati; ich rieche nichts, nic nečigi, necýtjm; etwas zu riechen geben, něco dáti k přičichnutj, k přiwoněnj; er riecht den Braten, den Lunten, on to čige, koſa čige kámen; er kann kein Pulver riechen, geſt baba, ſtrašpytel; an etwas riechen, k něčemu woněti, přiwoněti; den Geruch unterſuchen, čmuchati, čuchati, čenichati.

Strany zdroje: I/62

Aufkündigen, v. a. odřjcy ſe, wýhoſt, wýpowěd dáti, wypowědjti, rennntiare renuntiare .

Strany zdroje: II/134

Ruhe, f. odpočinutj, pokog; er hat keine Ruhe, nemá pokoge, mor. omženj; gieb Ruhe, deg pokog; ſich in Ruhe begeben, na pokog, na odpočinutj ſe dáti; keine Ruhe laſſen, geben, nedati oddechu, mor. odpěku , pokoge; laß mich in Ruhe, deg mi pokog, nech mne na pokogi, s pokogem; die Ruhe des Gewiſſens, ſpokogenoſt ſwědomj. 2) keine Ruhe haben, nemocy ſpáti; ſich zur Ruhe begeben, legen, gjti ſpat, na odpočinutj ſe odebrati, vkliditi ſe, Mittagsruhe halten, polednjčka vžjwati; die Ruhe mitnehmen, ſpánj odneſti. 3) In ſeine Ruhe eingehen, na pokog odegjti, w pánu vſnauti; zur Ruhe bringen, počeſtně pochowati.

Strany zdroje: II/134

Ruhen, v. n. odpočinauti, odpočjwati, quiescere; er kann nicht ruhen, nemůže ſeděti, geſt nepoſeda. 2) pokog dáti; er ruhet nicht als bis —, nedá pokoge, až — laß ihn ruhen, nech ho na pokogi. 3) auhořiti, přjložiti. 4) fig. ſpáti, odpočjwati, haben ſie wohl geruhet, dobřeli ſpali? 5) Auf etwas ruhen, na něčem ležeti.

Strany zdroje: I/63

Aufmerken, 1. v. a. naznamenati, poznamenati, adnotare. 2) v. n. pilně poſlauchati, pozor dáti, mjti, pozorowati, ſſetřiti, adtendere.

Strany zdroje: II/137

Ruthe, f. ſtežeň w ſtohu, am Brunen, bidlo v řeřábu. 2) der Schmide, ožeh. 3) An der Brücke, moſtnice. 4) Am Rade, ſſjn. 5) Am Dreſchflegel, cepowka, držadlj. 6) prut, mor. hubowina, virga; die Angelruthe, prut (od vdice); 7) hůl; die Ruthe Arons, hůl Aronowa. 8) metla; die Ruthe geben, mit der Ruthe ſtreichen, metlau mrſkati; ſſlehati, ſſwjhati, wyſſwihati; den Kindern, pardus dáti. 9) Der Thiere, prut, oháňka. Der Menſchen, konec. dim. das Rütchen, prautek; metlička.

Strany zdroje: II/139

Sagen, v. a. prawiti, řjkati, řjcy, dicere; laſſe dir ſagen, dey ſy řjcy; man ſaget, powjdá ſe, prawj ſe, řečj ſe; Herr Vetter, ſage ich, gá řku, pane ſtreyče; zu allem Ja ſagen, ke wſſemu přiwoliti, ſnáſſeti ſe, takpánem býti; wie geſagt, gak ſem řekl; für gewiß ſagen, za giſto powjdati; er pflegt zu ſagen, řjkáwá; ſie iſt, ſaget man, ſchwanger, geſt, prý (prey), ſamodruhá; ſage mir nur, wie —, gen mi powěz, kterak —; b) gute Nacht ſagen, dobrau noc dáti; c) Dank ſagen, djky wzdáti; d) für Jemanden gut ſagen, za někoho ſtáti; e) Das will ſo viel ſagen, to znamená tolik; f) Jemanden Todt ſagen, za mrtwého wyhláſyti; Todt ſagen, někoho za mrtwého wyhláſyti; g) du haſt von Glück zu ſagen, ty ſe můžeš za ſſťaſtného pokládati; h) das will nichts ſagen, to nenj nic; es hat nichts zu ſagen; na tom nic neſegde; i) Sagen laſſen, wzkázati; oft ſagen laſſen, nawzkazowati ſe; viel ſagen laſſen, nawzkazowati; entgegen ſagen laſſen, odewzkázati; k) Mit Reſpect zu ſagen, bez poroka; krom dobrých lidj, z odpuſſtěnj, z dowolenj, salva venia.

Strany zdroje: I/63

Aufpaſſen, 1. v. a. naſtrogiti, připrawiti, přiſtrogiti, accomodare. 2) v. n. čjhati na někoho, pozor dáti, pozorowati, ſſetřiti někoho, obſervare.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, I. v. a. reg. zgednati, zaopatřiti, comparare; 2) způſobiti; Ruhe ſchaffen, pokog způſobiti. 3) doſtawiti; einen Menſchen herzuſchaffen, doſtawiti člowěka. 4) wypowědjti; aus dem Hauſe ſchaffen, wypowědjti z domu. 5) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen? co zde máš k pohledáwánj? co pohledáwati. 6) pořjditi; nichts ſchaffen können, nic nemocy ſwéſti, pořjditi 7) odweſti, odwezti; zu Fußewegſchaffen, zu Fuße wegſchaffen, odweſti; zu Wagen, odwezti. 8) nadělati; viel zu ſchaffen machen, mnoho nadělati brykulj, doſti hry dáti. 9) poraučeti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? 10) Rath ſchaf en, radu dáti. 11) Aus dem Wege ſchaffen, odkliditi. II. v. a. irr. ich ſchuf, geſchaffen, twořiti, ſtwořiti, creare.

Strany zdroje: II/156

Schein, m. der gedritte Schein, třjhranjk; der gevierte, čtwerhranjk, geſechſte, ſſeſtihranjk. 2) ſwětloſt; der Märzſchein, březnowá ſwětloſt. 3) záře; Ein Schein am Himmel, záře na nebi; der Mondſchein, záře půlnočnj; der rothe Schein, čerwánky; der weiße bey der Nacht, blikawa, záplawa. 4) fig. podoba, twárnoſt, species; nápodobnoſt, apparentia; er hat den Schein eines ehrlichen Mannes, má podobu poctiwého muže. 5) zámyſl, oko, barwa, praetextus; zum Schein, gen na oko, na pohled, na bjlo; unter dem Scheine, pod zámyſlem, pod fochem. 6) wěnec; der Schein eines Heiligen, paprſſlky. , wěnec okolo hlawy Swatých. 7) liſt, wyſwědčenj, pjſemnoſt, vpſánj; der Taufſchein, křticý liſt; Jemanden einen Schein geben, někomu dáti pjſemnoſt, vpſánj, wyſwědčenj.

Strany zdroje: II/157

Schelten, v. irr. du ſchilſt, ich ſchalt, ich ſchälte, habe geſcholten, du ſchilt. I. v. act. prokljnati, kljti, zlořečiti, maledicere. 2) gebati, mor. hřebati, pljſniti, reprehendere. 3) nadati, apellare; er ſchalt mich einen Narren, nadal mi bláznů; ſich gnädiger Herr ſchelten laſſen, dáti ſobě waſſnoſti řjkati, chtjti, aby mu řjkali waſſnoſti; Jemanden gnädiger Herr ſchelten, waſſnoſtowati někomu. II. v. neut. dowáděti, bublati, žehrati, jurgare; auf Jemanden, na někoho; ein unbeſcholtener Mann, nenařčený, dobře zachowalý muž.

Strany zdroje: II/157, II/158

Schenken, v. a. ljti, naliti, infundere: ſchenken ſie ein! naljte! nalegte! 2) piwo 158 neb wjno na prodeg mjti, prodáwati, ſſenkowati, krčmařiti, cauponari. 3) připjti, připjgeti, poctu dáti, zawdati, propinare. 4) darowati, donare. 5) prominauti, opuſtiti odpuſtiti , veniam dare, remittere; das Leben ſchenken, žiwiti, žiwot darowati; die Strafe ſchenken, pokutu, treſt odpuſtiti.

Strany zdroje: II/158

Scheren, v. irr. ich ſchor, ich ſchöre, habe geſchoren, du ſchere, I. v. neut. táhnauti, odegjti, warowati; ſcher dich weg! táhni! wary! warug! pakug ſe! mor. cuky! apage. II. v. act. a) wyhnati, expellere; b) ſſiditi, ſſkádliti, teyrati, illudere; laß mich ungeſchoren! dey mi pokog! was ſchert dich das? co geſt tobě do toho, potom? c) oſtauzeti ſe! ; ich will mich damit nicht ſcheren; nechcy ſe tjm obauzeti, oſtauzeti, mezkowati, peklowati. d) holiti; tondere; den Bart, ol. břjti; ſich den Kopf kahl ſcheren laſſen, hlawu ſobě dáti oholiti. e) ſtřihati, tondere; Schafe, owce ſtřihati. f) ſnowati, naſnowati, staminare. g) poſtřiháwati (ſukno.) h) ſtřihati, dřjti; der Wirth kann ſcheren, ten hoſpodſký dře, geſt pan odřihoſti.

Strany zdroje: II/161

Schienen, v. a. ſſinowati, zlámanau nohu dáti do dlažiček, do deſſtěk.

Strany zdroje: II/166

Schlag, m. pl. Schläge, vdeřenj, vhozenj, ictus, tactus; ein kalter Schlag, (des Donners), vdeřenj (hromů) na ſucho. b) bauchnutj; die Büchſe hat einen guten Schlag, ručnice dobře bauchá. c) der Wachtel, der Nachtigall, tlučenj křepelky, ſlawjka. d) bitj; des Pulſes, pulſu; mit dem Schlage ſechs da ſeyn, gak odbige ſſeſt, přigjti, tu býti. e) fig. druh, species; Leute von einem Schlage, lidé ſtegného druhu, na gedno brdo, kopyto. f) von gutem Schlage, dobrého plemene. g) rána, vdeřenj, ictus; Schlag auf Schlag, rána po ráně, rána za ránu, drey Schläge mit dem Hammer thun, třikrát kladiwem vdeřiti, tři rány dáti. g) h) weypraſk, ſpraſk, weylupek, verbera. h) i) ſſkak ſſlak, božj ruka, sl. wřed, apoplexia; der halbe Schlag, mrtwice, hemiplexia; der Schlag hat ihm getroffen, ſſlak ho trefil, mor. zlý wjtr ho obeſſel, sl. porazylo ho; wie vom Schlage gerührt, ohromený. i) k) An der Müntze, ráz, nota. k) l) am Dache, poklop, effora. l) m) im Walde, paſeka, ſeč. m) n) der Windſchlag, zálom, weywrat. n) o) an der Kutſche, dwjřka.

Strany zdroje: I/66, I/67

Aufſetzen, 1. v. a. poſtawiti, ſtawěti, kláſti, nakláſti, položiti, naſázeti, poſaditi, ſázeti; den Hut, klobauk na hlawu dáti. die Haube der Braut, die Braut, očepiti, zawigeti. 2) ſich aufſetzen, poſaditi ſe; ſich wider Jemanden, poſtawiti ſe proti někomu. 3) Gut und Blut, gměnj y žiwot wſaditi, wynaložiti. 4) ſeinen Kopf aufſetzen, něco ſobě do hlawy zawzýti, ſwéwolným býti. 5) oklamati, oſſiditi, ſwéſti. 6) ſepſati, w ſpis vwéſti. 2. v. n. der Hirſch ſetzt auf, gelen doſtáwá nowé 67 rohy. 2) das Pferd ſetzt auf, kůň ſe ſmyſſil, má myš, geſſtěra, ſ. Koppen.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: I/67

Aufſicht, f. dohljdánj, dohljženj, dozýránj, opatřenj, pozorowánj, přihljdánj, přihliženj; Aufſicht haben, dohljdati, dohljžeti, dozýrati někomu, někoho, pozor dáti na někoho, přihljdati někomu.

Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.

Strany zdroje: II/177

Schmieden, v. a. kowati, kauti, cudere; man muß das Eiſen ſchmieden, weil es warm iſt, dokud železo horké, kug; dokud ſe lyka drau, choď na ně; za zubů ſe chleba nageſti. 2) fig. vkowati, do želez dáti; Ränke, ſnowati, kauti, ſtrogiti, auklady.

Strany zdroje: I/68

Auftrag, m. nařjzenj, poručenj, vloženj; einem einen Auftrag thun, poručenj dáti.

Strany zdroje: II/185

Schoſſen, I. v. n. metati ſe, spicari. 2) ſtřelčiti; das Malz ſchoſſet, ſlad ſtřelčj. II. v. a. daň, poplatek dáti, tributum pendere.

Strany zdroje: II/187

Schreyen, v. irr. n. ich ſchrie, conj. ich ſchrie, habe geſchrien, du ſchreye, křičeti, clamare; von Haſen, wřeſſtěti; ſehr ſchreyen, haukati, hulákati, biřicowati, naparowati ſe, nabjrati ſe, rozkřikowati, vociferari; zu ſchreyen anfangen, dáti ſe do křiku; aus vollem Halſe, křičeti, co mjti hlaſu; laut, na hlas křičeti; ſich außer Athem, vkřičeti ſe; Ins Schreyen kommen, rozkřičeti ſe; vor Schmerzen, boleſtj křičeti; um Hilfe, o pomoc wolati; zu Gott, k bohu wolati; fig. er ſchreyt darüber, nařjká ſobě na to, křičj na to; ſie ſchrien ſchrecklich, hrozně ſe křičeli, křičeli ſe až hrůza; himmelſchreyende Sünde, hřjch do nebe wolagjcý.

Strany zdroje: I/70

Ausantworten, v. a. odewzdati, wydati, do rukau dáti.

Strany zdroje: II/209, II/210

Setzen, I. v. n. ſkočiti; das Pferd ſetzt, kůň ſkočj; über einen Graben, ſkočiti přes přjkop, přeſkočiti přjkop; über den Fluß, přegeti, přeplawiti řeku; an den Feind, na nepřjtele vdeřiti. 2) v. impers. Es wird Händel ſetzen, pogde ſwár, různice; es hat einen fürchterlichen Zank geſetzt, hrozně ſe křičeti, waditi; es wird Schläge, giſtě bude někdo bit; was hat es geſetzt? co ſe ſtalo? 3) v. act. ſaditi, poſaditi, ſázeti, ponere, locare; ein Kind auf den Stuhl, djtě na ſtolicy; ſich ſetzen, ſednauti, poſaditi ſe, sidere, considere; ſich zu Tiſche, ſednauti, zaſednauti za ſtůl; fig. und wenn er ſich auf den Kopf ſetzte, y kdyby ſe na hlawu poſtawil. 4) fig. sſaditi ſe, ſaditi ſe, vſaditi ſe, subsidere; a) das Bier hat ſich noch nicht geſetzt, piwo ſe geſſtě nevſadilo, nevčiſtilo. b) opadnauti, decrescere, minui; die Geſchwulſt ſetzt ſich, otok opadá, plaſkne, oplaſkuge; das Waſſer ſetzt ſich, wody vbýwá, woda opadá. c) oſaditi ſe, sedem ponere; Cajus hat ſich zu Prag geſetzt, Kajus ſe oſadil w Praze. d) položiti ſe, collocare se; ſich aufs Land ſetzen, w kragi (we wſy, w měſtečku) ſe oſaditi; das Kriegsheer ſetzt ſich an einem Berge, 210 wogſko ſe klade, položj ſe v hory; eine geſetzte Perſon (untergeſetzt), zapadlá oſoba; ein geſetzter Mann, geſetzte Antwort, zmužilý, wážný muž, mužná odpowěd. 5) ſtawěti, zaſtawiti, položiti, statuere, sistere; das Glas, den Teller auf den Tiſch, ſklenicy poſtawiti na ſtůl; den Stuhl an die Wand, ſtolicy k ſtěně přiſtawiti. b) wſtaupiti, wſtaupnauti; den Fuß auf etwas, nohu na něco. c) puſtiti; etwas aus der Hand, něco z ruky. d) ſázeti; Bäume, ſtromy. e) wyzdwjhnauti; ein Denkmal, památku; wyzdwihnauti, zaſtawiti. 6) fig. wrhnauti; das Thier ſetzt, zwjře wrhne. b) položiti, vložiti, vſtanowiti; einen Tag, rok; c) vſtanowiti; Jemanden zum Vormund, vſtanowiti někoho za poručnjka. d) doſaditi; Jemanden an eines andern Stelle, doſaditi někoho na mjſto giného. fig. Jemanden zur Rede, počtu od někoho žádati; Ziel und Maß, cýl vložiti; ſich zur Wehre, zprotiwiti ſe; aus den Augen, něčeho ſobě newſſjmati, neſſetřiti. e) Ich will den Fall ſetzen, daß —, deyme tomu že —; es ſoll geſchehen, aber ich ſetze voraus, daß er ſeinen Willen dazu giebt, ſtaň ſe, než wygjmám, geſtli k tomu ſwolj; geſetzt, er käme nicht, deyme že nepřigde. 7) den Hut auf den Kopf, klobauk na hlawu dáti; Jemanden in das Gefängniß, wſaditi někoho do žaláře, wězyti; Jemanden Schröpfköpfe, někomu baňkami pauſſtěti; Jemanden das Meſſer an die Kehle, někomu nůž k hrdlu přiložiti; unter die Heiligen, za ſwatého wyhláſyti; etwas zum Pfande, něco do záſtawy dáti; zuſammen, ſkládati, ſložiti. fig. Knöpfe auf ein Kleid, přiſſiti knofljky k ſſatu; die Schrift, pjſmo ſázeti, ſkládati; fig. Etwas ins Geld, něco zpeněžiti; Leib und Leben daran, žiwota ſe opowážiti, wſſe naſaditi; eine verworrene Sache auseinander, něco zamodrchaného rozmo ati, rozmodrchati; Jemanden etwas in den Kopf, někomu něco namluwiti; Mißtrauen in etwas, nedowěřowati něčemu; Hoffnung in etwas, naději ſkládati, nakládati na něčem, daufati w něčem; ſeine Ehre in etwas, něco za čeſt ſobě pokládati; ſich etwas in den Kopf, něco ſobě na kel wzýti. 8) Ein Land unter Waſſer, zatopiti zemi; Jemanden außer Stand ſetzen etwas zu thun, někomu něco překazyti; in den vorigen Stand, w předeſſlý ſtaw nawrátiti; ſich in Marſch, wyprawiti ſe, dáti ſe na ceſtu, ſich in Gefahr, wydati ſe w nebezpečenſtwj; ſich in Unkoſten, autrat ſobě nadělati; ſich in Schaden, ſſkodu ſobě půſobiti; einen Gefangenen auf freyen Fuß, wězně, zagatého propuſtiti; etwas ins Werk, něco w ſkutek vweſti; in Furcht und Schrecken, ſtrachu a hrůzy nahnati.

Strany zdroje: II/217

Soldat, m. wogák, wálečnjk, miles; ein freywilliger, dobrowolnjk, voluntarius; ein gemeiner, ſproſtý, obecný, gregarius; ein alter, ſtarý, veteranus; ein junger, Recrut, nowáček, tiro; ein abgedankter, Invalide, wyſlauženec; die Soldaten, collect. wogačina; Soldat werden, dáti ſe na wognu, pod wogáky, za wogáka.

Strany zdroje: II/230

Sprechen, v. n. irr. du ſprichſt, ich ſprach, ich ſpräche, habe geſprochen, mluwiti, loqui; das Kind lernt ſprechen, djtě ſe včj mluwiti. b) řjcy, (von vielen) prawiti; Er antwortete und ſprach, odpowěděw, řekl, prawil. c) rozpráwěti, řečiti, sermocinari; laut, (von mehreren) howořiti; öffentlich zum Volke, řečňowati; die Leute ſprechen, lidé rozpráwěgj, řečj; Sprich nur ein Wort, rcy toliko ſlowo; für Jemanden ſprechen, za někoho ſe přimlauwati; ich habe ein Wort mit ihnen zu ſprechen, mělbych s nimi ſlowjčko promlu iti; für J. gut, za někoho ſljbiti, ſtáti; etwas gut, za dobré wyhláſyti; ſich nicht ſprechen laſſen, nicht zu ſprechen ſeyn, někoho k ſobě, k mluwenj nepřipuſtiti; fig. er iſt heute nicht gut zu ſprechen, geſt dnes gakſy newrlý, newhodný. II. v. a. wyhláſyti; etwas gut, Jemanden heilig, rein, něco za dobré wyhláſyti, ſchwáliti, někoho za ſwatého, za čiſtého wyhláſyti; J. frey, někoho za newinného vznati; von einer Pflicht frey, od powinnoſti oſwoboditi; einen Lehrburſchen frey, za wyvčenau dáti, doſtati, za towaryſſe wyhláſyti; ein Urtheil, ſaud, nález wyneſti; den Segen, požehnánj řjkati; das Tiſchgebeth, das Vater unſer, k ſtolu, otče náš ſe modliti; der viel ſpricht, mnohomluwný, howora; der wenig, malomluwný, nemluwný, nemluwa.

Strany zdroje: II/239

Statt, adv. mjſto; Statt haben, mjti ſwé mjſto; das geht gut von Statten, to gde dobře od ruky, dařj ſe; zu Statten kommen, whod, wděk býti; an Kindes Statt nehmen, zaljbiti, adoptare; etwas Statt finden laſſen, něčemu mjſto dáti; Statt meiner, za mne.

Strany zdroje: II/239, II/240

Staub, m. prach, pulvis; fig. Staub in die Augen ſtreuen, oſſiditi někoho; 240 ſich aus dem Staube machen, dáti ſe w nohy, poraditi ſe s Waňkem; zu Staube werden, w prach ſe obrátiti; dim. Stäubchen, n. práſſek, pulvisculus; nicht ein Stäublein, ani zmante, prach prachaucý , nic.

Strany zdroje: I/74

Aushändigen, v. a. z rukau dáti, wydati.

Strany zdroje: II/245, II/246

Stellen, v. a. ſtawiti, zaſtawiti, sistere; der Hund ſtellt das Wild, pes ſtawj zwěř. 2) Die Milch, podſýřiti mljko. 3) Das Waſſer, hraditi, zahraditi wodu. 4) Einen Dieb, přimrazyti zloděge. 5) Das Bier, wyſtawiti piwo. 6) poſtawiti, locare, statuere; ſich auf den Kopf, na hlawu ſe poſtawiti. 7) Die Soldaten in Schlachtordnung, wogſko zſſikowati. 8) fig. Jemanden zur Rede, počet, aučet v někoho žádati; vor Augen, před oči předſtawiti, předſtjrati; auf freyen Fuß, propuſtiti někoho; etwas dahin geſtellt ſeyn laſſen, něčeho zatjm pozanechati; etwas in Vergeſſenheit, něco w zapomenutj dáti; in Zweifel, w pochybnoſt vweſti; Zufrieden, vpokogiti. 9) Ein Zeug, Garn ſtellen, ſýť rozſtawiti. 10) Schlingen ſtellen, pletky kláſti, poljknauti. 11) fig. Jemanden nach dem Leben ſtellen, někomu o žiwot ſtáti; ein Bein ſtellen, nohu podrazyti; Uhr, hodiny zprawiti, naſtrogiti; ſich ſtellen, ſtawěti ſe, dělati ſe; Krank, traurig, nemocným, truchliwým. 12) doſtawiti, poſtawiti; einen Miſſethäter, zločince; Recruten, nowáčky; einen Bürgen, rukogmjm vručiti, vgiſtiti, rukogemſtwj dáti; Zeugen, ſwědky, poſta 246 witi, doſtawiti; ins Werk, w ſkutek vweſti; ſich bey Jemanden, zaſtawiti ſe; hie und da, rozſtawiti.

Strany zdroje: II/249, II/250

Stimmen, v. n. I. znjti; die Violine ſtimmt nicht zur Trompete, hauſle nezněgj dobře 250 při traubě; das ſtimmt nicht dazu, to k tomu neznj. 2) fig. Zuſammen überein ſtimmen, ſrownáwati ſe, ſnáſſeti ſe. 3) Für etwas ſtimmen, hlas ſwůg k něčemu dáti. II. v. act. ſſtemowati, ſtrogiti, naſtrogiti; Geigen, hauſle; das Herz wozu, ſrdce naſtrogiti k něčemu. 2) Ich bin heute nicht dazu geſtimmt, nechce ſe mi dnes do toho, nemám dnes do toho chuti; er iſt nicht gut geſtimmt, geſt newrlý, newhodný; er iſt ſchon geſtimmt, giž geſt naſtrogen, připrawen.

Strany zdroje: II/251

Stöcken, v. a. do klády, trdlice dáti.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/264

Stürzen, v. n. překotiti ſe; das Pferd ſtürzt, kůň ſe překotil. b) ſpadnauti; von dem Pferde, ſpadnauti, ſwaliti ſe, ſkotiti ſe, s koně. c) er ſtürzte hin, překotil ſe. d) das Waſſer ſtürzt von Felſen herab, woda ſe walj, kácý ſe ſkály. e) er ſtürzte in das Zimmer, wrazyl do pokoge. f) das Blut ſtürzt aus der Wunde, krew ſe kácý z rány. 2) v. a. ſwrcy, ſwrhnauti, ſkáceti, ſrazyti; dejicere; Jemanden aus dem Fenſter, ſwrcy, ſkáceti, shoditi někoho s okna. b) fig. von dem Throne ſtürzen, s trůnu ſwrcy. c) ins Unglück, do neſſtěſſtj neſſtěſtj vwrcy; ſich in Irrthum, vwaliti ſe w blud. d) in die Armuth, na mizynu přiweſti. e) er ſtürzt alles vor ſich hin, wſſe před ſebau porážj, potjrá, kácý. f) eine Tonne, přewaliti, překlopiti káď. g) fig. Gläſer, ſklenice wyprazdňowati, klopiti, ſkleničkowati. h) den Acker, podworati, podmjtati pole, rolj. i) das Getreide, přehazowati, obraceti obilj. k) den Deckel über den Topf, pokličku dáti, položiti na hrnec.

Strany zdroje: II/265

Subhaſtiren, v. a. odhádati, dáti na odhad.

Strany zdroje: II/266

Sulzen, v. a. das Wild, liz dáti, naſtrogiti.

Strany zdroje: II/268

Tag, m. pl. Tage, den, dies; dim. denjček; der Tag bricht an, rozednjwá ſe, rozbřeſkuge ſe, ſwitá; mit anbrechendem Tage, s vſwitau, na vſwitě; es wird Tag, dnj ſe; es iſt ſchon heller Tag, giž geſt audnj; bey Tage noch, geſſtě za dne, za ſwětla; in den hellen Tag hinein ſchlafen, do bjlého dne ſpáti; den ganzen lieben, geſchlagenen Tag, celý Božj den; in den Tag hinein leben, nazdařboh žiwu býti; — ſchwatzen, co ſlina na gazyk přineſe, tlachati; gehe mir aus dem Tage; odſloň! es liegt am Tage, geſt na gewě; an den Tag bringen, legen, na gewo dáti, wyneſti; es iſt hoch am Tage, giž geſt wyſoko na den; der Tag neigt ſich, den ſe ſchyluge; des Tages nur ein Mahl eſſen, gednau gen za den gjſti; den Tag vorher, hernach, před tjm, po tom; vor Tage, předednem; von Tag zu Tage, den odedne, den po dni; Tag für Tag, den gak den; einen Tag um den andern, obden; guten Tag! dobrýtro! (dobré gitro!); guten Tag biethen, dobrýtro dáti; morgen des Tages, zegtra ráno; wedne w nocy, Tag und Nacht ſitzen, dnem y nocý ſeděti; Tag und Nacht, bylina, den a noc, Paricaturia Parietaria Lin. Ein Kleid auf Tage, kabát pro wſſednj den; nächſter Tage, co neydřjwe; dieſer Tage war er hier, tyto dni tu byl; den Tag beſtimmen, rok položiti; morgen über acht Tage, od zegtřka za oſm dnj; der jüngſte Tag; ſaudný den; der heutige Tag, dneſſek; der geſtrige T., wčeregſſek; der morgige, zegtřek; fig. das habe ich mein Tage nicht geſehen, toho ſem gakžiw newiděl; mein Tage nicht, nikdý, gakžiwo ne; in unſern Tagen, za naſſich dnů; bis heutigen Tag, po dnes, do dneſſka; hat man ſeine Täge gehört, daß —, ſlyſſelli kdo kdy, že —; binnen 14 Tagen, do dwau nedělj pořád zběhlých; binnen 8 T., w témdni (teydni) pořád zběhlem zběhlém ; die Tage Moſes, za dnů Mogžjſſowých; in meinen alten Tagen, na má ſtará kolena.

Strany zdroje: II/269

Talgen, v. n. log mjti. 2) v. a. lůg dáti, tučniti; eine Suppe, poljwku ologiti.

Strany zdroje: II/270

Taſche, f. faňora, flink; eine Taſche geben, faňoru dáti; dim. das Täſchlein, faňorka. 2) kapſa, saccus; in die Taſche ſtecken, do kapſy ſtrčiti; die Taſchen leeren, wykapſowati; in den Taſchen ſuchen, ſſacowati; dim. kapſyčka. 3) Zum Anhängen, taſſka, waček, tobolka. 4) tlama, tlamazna; halt die Taſche! drž tlamu!

Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.

Strany zdroje: I/77

Ausmiethen, v. a. w nágem dáti, pronagmauti, ſ. Vermiethen.

Strany zdroje: II/283

Tränken, v. a. napogiti, napágeti, das Vieh, dobytek. 2) kogiti; die Mutter tränkt ihr Kind, matka kogj, přikágj djtě. 3) dáti, dáwati pjti; Jemanden, někomu. 4) fig. a) wlažiti, zawlažowati, nawložowati nawlažowati ; die Wieſen, ſwlažowati luka. b) napauſſtěti; Holz mit Leim, dřewo klihem; Papier mit Oehl, papjr olegem; getränkt, napuſſtěný.

Strany zdroje: II/284

Trauen, v. a. oddati, oddáwati, copulare; ſich trauen laſſen, dáti ſe oddati, gjti na oddawky. 2) v. n. a) wěřiti, fidere; traue ihm nicht, newěř mu. b) dauffati; auf Gott trauen, dauffati w boha. c) traufati ſy; ich traue mir nicht dieſes zu unternehmen, netraufám ſy, do toho ſe dáti.

Strany zdroje: II/284

Träufeln, v. n. kapati, kanauti, stillare. 2) v. a. roſyti, roſu dáti; träufelt ihr Himmel, roſu deyte, wzdeyte, roſte, nebeſa.

Strany zdroje: II/287

Treulich, adv. wěrně, treulich dienen, wěrně ſlaužiti. 2) vpřimě vpřjmě ; ihn treulich warnen, vpřjmně wyſtřáhati, weyſtrahu dáti.

Strany zdroje: II/288

Trinken, v. irr. ich trank, ich tränke, ge runken, trinke. 1. v. n. et a) a. pjti, bibere; von Kindern, bumbati; wie bey Gelagen, žunkati, trunčiti; J. Geſundheit, za zdrawj pjti; trinke! pj, napj ſe! nach und nach, oft, pjgeti, popjgeti; trinken pflegen, pjwati; ins T. kommen, rozpiti ſe; ſich zu Tode, vpiti ſe, ſmrti ſe dopiti; ſich voll, opiti ſe, přepiti ſe, přebrati ſe; viel, ſlopati, chlaſtiti; zu trinken reichen, zawdati, poctu dáti. 2) napogiti, napágeti; dem Vieh zu trinken geben, das Vieh trinken laſſen, dobytek napogiti, napágeti.

Strany zdroje: I/78

Ausreiſen, v. n. na ceſtu ſe dáti; zu Fuß, wygjti; zu Pferd, Wagen, wygeti. 2) ſie haben ausgereiſet, přeſtali putowati.

Strany zdroje: II/296

Uiberantworten, v. a. odewzdati, dodati, do rukau dáti, wydati.

Strany zdroje: II/301

Uiberreden, v. a. namluwiti, přemluwiti, naweſti; überrede deinen Mann, namluw, přemluw ſwého muže; er iſt nicht zu überreden, nenj k přemluwenj; ſich leicht überreden laſſen, dáti ſe lehce namluwiti, přemluwiti.

Strany zdroje: I/78

Ausſagen, v. a. wyprawiti, propowědjti. , zpráwu dáti, wyznati, wygewiti něco na někoho.

Strany zdroje: II/308

Umgeben, v. a. znowu dáti; die Karten, karty. 2) na něco dáti; den Mantel, pláſſť dáti na někoho. 3) obehnati, ohraditi; einen Garten mit einem Graben, zahradu přjkopem. 4) obkljčiti; ein Haus mit Leuten, dům lidmi.

Strany zdroje: II/309

Umhängen, v. a. obwěſyti; einen Mantel, láſſť na ſebe wzýti; einem den Mantel, na někoho pláſſť dáti. 2) přewěſyti; die Kleider im Schranke, ſſaty w almaře. 3) owěſyti, owěſſeti.

Strany zdroje: II/312

Umſonſt, adv. darmo; geben, dáti. b) nadarmo; es iſt alles umſonſt, wſſe ge nadarmo. 3) zadarmo; ich will es nicht einmal umſonſt, nechcy toho ani za darmo.

Strany zdroje: II/313

Umthun, v. a. dáti, wzýti; einen Mantel, pláſſť na ſebe; ihm, na něho. 2) ohljdnauti ſe, ohljžeti ſe; ſich an etwas, po něčem.

Strany zdroje: II/323

Unrecht, n. nedobře; ſie haben Unrecht, nemagj dobře; Unrecht geben, za neprawdu dáti, řjcy že nemá dobře. 2) křiwda, neprawoſt, injuria; haben, thun, křiwdu činiti, dělati; ich thue Niemanden Unrecht, negſem žádnému křiwd, foem. křiwda; mir geſchieht Unrecht, mně ſe děge, ſtáwá křiwda; der Unrecht thut, křiwdočinec.

Strany zdroje: II/325, II/326

Unter, I. adv. mezy tjm; es muß mit unter gehen, mit unter laufen, muſý mezy tjm progjti, proběhnauti; wir hatten ein ſchön Wetter, mit unter regnete es ein wenig, měli ſme pěkné powětřj, mezy tjm trochu poprcháwalo. II. praep. cum dativo. pod, sub; unter dem Tiſche liegen, dem Baume ſitzen, pod ſtolem ležeti, pod ſtromem ſeděti; unter ihm, pod njm; unter mir, podemnau; unter freyem Himmel, pod čjrým, holým nebem; fig. mit Jemanden unter einer Decke liegen, s někým držeti, w ſpolku býti; unter der Hand ſagen laſſen, pod rukau wzkázati; b) etwas unter der Bank, unter dem Tiſche, unter dem Reuter herausziehen, něco zpodlawice, zpodſtola, zpodřeſſata wytáhnauti; c) er iſt unter ſechzig Jahren, nemá ſſedeſáte let; unter zehn Thalern kann ich es nicht geben, pod deſet tolarů nemohu to dáti; d) unter den Baum ſich ſetzen, pod ſtrom ſednauti; ſich unter das Waſſer tauchen, pod wodu ſe potopiti; e) ein Land unter Waſſer ſetzen, kraginu potopiti, wytopiti; unter die Hand geben, pod ruku dáti; unter die Füße treten, nohama ſſlapati; unter Segel gehen, odplawiti ſe; unter die Augen ſehen, wůči, do očj hleděti; unter die 326 Augen treten, na oči přigjti; Grobheiten unter die Augen ſagen, nezdwořiloſti do očj prawiti; unter die Naſe reiben, ſtrčiti pod nos; unter die Erde bringen, připrawiti pod zem; fig. f) unter die Todten gerechnet werden, mezy mrtwé počten býti; unter ſich theilen, mezy ſebe rozděliti; etwas unter die Leute bringen, něco rozneſti, roznáſſeti; unter vier Augen, mezy čtyřma očima. 2) z; einer unter ihnen, geden z nich; unter welchen iſt Peter, z nichž geſt Petr; unter ſeinen Söhnen ſoll Paul König werden, z geho ſynů má Pawel králem býti. 3) mezy; unter den Zuſchauern ſitzen, mezy diwáky ſeděti; zwiſchen mir und dir, mezy mnau a tebau; er was mit darunter, byl mezy nimi, námi; unter andern, mezy giným; es liegt alles unter einander, wſſe ležj na hromadě, haťmať; unter uns, mezy námi; unter einander, mezy ſebau, weſpolek. 4) w, unter der Stunde des Räucherns, w hodinu kaděnj; unter Tages, wedne, za dne; unter Nachts, w nocy; unter Weges, unter Wegen, na ceſtě; unter dem Gebethe, w čas modlenj. 5) při; unter der Arbeit, dem Eſſen, dem Leſen entſchlafen, při prácy, při gjdle, při čtenj, oder pracuge, gedě, čta, vſnauti. 6) Unter der Zeit, mezy tjm. 7) za; unter der Regierung Kaiſer Karl des IV., za panowánj cýſaře Karla 4tého; gelitten unter Pontio Pilato, trpěl pod (nicht za , weil es den Sinn haben könnte, daß er für P. P. gelitten hätte) Pontſkým Pilátem; Unterdeſſen, zatjm, zatjm a podtjm, mezy tjm.

Strany zdroje: II/327

Unterhalt, m. obžiwa, wyžiwenj, obžiwenj; geben, na wyžiwenau dáti, wyžiwenj zaopatřiti.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/327

Unterhaltung, f. zdržowánj, hleděnj, zachowáwánj, dopiſowánj, chowánj, žiwenj. 2) wyraženj, zabywka; zur Unterhaltung, pro wyraženj. 3) rozmlauwánj; ſich in eine U. einlaſſen, dáti ſe w, do, rozmlauwánj.

Strany zdroje: II/329

Unterredung, f. rozmlauwánj, rozmluwa, rozpráwěnj; ſich in eine U. einlaſſen, dáti ſe w, do rozmlauwánj.

Strany zdroje: II/329

Unterricht, m. navčenj, včenj, navka, in tructio; ertheilen, geben, včiti, povčowati, navčenj dáti; U. bey Jemanden haben, včiti ſe v někoho; in den U. gehen, do včenj gjti, choditi.

Strany zdroje: II/329

Unterrichten, v. a. včiti, povčowati, instruere; einen Knaben im Tanzen, im Singen, chlapce včiti tancowati, zpjwati; in der böhm. Sprache, čeſkému gazyku. 2) zprawiti, zpráwu dáti; von etwas, o něčem. 3) wycwičiti, povčiti; wie er ſich verhalten ſoll, gak ſe má zachowati.

Strany zdroje: II/336

Urlaub, m. dopuſt; des Schüllers, žáka. 2) dowolenj; nehmen, geben, wzýti, dáti; auf Urlaub ſeyn, na dowolenj býti. 3) Urlaub hinter der Thür nehmen, s Waňkem ſe poraditi, prchnauti, kradmo vgjti.

Strany zdroje: II/338

Verarreſtieren, v. a. zatknauti, obſtawěti, wězyti, do wězenj dáti, wzýti.

Strany zdroje: II/338

Verbannen, v. a. zahágiti; eine Wieſe, lauku. 2) do klátby dáti, z cýrkwe wylaučiti, wyobcowati, excommunicare; 3) bohu poſwětiti; ein verbannter Acker, poſwěcené pole. b) zabiti; wer den Göttern opfert, der ſey verbannt, kdo bohům obětuge, zamordowán buď. 4) zapřiſáhnauti ſe, zařjcy ſe s klatbau. 5) prokljti, anathematizare; der ſey verbannt, proklet, proklat buď, anathema sit. 6) wypowjdati, wypowědjti; in exilium ejicere; ein Verbannter, wypowěděnec, wyhnanec. 7) fig. zapuditi, wypuditi, pellere; Jemanden von ſich, někoho od ſebe; die —ung, wyobcowánj, poſwěcenj, prokletj, wypowěděnj, zapuzenj.

Strany zdroje: II/339

Verbinden, v. a. přewázati; ein Buch, knihu. 2) zawázati; eine Flaſche, flaſſi; die Augen, oči, die Wunde, ránu; unter guten Flachs ſchlechten, mezy dobrý len ſſpatný, 4) ſpogiti, ſpogowati, ſlaučiti, conjungere. 5) zabedniti; ein Faß, ſud. 6) fig. a) ſich, ſpogiti ſe; Böhmen mit Ungarn, Čechy s Vhry. b) mit einem Eide, zapřiſáhnauti ſe. c) ſpiknauti ſe, ſpolčiti ſe; wider den König, proti králi. d) ehelich, dáti ſe oddati, w ſtaw manželſký wſtaupiti. e) zawázati, obligare; das Geſetz, zákon; ſich, ſe; durch Wohlthaten, dobrodinjm; er iſt verbunden, dieſes zu thun, on geſt zawázán, powinen o činiti; ich bin ihnen dafür ſehr verbunden, gſem gim za to welmi zawázán.

Strany zdroje: II/340

Verborgen, v. a. půgčiti, zapůgčiti, rozpůgčiti, commodare. 2) na auwěrek dáti, in diem dare; Waaren, zbožj.

Strany zdroje: II/341

Verbürgen, v. a. et n. rukau dáti, vručiti; ſich, ſe. 2) odpowědjti; das will ich verbürgen, za to zodpowjm, za to ſtogjm; die —gung, vručenj.

Strany zdroje: II/341

Verdacht, m. podezřenj, domněnj, suspicio; einen in V. haben, w podezřenj mjti, ſtihati; ſchöpfen, w podezřenj bráti; ſich in V. bringen, w podezřenj ſe dáti; den V. fahren laſſen, podezřenj mimo ſe puſtiti.

Strany zdroje: II/341

Verdächtig, adj. podezřelý, suspectus; ſich V. machen, w podezřeloſt, podezřenj ſe dáti .

Strany zdroje: II/345

Verfeſten, v. a. do wězenj dáti.

Strany zdroje: II/345

Verflüchtigen, v. a. dáti wykauřiti.

Strany zdroje: II/346

Vergeben, v. a. předati; die Karten, karty; ſich, ſe. b) eine Waare, den Wein, zbožj, wjno. c) otráwiti; Mäuſe, myſſi. d) darmo dáti; das vergebene Himmelbrod, darmo daný nebeſký chléb; vergebene Mühe, daremná, marná práce, vſylj. e) zadati; das Amt, die Hand, die Tochter, auřad, ruku, dceru; fig. ſeinem Rechte nichts, ſwému práwu nic nezadati; ſeiner Würde etwas, ſwé důſtognoſti něco. f) odpuſtiti, odpauſſtěti, remittere; Sünden, hřjchy.

Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.

Strany zdroje: II/347

Vergiften, v. a. otráwiti, gedu dáti, dodati; einen Menſchen, člowěka. b) gedem napuſtiti, nakazyti, zgizwiti, veneno inficere; die Luft, das Schwert, Getränk, powětřj, meč, nápog. c) fig. zahorčiti; Jemandes Tage, něčj žiwot. Vergiftet, otráwený, gedem napuſſtěný, zgjzwený.

Strany zdroje: II/348

Vergreifen, v. irr. a. odprodati, wyprodati, rozprodati, rozebrati; die ganze Auflage, celé wydánj; die Waare hat ſich vergriffen, zbožj ſe odbylo, rozprodalo. b) wywinauti; ſich die Hand, ſobě ruku. c) ſich, přechmátnauti; (něco giného popadnauti). b) d) puſtiti ſe; an fremden Geldern, Feldfrüchten, do cyzých peněz, obilj. e) dáti ſe, puſtiti ſe; ſich an Jemanden, do někoho; mit Worten, ſlowy. f) ſich, prohřeſſiti ſe.

Strany zdroje: II/348

Verhaft, m. wězenj, in V. nehmen, do wězenj wzýti, bringen, wſaditi, do wězenj dáti; ſich aus dem V. los machen, z wězenj vgjti. b) auf Waaren legen, ſtawowati zbožj.

Strany zdroje: II/348

Verhaften, v. a. wſaditi, do wězenj wzýti, dáti. b) vručiti, rukau dánjm zawázati. c) Verhaftet, záwadný; ſeinem Gläubiger, wěřiteli.

Strany zdroje: II/351

Verintereſſieren, v. a. na auroky dáti, zauročiti.

Strany zdroje: I/83

Ausſtreichen, v. a. einen mit der Ruthe, wymrſkati, wyſſlehati, chloſta dáti; die Wäſche, ſſaty roztáhnauti, protáhnauti; ein Wort, eine Zeile, ſlowo, řádek wymazati; die Furche mit dem Pfluge, brázdu pluhem wyhnati; ſehr loben, wychwalowati; Ausſtreichen, v. n. běhati, wybjhati, taulati ſe.

Strany zdroje: II/354, II/355

Verlieren, v. irr. a. tratiti, ztratiti, perdere; das Leben, ſein Vermögen, žiwot, ſwé gměnj; ſeine Börſe, měſſec; hier und da, nach und nach, roztratiti. b) pozbyti; den Verſtand, die Schmerzen, das Reißen in der Gliedern, die Geſundheit, die Hoffnung, die Schönheit, rozumu, boleſti, trhánj w audech, zdrawj, naděge, kráſy. c) fig. a) ztratiti, prohrati, propecy; den Proceß, při. b) prohrati; eine Schlacht, bitwu; im Spiele, prohrati, prohráwati we hře. c) im Handel, prodělati. d) mařiti, zmařiti; ich verliere nur meine Mühe dabey, gá při tom mařjm gen ſwau prácy; alle Schläge, alle Ermahnungen ſind an oder bey ihm verloren, wſſe bitj, wſſecka napomjnánj gſau na něm zmařená; einen Tag, die Zeit, mařiti den, čas. d) die Luſt zu etwas, odnechtjti ſe někomu něčeho. f) Verloren gehen, tratiti ſe, ztratiti ſe, k ztracenj přigjti, etwas verloren geben, halten, za ztracenau dáti, mjti; er iſt verloren, geſt po něm weta, ten tam; ein verlorner, ztracenec; der verlorne Sohn, marnotratný ſyn, prodigus filius; es iſt Malz und Hopfen an ihm verloren, darmo cykána mýti; na Tábor wodu weſti; die verlorne Schildwache, ztracená ſtráž, warta; verloren Zeichnen zeichnen , na ztraceno reyſowati; verloren gehen, na ztracenj přigjti, zahynauti. 2) v. rec. ſich, tratiti ſe, ztratiti ſe; 355 die Zuſchauer, diwácy; eine Krankheit, nemoc. b) aus den Augen, s očj. c) am Ende ins Grüne, na koncy do zelena. d) in Gedanken verlieren, zamyſliti ſe.

Strany zdroje: II/355

Vermählen, v. a. dáti za muže; den Sohn, ſyna; dáti za ženu; die Tochter, dceru; ſich, pogmauti, ſnjti ſe; (er) oženiti ſe; (ſie) wdáti ſe, prowdati ſe.

Strany zdroje: II/357

Vernehmen, v. irr. a. čjti; das Thier vernimmt den Jäger, zwjře čige myſliwce. b) vſlyſſeti, wyſlyſſeti; vernimm mein Gebeth, wyſlyš modlitbu mau. c) ſly ſeti; Jemandes Stimme, něčj hlas. d) zaſleychati, naſlýchati, doſlýchati ſe; wie ich vernehme, gakž naſlýchám; dem Vernehmen nach, gak ſe ſlyſſj. e) ſich vernehmen laſſen, dáti ſe ſlyſſeti. f) zu vernehmen geben, na ſrozumněnau dáti. g) wyſlechnauti, wyſlýchati; Jemanden über etwas, někoho ſtrany něčeho. h) porozuměti, pochopiti, chápati. i) ſich mit Jemanden, ſrozuměti ſe s někým.

Strany zdroje: II/358

Verpfänden, v. a. zaſtawiti, do záſtawy, do základu dáti, w záſtawě nechati, základ dáti; ſeine Ehre, ſwau čeſt.

Strany zdroje: II/364

Verſchreibung, f. zápis, vpſánj; eine V. machen, von ſich ſtellen, vpſánj od ſebe dáti.

Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.

Strany zdroje: II/367

Verſtändigen, v. a. na rozum dáti, wyſwětliti. 2) zprawiti, w známoſt vweſti, dáti wěděti, oznámiti.

Strany zdroje: II/368

Verſtehen, I. v. n. proſtáti, propadnauti; ein Pfand, záſtawa; ſich, proſtáti ſe. II. v. a. proſtáti; ein Loch, djru. b) recip. ſich (durch langes Stehen), proſtáti ſe. 2) mjti ſe, rozmyſliti ſe k něčemu. 3) rozuměti, intelligere; ich verſtehe ihm nicht, nerozumjm mu; nichts davon, na tom nic; was verſteheſt du darunter? co tjm rozumjš? das verſteht ſich von ſich ſelbſt, to ſe rozumj ſamo od ſebe; Scherz, rozuměti žertu; Jemanden etwas zu v. geben, někomu na ſrozuměnau, na ſrozuměnj dáti; ich habe aus dem Briefe verſtanden, z pſanj ſem porozuměl. b) fig. ſrozuměti ſe, ſrozumjwati ſe; ſich mit Jemanden, s někým; einverſtanden ſeyn, rozumělý býti. c) ſrozuměti; eine Sprache, böhmiſch, deutſch, něgaké řeči, čeſky, německy. d) znáti ſe, rozuměti ſe; ſich auf das Spielen, auf das Wahrſagen, auf das Drechſeln, auf das Frauenzimmer, auf vielerley, zná ſe, rozumj ſe w korbanu karbanu , w hádánj, w ſauſtru, na ženſké, na mnohé wěcy.

Strany zdroje: II/369

Verſtrafen, v. a. pokutu dáti, ſložiti.

Strany zdroje: II/371

Vertrauen, v. n. důwěřiti ſe; Gott, dem Herrn, Hoſpodinu, Bohu; auf Gott, w Boha. 2) ſwěřiti, Jemanden ſein Vermögen, někomu gměnj, k wjře dáti. b) zaſnaubiti; eine Jungfrau, pannu.

Strany zdroje: II/372

Vertrinken, v. a. propiti; ſein Vermögen, ſwé gměnj; den Abend, wečer; eine Mahlzeit, oběd. 2) zapiti; die Sorgen, Grillen, ſtaroſti, wrtochy. 3) Jemanden Geld zu vertrinken geben, něco na ſpropitnau dáti.

Strany zdroje: II/373

Verwahren, v. a. chowati, ſchowati; Geld, Getreide, Kleider, ein Geheimniß, penjze, obilj, ſſatſtwo, tagemſtwj; zu verwahren geben, k ſchowánj dáti. b) ohraditi; eine Stadt, ein Haus, einen Garten, měſto, dům, zahradu. c) opatřiti, zaopatřiti; eine Thür mit Schlöſſern, dwéře zámky; ſich vor Kälte, ſe před zymau; ſeinen Beutel, ſwůg měſſec. d) opatrowati, opatřiti; einen Gefangenen, wězně; eine Stadt zu verwahren geben, měſto k opatrowánj dáti. e) ohraditi; ſein Recht, ſwé práwo; ſich, ſebe; vor Gift, proti gedu.

Strany zdroje: II/373

Verwahrung, f. ſchowánj; Geld in V. geben, penjze dáti k ſchowánj. b) opatrowánj, opatřenj; einen Kranken, nemocného dáti k opatrowánj, pod ochranu. c) wězenj; einen Gefangenen, wězně do wězenj dáti.

Strany zdroje: II/373

Verwarnen, v. a. wyſtráhnauti, wyſtřjcy, napomenauti, wýſtrahu dáti.

Strany zdroje: II/374

Verweis, m. domluwa; geben, domluwu dáti, latinku čjſti.

Strany zdroje: II/375

Verwöhnen, v. a. dáti k zlému nawykati.

Strany zdroje: II/377

Verzicht, f. odřeknutj, oderčenj, weyhoſt, renunciatio; V. auf etwas leiſten, něčeho ſe odřjcy, odpowědjti, něčemu weyhoſt dáti.

Strany zdroje: II/384

Vollmacht, f. plnomocenſtwj; Jemanden ertheilen, někomu vděliti, dáti, zplnomocniti.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: I/86

Autoriſiren, v. a. zplnomocniti, plnau moc dáti.

Strany zdroje: II/388

Voraus, adv. napřed; gehen, laufen, reiten, gjti, běžeti, geti; bezahlen, geben, zaplatiti, dáti; etwas zum voraus haben, něco napřed mjti. Voraus erinnern, napřed oznámiti; — ſagen, napřed řjcy, předpowědjti, předpowjdati; — ſchicken, předeſlati, napřed poſlati; — ſehen, napřed widěti, předwjdati, předwiděti.

Strany zdroje: I/86

Avertiren, v. a. ſpráwu, náwěſſtj dáti.

Strany zdroje: II/390

Vorfallen, v. n. přihoditi ſe, dáti ſe, zběhnauti ſe, unverſehens, nahoditi ſe; unerhebliches, ſſuſtnauti ſe; bey vorfallender Gelegenheit, při nadálé, nahodilé přjležitoſti.

Strany zdroje: II/391

Vorgeben, v. a. napřed dáti; zwey, dwě napřed dáti. 2) předložiti; das Geſetz, zákon. 3) vložiti; etwas zu thun, něco dělati. 4) poodnáſſeti, wydáwati; unnütze Dinge, ničemné wěcy. 5) prawiti, powjdati; er gibt vor, er wäre etwas, prawj ſe býti něčjm. 6) předſtjrati; eine Krankheit, nemoc, dělati ſe, ſtawěti ſe nemocným. 7) Kindereyen, děckowati, dowáděti, dětinſtwj prowozowati, tropiti.

Strany zdroje: II/395

Vorrecht, n. přednj práwo. 2) předek, přednoſt, des Adels, ſſlechtictwj; geben, dáti.

Strany zdroje: II/399

Vorwalten, v. n. zřegmý býti; daß dero Nutzen hierunter vorwalte, by gegich vžitek w tom byl zřegmý; die Gnade vorwalten laſſen, miloſti ſſetřiti, mjſto dáti; es waltet kein Zweifel vor, žádná nepozůſtáwá pochybnoſt; der Eigennutz waltet bey ihm vor, ſamozyſſtnoſt ho opanowala, poſedla.

Strany zdroje: II/399

Vorziehen, v. a. wytáhnauti; etwas unter dem Bette, něco z pod poſtele. 2) zaſtřjti; den Vorhang, oponau zaſtřjti. 3) obehnati; einen Graben, Zaun, přjkopem, plotem. 4) přednoſt dáti, wjce wážiti; ich ziehe ihn ſeinem Bruder vor, gá ho předkládám geho bratrowi, wjce wážjm než geho bratra, přednoſt mu dáwám před geho bratrem.

Strany zdroje: II/400

Vorzug, m. předek, přednoſt; haben, mjti; geben, dáti, přednj mjſto dáti. 2) přednj wogſko.

Strany zdroje: II/400

Votieren, v. a. hlas dáti.

Strany zdroje: II/400

Wache, f. bděnj; — halten, ſeyn, bdjti. 2) ſtráž, hljdka; auf der W. ſtehen, na ſtráži ſtáti, býti; auf die W. ziehen, na ſtráž táhnauti; die W. ablöſen, ſtráž zawáděti; Wachen ausſtellen, ſtráže rozſtawěti; Jemanden die W. geben, někoho pod ſtráž dáti; Leibw., žiwotnj ſtráž; Hauptw., hlawnj ſtráž. 3) ſtrážnice.

Strany zdroje: II/404

Wahrſagen, v. n. hádati, divinare; — können, vměti hádati; ſich — laſſen, dáti ſobě hádati; aus dem Fluge der Vögel, ptakoprawiti; aus den Eingeweiden der Thiere, nawazowati.

Strany zdroje: II/406

Wall, m. pl. Wälle, náſyp, wal; eine Stadt mit einem Wall umgeben, měſto náſpj obehnati. 2) pl. Walle, war; das Waſſer einen Wall thun laſſen, nechati wodu gednau zawřjti; zwey Walle geben, dwa wary dáti.

Strany zdroje: II/409

Warnen, v. a. napomjnati, wyſtřjhati, weyſtrahu dáti; vor Schaden, před ſſkodau.

Strany zdroje: II/411

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.

Strany zdroje: II/412

Weggeben, v. a. pryč, od ſebe dáti; eine Tochter, prowdati dceru; alles, wſſe rozdati.

Strany zdroje: I/88

Bann, m. die Acht, wýpowěd, wyhnánj, wyobcowánj, proſcriptio. 2) Kirchenbann, kladba, kletba, anathema. In den Bann legen, do achtu dáti, wyobcowati, 2) do kladby dáti, prokleti.

Strany zdroje: II/415, II/416

Wehr, f. obrana, odpor; ſich zur Wehr ſtellen, na odpor ſe poſtawiti, k zbrani ſáhnauti, brániti ſe. b) braň, zbraň; 416 ol. oružj, arma; die Wehr blößen, zbraně dobyti, ſe chopiti; mit entblößter Wehr anfahren, s dobytau branj ſe do někoho dáti. c) pazaur, pařát.

Strany zdroje: II/416

Weib, n. žena, ženſká, mulier; ſich als ein Weib verkleiden, přewlecy ſe za ženſkau. 2) žena, uxor; ein Weib nehmen, oženiti ſe, za ženu wzýti, ženu pogjti; zum Weibe geben, za ženu dáti, prowdati. 3) Ein altes Weib, ſtařena, ſtařice, bába; verachtl. baba, babice, babizna; fig. eine Memme, baba; ein männliches Weib, mužice, virago (mužatka); zum alten Weibe werden, zbaběti, zbabiněti; ein Bauerweib, ſedlka; Soldatenweib, wogačka; Bettelweib, žebračka; dim. das Weibchen, ženka, ženuſſka. 2) Die Sie, bey den Thieren, ſamice; dim. ſamička.

Strany zdroje: II/419

Weile, chwjle; dim. das Weilchen, chwjlka; bey nächtlicher Weile, nočnj dobau, nočnjm čaſem; eine Weile, chwjli; eine kleine W., chwjlku; ſich die W. nehmen, wzýti, dáti ſobě na chwjli; vprázdniti ſe; in einer W., za chwjli; in einer kleinen W., za chwjlku; Eile mit Weile, kwap gen ſe nepřekwap; W. haben, po chwjli, kdy mjti; ich habe keine W., nemám kdy, po chwjli; lange W., dlauhá chwjle; ich habe lange W., ſteyſká ſe mi; ſich die lange W. vertreiben, verkürzen, dlauhau chwjli zahnati, zapuditi.

Strany zdroje: II/425

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!

Strany zdroje: II/426

Werben, v. irr. du wirbſt, ich warb, daß ich würbe, geworben, v. n. um eine Perſon, namlauwati ſy, na ſlužbu hleděti někomu, fregowati; für einen andern, ginému namlauwati; für ſeinen Sohn um jemandes Tochter, o něčj dceru pro ſyna žádati, požádati. b) um ein Amt, um einen Dienſt, ſtáti o auřad, o ſlužbu, dychtěti po auřadu, po ſlužbě. 2) v. a. těžiti; viel Heu, mnoho ſena skliditi, stěžiti. b) nagjmati; Soldaten, na wognu nagjmati, werbowati; mit Gewalt, bráti, wzýti na wognu; ſich anwerben laſſen, dáti ſe pod wogáky, na wognu.

Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.

Strany zdroje: II/427, II/428

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.

Strany zdroje: II/429, II/430

Wetter, n. powětřj, počaſý; heiteres, pohoda, gaſno; übles, regneriſches, nečas, nehoda, ſlota, mokro; trübes, poſſmaurné powětřj, poſſmaurnoſt, poſſmaurno; ſchönes Wetter werden, wyčaſyti ſe, wy 430 gaſniti ſe, na čas ſe dáti. 2) mračna; es zieht ein Wetter auf, mračna ſe ſtahugj, kabonj ſe, mračj ſe. 2) hrom; das Wetter hat eingeſchlagen, hrom vhodil, vdeřil, vdeřilo; er wurde von dem Wetter getroffen, hrom ho zabil. 4) bauře; fig. es entſtand ein Wetter, ſtrhla ſe bauřka.

Strany zdroje: II/430

Wichſen, v. a. woſkowati, nawoſkowati. 2) fig. lupati, weytopek dáti, práſkati, řezati. b) Aufwichſen Speiſen, předložiti gjdla.

Strany zdroje: II/432, II/433

Widmen, v. a. obětowati, oddati; Jemanden ein Buch, někomu knjhu připſati, obětowati; ſich dem Dienſte des Staates, ſe k ſlužbě zemſké; viel Geld zu etwas, 433 mnoho peněz na něco wynaložiti, oddati; ſich dem geiſtlichen Stande, dem Soldatenſtande, na kněžſtwj, na wognu ſe dáti; ſich der Arzeneykunde, der Poeſie, na lékařſtwj, na báſniřſtwj ſe oddati.

Strany zdroje: II/433

Wiederbiethen, v. a. dáti, podati, podáwawati podáwati .

Strany zdroje: II/433

Wiedergeben, v. a. zpět dáti, wrátiti, nawrátiti.

Strany zdroje: II/440

Wiſſen, v. irr. ich weiß, ich wußte, wüßte, gewußt, v. a. et n. wěděti, scire; ich weiß er kommt, wjm že přigde; ich weiß von nichts, newjm o ničem; wir wiſſen darum, wjme o tom; ſich ſicher wiſſen, bezpečna ſe wěděti; ſich viel mit etwas wiſſen, tuze ſe s něčjm wypjnati; einem etwas wiſſen laſſen, někomu něco zkázati, dáti wěděti; zu wiſſen bekommen, doſtati wědomoſt; einen Dank wiſſen, děkowati, djky wzdáwati; wiſſe, wěz; ſo viel ich weiß, gelikož, pokud wjm; er iſt meines Wiſſens noch nicht geſtorben, co gá, pokud wjm doſawád nevmřel; weißt du was? wjſſli co? zu wiſſen sey Jedermann, wſſem wůbec buď wědomo; weder aus noch ein wiſſen, newěděti kudy kam; der Allwiſſer, wſſewěda.

Strany zdroje: II/441

Wittern, v. n. hřjmati, hřmjti, tonare. 2) v. a. wětřiti, nawětřiti; der Hund den Haſen, pes zagjce. b) fig. čenichati, čjti, cýtiti, wětřiti; den Wein, wjno. 3) v. rec. ſich wittern laſſen, dáti ſe cýtiti; die Mäuſe, myſſi. c) ſluniti ſe, ſloniti ſe, na weyſlunj býti; die Bienen wittern ſich, wčely ſe ſlonj.

Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.

Strany zdroje: II/446

Wortwechſel, m. hádka, haſſtěřenj; in einen W. gerathen, do hádky ſe dáti, haſſteřiti ſe.

Strany zdroje: II/446

Wunde, f. rána, vulnus; eine W. ſchlagen, dáti, vdělati ránu.

Strany zdroje: II/451

Zank, m. křik, ſwár, wáda, haſſteřenj; einen Zank anfangen, do křiku ſe dáti; Zank ſtiften, wádu, křik ſtropiti, .

Strany zdroje: II/453

Zaum, m. vzda; das Gebiß an Zaum, caňk; den Zaum anlegen, w vzdu pogjti, vzdu dáti; im Zaume halten, na vzdě držeti; dim. das Zäumchen, vzdička.

Strany zdroje: II/453

Zäumen, v. a. vzdu dáti, vzditi, w vzdu pogjti, sl. klznati, oklznati. 2) einen Kapaunen, ſſpeylowati.

Strany zdroje: II/454

Zehente, Zehent, m. deſátek, sl. děžma, decimae; den Zehnten Zehenten geben, deſátek dáti, děžmowati.

Strany zdroje: II/454

Zehentpflichtig, adj. deſátek odwáděgjcý, dáti powinný.

Strany zdroje: II/455

Zeit, f. čas, tempus; die Zeit wird es lehren, čas to vkáže; laßt uns ſorgen, ſo lange es Zeit iſt, pečugme za čaſu; geſtern um dieſe Zeit, wčera těmi čaſy; mit der Zeit, čaſem; es iſt noch lange Zeit, geſſtě ge dlauho do čaſu; zu jetzigen Zeiten, za nyněgſſjch čaſů, dnů; alles nur auf eine Zeit, wſſecko gen na čas; die Zeit verderben, mařiti čas; zur andern Zeit, giným čaſem; laſſen ſie mir Zeit, nechagj mi na čas, na chwjli; Zeit genug, doſt čaſu; es iſt die höchſte Zeit, geſt ſwrchowaný čas; die Zeit iſt vorbey, čas minul; außer der Zeit, krom čaſu; zur rechten Zeit, w čas, w hod, w prawý čas; ſich in die Zeit ſchicken, propůgčowati ſe čaſu; čaſu ſſetřiti; nach der Zeit, po čaſe; zu Zeiten, čaſem, druhdy; bey Zeiten, záhy, ráno; Zeit genug, doſt záhy; Zeit meines Lebens, gaktě žiw, gakžiw; mittler Zeit, unter der Zeit, mezy tjm; vor Zeiten, před čaſy, někdy; zu meiner Zeit, za mých let; zu ſeiner Zeit, ſwým čaſem; liebe Zeit, naſtogte! 2) doba, chwjle, kdy; die Zeit wird mir lang, ſteyſká ſe mi; die Zeit vertreiben, chwjli vkrátiti; ſich Zeit nehmen, na chwjli ſobě dáti, vprázdniti ſe; er hat keine Zeit, nemá kdy, po chwjli; zu welcher Zeit? kterau chwjli? in kurzer Zeit, gen co newidět; zu gewiſſer Zeit, kdys, kdyſy, quondam; eine Zeit lang, doněkud, aliquamdiu; zu dieſer Zeit, tu dobu; von langer Zeit her, od dáwna; ſeit der Zeit, od té doby.

Strany zdroje: I/91

Beantworten, v. a. něco zodpowjdati, na něco odpowědjti, odpowěd dáti.

Strany zdroje: I/92

Bedecken, v. a. přikryti, přiſtřjti, odjti; mit etwas ſchweren, přikwačiti; der Schnee bedeckt die Erde, ſnjh kryge zemi; der Himmel bedeckt ſich mit Wolken, mračj ſe, poſſmuřuge ſe, nebe ſe kalj, mračna wyſtupugj. 2) beſchützen, brániti, chrániti, opatrowati; eine Stadt bedecken, měſto ochraňowati. 3) verſtecken, ſkrýti, ſkrýwati, zakryti. 4) ſich, den Hut aufſetzen, na hlawu dáti. Das Dach bedecken, ſtřechu pobiti; ein bedeckter Gang, podlaubj.

Strany zdroje: II/460

Ziehe, f. cwik, ſtrawa; in die Ziehe geben, do cwiku, na ſtrawu dáti. 2) Jemanden zur Ziehe haben, někoho ſſiditi, natahowati.

Strany zdroje: II/460, II/461

Ziehen, v. irr. du zieheſt, ich zog, zöge, gezogen, I. v. a. táhnauti, tahati, trahere; bey den Haaren, za wlaſy; Flachs durch die Hechel, wochlowati, mědliti; fig. přetřáſati, přetřepati, walchowati; zu ſich ziehen, k ſobě přitáhnauti; den Mund, hubu čpauliti, ſſpauliti; die Achſeln, ramena pokrčiti; den Hut, klobauk ſmeknauti, ſundati; den Degen, meč wytaſyti, wytáhnauti; von Leder, z poſſwy meč wytáhnauti, wydobiti; die Glocke, tahati za zwon, am Seile, am Joche, za prowaz, za gho táhnauti; 2) fig. a) Lichter, ſwjčky táhnauti, formowati; ein Rohr, ručnicy táhnauti; ein gezogenes Rohr, tažnice; nach ſich, po ſobě, za ſebau táhnauti; das zieht Schande nach ſich, to 461 plodj, půſobj, za ſebau táhne hanbu; Folgen, náſledky mjti; Folgen aus etwas, náſledky z něčeho wywoditi; Nutzen, Gewinn, vžitku, zyſku nabyti, nabýwati; anderer Augenmerk auf ſich, zřetel giných lidj na ſebe obrátiti; zu etwas, dazu nehmen, k něčemu přirazyti, přiwrcy; Saiten auf eine Violine, hauſle potáhnauti; Blaſen, puchýře táhnauti; den Wein auf Bouteillien, wjno do flaſſj ztáhnauti; aus einem Buche, z knihy wytáhnauti. b) etwas in Erwägung, něco powážiti; in Verdacht, w podezřenj bráti, wzýti; Jemanden zu Rathe, s někým radu bráti; zur Verantwortung, k odpowjdánj wzýti, prowolati; zur Strafe, potreſtati; ſich etwas zu Gemüthe, něco k ſrdcy ſobě bráti; ſich ein Unglück über den Hals, neſſtěſtj ſobě vhoniti, vtržiti; etwas auf ſich, něco na ſebe potahowati, wztahowati, obraceti; etwas in die Länge, něco protahowati; eine Macht an ſich, vwázati ſe w moc. c) die Wörter, ſlowa táhnauti. d) ein Kind groß ziehen, wychowati, wychowáwati; ſich Schande an einem, hanby ſe dochowati; Nelken, Pferde, karafiáty, koně chowati; einen Bart, bradu nechati růſti. e) zu allem Guten, ke wſſemu dobrému wéſti; ich ziehe nichts aus ihm, nic s njm neſwedu; ich will ſie ziehen, wie ich ſie mir wünſche, zwedu, powedu gi, gak gi ſobě žádám. f) ziehen wie der Wirth, natahowati. g) zur Tafel, an den Hof, ke dworu, wzýti, bráti, přiwzýti. h) Riemen ziehen, řemeny dřjti. II. v. rec. táhnauti ſe; die Wolken ziehen ſich zuſammen, oblaka ſe stahugj; das Blaue zieht ſich ins Rothe, modrá barwa táhne ſe, přecházý do čerwené; ſich in etwas wie Waſſer, wtáhnauti ſe w něco. III. v. n. táhnauti; die Vögeln, ptácy; der Wind z. B. durchs Fenſter, čiſſeti; in den Krieg; na wognu gjti, do pole táhnauti; auf die Wache, na ſtráž zatahowati. b) Aus einem Hauſe, ſtěhowati ſe, odſtěhowati ſe; in ein anderes Haus, Land, přeſtěhowati ſe, odebrati ſe do cyzyny. c) zu Jemanden, do ſlužby gjti, ſe dáti; von Jemanden, ze ſlužby gjti. d) trinken, táhnauti, duſyti. e) fort gehen, táhnauti, po ſwých gjti, pryč ſe kliditi.

Strany zdroje: I/92

Bedenken, n. rozwáženj, rozwažowánj, rozgjmánj, rozpakowánj, rozmeyſſlenj, deliberatio; ohne Bedenken, bez rozpaku. ich trage Bedenken dieſes zu thun, netraufám, nedůwěřugi ſobě, abych to včinil. 2) Meynung, mjněnj; ſein Bedenken von ſich ſtellen, ſwé mjněnj dáti.

Strany zdroje: I/92

Bedeuten, 1. v. a. oznámiti, ſkázati, znamenati; ich ſuchte ihn zu bedeuten, oznámiti, wědomoſt dáti; zugleich bedeuten, přitom doložiti. 2. v. n. wyznamenáwati; was bedeutet das, co to má býti; es hat nichts zu bedeuten, nic to nedělá; mein Amt hat nicht viel zu bedeuten, ma má ſlužba mnoho neznamená, ne wynáſſj newynáſſj ; ein Mann der viel zu bedeuten hat, wážený, znamenitý člowěk, který mnoho řjcy může, který mnoho znamená.

Strany zdroje: II/463

Zinſe, f. aurok; Geld auf Zinſen geben, penjze pod aurok dáti.

Strany zdroje: II/463

Zinſen, v. n. činže wynáſſeti, wydáwati; das Haus zinſet hoch, dům ten mnoho činže dáwá, wynáſſj. 2) v. a. poplatky dáti.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: II/467

Zubereiten, v. a. připrawiti, přichyſtati, přiſtrogiti, wyhotowiti; das Leder, kůži wyděláwati; die Speiſen, ſtrogiti gjdla; die Felder, poljm dáti auprawu.

Strany zdroje: II/467

Zubringen, v. a. přineſti, přináſſeti; Waſſer, wodu. 2) tráwiti; die Zeit, das Leben, čas, žiwot. 3) mařiti, mrhati; die Zeit mit Spielen, čas karbanem. 4) dohoditi, dohazowati; einen Bedienten, ſlaužjcýho. 5) Ein Glas, poctu dáti, zawdati.

Strany zdroje: II/469

Zufahren, v. n. geti; fahre zu! geď! 2) vgjžděti. 3) dogjžděti, wgjžděti; auf etwas, na něco. 4) fig. auf etwas, do něčeho geti, chápati, ſe dáti, hnáti, w něčem hned býti. 5) Blind zufahren, přichmátnauti, chmátnauti.

Strany zdroje: II/470

Zugeben, v. a. přidati, přidáwati; auf zehn Aepfel einen, na deſet gablek gedno; durch Zugeben verſchenken, rozpřidati. 2) Im Spiele, přidati, přidáwati. 3) připauſſtěti, připuſtiti, mjſto dáti; ich gebe es zu, připauſſtjm. 4) powoliti, připuſtiti; eine Heurath, ženiti ſe.

Strany zdroje: II/471

Zuketteln, v. a. na petlicy dáti.

Strany zdroje: II/471

Zuklinken, v. a. na kliku dáti; die Thür, dwéře.

Strany zdroje: II/472

Zulegen, v. a. přiložiti, přikládati; Holz, dřjwj. 2) založiti; eine Grube mit Bretern, gámu prkny. 3) ſkládati, ſložiti; einen Brief, pſanj. 4) přidati; zwey Thaler, dwa tolary. 5) přičjtati; ſich etwas, něco ſobě; ſich einen Namen, gméno ſobě dáti. 6) zgednati, opatřiti; ſich ein Pferd, ſobě koně. 7) zraubiti, sraubiti; ein Gebäude, ſtawenj. II. v. n. Einem zulegen, zaſtáwati někoho.

Strany zdroje: II/473

Zungenſchlag, m. klok, pyſk; den Z. geben, klok křeſati, pyſk dáti.

Strany zdroje: II/474

Zuriegeln, v. a. záworau zaſtrčiti, na záworu dáti, zawřjti.

Strany zdroje: II/474

Zurückgeben, v. a. nazpátek dáti, nawrátiti, wrátiti.

Strany zdroje: I/93

Befehligen, v. a. přikázanj dáti.

Strany zdroje: I/94

Beflecken, v. a. poſſkwrniti, zmáchati, pokáleti, potřjſniti, zohyzditi, zprzniti. 2) Schuhe, ſtřewjce zprawowati, na ſtřewjce přjſſtipky dáti.

Strany zdroje: II/478

Zutrinken, v. n, v. n. připiti, připjgeti, zawdati, poctu dáti.

Strany zdroje: I/94

Beflügeln, v. a. okřjdliti, křjdla dáti.

Strany zdroje: I/94

Befreyen, v. a. wyſwoboditi, oſwoboditi, ſwobodu dáti, zproſtiti, zbawiti.

Strany zdroje: I/94

Befugen, v. a. moc, práwo dáti; befugt ſeyn, moc, práwo mjti; befugter, unbefugter Richter, náležitý, nenáležitý saudce.

Strany zdroje: I/95

Begeben, v. rec. gjti, wydati ſe, odebrati ſe, vbjrati ſe; ſich in Gefahr, do nebezpečenſtwj ſe puſtiti; auf die Flucht, na autěk ſe dáti; in den Eheſtand, oženiti ſe, wdáti ſe. 2) přihoditi ſe, ſtáti ſe, zběhnauti ſe. 3) ſich ſeines Rechts, ſwému práwu odřeknauti, zbawiti ſe ho.

Strany zdroje: I/11

Abſagen, v. a. odepřjti, odeřknauti, odpowědjti, wypowědjti. 2) v. n. odpowědjti ſe, odřeknauti ſe; wýhoſt dáti, zhoſtiti ſe; a) ein abgeſagter Feind, odpowědnj, t. g. zgewný auhlawnj nepřjtel; b) der Welt abſagen, ſwěta ſe odřeknauti, odřjcy, zhoſtiti.

Strany zdroje: I/96

Behändigen, v. a. dodati, do rukau dáti; die Behändigung, dodánj.

Strany zdroje: I/97

Beherbergen, v. a. přechowati; über die Nacht, nocleh dáti, přenoclehowati. Der Beherbergte, noclehnjk.

Strany zdroje: I/11

Abſchaffen, v. a. odbyti, odkliditi, wyhoſtiti, wýhoſt dáti, zapuditi. 2) wyzdwihnauti, zkazyti, zruſſiti.

Strany zdroje: I/99

Bekleiden, v. a. odjti, odjwati, oſſatiti, pokrýwati. 2) jemanden mit einem Amte, auřad někomu dáti. 3) ein Amt, auřad ſprawowati, zaſtáwati.

Strany zdroje: I/99

Beköſtigen, v. a. ſtrawu dáti, ſtrawowati.

Strany zdroje: I/99, I/100

Belehren, v. a. povčiti, naučiti navčiti , powyvčiti, 100 zpráwu dáti. Die Belehrung, ponaučenj ponavčenj , zpráwa.

Strany zdroje: I/11

Abſchied, m. oddělenj, odlaučenj; a) ze ſlužby propuſſtěnj, wýhoſt; b) při práwjch, rozhod, rozhodnutj. 2) odchod, odgetj, odgezd, odgitj , rozchod; a) einem Soldaten ſeinen Abſchied geben, wogáka propuſtiti, wýhoſt mu dáti; b) der Welt Abſchied geben, s ſwětem ſe rozlaučiti, rozžehnati; c) von jemanden nehmen, odebrati ſe od někoho, rozlaučiti, rozžehnati ſe s někým; d) aus dieſer Welt, wykročenj z tohoto ſwěta, ſkonánj, valedictio.

Strany zdroje: I/100

Benachrichtigen, v. a. zpráwu, wědomoſt dáti.

Strany zdroje: I/101

Berechtigen, v. a. práwo dáti někomu, ſplnomocniti někoho; berechtiget ſeyn, práwo mjti; berechtigtes Haus, weyſadnj dům.

Strany zdroje: I/102

Berichten, v. a. oznámiti, zpráwu, wědomoſt dáti. 2) powědjti, povčiti; wie man fraget, ſo wird man berichtet, gaká otázka, takowá odpowěd. 3) einen Kranken, nemocného zaopatřiti, k ſmrti ho připrawiti.

Strany zdroje: I/103

Beſchäftigen, v. a. zaměſtknáwati, zanepráždniti, prácy dáti; ſich, objrati ſe něčjm.

Strany zdroje: I/105

Beſelen, v. a. obžiwiti, žiwot dáti. Die Beſelung, obžiwenj.

Strany zdroje: I/105

Beſolden, v. a. žold, plat dáti, ſlužbu platiti.

Strany zdroje: I/106

Beſte, der, die, das, adj. neylepſſj, am Beſten, zum Beſten, neylépe; das gemeine Beſte, obecnj dobré; dir zum Beſten, tobě k dobrému; zu ſeinem Beſten, k geho vžitku; nicht viel zum Beſten haben, nemnoho lepſſjmu k lepſſjmu mjti; zum Beſten geben, k lepſſjmu dáti; einem zum Beſten haben, někoho za blázna mjti; der erſte der beſte, kterýkoli z neyprwněgſſjch.

Strany zdroje: I/109

Beurlauben, v. a. odpuſtiti, dowoliti, dowolenj dáti; ſich, poraučeti ſe, laučiti ſe.

Strany zdroje: I/109

Bevollmächtigen, v. a. zplnomocniti, plnomocenſtwj dáti.

Strany zdroje: I/110

Beweiben, v. a. ženu dáti; ſich, oženiti ſe; beweibt, ženatý.

Strany zdroje: I/111

Beybringen, v. a. přineſti, doneſti, přiwoditi; Zeugen, ſwědky přiwoditi; Gift, gedu podſtrčiti; eine Nachricht, zpráwu dáti; eine Wunde, poraniti; Furcht, ſtrachu nahnati, způſobiti. 2) včiti, naučiti, do hlawy wſſtjpiti; eine fremde Sprache beybringen, cyzýmu gazyku včiti.

Strany zdroje: I/111

Beylegen, v. a. přiložiti, přikládati. 2) ſchowati, vložiti, ſkrýti. 3) jemanden etwas beylegen, přičjſti, wzdáwati; die Schuld, winu dáti; ſeine Tochter, dceru ſwau za někoho wdáti; er hat ihm die größten Lobſprüche beygelegt, na neyweyš ho wychwalowal. 4) ſkončiti, porownati; die Sache iſt beygelegt, ta wěc ſe vrownala.

Strany zdroje: I/112

Beyrathen, v. a. radu dáti, poraditi.

Strany zdroje: I/112

Beytrag, m. pomoc, nápomoc; einen Beytrag thun, něco k něčemu dáti.

Strany zdroje: I/120

Bock, m. pl. Böcke, der Ziegenbock, kozel, hircus; dim. das Böckchen, kozlec, kozljček; das Junge, kozle, kozlátko; der Schaafbock, beran, Rehbock, ſrnec, ſ. dieſe Wörter und Steinbock. 2) die Bockpfeife, dudy. 3) ein Holzbock, koza k leſſenj; der Sitz des Kutſchers, kozljk; ſ. auch Eisbock, Feuerbock, Rambock. 4) kozelec, kozel; einen in den Bock ſpannen, někoho w kozelec, do kozla ſwázati. Den Bock zum Gärtner ſetzen, dáti hljdati kozlu petržele; der Bock ſtößt ihn, zbýká, mor. ſſkytá.

Strany zdroje: I/121

Borgen, v. a. wypůgčiti ſe, wydlužiti ſe; na dluh, na auwěrek wzýti, vwěřiti ſe, mutuari. 2) leihen, půgčiti, zapůgčiti, vwěřiti, na dluh, na auwěrek dáti, mutuum dare.

Strany zdroje: I/129

Bruſt, f. plur. Brüſte, prſy, vulgo prſa, pectus, dim. das Brüſtchen, Brüſtlein, prſyčky. 2) die Bruſt der Weiber, prs, uber, cecek, mamma; einem Kinde die Bruſt geben, djtě kogiti, přikogiti, djtěti prs dáti; ein Kind von der Bruſt entwähnen, djtě odſtawiti. 3) Bruſtkern, hrudj; die Kälberbruſt, telecý hrudj, dim. hrudjčko. 4) eine Bekleidung, das Brüſtchen, žiwůtek. 5) bruſka mečowá.

Strany zdroje: I/2

Abdanken, v. a. poděkowati; die Soldaten, propuſtiti, rozpuſtiti, wyhoſtiti, wýhoſt dáti. 2) v. n. auřad ſložiti, auřadu ſe zhoſtiti; der Welt, ſwětu wýhoſt dáti.

Strany zdroje: I/136

Creditieren, v. a. na auwěrek dáti.

Strany zdroje: I/137

Dahinter, adv. za tjm, za njm, za nj, pozadu; dahinter kommen, wyſkaumati něco, zwěděti něco, domakati ſe něčeho; dahinter ſtecken, latere, wězeti za tjm; dahinter her ſeyn, prácy ſy dáti, vſylowati, wynaſnažiti ſe.

Strany zdroje: I/138

Darüber, adv. über dieſes, über dieſem, ſupra, na to, na ně, nad tjm, nad njm: 2) per, trans, přes to, přes ně, wjce; darüber ſeyn, zbýwati, wybýwati; ſich darüber machen, dáti ſe do toho.

Strany zdroje: I/156

Einäſchern, v. a. na prach ſpáliti, w popel obrátiti, popelem položiti. 2) die Häute, kůže lauhem mořiti; w wápně a w popele močiti; das Garn, do lauhu dáti, lauhem wařiti. 3) die Stirn, čelo popelem poſypati. Die Einäſcherung, w popel obrácenj. 2) w lauhu mořenj. 3) poſypánj popelem, popelec.

Strany zdroje: I/157

Einbeeren, v. a. geřabiny do ok dáti, geřabiny naljčiti.

Strany zdroje: I/157

Einbeitzen, v. a. Fleiſch, do octa dáti, w octě zmořiti, macerare; ſich, zažrati ſe.

Strany zdroje: I/157

Einberichten, v. a. náwěſſtj dáti, zpráwu zaſlati, dáti wěděti. Die Einberichtung, zaſlánj zpráwy.

Strany zdroje: I/157

Einbinden, v. a. zawázati; Bäume in Stroh, ſtromy ſlamau obwázati 2) ein Buch, knihu ſwázati. 3) einem Kinde bey der Taufe, djtěti při křtu zawázati, wazaného dáti. 4) fig. einem etwas ſcharf, přjſně někomu přikázati.

Strany zdroje: I/159

Eingeben, v. a. Arzney, k vžjwánj dáti, Gift, gedu dáti. 2) do myſli wložiti, wnuknauti, ſuggerere, wdechnauti, nadchnauti, inſpirare. 3) Eine Schrift, ſpis podati, zadati, exhibere.

Strany zdroje: I/160

Einhändigen, v. a. do ruky dáti, odewzdati, dodati. Die Einhändigung, dodánj, odewzdánj do rukau.

Strany zdroje: I/161

Einknüpfen, v. a. zapnauti, připnauti, do vzlu dáti, vzel vdělati, fig. přjſně zawázati. Die Einknüpfung, zapnutj, připjnánj.

Strany zdroje: I/21

Acht, f. Achtung, pozor, pozorowánj, ſſetřenj, haben oder geben, pozor mjti aneb dáti, pozorowati, ſſetřiti, attendere; in Acht nehmen etwas, hleděti něčeho, opatrowati něco, ſtřjcy něčeho, wſſjmati ſy něčeho, curare, rationem habere rei; nimm dich in Acht, dey ſy pozor, hleď ſe, měg ſe na pozoru, ſſetř ſe, warůg ſe, cave; aus der Acht laſſen, nepozorowati, newſſjmati ſobě, za hřbet položiti, zapomenauti na něco.

Strany zdroje: I/162

Einlaſſen, v. a. puſtiti do —, wpuſtiti, připuſtiti. 2) ſich in etwas, puſtiti ſe, dáti ſe do něčeho, začjnati něco. Die Einlaſſung, pauſſtěnj, wpauſſtěnj.

Strany zdroje: I/21

Acht, ſ. Verbannung, acht, kládba, kletba, prokletj, wypowěděnj, proſcriptio; in die Acht erklären, do achtu, do kládby, kletby dáti, prokleti, proſcribere.

Strany zdroje: I/162

Einlaugen, v. a. do lauhu dáti, naložiti, lauhem mořiti.

Strany zdroje: I/162

Einlegen, v. a. 1. hinein legen, wložiti, wkládati, nakládati, imponere. 2) Gurken, Fleiſch, okurky, maſo nakládati, naložiti. 3) Reben, rýwy zakládati, rozwody kláſti. 4) eingelegte Arbeit, wykládané djlo. 5) Soldaten in die Stadt, wogáky do měſta položiti. 6) eine Fürbitte einlegen, přimluwiti ſe, přjmluwu přednáſſeti, podati; ein gutes Wort, dobré ſlowo za někoho dáti, přimlauwati ſe. 7) Ehre, Schande damit, cti, hanby jm tjm dogjti. 2. zuſammen legen, založiti, ſložiti, ſkládati, vložiti, vkliditi. Ein Meſſer, zawřjti. Die Einlegung, 1. wloženj, wkládánj, nakládánj. 2. ſklizenj, ſkládánj.

Strany zdroje: I/162

Einlogieren, v. a. do bytu dáti, vweſti.

Strany zdroje: I/163

Einmiethen, v. a. do nágmu, do bytu dáti.

Strany zdroje: I/164

Einquartieren, v. a. do kwartýru dáti, položiti; rozložiti.

Strany zdroje: I/164

Einräumen, v. a. vkliditi, ſkljzeti. 2) popuſtiti, přepuſtiti, poſtaupiti; fig. mjſto dáti, připauſſtěti, propůgčiti, dowolowati. Die Einräumung, vklizenj, přepuſſtěnj, poſtaupenj, připauſſtěnj.

Strany zdroje: I/22

Aechten, v. a. do achtu dáti, ſ. Acht, in die Acht ekrklären.

Strany zdroje: I/164

Einſacken, v. a. žokowati, do pytlů dáti, do kapſy wſtrčiti.

Strany zdroje: I/165

Einſchlagen, 1. v. a. wrazyti, wrážeti, zarazyti, zatlaucy, wpráti. 2) Die Fenſter, roztlaucy, roztřjſkati, rozrazyti; die Zähne, wytlaucy, wyrazyti. 2) Bey den Webern, wetkati. 3) zawřjti, zaobaliti, obložiti. 4) Den Rock, založiti. 2. v. n. Mit dem Hülfsworte haben: ruku nač dáti. 2) vom Blitze, vhoditi, vdeřiti, praſſtiti. 3) začjti kopati. 4) einen Weg, po ceſtě kráčeti, ceſtau gjti. 5) in etwas, patřiti k něčemu, týkati ſe něčeho. Mit dem Hülfsworte ſeyn: wrazyti ſe. 2) gerathen, podařiti ſe, zdařiti ſe.

Strany zdroje: I/167

Einſetzen, v. a. ſich, poſaditi ſe (do wozu, lodj); einen Miſſethäter, wſaditi do žaláře; eine Scheibe ins Fenſter, kolečko zaſaditi; Geld, wſaditi; Brod, in den Ofen, ſázeti; Bäume, ſtromy wſaditi, ſázeti; Leder in die Grube, wložiti; die Klauen, pazaury zatnauti; 2) fig. zum Pfande, zaſtawiti, do záſtawy dáti; in ein Amt, doſaditi, poſaditi; zum Erben, za dědice vſtanowiti; einen Feyertag, vſtanowiti, nařjditi. Die Einſetzung, ſázenj, wſázenj, doſazenj, vſtanowenj.

Strany zdroje: I/167

Einſpannen, v. a. in den Rahmen, do rámu dáti, natáhnauti, vtáhnauti. 2) Pferde, zapřáhnauti, zapřahati. Die Einſpannung, nataženj. 2) zapřeženj, zapřáhnutj, zápřež.

Strany zdroje: I/168

Einthun, v. a. wendati, dáti do něčeho, wprawiti, zawřjti. 2) ſchowati. 3) odewzdati, poručiti.

Strany zdroje: I/169

Einwäſſern, v. a. namočiti, namáčeti, do wody dáti. Die Einwäſſerung, namáčenj.

Strany zdroje: I/173

Entbinden, v. a. rozwázati, odwázati, ſolvere. 2) fig. zproſtiti; von ſchwangern Weibern, lehký porod dáti; von einem Sohne entbunden werden, ſyna poroditi. Sie iſt bereits entbunden worden, giž ſlehla. Die Entbindung, porod, ſlehnutj, partus.

Strany zdroje: I/176

Entſagen, v. n. odřjcy ſe, odpowědjti ſe, odřjkati ſe něčeho; der Welt, ſwětu weyhoſt dáti. Die Entſagung, odřeknutj, odřjkánj.

Strany zdroje: I/181

Ergeben, v. a. dáti, wzdáti, poddati; rec. ſich ergeben, poddati ſe; ſich der Arbeit, prácy ſe oddati; der Faulheit, wydati ſe na lenoſt; ſich in den Willen Gottes, odewzdati ſe do wůle Božj. 2) v. n. wydati; das Korn ergiebt nicht, žjto newydáwá. fig. rec. Es ergab ſich, přihodilo ſe, vdálo ſe. Daraus ergiebt ſich, z toho náſleduge, pocházý. Die Ergebung, wzdánj, odewzdánj.

Strany zdroje: I/182

Ergreifen, v. a. chápati ſe, chopiti ſe něčeho, vchopiti, popadnauti; die Waffen, k zbrani ſahati. 2) fig. popadnauti, vchopiti, gjmati, chytiti, polapiti, doſtjhnauti, zaſtjhnauti; vchwátiti; der Zorn ergriff ihn, hněw ho pogal. Die Gelegenheit ergreifen, přjležitoſti vžjwati; die Flucht, na vtjkánj ſe dáti, s rychljkem radu wzýti, s nohami ſe poraditi, mor. dáti nohám (nohaum) wědět. 3) pochopiti, ſ. Begreifen.

Strany zdroje: I/184

Erklären, v. a. wyložiti, wykládati, interpretari; wyſwětliti, declarare, wygádřiti, enucleare. 2) wyhláſyti; jemanden für unſchuldig, někoho za newinného wyhláſyti; zu ſeinem Erben, dědičem vſtanowiti; in die Acht, do achtu dáti, wypowědjti; ſeine Liebe, láſku ſwau wygewiti, oznámiti; rec. ſich erklären, ſwětle řjcy, oznámiti, powědjti, wygewiti ſe; ſich für jemanden, k někomu přiſtaupiti, přidati ſe k něčj ſtraně; wider etwas, oznámiti, že proti tomu bude.

Strany zdroje: I/188

Erſtatten, v. a. nahraditi, nawrátiti. 2) Bericht, zpráwu dáti, wyřjditi.

Strany zdroje: I/189

Ertheilen, v. a. dáti, vděliti, propůgčiti. Die Ertheilung, vdělenj, propůgčenj.

Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.

Strany zdroje: I/200

Feſſeln, v. a. okowami okowati, do paut dáti; ein Pferd feſſeln, ſpěnákem ſpjnati. 2) fig. pogjmati, táhnauti, ſpogowati, wázati.

Strany zdroje: I/207

Flucht, f. autěk, vtjkánj, vtečenj, fuga; die Flucht nehmen, na autěk ſe dáti, na vtjkánj ſe obrátiti; in die Flucht ſchlagen, na vtjkánj obrátiti, zahnati, zpátkem odehnati, pražiti. 2) běh.

Strany zdroje: I/207

Flüchten, 1. v. n. vtecy, vtjkati, vběhnauti, prchnauti, paty vkázati, dáti ſe w koty, w nohy; hřbet vkázati; s nohami, s waňkem, s rychljkem ſe poraditi, fugere; rec. ſich, vtecy ſe, confugere. 2) v. a. wyneſti, odneſti.

Strany zdroje: I/208

Folter, f. das Werkzeug, ſſkřipec, řebřjk, mučidlo, equuleus; auf die Folter ſpannen, na ſſkřipcy ztáhnauti, na řebřjk dáti. 2) mučenj, trápenj, muka, tormentum. 3) vtrpné práwo, tázánj vtrpným práwem, quaeſtio. 4) fig. des Gewiſſens, trápenj ſwědomj.

Strany zdroje: I/212

Frey, adj. ſwobodný, zwolný, ſoběwolný, liber. 2) prázdný, vacuus, expers. 3) proſtý; frey im Reden, proſtořeký; mit freyen Haaren, proſtowlaſý. 4) im freyen Felde, w ſſjrém poli; unter freyem Himmel, pod ſſjrým nebem. 5) von freyen Stücken, z čiſta gaſna, ſamo od ſebe, vltro. 6) der Baum ſteht frey, ſtogj ſám pro ſebe, o ſamotě. 7) Es ſteht ihm frey, má na wůli, geſt mu ſwobodno: frey ſtellen, dáti na wůli; frey laſſen, propuſtiti, nechati na wůli. 8) frey machen, oſwoboditi, zproſtiti, zhoſtiti: frey ſprechen, za wyvčenau dáti. 9) freye Koſt, ſtrawa z darma; jemanden frey halten, wydržeti někoho. 10) ein freyes Leben, rozpuſtilý žiwobytj. 11) In Zuſammenſetzungen: Fehlerfrey, bez chyb, chyb proſt; ſchuldenfrey, bez dluhů, dluhů prázdný. Adv. ſwobodně, zwolně, po wůli, libere.

Strany zdroje: I/214

Friſten, v. a. lhůtu dáti, prodlaužiti, protáhnauti, odložiti, prorogare; das Leben, žiwot prodlaužiti. Die Friſtung, prodlauženj.

Strany zdroje: I/216

Fügen, 1. v. a. ſpogiti, ſpogowati, conjungere. 2) fig. hinzufügen, připogiti, adjungere; přidati, přiložiti. 3) zřjditi, zpořádati, ordinare. 4) rec. ſich fügen, přiſluſſeti, ſluſſeti, conuenire. 5) rec. přihoditi, dáti ſe, vdati ſe, accidere. 6) ſich in etwas, hoditi ſe, něčemu ſe podati. 2. v. n. einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti, propůgčiti ſe, morem gerere.

Strany zdroje: I/219

Fuß, m. pl. Füße, noha, das ganze Bein, hnát, pes; dim. das Füßchen, Füßlein, nožička, nožka. Fuß für Fuß, co noha nohu mine, noha za nohau, polehaučku. Zu Fuße gehen, pěſſky gjti. Ein Soldat zu Fuße, pěſſj wogák. 2) der unterſte Theil, ſpodek, pata. Vom Kopfe bis zum Fuße, od hlawy až do paty. Auf dem Fuße nachfolgen, w patách, w zápětj za někým gjti. Der Fuß eines Berges, ſpodek, pata hory. 3) an einem Strumpfe, chodidlo, ſſlapadlo, přjkopytj; an einer Säule, pata, podſtawek, baſis; an einem Tiſche, ſlaupek, noha. 4) fig. ein Maß, ſtřewjc; zwey Fuß hoch, dwa ſtřewjce zweyſſj. 5) Die Art, der Zuſtand, způſob, modus; ſtaw, conditio. Auf freyen Fuß ſetzen, propuſtiti, ſwobodu dáti; ſtehenden Fußes, ſtoge; hned na mjſtě; feſten Fuß faſſen, poſtawiti ſe, vſaditi ſe; feſten Fußes, pewně ſtogjc; ſie leben auf einem ſehr guten Fuße mit einander, welmi dobře ſe ſrownáwagj, ſpolu žiwi gſau.

Strany zdroje: I/220

Füttern, v. a. krmiti, obrok dáti, obročiti. Gras, Heu füttern, trawau, ſenem krmiti. Die Fütterung, krmenj. 2) obrok, pjce. 3) Die Fouragirung, picowánj.

Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.

Strany zdroje: I/228

Gefänglich, adv. gefänglich einziehen, do wězenj, do wazby dáti, vwrcy.

Strany zdroje: I/231

Gelächter, n. ſmjch, mor. ſſtjřenj; ein Gelächter erheben, dáti ſe do ſmjchu. 2) poſměch; ſich zum Gelächter machen, poſměch z ſebe vdělati.

Strany zdroje: I/235, I/236

Gerathen, v. n. irr. du geräthſt, ich gerieth, bin gerathen, přigjti, padnauti, vpadnauti, doſtati ſe; wohin gerathen, podjti ſe, octnauti ſe někam; unter die Mörder gerathen, vpadnauti mezy lotry; an einander gerathen, dáti ſe do ſebe, 236 wpeřiti ſe do ſebe. 2) fig. wie biſt du darauf gerathen? gak ti to přiſſlo na myſl? gak ti to napadlo? in Zorn gerathen, rozhněwati ſe, vnáhliti ſe; das Haus iſt in Brand gerathen, dům ſe zňal. 3) Zum Unglücke gerathen, k neſſtěſtj býti, ſlaužiti. 4) Podařiti ſe, zweſti ſe; das Bild iſt gut gerathen, obraz ſe dobře powedl, podařil; das Getreide iſt gerathen, obilj ſe zdařilo, vrodilo; gerathene Kinder, zdárné děti.

Strany zdroje: I/238

Geſchenk, n. dar, pocta, donum; zum Geſchenke geben, darem, ctj a darem dáti; mit einem Hauſe ein Geſchenk machen, dům darem dáti, darowati. 2) wzátky, pl.

Strany zdroje: I/239

Geſchrey, n. křik, pokřik, clamor, ein klägliches Geſchrey, vpěnj; ein Geſchrey erheben, dáti ſe do křiku; es erhob ſich ein Geſchrey, ſtal ſe křik; viel Geſchrey, und wenig Wolle, mnoho wřeſku, a málo wlny; mnoho wřeſku, málo zyſku. 2) fig. powyk, hluk; viel Geſchrey machen, mnoho hluku (cárů) nadělati. 3) zlá powěſt; in das Geſchrey bringen, rozkřičeti, rozneſti; ins Geſchrey kommen, do křiku přigjti.

Strany zdroje: I/242

Gewähren, v. a. ſljbiti, přiſljbiti, ſpondere. 2) za něco ſtáti; einem ſeinen Schaden gewähren, někomu za ſſkodu ſtáti. 3) eine Bitte gewähren, wyſlyſſeti, wyplniti prosbu; nicht gewähren, oſlyſſeti. 4) dopřjti, popřjti, dáti; Gott gewährt uns alles Gute, Bůh nám popřjwá wſſeho dobrého. 5) půſobiti; welch ein Vergnügen gewähren dieſe Sachen! gaké potěſſenj půſobugj tyto wěcy!

Strany zdroje: I/243

Gewinnen, v. irr. ich gewann, gewonnen, 1. v. n. doſáhnauti, přigjti; vgjti; die Stadt gewinnen, do měſta dogjti, přigjti; ſein Brod, chleba ſobě dobýwati, wyděláwati; einige Meilen, několik mil vgjti. 2) die Oberhand, zmocy ſe, wyniknauti; etwas lieb, něco zamilowati, ſobě zaljbiti; ein Ende, ſkončiti ſe; Platz, mjſto obdržeti, doſtati; böſen Ausgang, zlý konec wzýti. 2. v. a. dobýwati, Erz gewinnen, rudy dobýwati; die Gewinnung, dobýwánj. Heu, ſena doſtati, nadělati, kliditi. 2) wyhrati, vincere; eine Schlacht, bitwu wyhrati; den Prozeß, wyſauditi, při wyhrati. 3) fig. einem ein gewonnen Spiel geben, za wyhranau dáti; gewonnen Spiel haben, wyhráno mjti; wie gewonnen, ſo zerronnen, gak nabyto, tak pozbyto. 4) zýſkati, lucrari; Liebe, láſku zýſkati; an den Waaren, na zbožj zeyſkati, wydělati.