Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/271

Häufeln, v. a. na hromadu dáwati; das Heu, kopiti. 2) mit Karten, pod hromádky hráti.

Strany zdroje: I/36

Angeben, v. a. začjti dáwati, neyprwé dáwati, zwláſſtě při hře w karty, incipere. Wer giebt an? kdo bude neyprw dáwati? kdo začne? 2) ohláſyti, oznámiti, powědjti, vdati, ſignificare, indicare. 3) obžalowati, proneſti, vdati, deferre; einen Dieb angeben, zloděge vdati. 4) nawrcy, předložiti, předſtawiti, vkázati, deſignare. 5) zawdati.

Strany zdroje: I/288

Hitzen, v. n. hřjti, weyhřewnoſt dáwati; rozpalowati, ſ. Erhitzen.

Strany zdroje: I/41, I/42

Anleiter, m. nawoditel, wodič, woditel, 42 wůdce, dux. Anleitung, f. Anleiten, n. náwěſſtj, náwod, povčowánj, nawedenj, vwáděnj, wyvčowánj, ductus; Anleitung geben, nawáděti, nawoditi, náwěſſtj dáwati, povčowati. 2) podnět, přjčina, přjležitoſt, anſa, occaſio.

Strany zdroje: II/8

Laſt, f. břemeno, břjmě, onus. 2) tjže, tjž, tjhota, pondus, moles. 3) Die Ladung, náklad, sl. těrcha, onus. 4) fig. a) hrůza; eine Laſt Geldes, hrůza, ſýla peněz; b) obtjžnoſt, onus; c) einem etwas zur Laſt legen, winu někomu dáwati.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: II/31

Mandeln, v. a. mangen, mandlowati. 2) do mandlů dáwati. 2. v. n. na mandl gjti.

Strany zdroje: II/60

Nachſagen, v. a. po někom řjkati; ſage mir nach, řjkey po mně. 2) Gutes, dobře o někom mluwiti, powjdati; das kann ich zu ſ. Ruhme nachſagen, to mohu k geho pochwale řjcy. 3) Böſes, pomlauwati, zlau zpráwu o někom dáwati.

Strany zdroje: I/55

Arzneyen, v. a. hogiti, léčiti, lékařiti, lékařſtwj dáwati. 2. neut. lékařſtwj vžjwati. Arzneyen, n. lékařenj.

Strany zdroje: II/85

Pappen, v. n. papati. 2) v. a. kaſſi dáwati. 2) lepiti, lepenkau ſwázati.

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: II/224

Speiſen, v. n. gjſti, commedere; zu Mittage ſpeiſen, obědwati, prandere; zu Nachte, wečeřeti, coenare; zu Tiſche, ſtoliti, ſtolowati. 2) v. act. a) gjſti; Fiſche, ryby. b) ſtrawowati, dáwati gjſti, cibare; ich habe heute ſechs Perſonen zu Speiſen, dnes bude v mne ſſeſt oſob gjſti. 3) fig. a) mit leeren Hoffnungen, marnau kogiti naděgj. b) ſſpižowati, zaſſpižiti, záſobiti potrawau; die Feſtung, pewnoſt. c) wydáwati; das Fleiſch, maſo. d) Kommunikanten, podáwati; einem Kranken, nemocnému podati.

Strany zdroje: II/263

Stunde, f. hodina, hora ; dim. das Stündchen, hodinka; von Stund an, od nyněgſſka , od té chwjle; zur Stunde, doſawad; die Uhr ſchlägt Stunden, hodiny bigj hodiny. 2) doba, chwjle, tempus. 3) Jemanden im Zeichnen Stunden geben, včiti někoho reyſowati, hodiny dáwati.

Strany zdroje: II/267

Tact, m. takt; den Tact ſchlagen, führen, dáwati takt.

Strany zdroje: II/283

Tränken, v. a. napogiti, napágeti, das Vieh, dobytek. 2) kogiti; die Mutter tränkt ihr Kind, matka kogj, přikágj djtě. 3) dáti, dáwati pjti; Jemanden, někomu. 4) fig. a) wlažiti, zawlažowati, nawložowati nawlažowati ; die Wieſen, ſwlažowati luka. b) napauſſtěti; Holz mit Leim, dřewo klihem; Papier mit Oehl, papjr olegem; getränkt, napuſſtěný.

Strany zdroje: II/312, II/313

Umſtimmen, v. a. dáwati hlaſy. 2) pře 313 ſſtemowati; die Orgel, warhany. 3) fig. napjſkati, přepjſkati.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/363

Verſchoſſen, v. a. daň platiti, dáwati; ſeine Güter, ze ſwých ſtatků.

Strany zdroje: II/376

Verzehnten, v. a. deſátek dáwati, odwážeti odwáděti .

Strany zdroje: II/395, II/396

Vorſchlagen, v. n. nachylowati ſe; die Wage, wáha. b) překwapowati ſe; der 396 Hund, pes. 2) v. a. tlaucy; die Nachtigall ſchlägt mir vor, ſlawjk mi tluče. b) napřed dáwati; den Sängern den Tact, zpěwákům takt. c) wyplazyti; der Löwe die Zunge, lew gazyk; vorgeſchlagene Zunge, wyplazený gazyk. d) oklepáwati; das Getreide, obilj. e) zabiti, předbiti; ein Bret, prkno; einen Nagel, Pfahl, zarazyti hřeb, kůl před něco. f) přirazyti; ein Drittel auf eine Waare, třetinu na zbožj. g) ponawrcy, předſtawiti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/397

Vorſpiegeln, v. a. předſtjrati, bělmo na oči dělati; leere Hoffnungen, těſſjnſká gablka dáwati.

Strany zdroje: II/398

Vorſtreuen, v. a. zaſeypati; den Hühnern, drůbeři dáwati.

Strany zdroje: I/114

Biethen, v. a. ich both, gebothen, podati, podáwati, obětowati, einem die Spitze biethen, někomu ſe opřjti. 2) für oder auf etwas biethen, dáwati za něco, podati na něco. 3) Die Waare, ceniti, proceniti.

Strany zdroje: I/162

Einladen, v. a. naložiti, nakládati, náklad dáwati, onerare. 2) zwáti, pozwati, invitare, vocare. Die Einladung, nakládánj, náklad. 2) pozwánj, powolánj.

Strany zdroje: I/201

Feuern, I. v. a. páliti, wypáliti, ſtřjleti; oheň dělati, topiti. 2. v. n. oheň dáwati, roznjtiti ſe.

Strany zdroje: I/205

Fleckeln, v. a. Schuhe, přjſſtipky dáwati, zprawowati, fljčky přiſſjwati.

Strany zdroje: I/218

Funken, v. n. giſkřiti, dáwati giſkry.

Strany zdroje: I/225

Geben, 1. v. a. (du gibſt, ich gab, gegeben, Imperat. gib), dáti, dáwati, dare; darowati, donare; Unterricht, cwičiti, včiti; ſeine Habe den Armen, chudým rozdati ſtatek ſwůg; einen Wink, mrknauti, pokynauti; Speiſe von ſich, zwrhnauti, wydáwiti gjdlo; keinen Laut von ſich, ani neceknauti; zamlčeti ſe, nemocy promluwiti; frey geben, wyhoſtiti, na ſwobodu propuſtiti; loſe Worte geben, odmlauwati, hubowati; Gehör geben, wyſlyſſeti, wyſlýchati; zu verſtehen geben, na ſrozuměnau dáti; Bedenkzeit geben, na rozmyſſlenau dáti; ſich Mühe geben, prácy ſy dáti, ſnažiti ſe; einem Recht geben, za práwo dáti, poſwědčiti; ich gebe ihm fünfzig Jahr, gá mu hádám padeſát let; gewonnen, verlohren geben, za wyhranau, za ztracenau dáti; ſich zufrieden geben, vpokogiti ſe, ſpokogiti ſe; ſich bloß geben, ſwau ſlaboſt, neſtatečnoſt vkázati, wyzraditi ſe; ſich geben, podati ſe; das Tuch gibt ſich, ſukno ſe podáwá; ein deutſches Wort böhmiſch geben, německé ſlowo wyložiti na čeſko, po čeſku řjcy; ich will es kurz geben, zkrátka powjm; zwey Perſonen zuſammen geben, dwě oſoby oddati. 2. v. n. býti. Es gibt Leute, gſau lidé. Was gibt es für ein Geſchrey? gaký geſt to křik; es wird ſicher wieder etwas geben, giſtě zas něco pogde, bude; was gibts, neues? was gibts neues? co ge nowého? Sein Geſicht gibts, daß —, geho twář vkazuge, že —; widj ſe na twáři; das gibt ſchon die geſunde Vernunft, to zdrawý rozum giž ſebau přináſſj; er gibt einen guten Soldaten, hodj ſe za wogáka.