Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/270

Haubitze, f. haubice, dělo.

Strany zdroje: I/310

Kanone, f. dělo, kus, tormentum.

Strany zdroje: I/310

Kanonieren, v. a. ſtřjleti z děl, z kuſů.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: I/333

Krachen, v. n. praſkati, praſſtěti, mor. rochati, rochnauti; das Eis kracht, led praſſtj; das Geſchütz kracht, zbraň, dělo bauchá; laß krachen, ſpuſť! bauchni! Das Krachen, praſkánj, třeſſtěnj, třeſkot, třeſknutj; mor. rochánj.

Strany zdroje: II/2

Lage, f. leženj, položenj; der Stein hat keine gute Lage, kamen neležj dobře; abhängige Lage, aupad, declivitas. fig. ſtaw, okoličnoſti, přjpadnoſti; in der Lage meiner jetzigen Umſtände, w mých nyněgſjch nyněgſſjch přjpadnoſtech, gak to nynj ſe nnau mnau ſtogj. 2) wrſtwa, stratum; 3) auf dem Schiffe, řada děl. 4) die Schichten im Steine, ſlug.

Strany zdroje: II/24

Löſen, v. a. popuſtiti, porozwázati; das Strumpfband —, podwazek popuſtiti. 2) Die Zunge —, gazyk podřezati; fig. k mluwenj přiweſti, rozmluwiti. 3) den Knoten —, vzel rozwázati, rozvzliti, die Knoten am Flachſe, hláwky lauſſtiti. 4) Geld, tržiti, vtržiti, natržiti; geben Sie mir was zu löſen, degte mi počinek. 5) Mit Geld —, wykaupiti, wyplatiti, redimere. 6) das Geſetz —, práwo zkazyti, zruſſiti. 7) Die Kanonen —, z děl ſtřjleti, wyſtřelili wyſtřeliti . 8) Die Sünden —, hřjchy rozwazowati, rozhřeſſiti. S. Auflöſen.

Strany zdroje: I/55

Artillerie, f. děla, kuſy, těžká ſtřelba, tormenta, děloſtřelſtwj ?

Strany zdroje: II/93

Pflanzen, v. a. ſaditi, ſſtjpiti, ſázeti; plantare. Bäume, ſtromy. 2) Einen Garten, zahradu ſſtjpiti, založiti. 3) fig. die Fahne auf den Wall, praporec na wal zarazytj zarazyti ; die Kanonen auf die Wälle, děla na waly zatáhnauti. Sich an einen Ort einpflanzen, kecnauti někde.

Strany zdroje: II/199

Schwer, adj. těžký, gravis; neſnadný, difficilis; fünf Gran ſchwer, pět zrn ztjžj; ſchweres Geſchütz, těžká ſtřelba, bořjcý děla; ſchwere Cavallerie, těžká gjzda. 2) fig. a) twrdý, tupý; ſchwerer Kopf; twrdá hlawa, newtipa; ſchwere Zunge, brebtawý, zagjkawý gazyk; ſchweres Gehör, náhluchoſt, ſchweres Gehör haben, náhluchým býti; ſchwerer Athem, záduch, záduſſiwoſt. b) Einem etwas ſchwer machen, někomu něco obtjžiti. c) Die ſchwere Noth, padaucý nemoc. d) Eine ſchwere Menge, ſýla; das hat ihm ſchweres Geld gekoſtet, to ho ſtálo hrůzu, ſýlu peněz, adv. těžce, neſnadně.

Strany zdroje: II/225

Spicken, v. a. ſſpikowati, ſlaninau proſtrkowati. 2) fig. den Beutel, peněz natřjſkati, omaſtiti ſobě; ein geſpickter Beu el, nacwokowaný pytljk; die Wälle mit Kanonen, waly děly obſaditi.

Strany zdroje: II/261

Stück, n. kus, mor. odrobina, otruſyna, fragmentum; dim. Stückchen, kauſek, kauſýček, kauſſtěk, kauſſtjček; ein Stück Brod, ſkywa, sauſto; großes Stück, hunt; mor. kawal, kawalek chleba; Speck, kus; mor. ſſláhotina, ſlanin; Eis, kra, kruh, celizna, mor. ſſkruta ledu; Stück Holz, žďář, obuſſek, okleſſtěk, mor. kolek, koleček. 2) Auf dem Acker, záhon. 3) Tuch, poſtaw ſukna. 4) Leinwand, (30 Ellen) ſſtuka, ſſtučka plátna. 5) In der Münze, penjz; ein Zweygroſchenſtück, dwauġroſſák. 6) Fragment, zlomek. 7) Kanone, dělo. 8) Ding, wěc; in dieſem Stücke, w té wěcy; von freyen Stücken, zčiſtadobra, z dobré wůle; in Stücke zerhauen, na caparty, na cancory, na hubice rozſekati.

Strany zdroje: II/261

Stückknecht, m. pacholek od děl.

Strany zdroje: II/261

Stückkugel, f. kaule do děla, kuſu.

Strany zdroje: II/261

Stückpulver, m. prach do děl.

Strany zdroje: I/76

Ausmachen, v. a. dodělati, vdělati; ich habe es ſchon mit ihm ausgemacht, giž gſem ſe s njm o to porownal; das macht zehen Gulden aus, to wynáſſj, děla dělá deſet zlatých. Es iſt eine ausgemachte Sache, geſt wěc giſtá; ein ausgemachter Narr, celý, dokonalý blázen; einen ausmachen, někoho wypljſniti.

Strany zdroje: II/357

Vernageln, v. a. zabiti, zatlaucy, zabedniti; eine Thür, dwéře. b) zabodnauti; ein Pferd, koně. c) hřebjky zatlaucy; eine Kanone, dělo; die —lung, —čenj.

Strany zdroje: I/239

Geſchütz, n. děla, pl. ſtřelba, ol. puſſka, tormenta.