Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/317

Kind, n. djtě, děcko, robě, infans, prolis, pl. děti, djtky; dim. das Kindchen, Kindlein, děťátko, robátko; die unſchuldigen Kindlein, nemluwňátka, mlaďátka, newiňátka; ein unmündiges, mládě, nemluwně, infans; ungetauftes, nekřtěňátko; aus dem Mutterleibe herausgeſchnittenes, boček, cæſar; unreifes, nedochůdce nedochůdče ; ungebohrnes, nedorůdče; nachgebohrnes, pohrobek, ſyrůbě, poſthumus; letztgebohrnes, poſſkrabek; ein entwöhntes, oſtawče; ein loſes, ein Fratz, holopljſſtě, mrně, mrňauſe, ſſkwrně; liebes Kind! holečku! um das Kind kommen, potratiti; zum Kinde werden, dětiněti, zdětiněti; von Kind auf, od dětinſtwj, od maličkoſti.

Strany zdroje: I/317, I/318

Kinder-, děcký, djtěcý; Kinderbett, děcká 318 poſtel; Kinderbrey, kaſſe pro děti. 2) Kinderalter, dětinſký wěk, infantia. 3) na děti, Kinderruthe, metla na děti, mor. chabowina. 4) Kindertaufe, křeſt djtěte.

Strany zdroje: I/318

Kinderlos, adj. bez děti dětj , ol. bezděcký, sterilis; ein kinderloſes Weib, bezdětkyně.

Strany zdroje: II/15

Leiblich, adj. těleſný; ein leiblicher Eid, těleſná přjſaha. 2) wlaſtnj, ein leiblicher Bruder, wlaſtnj bratr, frater germanus; leibliche Kinder, wlaſtnj děti, proles legitimæ.

Strany zdroje: I/55

Arſchpaucker, m. bitec, práč, který nemjrně děti bige.

Strany zdroje: II/141

Sammeln, v. a. ſebrati, zbjrati, legere; Steine, kamenj. 2) shromaždowati shromážďovati , ſtřádati, cumulare; Geld, penjze ſtřádati; ſeine Kinder um ſich herſammeln, děti ſwé okolo ſebe shromážděti, shromážďowati. 3) v. rec. shromážditi ſe; es ſammle ſich das Waſſer, shromažďte ſe wody. 4) fig. Der Kranke ſammelt ſich, nemocný okřjwá, zotawuge ſe, ſprawuge ſe; convalescit; ſeine Gedanken myſſljnky zpořádati; ſich ſammeln, shromážditi ſe, scházeti ſe; fig. zpamatowati ſe.

Strany zdroje: II/149

Schaffen, v. n. reg. a) ich ſchaffte, poraučeti, weleti; was ſchaffen ſie? co poraučjte? b) ſprawowati; den ganzen Tag zu ſchaffen haben, celý den mjti co k ſprawowánj; c) Geld ſchaffen, penjze zgednati, zaopatřiti; d) dáti; Ihm Rath ſchaffen, radu dáti; ſchaffe uns Brod, dey nám chleba; ſchaffe mir Kinder, dey mi děti; e) Jemanden aus dem Hauſe ſchaffen, někoho z domu wypowědjti; f) kaupiti; ſich viele Bücher ſchaffen, mnoho knih ſobě nakaupiti, nagednati; ſich ein Haus ſchaffen, dům ſobě kaupiti. g) pohledáwati; was haſt du hier zu ſchaffen čeho máš zde k pohledáwánj? h) Ich kann mit ihm nichts ſchaffen, nic nemohu s njm ſwéſti, pořjditi; das wird mir viel zu ſchaffen machen, to mi mnoho práce nadělá; weg ſchaffen zu Fuße, odwéſti; i) zu Wagen, odwezti.

Strany zdroje: II/286

Trennen, v. a. 1. děliti, rozděliti; der die Waſſer trennte, který rozdělil wody; den Kopf vom Rumpfe, odděliti hlawu od těla. 2) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik. 3) párati; eine Nath, ſſew; von ein nder, rozpárati. 4) fig. a) odlaučiti, rozlaučiti; die Kinder von den Eltern, děti od rodičů. b) ruſſiti; ein Bündniß, ruſſiti ſmlauwu. c) rozweſti; ein Paar Eheleute, dwa manžele. d) odděliti; ſich vom Jemanden, odděliti ſe od někoho; es ſoll uns nichts trennen, nic nás nemá rozlaučiti, rozdwogiti; ſich trenen, uneins werden, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe, rozbratřiti ſe, rozpřáteliti ſe.

Strany zdroje: II/311

Umſchlagen, v. a. přewrhnauti, přewrcy, zwrátiti, překotiti ſe, přewaliti ſe; der Wagen, der Menſch, wůz, člowěk. 2) obrátiti ſe; der Wind, Wetter, wjtr, powětřj. 3) lepſſiti nebo horſſiti ſe; eine Krankheit, nemoc. 4) zwrhnauti ſe, zwrcy ſe; das Bier, die Milch, piwo, mléko; der Kauf ſchlug um, kaupě ſe zwrhla. 5) nepodařiti ſe, odroliti ſe; die Kinder, děti. 6) potratiti; eine Schwangere, obtjžná, oſoba s autěžkem. II. v. a. ohnauti, ohybati; einen Nagel, hřeb. 2) založiti; ein Kleid, kabát. 3) obrátiti; ein Blatt, eine Karte, liſt, kartu. 4) obaliti, zaobaliti; Leinwand um etwas, něco do plátna. 5) hoditi; einen Mantel, pláſſť na ſe. 6) obkládati, obložiti; warmen Wein, Kraupen, teplé wjno, krupky. 7) wybubnowati; einen Diebſtahl, krádež; das Umſchlagen, obalenj, ohnutj, založenj, obrácenj, obkládánj, obloženj.

Strany zdroje: II/317

Unecht, adj. faleſſný; Steine, Perlen, kameny, perly. 2) neprawý, z lewého boku; Kinder, děti z lewého boku;

Strany zdroje: II/326

Unterbringen, v. a. vložiti, zaopatřiti; Gäſte, hoſti, mjſto nagjti pro hoſti. 2) Geld, penjze. 3) zaopatřiti; einen Bedienten, ſlaužjcýmu ſlužbu. 4) na mjſto vweſti, wybyti; ſeine Kinder, ſwé děti dobře.

Strany zdroje: II/350

Verheirathen, v. a. von Mannsperſ., ženiti, oženiti, maritare; ſich, oženiti ſe, pogjti, pogimati ženu. b) von Frauensp., wdáti, prowdati ( ol. za muž gjti); ſich, ſe; alle Söhne, poženiti, rozženiti; alle Töchter, powdati; hie und da, rozewdati; verheurathet, ženatý, wdaná; verheurathete Kinder, ženaté nebo wdané děti. c) podwěniti; einem etwas, někomu něco.

Strany zdroje: II/366

Verſorgen, v. a. záſobiti, zaopatřiti; ſich mit Holz, ſe dřjwjm. b) ſeine Kinder, zaopatřiti ſwé děti.

Strany zdroje: II/371

Vertragen, v. a. irr. doneſti, dotrhati; ein Kleid, kabát, ſſat; vertragene Kleider, oſſumělé, obnoſſené ſſatſtwo. b) zaneſti, zanáſſeti; etwas irgend wohin, něco někam; hin und her, rozneſti, roznáſſeti. c) ſneſti, ſnáſſeti; Hitze und Kälte, horko a zymu; Schmerzen, boleſti. d) ſmjřiti, ſrownati; zwey Perſonen, dwě oſoby; ſich mit Jemanden, ſe s někým. e) ſich, ſrownati ſe, shodnauti ſe, ſrownáwati ſe; ſich wie Kinder, gako děti.

Strany zdroje: II/467, II/468

Zucht, f. pl. Züchte, cuchta; am Pflug, hauž, haužka. 2) plemeno, plod; eine Sau zur Zucht halten, ſwini pro plemeno chowati. 3) kázeň, cwik; Kinder in guter Zucht halten, děti držeti w cwiku; in ſcharfer Zucht, w kázni, w hrůze; unter den Soldaten halten, wogſko w ká 468 zni mjti; alle Zucht an den Nagel hängen, wſſj kázni ſe oprnauti; wo Zucht iſt, da iſt Ehre, kde bázeň, tu kázeň, kde nenj bázně, tu nenj kázně; in allen Züchten, we wſſj počeſtnoſti.

Strany zdroje: I/151

Ebenbürtig, adj. ebenbürtige Kinder, děti rodičů ſtegného rodu.

Strany zdroje: I/152

Echt, adj. prawý; ächte Kinder, děti zřádného manželſtwj, legitimæ proles. 2) ſprawedliwý. 3) dobrý. adv. práwě, ſprawedliwě, dobře.

Strany zdroje: I/153

Ehelich, adj. manželſký; der eheliche Stand , ſtaw manželſký; eheliche Kinder, děti z řádného lože. adv. manželſky, řádně.

Strany zdroje: I/153

Eheſegen, m. požehnánj w manželſtwj, t. g. děti.

Strany zdroje: I/190

Erziehen, v. a. den Wagen, wůz vtáhnauti. 2) odchowati, wyhljdati; wychowati, zweſti; gut erzogen, zwedený, dobře wychowaný; unerzogene Kinder, nezwedené děti. Die Erziehung, wychowánj; zwedenj. Der Erzieher, wychowatel, pěſtaun.

Strany zdroje: I/235, I/236

Gerathen, v. n. irr. du geräthſt, ich gerieth, bin gerathen, přigjti, padnauti, vpadnauti, doſtati ſe; wohin gerathen, podjti ſe, octnauti ſe někam; unter die Mörder gerathen, vpadnauti mezy lotry; an einander gerathen, dáti ſe do ſebe, 236 wpeřiti ſe do ſebe. 2) fig. wie biſt du darauf gerathen? gak ti to přiſſlo na myſl? gak ti to napadlo? in Zorn gerathen, rozhněwati ſe, vnáhliti ſe; das Haus iſt in Brand gerathen, dům ſe zňal. 3) Zum Unglücke gerathen, k neſſtěſtj býti, ſlaužiti. 4) Podařiti ſe, zweſti ſe; das Bild iſt gut gerathen, obraz ſe dobře powedl, podařil; das Getreide iſt gerathen, obilj ſe zdařilo, vrodilo; gerathene Kinder, zdárné děti.