Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/256

Grün, adj. zelený, viridis; grün färben, na zeleno barwiti; grün werden, zelenati ſe, virescere; grün machen, zeleniti, viridare. 2) fig. ſyrowý, grünes Holz, ſyrowé dřjwj. 3) nezralý; etwas zu grün abbrechen, čaſu ſe nedočkati; za zelena čeſati.

Strany zdroje: I/32

Anbrennen, 1. v. a. napáliti, podpáliti, připáliti, zanjtiti, zapáliti, accendere, adurere, incendere. Einen Holzhaufen, hra icy dřjwj podpáliti, zanjtiti, zapáliti, ein Licht, ſwjčku napáliti, rozſwjtiti, zanjtiti; einem ein Mahl, někomu znamenj připáliti; den Brey, kaſſi připáliti, přiſmuditi. 2. v. n. napáliti ſe, rozhořeti ſe, rozpáliti ſe, zanjtiti ſe, zapáliti ſe. Das Feuer brennt an, oheň ſe rozhořjwá, rozněcuge, zaněcuge, zapaluge; der Zorn wird bald anbrennen, hněw ſe hned roznjtj, rozpálj; die Milch iſt angebrannt, mléko přiſmudlo; angebrannt riechen, ſchmecken, připáleninau, přiſmudlinau páchnauti, ſmrděti. Er läßt nicht leicht etwas anbrennen, on y tam haſý, kde ho nepálj, do wſſeho ſe plete, do wſſeho nos ſtrká.

Strany zdroje: I/261

Hacken, v. a. kopati, ſſintowati, fodere. 2) ſekati. secare; Würſte hacken, do gelit ſekati; Holz, dřjwj ſekati, ſſtjpati. 3) mit dem Schnabel, ďubati, klubati, kljwati, klofati. Das Hacken, kopánj, ſekánj; ďubánj.

Strany zdroje: I/266

Handeln, v. n. kupčiti, handlowati, mercari; mit Holz, prodáwati dřjwj, handlowati w dřjwj. 2) um etwas, gednati o cenu. 3) von etwas, gednati o něčem, tractare. 4) mit Jemanden, nakládati s někým, mor. naráběti s někým. 5) gednati, činiti, agere.

Strany zdroje: I/270

Hauen, v. a. irr. ich hieb, habe gehauen, ſekati, ſeknauti, tjti, raubati, cædere; einem den Arm vom Leibe hauen, vtjti komu rameno; einen krumm und lahm, poſekati, a schromiti; die Feinde in Stücke, nepřátely na kuſy, na caparty rozſekati, ſeſekati; ſich durch die Feinde, proſekati ſe ſkrze nepřátely; es iſt weder gehauen, noch geſtochen, prov. nemá to ani hlawy ani paty. Hauend, hiebweiſe, ſečmo, cæſim. 2) fig. über die Schnur, přes přjworu wrcy, meze přeworati, meze překročiti; in die Pfanne, poſekati. 3) Hafer, owes ſekati, ſýcy, metere. 4) Einen Baum, ſtrom porazyti, porážeti, raubati. 5) Holz hauen, dřjwj ſſtjpati, kálati, findere ligna. 6) teſati, oteſáwati, aſciare. Ein Bild aus Holz, obraz ze dřewa wyteſati. 7) Von wilden Schweinen, ſekati, kleklati klektati . 8) In Stein, na kameni wyryti, rýti. 9) Mit der Ruthe, metlau ſſlehati, ſſwjhati, mrſkati, ſſupnauti, mor. ſſibnauti. 10) Erz, rudy železem dobýwati. Das Hauen, ſekánj, tětj, rubánj; ſeč, ſečba, ſekanice.

Strany zdroje: I/35

Anflößen, v. a. připlawiti, Holz anflößen, dřjwj připlawiti. Das Waſſer hat hier vieles Land angeflößet, woda tu mnoho země naplawila, naneſla; angeflößte Erde, náplaw. Anflößung, f. připlawenj.

Strany zdroje: I/292

Holz, n. dřewo, lignum; collect. dřjwj; drwa pl. dim. das Hölzchen, Hölzlein, dřjwko, mor. dřewce, dřewko; beſchlagenes Holz, teſanice; verfaultes Holz, práchno; zu Holze werden, dřewěněti, zdrewěněti. 2) dřewo, ſtrom, arbor. 3) les, dim. leſýk, ſylua; ins Holz gehen, do leſa gjti.

Strany zdroje: I/292

Holz-, drewnj, drewný; Holzmarkt, drewnj trh. 2) dřewný; der Holzwurm, dřewný čerw, termes. 3) leſnj, do leſa, w leſe; der Holzweg, ceſta do leſa, w leſe. 4) planý, ſ. Holzapfel, Holzbirn. 5) na dřjwj, ſ. Holzboden.

Strany zdroje: I/292

Holzboden, m. půda na dřjwj, dřewnice.

Strany zdroje: I/292

Holzen, 1. v. a. dřjwjm obložiti; den Ofen, do pecy ſkládati. 2. v. n. dřjwj káceti, zbjrati, wozyti.

Strany zdroje: I/292

Holzhaufen, m. halda dřjwj, hranice , mor. hraň.

Strany zdroje: I/292

Holzſchlag, m. kácenj dřjwj. 2) meyť, paſeka.

Strany zdroje: I/292

Holzſtoß, m. halda, hranice dřjwj, mor. hraň.

Strany zdroje: I/293

Holzung, f. raubánj dřjwj. 2) les, leſyna.

Strany zdroje: I/293

Holzwerk, n. dřjwj; wěcy z dřjwj.

Strany zdroje: I/317

Kien-, laučowý; das Kienholz, laučowé dřjwj, ſmolina, laučowina. 2) borowý; das Kienöl, borowý oleg.

Strany zdroje: I/319

Kirſchholz, n. třeſſňowé dřjwj.

Strany zdroje: I/320

Klafter, f. ſáh, mor. ſáha, ſýha, orgyia. Das Klafterholz, ſáhowé dřjwj; der Klafterſchlag, ſekánj dřjwj na ſáhy.

Strany zdroje: I/43

Anreißen, v. a. 1) natrhnauti. 2) einen Holzhaufen anreißen, hranicy dřjwj načjti, začjti z nj bráti. 3) nareyſowati, náſtjniti čárkami.

Strany zdroje: II/2

Lagerholz, n. wýwratnj dřjwj. 2) kantnýř. 3) In der Mühle, lužina.

Strany zdroje: II/8

Latten-, laťowý, latowý; das Lattenholz, laťowé dřjwj.

Strany zdroje: II/13

Legen, v. a. kláſti, položiti, ponere, locare; Feuer legen, oheň založiti; bey ſeit legen, odložiti; Holz an das Feuer legen, dřjwj na oheň přiložiti; Fallſtricke legen, oſýdla ljceti, kláſti; Schuhe an die Füſſe legen, obauwati ſe; Eyer legen, weyce néſti; in Falten legen, nabjrati; ein Pferd legen, nunwiti. Sich legen, lehnauti, weiter oder näher, popolehnauti, von Zeit zu Zeit, popoljhati, ſich ſchlafen legen, položiti ſe, ſpat gjti; das Getreide hat ſich gelegt, obilj polehlo. 2) fig. Einem etwas in den Weg legen, něco w ceſtu kláſti, překážku činit; Hand ans Werk legen, do djla ſe dáti; Hand an ſich ſelbſt —, zabiti ſe; die Hand an einen —, ruce na někoho wztáhnauti, na někoho ſáhnauti; ſich darein legen, wložiti ſe w něco; etwas an den Tag —, na gewo dáti; zur Laſt —, winu dáwati, dáti; eine Stadt in die Aſche —, měſto popelem položiti, wypáliti; worauf zu legen, na něco reydowati; in Ketten und Banden —, do paut, do želez dáti; einen Hund an die Kette legen, pſa na řetez dáti; in den Bann —, do klátby dáti; ſich vor Anker —, kotwicy zarazyti; ſich auf etwas legen, na něco ſe oddati; einen Tag —, ſtánj, rok položiti; einem das Handwerk legen —, někomu řemeſlo zapowědjti; něco překazyti; der Wind, die Wellen haben ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil, vlewil, wlny vlehly, ſe vtiſſily; die Kälte wird ſich bald legen, zyma brzy vlewj; wenn ſich ſein Zorn legen wird, když ho hněw pomine; die Schmerzen fangen an, ſich zu legen, boleſti vlewugj, odtrnugj. Das Legen, kladenj; das Eyerlegen, neſſenj wagec.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/31

Malterholz, n. látrowé dřjwj.

Strany zdroje: II/34

Maſerholz, n. fladrowité dřjwj.

Strany zdroje: II/51

Morſch, adj. zpukřelý, zetlelý, zpráchniwělý, práchniwý; morſches Holz, zetlelé , zpráchniwělé dřjwj , mor. práchno. 2) vleželý, zhniličelý, ein morſcher Apfel, zhnilčelé zhniličelé gablko; morſch werden, práchniwěti, zetleti, zpukřeti, marcescere. 2) hniličeti, vhniličeti, fracescere. adv. na prach; das Bein ging morſch entzwey, koſt ſe na prach na dwé přelomila; einen Zweig morſch abbrechen, ratoleſt vlomiti; das Schiff ging morſch in Stücken, lodj ſe na kuſy ztroſkotala; er blieb morſch todt, zůſtal mrtew.

Strany zdroje: II/54

Mürbe, adj. křehlý křehký , fragilis, marcidus; ſehr mürbe, křehaučký; mürbes Fleiſch, křehké maſo; etwas Mürbes z. B. ein Kuchen, ein junges hübſches Fr auenzimmer Frauenzimmer, křehotinka; mürbe werden, křehnauti, zakřehnauti. 2) zetlelý; mürbes Holz, zetlelé dřjwj. 3) zleželý, vhniličelý, mitis; mürbe Aepfel, vleželá gablka. 4) fig. Jemanden mürbe machen, někoho zkrotiti, třpjt, tipet někomu wzýti.

Strany zdroje: II/62

Nachwerfen, v. a. po někom hoditi. 2) Holz —, dřjwj přiložiti, přikládati.

Strany zdroje: II/63

Nadel-, gehelnj; das Nadelöhr, gehelnj auſſko, auſſko. 2) gehličný; das Nadelholz, gehličné dřjwj.

Strany zdroje: II/65

Naß, adj. mokrý, madidus; — werden, moknauti, zmoknauti; durch und durch, promoknauti weſkrz; — machen, mokřiti, močiti; mit Speichel, ſliniti, oſliniti; naſſes Wetter, mokro; fig; fig. ein naſſer Bruder, bratr z mokré čtwrti. 2) ſyrowý; naſſes Holz, ſyrowé dřjwj. adv. mokře.

Strany zdroje: II/87

Pechholz, n. ſmolnaté dřjwj.

Strany zdroje: II/97

Platzen, v. n. pleſkati; es regnet, daß es platzt, prſſj až pleſká. 2) praſkati; das Holz platzt im Feuer, dřjwj praſká w ohni; 3) a) bauchati; das Pulver platzt, prach bauchá. fig. pukati, praſkati; das Glas iſt geplatzt, ſklenice pukla; ſo viel eſſen daß man platzen möchte, tolik gjſti ažby pukl. b) Er platzte hin, ſo lang er war, meykl, praſſtil, hodil ſebau, gak ſſiroký tak dlauhý; mit etwas herausplatzen, něco wybleknauti, wypleſknauti, probleknauti.

Strany zdroje: II/105

Quellen, v. n. irr. du quillſt, ich quoll, ich quölle, gequollen, quill, prameniti ſe, preyſſtěti ſe, staturire scaturire . 2) plynauti, wyplýwati, promanare. 3) bobtěti, nabobtěti; die Erbſen quellen im Waſſer, hrách bobtj we wodě; das Holz iſt gequollen dřjwj nawlhlo. 2) v. a. reg. močiti; Erbſen quellen, hrách močiti, namáčeti. 2) hraditi, S. Stauen.

Strany zdroje: II/111

Rauchholz, n. neokleſſtěné dřjwj.

Strany zdroje: II/120

Reisholz, n. kleſt. 2) prautowé dřjwj.

Strany zdroje: II/120, II/121

Reißen, v. irr. du reißeſt, ich riß, geriſſen, reiß; I. v. n. trhati ſe, rumpi; přetrhnauti ſe, wytrhnauti ſe; ein Faden, ein Band, ein Strick reißen, nit, tkanice, prowazy ſe trhagj, ſe přetrhnau. 2) pukati ſe; der Erdboden reißt vor Hitze, země ſe horkem puká; das Eis reißt, led ſe puká, láme, tře; die Tenne iſt geriſſen, mlat ſe rozpukal. 3) Ein reißender Strom, prudký praud; die Waare gehet reißend ab, zbožj gde gako na dračku. 4) Der Wind reißt, wjtr bauřj. 5) fig. das Reißen in den Gliedern, lámánj w audech; im Leibe, žřenj, vgjmánj, trhánj; die reißende Gicht, lámawá dna. II. v. a. trhati, přetrhnauti, roztrhnauti; einen Faden, nit přetrhnauti; in Stücke reißen, na kuſy roztrhati; ſich an einen Nagel reißen, o hře 121 bjk ſe vſſkrábnauti; Federn reißen, peřj dráti; geriſſene Federn, drané peřj. 2) Holz reißen, dřjwj trhati; geriſſene Latten, trhané lati, trhanice. 3) Einen Ochſen, einen Hengſten, beyka, hřebce kleſtiti, řezati; Karpfen, kapra trhati. 4) reyſowati; Reißen lernen, včiti ſe reyſowati. 5) Etwas aus der Hand, das Kind aus den Armen, něco z ruky, djtě z rukau wydřjti; den Hut vom Kopfe, den Rock vom Leibe, klobauk s hlawy, kabát s těla ſtrhnauti; ich möchte mir die Haare aus dem Kopfe reißen, oberwal bych ſe; der Wind reißt die Ziegel von den Dächern, wjtr trhá cyhly ſe ſtřech; Jemanden niederreißen, někoho porazyti; reißende Thiere, drawá zwjřata; um etwas ſich reißen, o něco ſe dráti; etwas an ſich reißen, něco chwatiti; ſeine Leidenſchaft reißt ihn dahin, geho náružiwoſt ho k tomu neſe, pudj. 6) Poſſen reißen, kudrlinky, fraſſky, ſſaſſky prowozowati, ſſibřinkowati, laſſkowati, ſſaſſkowati; Zoten, oplzle mluwiti.

Strany zdroje: II/129

Röhrholz, n. dřjwj na trauby.

Strany zdroje: II/137

Rutſchen, v. n. das Holz von einem Berge herunter rutſchen laſſen, dřjwj s wrchu wáleti, ſſaupati. 2) klauznauti. mit dem Fuße ausrutſchen, nohau klauznauti. 3) gezditi; der Hund rutſcht, pes gezdj.

Strany zdroje: I/6

Abholzen, v. a. poſekati, wyſekati, zraubati dřjwj.

Strany zdroje: II/156

Scheit, n. poleno, proſſtěpina, ſſtěpina, mor. drweno, ſſtjpa, pars ligni secta; collect. polenj, proſſtěpj; Holz zu Scheiten ſchlagen, dřjwj ſſtjpati. 2) der Weber, prawjdko, dim. das Scheitchen, poljnko, ſſtěpinka.

Strany zdroje: II/157

Scheitholz, n. prokoliwé dřjwj, prokolj, coll.

Strany zdroje: II/159, II/160

Schichten, v. a. děliti, dividere; die Erbſchaft ſchichten, rozděliti dědictwj; eine Rede in drey Theile ſchichten, řeč na tři djly rozwrhnauti. 2) wrſtwiti, wrſtwowati, tabulare; Holz ſchichten, dřjwj ſklá 160 dati; Getreide ſchichten, obilj wrſtwiti, wrſtwowati.

Strany zdroje: II/160

Schichtholz, n. hraničné dřjwj ?

Strany zdroje: II/166, II/167

Schlagen, v. irr. du ſchlägſt, ich ſchlug, geſchlagen, ſchlage, I. v. n. A. bin geſchlagen, vdeřiti; hinſchlagen, meyknauti, mrſſtiti, praſſtiti ſebau. b) das Waſſer ſchlug ihm über den Kopf zuſammen, woda ſe nad njm zawřela; die Flamme ſchlägt in die Höhe, plamen wyrážj wzhůru, plápolá; der Wind ſchlägt in die Segel, wjtr ſe obrážj o plachty, pere do plachet. c) den ganzen geſchlagenen Tag, celý Božj den. d) die Dinte ſchlägt durch, papjr prorážj, proſkakuge. e) der Baum ſchlaget aus, ſtrom pučj, raſſj ſe. f) das Bier ſchlägt um, piwo ſe zwrhá; die Arzeney ſchlägt an, ljk proſpjwá, činj dobrý aučinek, ſwědčj. g) das Korn ſchlagt in die Höhe, žjtu přirážj, přiſkakuge; die Sache iſt fehl geſchlagen, chybilo, ſklaplo, zmehlo (mu); aus der Art ſchlagen, zwrcy ſe; dieß ſchlagt nicht in mein Fach, to mně nepřináležj; der Dampf iſt mir auf die Bruſt geſchlagen, pára mi padla na prſa; der Froſt ſchlägt in die Glie 167 der, zyma mne lauſſtj; es iſt ein Fieber dazu geſchlagen, přirazyla ſe k tomu nátcha. B. habe geſchlagen; a) der Donner ſchlägt in ein Haus, hrom bige do domu; mit den Händen herumſchlagen, rukama ſe oháněti; herumſchlagen wie in der Fallſucht, házeti ſebau, lomcowati ſebau. b) die Nachtigall, der Fink ſchlägt, ſlawjk, zeba (pěnkawa) tluče. c) die Hunde ſchlagen, pſy ſſtěkagj; die Wellen ſchlagen an das Schiff, wlny ſe obrážegj o lodj. d) fig. tlaucy, bjti; die Uhr ſchlägt, hodiny bigj; es hat ſechs geſchlagen, obilo ſſeſt; das Herz, der Puls ſchlägt, ſrdce, puls bige, tluče; Wurzeln, vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; das Gewiſſen ſchlägt ihm, ſwědomj ho hněte; in ſich ſchlagen, do ſebe gjti. II. v. a. tlaucy, bjti; an die Thür, na dwéře tlaucy, ſtark, třjſkati; die Hände über den Kopf zuſammen, rukama lomiti; die Hände in einander, ruce založiti; ſich in die Bruſt, w prſy ſe bjti; an die Glocke, vdeřiti na zwon; in Stücke, roztlaucy na kuſy; dünn, na tenko; klein, na drobno roztlaucy; etwas zu Boden, porazyti; o zem mrſſtiti; daß man das Bewuſtſeyn verliert, omráčiti; einen Schuh über den Leiſten, ſtřewjc na kopyto narazyti; einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wyrazyti; den Tact, takt dáwati; die Uhr ſchlägt die Stunden, hodiny bigj hodiny; Holz, a) dřjwj porážeti; b) látra dělati; Feuer, křeſati, rozkřeſati; Geld, penjze bjti; Münze, mincy zarazyti, bjti; Gold, zlato rozkowati, ans Kreuz, na křjž přibiti; ein Pflaſter, dlažiti, dlážditi; eine Brücke, moſt vdělati, rozbiti; das Lager, leženj rozbiti, zarazyti; die Trommel, bubnowati; die Orgel, na warhany hráti; den Ball, na mjč hráti; Lärm, powyk, lermo dělati, vdělati; zum Ritter, na rytjřſtwj paſowati; Eyer (in die Suppe), wegce zatřepati, wrazyti; eine Ader, žilau puſtiti, pauſſtěti. b) Jemanden, někoho bjti; ins Geſicht, w ljce vdeřiti, třjſkati; fig. mit Blindheit, ſlepotau porazyti; braun und blau, ztřjſkati, zpráſkati na žmoch; krumm und lahm, zchromiti, zchraumati; ein geſchlagener Mann! vbohý, neſſťaſtný člowěk! ſich ſchlagen, bjti ſe, potýkati ſe; den Feind, porazyti nepřjtele; in die Flucht, na autěk přiweſti. c) das Pferd ſchlägt hinten aus, kůň kopá; mit den Flügeln, křjdly třepati, práti; in Feſſel, ſpautati, pauta dáti; fig. aus den Gedanken, wyrazyti z myſli; ſein Leben in die Schanze, žiwota ſe opowážiti, žiwot ſwůg naſaditi, w ſſanc dáti; etwas in den Wind, mimo ſebe pauſſtěti, za záda házeti; die Füße über einander, nohy křjžem dáti; den Arm um den Nacken, obegjti, obegmauti; den Mantel um das Geſicht, do pláſſtě ſe zachumeliti, zaobaliti; ein Blatt Papier um etwas, do papjru zaobaliti; ein Löwe mit ausgeſchlagener Zunge, lew s wyplazeným gazykem; durch ein Sieb, cediti, procediti něco; ein Rad, kotrmelce, kozelce metati; einen Knoten, kličku, vzel vdělati, na zádrhmo zawázati; ſich zuſammen, ſpiknauti ſe; die Augen zur Erde, oči ſklopiti; die Augen in die Höhe, oči pozdwjhnauti; ſich linker, rechter Hand, na lewo, na prawo ſe dáti; ſich zu dem Feinde, k nepřjteli ſe přirazyti; ſich ins Mittel, do něčeho ſe wložiti; Zoll auf etwas, clo vložiti; die Unkoſten auf etwas, autraty k něčemu přirazyti; auf das Rad, na kolo wpleſti; die Karte, karty wykládati; etwas zu Gelde, na penjze vweſti, ſpeněžiti něco; zu Tode, vbiti, vtřjſkati; wo ſchlägt dich das Donnerwetter herum? kde ſe peklugeš? kde tebau kozli melau?

Strany zdroje: II/170

Schleißen, v. irr. ich ſchliß, geſchliſſen, ſchleiß, I. v. n. mit ſeyn, trhati ſe; die Kleider ſchleißen, ſſaty ſe trhagj. 2) opuſtiti; Haus und Hof, dům y dwůr. 3) minauti; elabi. II. v. a. ſſtjpati; Kienholz, laučowé dřjwj. 2) dráti, Feder; peřj.

Strany zdroje: II/171

Schlichten, v. a. rownati; Holz—, dřjwj rownati, ſkládati. 2) teſati, oteſati, exasciare; Bauholz, ſtawěcý dřjwj. 3) ſſlichtowati; den Aufzug, oſnowu. 4) hladiti, ſſlichtowati; das Fell, kůži. 5) rozčeſati; Haare, rozprawiti, rozčeſati wlaſy. 6) fig. porownati; eine Streitſache , rozepři, při.

Strany zdroje: II/183

Schockholz, n. okleſſťky, otýpky, kopowé dřjwj.

Strany zdroje: II/196

Schwarzholz, n. chwogowé dřjwj.

Strany zdroje: II/196

Schwarzwald, m. les chwogowého dřjwj, chwogowj. 2) In Deutſchland, ſſumawa, Sylva Hercynia.

Strany zdroje: II/198

Schwemmen, v. a. plawiti; Holz, dřjwj. 2) broditi, plawiti, lavare, proluere; Pferde, plawiti, broditi koně. 3) naneſti; der Fluß hat viele Erde an das Ufer geſchwemmt, řeka mnoho náplawy naneſla, naplawila na břeh. 3) ſpláknauti; den Koth von etwas, bláto s něčeho ſpláknauti, ſmeyti.

Strany zdroje: II/198

Schwemmholz, n. plawené, weytonnj dřjwj.

Strany zdroje: II/221

Spalten, v. n. rozſſtjpiti ſe, rozpuknauti ſe, puknauti, scindi; er prügelte ihn, bis das Rohr ſpaltete, bil ho až hůl o něho roztřjſkal; das Holz will nicht ſpalten, dřjwj ſe nedá ſſtjpati, kálati. 2) v. a. ſſtjpati, kálati, findere; Holz, dřjwj ſſtjpati, kálati; eine Feder, rozſſtjpnauti péro; das Holz ſpaltet ſich, dřjwj ſe puká. 2) fig. Den Kopf, hlawu roztjti, rozwrátiti, rozkoliti; geſpaltene Klauen, ſſpáry, rozdwogná kopeytka; rozdwogiti, rozděliti; die Stadt, měſto.

Strany zdroje: II/221

Spanholz, n. ſoſnowé, borowé dřjwj.

Strany zdroje: II/222

Sparrholz, n. krokwowé dřjwj.

Strany zdroje: II/228

Spleißen, v. irr. ich ſpließ, geſpliſſen, I. v. n. rozſſtjpnauti ſe. 2) v. a. Holz, dřjwj ſſtjpati; Kleider, dřjpati, ſſaty trhati.

Strany zdroje: II/235

Stabholz, n. dřjwj na duhowiny.

Strany zdroje: I/7

Ablage, f. odklad, odloženj. 2) odložený podjl. 3) sklad dřjwj ku plawenj.

Strany zdroje: II/237

Stammholz, n. kmenowé dřjwj; coll. kmenowj.

Strany zdroje: II/237

Stämmig, adj. kmenowý; ſtämmiges Holz, kmenowé dřjwj. 2) zawalitý, řičný, ryſný, zapadlý.

Strany zdroje: II/237

Stammklafter, f. ſáh pařezowého dřjwj.

Strany zdroje: II/238

Stangenholz, n. tyčowé dřjwj, coll. tyčj.

Strany zdroje: II/238

Stapel, m. kůl; 2) hromada; Holzſtapel, hranice dřjwj; ein Stapel Thaler, hromádka tolarů; ein Stapel Volkes, hromada, záſtup lidu. 3) Schiffsſtapel, loděnice. 4) fig. ſklad.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/251

Stockholz, n. drwa, dřjwj pařezowé.

Strany zdroje: II/253

Stoß, m. pl. Stöße, rána, ſtrk, trc, vdeřenj, mor. trbos; sl. ſot, ſota, ictus , contussio; Stoß des Erdbebens, zatřeſenj; Stoß mit dem Fuße, kopnutj; mit dem Horn, trknutj, trk, mor. trkanec; mit der Fauſt, bacnutj, bauchnutj, drbnutj; mit dem Ellenbogen, ſſterchnutj, ſſťauchnutj; Stöße, pl. bitj, weypraſk, weylupek; auf den Hieb und den Stoß, ſeč o a bodmo, caesim et punctim; der Stoß des Eiſes, třenice; nach einem kurzen Reife, ſtřjž; der Stoß an dem Federviehe, biſkup; ein Kälberſtoß, telecý kýta; ein Stoß Holz, hranice, halda dřjwj; der Stoß am Weiberrocke, podloženj, podſazenj; ein Stößlein Thaler, hromádka tolarů.

Strany zdroje: II/269

Tangelholz, n. chwogowé, gehličné dřjwj, coll. chwogj, chwogowj.

Strany zdroje: II/281

Tonnenholz, n. dužné, dužinowé dřjwj.

Strany zdroje: II/285

Treibeholz, n. weytonnj, náplawnj dřjwj. 2) wálec.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/297

Uiberfluß, m. zbytek, na zbyt, zbytečnoſt, abundantia; an Wein, an Holz, wjna, dřjwj na zbyt mjti; an allen U. haben, wſſeho mjti na zbyt. 2) hognoſt, im Uiberfluß leben, wſſeho mjti hognoſt, wſſjm oplýwati, mjti co hrdlo ráčj; zum Uiberfluß, na zbyt, zbytečně.

Strany zdroje: II/303

Uiberſtändig, adj. přeſtalý; Holz, dřjwj. 2) přezralý; Getreide, obilj.

Strany zdroje: II/338

Verarbeiten, v. a. zdělati, elaborare; Gold, zlato; alles Holz, wſſe dřjwj; die —tung, zdělánj.

Strany zdroje: II/338

Verbauen, v. a. zaſtawěti; den Eingang in den Hof, wchod do dwora. 2) proſtawěti; viel Holz, mnoho dřjwj; ſein Geld, ſwé penjze; ſich, ſe; die —ung, zaſtawěnj, proſtawěnj.

Strany zdroje: II/340

Verbrauchen, v. a. zdělati; Leder, kůže. 2) zpotřebowati; alles Holz, wſſecko dřjwj.

Strany zdroje: II/340

Verbrennen, v. n. shořeti, ſpáliti ſe; comburi. 2) v. a. páliti; Steinkohlen, kameným vhljm. b) ſpáliti; viel Holz, mnoho dřjwj; das Brod, chléb; das Zeug in der Farbe, cayk w barwě. c) vpáliti; einen Miſſethäter lebendig, zločince za žiwa. d) popáliti; ſich die Finger, ſy prſty. e) fig. opatřiti, ſpáliti; ſich das Maul, die Finger, ſobě hubu, prſty. f) ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer, koho kaſſe ſpálj, wždycky fauká. g) ohořeti, oſmáhnauti, opáliti ſe, aduri; von der Sonne, od ſlunce; ſo verbrannt, ohořelý, oſmáhlý, opálený, adustus; das Verbrennen, shořenj; die —ung, ſpálenj.

Strany zdroje: II/345

Verfeuern, v. a. ſpáliti; viel Holz, mnoho dřjwj. 2) wyſtřjleti; alles Pulver, wſſecken prach.

Strany zdroje: II/345

Verflößen, v. a. plawiti; Tolz Holz , dřjwj; die —ßung, plawenj.

Strany zdroje: II/368

Verſteinern, v. a. zkameniti; Holz, dřjwj. 2) v. n. zkameněti, lapidescere; verſteinertes Holz, zkamenělé dřjwj; fig. zkamenělý.

Strany zdroje: II/370

Verthun, v. a. irr. zkazyti, ztratiti; er iſt ſo gut als verthan, geſt ſkoro po něm weta, geſt giž gako ztracen. b) prondati , rozundati; viel Geld, mnoho peněz. c) zdělati; viel Holz, allen Kalk, mnoho dřjwj, wſſecko wápno. d) odbyti, odbýwati; Waare, zbožj. e) wydati; viel Geld, mnoho peněz.

Strany zdroje: II/376

Verwüſten, v. a. zpuſtiti, pleniti, popleniti, zhubiti, pohubiti, zkazyti; ein Land, kraginu; mit Feuer und Schwert, ſmahem popleniti; ein Gebäude, pobořiti, zkazyti ſtawenj; den Kopf, zpuſtiti, zplaniti hlawu. b) pokazyti; fig. viel Holz, Papier, mnoho dřjwj, papjru.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/406

Walzenſcheit, n. okleſſtěk, kleſſtowé dřjwj.

Strany zdroje: II/417

Weich, adj. měký (měkký) mollis; ſehr weich, měkaučký; Brod, Bett, Getreide, Holz, Waſſer, chléb, poſtel, obilj, dřjwj, woda; weiche Eyer, wegce na měko; ein Ey weich ſieden, wegce na měko wařiti. 2) Flüßig, židký; weiche Speiſen, židká gjdla; weich machen, měkčiti, změkčiti; — werden, měkčeti, měknauti, změknauti, von Wetter, Waſſer, odmokati, moral. das Herz weich machen, obměkčiti ſrdce; adv. měkce; ſehr, měkaučce.

Strany zdroje: II/420

Weinholz, n. wjnowé dřjwj.

Strany zdroje: II/428

Werkholz, n. ſtawěcý dřjwj.

Strany zdroje: I/90

Bau-, k ſtawěnj; Bauholz, dřjwj k ſtawěnj.

Strany zdroje: II/448

Wurmig, adj. čerwiwý; Käſe, ſeyr; wurmig werden, čerwiwěti, zčerwiwěti. 2) čerwotočný; Holz, dřjwj. 3) fig. newrlý, wurmig werden, znewrleti.

Strany zdroje: I/91

Bearbeiten, v. a. wypracowati, na něčem pracowati; das Eiſen, železo kowati; das Feld bearbeiten, pole orati, wzdělati; das Bauholz, dřjwj kſtawěnj teſati. 2) ſich bearbeiten, přičniti, poſtarati ſe. Bearbeitung, f. práce, wypracowánj, wzděláwánj, přičiněnj.

Strany zdroje: II/462

Zimmerholz, n. tes, teſanice, teſané dřjwj.

Strany zdroje: II/469

Zuführen, v. a. přiwezti, dowážeti, přiwážeti; Holz, dřjwj. 2) Einem eine Perſon als Kunden, k někomu někoho zaweſti, einem, vweſti, vwáděti; zum Tanze, zaweſti.

Strany zdroje: II/471

Zuhauen, v. n. ſekati; haue zu! ſekey! auf Jemanden, do někoho. 2) v. a. oſekáwati, oteſáwati; Bauholz, dřjwj k ſtawěnj.

Strany zdroje: II/472

Zulegen, v. a. přiložiti, přikládati; Holz, dřjwj. 2) založiti; eine Grube mit Bretern, gámu prkny. 3) ſkládati, ſložiti; einen Brief, pſanj. 4) přidati; zwey Thaler, dwa tolary. 5) přičjtati; ſich etwas, něco ſobě; ſich einen Namen, gméno ſobě dáti. 6) zgednati, opatřiti; ſich ein Pferd, ſobě koně. 7) zraubiti, sraubiti; ein Gebäude, ſtawenj. II. v. n. Einem zulegen, zaſtáwati někoho.

Strany zdroje: I/97

Beholzen, v. a. ſich, mnoho wětwj pauſſtěti, do dřewa růſti. 2) den Wald, dřjwj wleſe porážeti.

Strany zdroje: I/97

Beholzung, f. práwo k poráženj dřjwj w leſe.

Strany zdroje: I/115

Birken, adj. březowý; eine birkene Ruthe, březowka; Birkenholz, n. březowé dřjwj. Birkenſaft, m. březowá mjza. Birkenwald, m. březowý les.

Strany zdroje: I/125, I/126

Brennen, ich brannte, habe gebrannt, 1. v. a. páliti, urere; Holz, Kalk, Kohlen, dřjwj, wápno, vhlj páliti. 2) Silber brennen, ſtřjbro čiſtiti, přepauſſtěti, přepalowati; ſich weiß brennen, očiſtiti ſe. 3) znamenj připáliti, znamenati; Pferde, koně znamenati. 2. v. rec. ſich an, oder mit etwas brennen, ſpáliti ſe; 126 mit heißem Waſſer, opařiti ſe, ſ. Verbrennen.

Strany zdroje: I/126

Brennholz, n. paliwo, dřjwj k pálenj.

Strany zdroje: I/129

Brunnen, Brunn, m. ſtudnice, ſtudně, ſtudna, puteus, fons, dim. das Brünnlein, ſtudnička, ſtudánka. Waſſer in den Brunnen tragen, do leſa dřjwj, do řeky wodu noſyti, bez vžitku pracowati. 2) Der Heilbrunnen, dobrá woda; den Brunnen brauchen, dobré wody vžjwati.

Strany zdroje: I/17

Abſtrömen, v. a. das Holz, dřjwj dolů praudem plawiti. Der Rhein ſtrömet viel von ſeinem Ufer ab, Rýn z břehu ſwého mnoho odplawuge. 2) neut. prudce técy, waliti ſe, zmjtati ſe.

Strany zdroje: I/130

Büchen, adj. bukowý, büchenes Holz, bukowé dřjwj.

Strany zdroje: I/131

Bund, n. ſwazek, vzel, faſcis, dim. das Bündchen, ſwazček, vzljček; ein Bund Stroh, Heu, otep ſlamy, ſena; das Bundholz, dřjwj w otýpkách, otýpky.

Strany zdroje: I/132

Büſchel, n. ſwazek, ſwazček; ein Büſchel Heu, Stroh, Holz, otýpka ſena, ſlámy, dřjwj; ein Büſchel Haare, chumáč, pramen wlaſů; Federn, chocholka, mor. drdolka; — Flachs, hrſtka, žemnička; das Blumenbüſchel, corymbus, chomáček; Strohbüſchel, kalenec.

Strany zdroje: I/185

Erlen, adj. olſſowý, (wolſſowý.) Erlenholz, olſſowé dřjwj.

Strany zdroje: I/193

Faden, m. nit, filum; dim. Fädchen, Fädlein, nitka; ungeſponnener Faden, wlákno. 2) Ein Faden Holz, ſáh dřjwj. Fadennackend, Faſennackend, adj. z cela nahý, čiſtowaniti (čiſtowniti).

Strany zdroje: I/207

Flöße, f. plawidlo; plawenj. 2) plť, ratis. 3) eine Zimmerflöße, eine Tafel, wor dřjwj; mehrere verbundene Flößen, pramen.

Strany zdroje: I/207

Floßholz, n. worowé dřjwj.