Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/266

Handarbeit, f. djlo, geſſto ſe rukama koná.

Strany zdroje: I/294

Hudeley, f. hudlařſtwj, daremné djlo. 2) teyránj.

Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.

Strany zdroje: I/330

Köper, m. tažené djlo.

Strany zdroje: I/342

Kunſt-, řemeſlný, artificiosus; Ein Kunſtarbeiter, miſtrowný, kunſtowný řemeſlnjk, ein Kunſtwerk, řemeſlné djlo, miſtrowſtwj. Kunſtfärber, barwjř na kráſno.

Strany zdroje: I/342

Künſteley, f. tiplánj. 2) kunſtowně vdělané djlo.

Strany zdroje: II/8

Lattenwerk, n. djlo z latj; laťowj ?

Strany zdroje: II/27

Mache, f. djlo, práce; 2) fig. Jemanden in der Mache haben, někoho gebati, drbati, w djle mjti.

Strany zdroje: II/28

Macherey, f. ſtwůra, ſſpatné djlo.

Strany zdroje: II/28

Macherlohn, m. mzda za djlo, plat za prácy.

Strany zdroje: II/34

Marmor-, mramornj, mramorowý; der Marmorbruch, lom mramorowý; die Marmormühle, mramornj mley mleyn ; die Marmorarbeit, djlo z mramoru.

Strany zdroje: II/48

Modeln, v. a. modlowati. 2) gemodeltes Zeug, tažené djlo. 3. fig. zprawowati.

Strany zdroje: I/53

rbeit, f. djlo, práce, zaměſtknánj, zaneprázdněnj, sl. robota, labor, opus; beſtimmte, gedungene Arbeit, aukol, penſum.

Strany zdroje: II/66

Neben-, poſtrannj; die Nebenabſicht, poſtrannj ohled; die Nebenarbeit, poſtrannj djlo. 2) ſpolu; der Nebenchriſt, ſpolukřeſťan; der Nebenbruder, ſpolubljžnj, bljžnj, bratr. 3) wedlegſſj; der Nebenmann, wedlgſſj wedlegſſj muž; der Nebennachbar, wedlegſſj ſauſed.

Strany zdroje: II/144

Sauber, adj. čiſtý, mundus; ein ſauberes Glas, čiſtá ſklenice. 2) ſſumný, ſſwárný; eine ſaubere Arbeit, čiſté, ſſumné djlo. 3) irr. Ein ſauberer Vogel, čiſtý, pěkný ptáček, kopa, pſſenice; eine ſaubere Speiſe, kucné gjdlo, adv. čiſtě; ſſumně, ſſwárně, čiſtotně.

Strany zdroje: II/259

Stroharbeit, f. djlo ze ſlámy.

Strany zdroje: II/282

Töpfer-, hrnčjřſký; die Töpferarbeit, hrnčjřſké djlo; die Töpfererde, hrnčjřſká hljna, die Töpferzunft, hrnčjřſký pořádek.

Strany zdroje: II/282

Töpferzeug, n. hrnčjřſké nářadj, djlo.

Strany zdroje: II/311

Umſchauen, v. rec. ohljzeti ſe, ohljdati ſe, ohljdnauti ſe. 2) Als ein Handwerksburſch, gako towaryš o djlo.

Strany zdroje: I/81

Ausſetzen, v. a. wyſaditi, wyſtawiti; Truppen ans Land, wogſko na břeh; Waaren zum Verkauf ausſetzen, zbožj na prodag wyložiti; eine Arbeit ausſetzen, djlo odložiti; ich finde an ihm nichts auszuſetzen, žádné wady na něm nenacházým; eine Tagſatzung beſtimmen, ausſetzen, rok položiti; ohne Ausſetzen, immerfort, bez přeſtánj, bez oddechu.

Strany zdroje: II/342

Verdingen, v. a. aukolem progednati, pronagjti; eine Arbeit, djlo.

Strany zdroje: II/384

Vollbringen, v. irr. a. dokonati; eine Reiſe, ceſtu; ein Geſchäft, djlo. b) wyplniti; ſein Wort, ſwé ſlowo. c) wyweſti, proweſti, wykonati; eine That, čin, ſkutek. d) wyřjditi; einen Auftrag, nařjzenj, poručenj.

Strany zdroje: II/394

Vornehmen, v. a. před ſebe bráti, wzýti; eine Schürze, záſtěru. Jemanden, někoho. b) wydati ſe; eine Reiſe, na ceſtu. c) podniknauti; eine Arbeit, prácy, djlo. 2) v. rec. ſich, vmjniti ſobě, vmyſliti ſobě; einem zu ſchreiben, někomu pſáti.

Strany zdroje: II/401

Wachsmehl, n. djlo.

Strany zdroje: II/411

Wefel, n. autek. 2) djlo (v wčel).

Strany zdroje: II/416

Weiber-, ženſký; die Weiberarbeit, ženſká práce, ženſké djlo. 2) po přeſlicy; der Weiberadel, ſſlechtictwj po přeſlicy; Weiberlehen, leno po přeſlicy.

Strany zdroje: II/424

Weller-, lepný; die Wellerarbeit, lepicý djlo, práce.

Strany zdroje: II/428

Werk, n. ſkutek, opus; gute Werke verrichten, dobré ſkutky činiti; Werke Gottes, ſkutky Božj; etwas ins Werk stellen, něco w ſkutek vweſti. 2) djlo; das Werk einſtellen, djlo zaſtawiti; es iſt ſchon im Werke, giž ge to w prácy; die Hand ans Werk legen, ruku k djlu, k prácy přiložiti, přičiniti; zum Werke ſchreiten, gehen, k djlu přikročiti; Complimente ſind mein Werk nicht, poklony negſau má wěc; gelehrtes Werk, včené djlo; das Werk vollenden, djlo dokonati, dodělati. 3) ſtrog; das ganze Werk ſteht auf Pfählen, celý ſtrog ſtogj na koljch; das Werk in der Uhr, ſtrog w hodinách. 4) ſſance, waly. 5) Viel Werks aus etwas machen, mnoho cáru, hluku pro něco, z něčeho nadělati; dim. das Werkchen, ſkuteček, djlko, pracyčka, ſtrogek, ſtrůgek.

Strany zdroje: II/441

Woche, týden, teyden, gen. týhodne, septimana; drey vier Wochen, tři čtyři neděle; die künftige Woche, ſnedělek; auf die Woche, s neděle. Die Woche iſt an mir, ten teyden geſt na mně; die Woche drey Mahl ausfahren, třikrát za teyden wygjžděti, wygeti, 2) fig. die Wochen, kaut; die ſechs Wochen, ſſeſtineděle, pl. in die Wochen kommen, do kauta přigjti, ſlehnauti; in den Wochen liegen, w ſſeſtineděljch ležeti; aus den Wochen kommen, z ſſeſtinedělj wygjti; Wochen-, týhodnj; die Wochen-Arbeit, týhodnj práce, djlo; der Wochenmarkt, týhodnj trh. Wochen-Beſuch, m. nawſſtjwenj w ſſeſtineděljch.

Strany zdroje: II/444

Wollarbeit, f. práce s wlnau, 2) djlo z wlny.

Strany zdroje: II/470

Zugarbeit, f. tažité djlo.

Strany zdroje: II/479

Zuwenden, v. a. obrátiti; den Rücken, záda. 2) prokázati, propůgčiti; viel Gutes, mnoho dobrého. 3) dohoditi; Arbeit, djlo.

Strany zdroje: II/479

Zwangdienſt, m. robota, bezděčné djlo.

Strany zdroje: I/95

Beginnen, ich begann, begonnen, 1. v. n. začjti ſe, začjnati ſe, počjti ſe. 2. v. a. eine Arbeit, začjti, začjnati, počjnati djlo; ſich, ſobě počjnati. Das Beginnen, začjnánj, počjnánj.

Strany zdroje: I/102

Berg-, hornj; Bergarbeit, f. hornj djlo; Bergrath, m. hornj rada; Bergrichter, m. hornj rychtář.

Strany zdroje: I/103

Beſchäftigung, f. objránj, zaměſtknáwánj, djlo, práce.

Strany zdroje: I/122

Böttcher-, bečwářſký; Böttcherarbeit, bečwářſké djlo.

Strany zdroje: I/126, I/127

Bringen, v. a. ich brachte, habe gebracht, přineſti, přiweſti, doneſti, doweſti, doprawiti, ferre, afferre; bringe es meinem Freunde, dones to přjteli mému; Schaden bringen, ſſkodu přineſti, přináſſeti; unter ſeine Gewalt, pod ſwau 127 moc přiweſti; Pech iſt ſchwer von der Hand zu bringen, ſmůla tak ſnadno z ruky ſe newyprawj, tak ſnadno nepuſtj. 2) fig. mit Adverbien; er hat es weit gebracht, daleko to přiwedl; er hat ſein Leben hoch gebracht, dlauho žiw byl; ſein Vermögen herunter bringen, ſwé gměnj ztenčiti; die zerſtreuten Truppen zuſammen bringen, rozptýlené wogſko ſebrati. 3) mit Präpoſitionen; etwas an ſich bringen, něčeho doſáhnauti, doſtati; er hat es an mich gebracht, k hněwu mne popudil; ſeine Tochter an einen Mann bringen, dceru odbyti, wdáti; die Waare an den Mann, zbožj prodati, odbyti; etwas an den Tag, něco nagewo přiweſti; auf die Seite, odſtraniti; auf die Bahn, o něčem zmjnku včiniti; einem etwas aus dem Kopfe, někomu něco wymluwiti; in die Rechnung, do počtu wepſati, položiti; in die Ordnung, ſrownati; eine Sache in Bewegung, něčeho pozdwihnauti, něco zbauřiti; etwas ins Reine Reihe , něco ſrownati; in Erfahrung, něčeho ſe dowědjti; jemanden um das Seinige, někoho o gměnj připrawiti; etwas unter die Leute, něco mezy lidi rozneſti, rozhláſyti; einen Verſtorbenen unter die Erde, mrtwého pochowati; etwas zu wege bringen, něčeho doweſti, něco wykonati, způſobiti, zgednati; etwas zu Papier bringen, něco napſati; ein Werk zu Stande, djlo dokonati, dohotowiti. 4) Etwas an die Obrigkeit, něco wrchnoſti oznámiti. 5) Ein Kind auf die Welt, djtě poroditi. 6) Du bringſt mir nur Schande, gen hanbu mi děláš. 7) Mein Amt bringt es mit ſich, můg auřad to ſebau přináſſj. 8) Er hat den Sieg davon gebracht, ſwjtězyl, wjtězſtwj obdržel. 9) weſti, přiweſti, doweſti; einen in Verhaft bringen, někoho do wězenj přiweſti; jemanden nach Hauſe, někoho domů doweſti; zu Bette, do poſtele doweſti. 10) zum Weinen bringen, k plá i přiweſti, rozplakati někoho; in Zorn, k hněwu popuditi, rozhněwati; jemand zu etwas bringen, někým pohnauti; die Wahrheit aus einem bringen, prawdu z někoho wytáhnauti, doſtati; an den Bettelſtab, na mizynu přiweſti; jemand in die Rede bringen, někoho rozneſti; ein Frauenzimmer zu Falle bringen, ženſkau zmrhati; einen vors Gericht bringen, někoho vdati; auf guten Weg, na dobrau ceſtu obrátiti.

Strany zdroje: I/145

Drechsler, m. ſauſtružnjk, sl. ſtruhár, tokár, tornator. Die —inn, ſauſtružnice; Drechslerarbeit, ſauſtružnické djlo; das Drechslerhandwerk, ſauſtružnictwj.

Strany zdroje: I/162

Einlegen, v. a. 1. hinein legen, wložiti, wkládati, nakládati, imponere. 2) Gurken, Fleiſch, okurky, maſo nakládati, naložiti. 3) Reben, rýwy zakládati, rozwody kláſti. 4) eingelegte Arbeit, wykládané djlo. 5) Soldaten in die Stadt, wogáky do měſta položiti. 6) eine Fürbitte einlegen, přimluwiti ſe, přjmluwu přednáſſeti, podati; ein gutes Wort, dobré ſlowo za někoho dáti, přimlauwati ſe. 7) Ehre, Schande damit, cti, hanby jm tjm dogjti. 2. zuſammen legen, založiti, ſložiti, ſkládati, vložiti, vkliditi. Ein Meſſer, zawřjti. Die Einlegung, 1. wloženj, wkládánj, nakládánj. 2. ſklizenj, ſkládánj.

Strany zdroje: I/163

Einnähen, v. a. zaſſiti, wſſiti. 2) eingenähete Arbeit, wyſſjwané djlo. Die Einnähung, zaſſjwánj.

Strany zdroje: I/170

Eiſenwerk, n. djlo kowářſké z železa, fabryka železná.

Strany zdroje: I/22

Ackerarbeit, f. oránj, polnj djlo, práce, aratio.

Strany zdroje: I/182

Erhaben, adj. pozdwjžený, powýſſený, poweyſſnj, editus, elatus; wyſoký, altus. 2) fig. erhabene Arbeit, powydané djlo, 3) wzneſſený, wywýſſený.

Strany zdroje: I/193

Fach, n. pl. Fächer, přjhrada, police, prazdné prázdné mjſto w ſtěně, dim. Fächlein, přjhrádka. 2) fig. wěc, djlo, vměnj. Das iſt ſein Fach, to geſt geho wěc; das iſt nicht mein Fach, tjm ſe neobjrám.

Strany zdroje: I/199

Fein, adj. hezký, ſličný, pěkný, ſpanilý, wýtečný, ztepilý, bellus, venuſtus; fig. ſſwárný, hodný, ſluſſný, lepý; feine Sitten, vſſlechtilé mrawy. 2) drobný, tenký, tenjčký, ſubtýlný, tenuis, ſubtilis; feiner Sand, drobný pjſek; eine feine Feile, drobný pilnjk; feine Leinwand, tenké plátno; feines Garn, tenká přjze; feines Mehl, pěkná mauka, weyražek; fig. čiſtý, purus; feines Gold, ryzý, čiſté zlato; feines Silber, ſamo, čiſté ſtřjbro, feyn; feine Arbeit, ſubtýlné djlo; ein feiner Kopf, wtipná hlawa; ein feiner Fuchs, chytrá liſſka.

Strany zdroje: I/205

Flickwerk, n. plácanina; ſplácané djlo.

Strany zdroje: I/233

Gemach, n. dělánj, ſſpátné djlo, ſ. Gemächt.

Strany zdroje: I/233

Gemächt, n. plácanina, ſſpátné djlo, ſtwůra. 2) přirozenj, maudj, ſſaurek.

Strany zdroje: I/238

Geſchäft, n. zanepráždněnj, zaměſtknánj; djlo, ol. poſel, gednánj, řjzenj. 2) kſſaft.

Strany zdroje: I/238

Geſchehen, v. n. irr. du geſchieheſt, ich geſchahe, bin geſchehen, ſtáti ſe, djti ſe, ſtáwati ſe, přihoditi ſe, zběhnauti, fieri; es iſt ihm Unrecht geſchehen, ſtala ſe mu křiwda; zu geſchehenen Sachen muß man das Beſte reden; co ſe ſtalo, odeſtati ſe nemůže; geſchehen, ſtalý, dálý; die Arbeit iſt bereits geſchehen, djlo giž ſe ſkončilo, wykonalo. 2) Ich muß es geſchehen laſſen, muſým toho tak nechati, to připuſtiti. 3) fig. Es iſt um ihn geſchehen, geſt po něm weta, geſt po něm.