Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/258, I/259

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).

Strany zdroje: I/32

Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/275

Heilſam, adj. hogitedlný, vzdrawugicý, medicus, 2) ſpaſytedlný, proſpěſſný, vžitečný, ſalutaris. adv. —ně, dobře; das iſt der Geſundheit heilſam, to ſlaužj ke zdrawj.

Strany zdroje: I/293

Hören, 1. v. a. ſlyſſeti, poſlauchati, poſlechnauti, audire; fig. er höret nicht darauf, nedbá na to; nedáwá pozoru. 2. v. n. ſlyſſeti, poſlyſſeti, vſlyſſeti; er hört ſchwer, nedoſleychá; ſagen hören, doſleychati; ſich hören laſſen, dáti ſe ſlyſſeti; laß hören, powěz, ať vſlyſſjme; das läßt ſich hören, to dobře znj. Das Hören, ſlyſſenj; Hören und Sehen, ſluch a zrak.

Strany zdroje: I/299, I/300

In, præp. w, (v), we; in der Stadt, w měſtě; im Namen, we gméno; im (in dem) vorigen Jahre, wloni, loňſkého roku. 2) na; in dieſer Welt, na tom ſwětě; das Pferd im Zaume halten, koně na vzdě držeti; im Wege ſtehen, ſtáti na ceſtě, w ceſtě býti; in Gold haben, na zlatě mjti; in fünf Stücke zerſchlagen, na pět kuſů roztlaucy; in die Breite, in die Quere meſſen, na ſſjř, na přjč měřiti; in die Armuth gerathen, na chudobu přigjti; im Anfange, na počátku, w počátku. 3) za; in meiner Jugend, za mé mladoſti; in einer Stunde, za hodinu; in der Zeit, za onoho čaſu; in Jahres Friſt, za rok, w roce. 4) do; das Waſſer in den Brunnen tragen, wodu do ſtudnice noſyti; in die Stadt, in den Wald gehen, do měſta, do leſa gjti; in die Augen ſtechen, do očj pjchati; in die Nacht arbeiten, do nocy dělati; ins (in das) Feuer, do ohně. 5) z; in guter Abſicht, z dobrého aumyſlu; in Anſehung, z ohledu. 6) po; im guten, po dobrém; in der Stube auf und ab —, po ſwětnicy (pokogi) ſem a tam —; im Walde, in der Stadt herumlaufen, po leſe, po měſtě běhati. 7) při; im Mondſcheine herumgehen, při měſýcy (měſýčku) ſe procházeti. 8) im Uiberfluß, in Armuth leben, dobře, bjdně žiwu býti; im Stehen, Laufen, u. ſ. f. reden, ſtoge, leže, a t. d. mluwiti; im übrigen, oſtatně; in der Nähe, bljzko, na bljzce, nedaleko; in der Ferne, daleko, z daleka, podál, opodál; in aller Frühe, čaſně ráno, raničko, z rána; in Wahrheit, w prawdě, oprawdu; in der That, ſkutečně, w ſkutku; im künftigen Jahre, budaucý rok; in dieſer Zeit, toho čaſu; in der Nacht, w nocy, nočnjho čaſu; in dieſem Jahre, letoſſnjho, tohoto roku, letos; im Weine, im Biere, u. ſ. w. ſich betrinken, wj 300 nem, piwem, a t. d. opiti ſe; im Beſitze ſeyn, něčjm wládnauti; in Sorgen ſtehen, ſtrachowati ſe; obáwati ſe; im Lichte ſtehen, zacláněti; in meinem ganzen Leben, za ſwého žiwobytj, co žiw gſem.

Strany zdroje: I/40

Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.

Strany zdroje: I/313

Kauf, m. pl. Käufe, kaupě, mor. kup, emtio; einen guten Kauf thun, dobře kaupiti; etwas zu Kauf haben, prodáwati, na prodey mjti; einem in den Kauf fallen, překupowati, překaupiti. 2) trh, mercatura, (venditio & emtio); den Kauf ſchließen, trh zawřjti; auf den Kauf geben, zawdati; der Kauf gehet zurück, trh ſe rozcházý. 3) fig. Etwas gutes Kaufes geben, lacyno dáti, prodáwati.

Strany zdroje: I/40, I/41

Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo 41 dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.

Strany zdroje: I/41

Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.

Strany zdroje: I/322

Kleiden, v. a. obláčeti, obljkati, obljcy, ſtrogiti, induere. 2) ſſatiti, oſſatiti, odjti, odjwati, veſtire. 3) ſluſſeti, ſtáti, decere; das kleidet ihn gut, dobře mu to ſluſſj, to mu ſwědčj.

Strany zdroje: I/42

Anmeſſen, v. a. přiměřiti, změřiti, mjru wzýti, admenſurare. 2) dobře naměřiti, přiměřowati, přiſſikowati, accommodare rem. ſ. Angemeſſen.

Strany zdroje: I/325

Knapp, adj. těſný; knappe Schuhe, těſné ſtřewjce. 2) fig. das Geld iſt bey ihm knapp, má málo peněz; er iſt knapp, geſt ſkrbný, haužwička; zu knapp meſſen, ſkrowně měřiti; er kam knapp nach mir, w patách, w zápětj zamnau přiſſel; adv. těſně; es wird knapp zureichen, ſotwa ſtačj; das Kleid liegt knapp an, ſſat dobře přiljhá, zauplna ležj.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: II/2

Lage, f. leženj, položenj; der Stein hat keine gute Lage, kamen neležj dobře; abhängige Lage, aupad, declivitas. fig. ſtaw, okoličnoſti, přjpadnoſti; in der Lage meiner jetzigen Umſtände, w mých nyněgſjch nyněgſſjch přjpadnoſtech, gak to nynj ſe nnau mnau ſtogj. 2) wrſtwa, stratum; 3) auf dem Schiffe, řada děl. 4) die Schichten im Steine, ſlug.

Strany zdroje: II/5

Langſichtig, adj. dlauhého zraku, genž bljzko nedobře widj; præsbyta.

Strany zdroje: II/6, II/7

Laſſen, 1. v. n. ſtáti; das läßt ſchön, to pěkně ſtogj, ſwědčj; das würde poßierlich laſſen, k ſmjchuby to bylo; das läßt nicht für meinen Stand, to neſluſſj na můg ſtaw; es läßt, als wenn es regnen wollte, má ſe k deſſťi k deſſti ; wie läßt das? gak to wypadá? 2) puſtiti, dimittere; laß ihn gehen, puſť ho; einen Vogel fliegen laſſen, ptáka puſtiti; Blut (zur Ader) , žilau pauſſťeti pauſſtěti , puſtiti; fallen laſſen, něco puſtiti, vpuſtiti; das Seil fahren laſſen, prowaz puſtiti; laſſen ſie es gut ſeyn, puſťte to mimo ſebe, netrapte ſe tjm; ſich in den Brunnen laſſen, ſpuſtiti ſe do ſtudnice. 3) nechati, sinere; der Gärtner hat das Obſt erfrieren laſſen, zahradnjk nechal owoce zmrznauti; Jemanden laſſen, někoho nechati, ſe ſtrhnauti; er läßt es doch nicht, předce toho nenechá; das Feuer ausgehen laſſen, oheň nechati wymřjti. 4) přeſtati; wir wollen es dabey bewenden laſſen, přeſtanem na tom; eine Sache liegen laſſen, od něčeho přeſtati; das Böſe laſſen, od zlého přeſtati . 5) dáti; er läßt ſich nichts nehmen, nic ſy nedá wzýti; er will ſich nicht tröſten laſſen, nedá ſe vtěſſiti; ein Kind taufen laſſen, dáti djtě křtjti; laß ihn davon nichts merken, nic mu nedey znáti; machen laſſen, curare fieri, dáti dělat; ich laſſe dir einen Rock machen, dám ti kabát dělati; — ein Buch binden, dám knjhu wázati; — ein Haus bauen, dám dům ſtawěti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti. 6) Wollen ſie meine Bitte Statt finden laſſen? vproſýmli něco, dáteli proſbě mé mjſto? Laß die Sache nicht zu weit kommen, včiň tomu konec; dazu will ich es nie wieder kommen laſſen, wjc ſe 7 mi to neſtane; ſie wird ihnen die Zeit nicht zu lang werden laſſen, nebude ſe wám s nj ſteyſkati; laß mich dieſes Glück genießen, popřeg mi toho ſſťěſtj. ſſtěſtj. 7) Ich habe es müſſen geſchehen laſſen, nemohl ſem tomu překazyti. 8) die Fahne fliegen laſſen, praporec rozeſtřjti. 9) Laß dir das geſagt ſeyn, rozwaž, pamatug ſy to. 10) Er läßt ſich nichts verdrießen, nic ho nemrzý; er läßt ſich vortreflich ſchmecken, dobře mu chutná; er läßt ſich nichts anfechten, nic ho netrápj; laß ihn nur erſt groß werden, gen co wyroſte; laßt mich nur kommen, gen co přjgdu; wie haſt du dir das können einfallen laſſen? gak ti to mohlo na myſl napadnauti, přigjti? er läßt ſich träumen, daß —, myſlj ſy, že —. 11) Ich weiß mich vor Freude, Schmerz nicht zu laſſen, newjm radoſtj, boleſtj co počjti. 12) Die Anſtalten laſſen es nicht anders vermuthen, z přjpraw nelze gináč ſauditi; ſein Betragen läßt es nicht hoffen, z geho chowánj nelze toho dauffati. 13) Dieß läßt ſich nicht ſagen, to ſe nemůže řjcy; davon läßt ſich viel ſagen, otom by bylo mnoho co mluwiti; dieß läßt ſich nicht denken, toho nelze myſliti; das Buch läßt ſich leſen, tu knjhu doſti mjlo čjſti; das läßt ſich hören, to ge mjlo k ſlyſſenj. 14) Ein Kind etwas auswendig lernen laſſen, djtěti weleti, aby ſe něčemu z paměti včilo; ich habe es ihm ſchon ſchreiben laſſen, welel ſem giž, aby ſe mu pſalo; er hat es mich wiſſen laſſen, wzkázal mi; er hat mich grüßen laſſen, wzkázal mne pozdrawowati; einen Brief übergeben laſſen, pſanj poſlati; laſſen ſie es mich wiſſen, wzkažte, piſſte mi; es läßt ſich niemand weder ſehen, noch hören, nenj žadného ani k widěnj (widěti) ani k ſlyſſenj (ſlyſſeti); laſſen ſie es mich doch ſehen, vkažte mi to, proſým; Waaren kommen laſſen, o zbožj wzkázati, pſáti, pro zbožj poſlati; ich laſſe es an nichts fehlen, wſſe opatřjm; laß ſehen! vkaž! laß einmal hören! powěz pak! ich werde mich dankbar finden laſſen, wděčným ſe prokáži. 15) Laß ihn kommen, zawoley ho, wzkaž pro něho; laß dir ſagen, wěř, dey ſy řjcy. 16) Ich habe mir ſagen laſſen, ſlyſſel ſem, powjdali mi, bylo mi řečeno. Laßt uns ſingen, — gehen, zpjweyme, zazpjweyme ſobě , — poďme. 18) Sich gegen Jemand heraus laſſen, někomu něco zgewiti; ſich nieder laſſen, ſednauti, poſaditi ſe; ſich auf die Knie laſſen, kleknauti, klekati. Meine Frau darf ich’s nicht wiſſen laſſen, ma má panj o tom neſmj nic wěděti.

Strany zdroje: II/9

Laufen, v. n. du läufſt, ich lief, gelaufen, běžeti, běhati, těkati, currere; gelaufen kommen, přiběhnauti; er lief, was man laufen kann, běžel, co mohl wyſkočiti; ſich müde laufen, vběhati ſe, vhnati ſe; ins Laufen kommen, rozběhnauti ſe; hin und her laufen , přebjhati; ſich außer Athem laufen, vdychtěti ſe; ſich lahm laufen, od běhu zchromnauti; hinein laufen, wběhnauti; durchs Laufen verrichten, odběhati; wyběhati. Bothſchaft —, poſelſtwjm běžeti; das Pferd läuft einen guten Trab, kůň dobře běžj kluſem. 2) Ljti, linauti; das Blut lief aus der Wunde, krew ſe lila z rány; die Thränen laufen ihm über die Wangen, ſlze ſe mu po ljcých ligj; die Augen laufen ihm voll Waſſer, ſlze ho poljwagj; der Schweiß lief ihm über das Geſicht, pot ſe mu po twáři lil. 3) Tecy; das Waſſer läuft mir in die Schuhe, woda mi teče do ſtřewjců; das Faß läuft, ſud teče; die Lichter laufen oder lecken, ſwjčky ſe plawj, tekau. 4) fig. a) Mit haben: Der Hund hat gelaufen, pes ſe honil, běhal. b) Mit ſeyn : In der Stadt herum —, po měſtě běhati; davon —, vtecy, prchnauti; die Zeit verläuft, čas vtjká; es läuft ein Gerücht, geſt ſlyſſeti, powjdá ſe; Gefahr —, w nebezpečenſtwj býti, přigjti; ich habe von Ohngefähr ein Wort davon laufen laſſen, náhodau ſem ſlowo o tom prořekl; das läuft wider die Ehre, to geſt, to čelj proti cti; das läuft nicht in mein Fach, to ſe mne, mých wěcý netýká; worauf wird das hinaus laufen? co z toho pogde? gaký konec to wezme? das läuft auf eins hinaus, to ge gedno; das Gebirge läuft gen Morgen, hora běžj, táhne ſe k wýchodu.

Strany zdroje: II/11

Leben, v. n. žiwu býti, mor. et sl. žjti, vivere; ſo lange ich leben werde, dokud budu žiw; ſo lange ich lebe —, gak žiw, co gſem žiw —; wie er leibt und lebt, gak ſtogj, co má na ſobě. 2) bydleti; in der Stadt, bey Hofe leben, w měſte měſtě , při dwoře přebýwati, bydleti. 3) Lebe wohl! měg ſe dobře! vale; sl. žj, vive! das letzte Lebe wohl, poſlednj wále, rozlaučenj; es lebe der König! žiw, zdráw buď král! 4) Ich lebe der Hofnung Hoffnung , gſem té naděge.

Strany zdroje: I/46, I/47

Anſetzen, v. reg. 1. act. přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; die Klauen anſetzen, pazaury wrazyti, zatjti, die Feder anſetzen, pérem trhnauti, pſáti; recip. ſich anſetzen, ſaditi ſe, vſa 47 diti ſe. 2) připogiti, einen Ermel, naſtawiti, přiſtehnauti, přiſſjti. 3) Bäume, Eſſig, naſaditi, naſázeti, Bauern, oſaditi. 4) eine Zeit, vložiti, vrčiti, vſtanowiti, vſtawiti. 5) počjtati, ſſacowati, hoch anſetzen, wyſoko položiti. 6) oklamati, oſſiditi, decipere. 2. neut. doléhati, dotjrati, dotřjti. 2) pokuſyti ſe o něco, vſylowati. 3) das Erz ſetzt an, ruda dodržuge, trwá. 4) das Maſtſchwein ſetzt gut an, krmnice, krmná ſwině dobře zakládá, tučnj. 5) die Stutte, die Kuh hat angeſetzet, kliſna oſtala hřebná, kráwa zůſtala ſtelná.

Strany zdroje: I/48

Anſtehen, v. n. irreg. přiſtáti, ſtáti při něčem, adſtare. 2) dobře ſtáti, přiſluſſeti, ſwědčiti, ſluſſeti, aptum eſſe, decere. 3) ljbiti ſe, whod býti, placere, probari. 4) čekati, poſečkati, prodliti, prodljwati, expectare, morari; es iſt lange genug angeſtanden, doſti dlauho ſe s tjm prodljwalo. 5) anſtehen laſſen, odložiti, opominauti, ponechati, puſtiti mjmo ſebe, differre, intermittere. 6) pochybowati, rozpakowati ſe, hæſitare.

Strany zdroje: II/28, II/29

Mächtig, adj. mocný, potens; ſehr mächtig, 29 přemocný; mächtig werden, zmocniti ſe, k mocy přigjti; ſeiner ſelbſt nicht mächtig ſeyn, nemocy ſebe přemocy; einer Sprache mächtig ſeyn, dobře gazyku rozuměti, geg vměti; adv. —ně.

Strany zdroje: II/45

Mißkennen, v. a. nepoznáwati, dobře nenepoznáwati nepoznáwati .

Strany zdroje: II/46

Mißverſtehen, v. n. nedorozumjwati ſobě, dobře nerozuměti.

Strany zdroje: I/52

Anziehen, v. irr. 1. act. natáhnauti, potrhnauti, trhnauti; laß anziehen! potrhni, trhni, geď! 2) die Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; die Kleider, ſſaty oblécy; ſich anziehen, oblécy ſe, obljkati ſe. 3) přitáhnauti, přitahowati, přitrhnauti, přitrhowati, adtrahere. 4) napnauti, přitužiti, adſtringere. 5) Schaafe, Kälber, Hühner, @. owec, telat, kuřat @ nachowati, mnoho wychowati. 6) připomjnati, přiwáděti. 2. neut. přitáhnauti, ſem tá nauti, advenire; angezogen kommen, přicházeti. 2) do ſlužby, k auřadu přigjti, přiſtaupiti, přiſtěhowati, advenire. 3) der Nagel ziehet an, hřebjk dotahuge, dobře držj, ſwjrá.

Strany zdroje: II/60

Nachſagen, v. a. po někom řjkati; ſage mir nach, řjkey po mně. 2) Gutes, dobře o někom mluwiti, powjdati; das kann ich zu ſ. Ruhme nachſagen, to mohu k geho pochwale řjcy. 3) Böſes, pomlauwati, zlau zpráwu o někom dáwati.

Strany zdroje: I/53

Arg, adj. nedobrý, zlý, malus; comp. ärger, horſſj, peior; ſuperl. ärgſte, neyhorſſj, peſſimus; adv. nedobře, zle, male; comp. hůř, hůře, ſuperl. neyhůř, neyhůře; ärger machen, zhorſſiti, zkazyti.

Strany zdroje: II/74

Nummer, f. numero; eine gute Nummer bey Jemanden haben, dobře v někoho ſtáti.

Strany zdroje: II/74

Nutzen, v. a. vžjwati, potřebowati, uti; eine Gelegenheit, přjležitoſt vžiti; einen Menſchen, člowěka dobře potřebowati.

Strany zdroje: II/91

Pfeife, f. in der Wachsſcheiben, buňka. 2) In den Weberſchützen, cýwka. 5) zum Rauchen, fayfka, cucka. 4) in der Muſik, pjſſťala, fistula. dim. daſ Pfeifchen, fagftička, sl. ſſťulka; nach jemandes Pfeife tanzen, gak pjſká, tak ſkákati; Pfeifen ſchneiden, wenn man im Rohre ſitzt, dokud ſe lyka drau, dobře na ně s dětmi gjti.

Strany zdroje: I/57

Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, ( sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, ( sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y ned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.

Strany zdroje: I/57

Aufbefinden, v. recip. ſich, mjti ſe, dobře, zle, zdráwu býti, bene, male ſe habere.

Strany zdroje: I/60

Aufgehen, v. n. powſtáwati, wſtupowati, wyſtupowati, ſurſum ferri, im Rauche, w dýmě ſe rozplinauti. 2) wycházeti, wygjti, wzcházeti, wzgjti, wznikati, wzniknauti, exoriri; der Teig geht auf, těſto kyne, kyſá, kyſſe; 3) otewřjti ſe, aperiri; es gehen mir die Augen auf, oči ſe mi otwjragj, t. g. lépe porozumjwám; das Eis, led ſe pauſſtj, rozpauſſtj, led tage; das Wetter, geſt gih, gihne, odtepljwá ſe, tage; das Geſchwür, die Wunde ging auf, wřed ſe propukl, rána ſe otewřela, zgitřila; Knoten ging auf, vzel ſe rozwázal; die Naht, ſſew ſe rozpáral; von Blüthen und Knoſpen, pučiti ſe, pupeněti, rozwjgeti ſe, rozkwetati, wyrážeti. 4) pocházeti, pogjti, ſcházeti, ſgjti, wycházeti, wygjti, t. g. mizeti, pomjgeti, tráwiti ſe, vtráceti ſe, abſumi, conſumi; er läßt viel Geld aufgehen, mnoho peněz vtrácý, wydáwá; es geht gerade auf, práwě pogde, wygde, nezůſtane nic.

Strany zdroje: II/114

Recht, I. adv. dobře; das Kleid iſt mir recht, ſſaty gſau mi dobře; in alle Sättel recht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi. 2) Mir iſt nich recht, nenj mi dobře; einen Ohnmächtigen zu recht bringen, omdleného wzkřjſyti. Sie kommen mir eben recht, práwě mi dobře přicházegj; Recht ſo! dobře tak! 3) Wo mir recht iſt, nemeyljmli ſe; recht urtheilen, ſehen, leſen, dobře, práwě ſauditi, widěti, čjſti. 4) a) práwě; recht in die Mitte, práwě do prostředka; ich warte recht mit Ungeduld, čekám s welikau netrpěliwoſtj; b) gak náležj; recht, wie ſichs gehört, gak náležj; ich weiß es ſelbſt nicht recht, ſám to gak náležj newjm; ich weiß mich nicht recht in ſie zu finden, nevmjm gim gak náležj wyhowěti; c) welmi, hodně; er iſt recht reich, geſt bohatý na mjſto. Ich habe recht viele Urſachen dazu, welmi mnoho přjčin mám k tomu; wir haben recht gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; das kommt uns recht zu Statten, dobře ſe nám to hodj. Ich bin ihm recht herzlich Gut, welmi ſem naň laſkaw; recht ſehr ſchön, welmi pěkně; ich habe ſie ja recht lange nicht geſehen, welmi dáwno ſem gich newiděl; es iſt recht kalt, geſt tuze, welmi zyma; recht gern, welmi rád. 5) Wenn ich es recht bedenke, rozwážjmli to dobře; das iſt recht, dobře; gehe ich recht, gduli dobře? 6) Thue recht, ſcheue Niemand, čiň dobře (práwě) neſſtiť ſe žádného; was recht und billig iſt, co geſt prawého a ſluſſného. II. adj. prawý, rectus; der rechte Winkel, prawý vhel; die rechte Hand, prawá ruka, prawice, dextra; ſich rechter Hand wenden, na prawo ſe dáti; es liegt rechter Hand, na prawo ležj; Jemanden die rechte Hand laſſen, předek, prawau ruku dáti. Die Rechte, prawice, dextra; der rechte Glaube, prawá wjra, vera fides; der rechte Vater, prawý otec, legitimus pater; die rechte Seite des Tuches, ljc ſukna; rechte Prügel, notný weypraſk; das iſt ein rechter Narr, geſt prawý blázen; du biſt mir auch der rechte, tys mi ten prawý; wir haben was Rechtes gelacht, hodně ſme ſe naſmáli; er hat was Rechtes gelernt, něčemu hodnému ſe naučil; zur rechter Zeit kommen, w prawý čas přigjti; iſt es etwas Rechtes? geliž co do toho? Wird denn ihnen die Haube recht ſeyn? budeli pak gim ten čepec doſt? 2) ſprawedliwý; rechte Wage, ſprawedliwá wáha.

Strany zdroje: II/114, II/115

Recht, n. dobře; ſie haben Recht, dobře 115 máte; einem Recht geben, ſwědčiti, poſwědčiti, za prawdu, za prawé dáti. 2) práwo; jus; ſein recht vergeben, práwo zadati; von Rechts wegen, podlé práwa; mit allem Rechte, wſſjm práwem; den Weg Rechtens ergreifen, na práwnj ceſtu ſe dáti, gjti; Jemanden ſein Recht wiederfahren laſſen, s někým dlé práwa nakládati; Recht verſchaffen, k práwu dopomocy; Recht behalten, podržeti práwo; Inhalt Rechtens, pořádkem práwa; das Einſtandrecht, práwo w trhy wkročowánj, jus praelationis.

Strany zdroje: II/119

Reife, f. zraloſt, vzraloſt, dozraloſt, maturitas; zur R. kommen, dozráti. 2) doſpěloſt; wenn ſein Verſtand mehr R. erhalten wird, když lépe k rozumu přigde.

Strany zdroje: II/124

Richtig, adj. přjmý rectus. 2) náležitý, prawý; richtiges Maß, naležitá mjra; die Uhr geht richtig, hodiny gdau dobře; richtig bezahlen, řádně platiti; ein richtiger Bezahler, řádný ſplátce; er iſt in allem richtig, we wſſem geſt práw, die Summe iſt richtig, ſumma geſt prawá, dobře. 3) Alles in richtige Ordnung bringen, wſſecko w dokonalý pořádek vweſti; alles iſt richtig, wſſecko geſt zpraweno, ſpořádáno, dobře; etwas richtig machen, něco zprawiti; der Brief iſt richtig beſtellt, pſanj geſt náležitě odewzdáno, dodáno; richtig werden, ſprawiti ſe. 4) Es iſt hier nicht richtig, zde nenj bezpečno, zde ſtraſſj; nicht richtig in Kopfe ſeyn, neměti wſſech doma, pohromadě, někomu fučeti, ſrſſeti w kotrbě. 5) prawý; richtig ſchreiben, práwě pſáti; richtig denken, práwě ſmeyſſleti; richtig! dobře! ba práwě! 2) 6) adv. přjmo; náležitě, práwě. 7) giſtě; das habe ich richtig vergeſſen, to gſem giſtě zapomněl.

Strany zdroje: II/155

Scheffeln, v. n. ſypati; das Getreid ſcheffelt gut, obilj dobře ſype.

Strany zdroje: II/157

Schelten, v. irr. du ſchilſt, ich ſchalt, ich ſchälte, habe geſcholten, du ſchilt. I. v. act. prokljnati, kljti, zlořečiti, maledicere. 2) gebati, mor. hřebati, pljſniti, reprehendere. 3) nadati, apellare; er ſchalt mich einen Narren, nadal mi bláznů; ſich gnädiger Herr ſchelten laſſen, dáti ſobě waſſnoſti řjkati, chtjti, aby mu řjkali waſſnoſti; Jemanden gnädiger Herr ſchelten, waſſnoſtowati někomu. II. v. neut. dowáděti, bublati, žehrati, jurgare; auf Jemanden, na někoho; ein unbeſcholtener Mann, nenařčený, dobře zachowalý muž.

Strany zdroje: II/158

Scheren, v. n. irr. et I. táhnauti @ 2) gjſti, nakládati; er kann wacker ſcheren, dobře nakládá, do ſebe cpe. II. v. a. wyhnati @

Strany zdroje: II/160

Schicken, I. v. rec. ſtrogiti ſe, ſchickt euch, vſtrogte ſe, hněte ſebau, poſpěſſte. II. v. a. poſlati, poſýlati ol. ſláti, mittere; nach der Stadt, do měſta. a) nach etwas, pro ( ol. po) nach Brod, Wein ſchicken, pro chléb, pro wjno poſlati; mit der Poſt, po poſſtě. b) Ins Elend, ze země wypowěditi wypowědjti . c) In die andere Welt, ſkliditi, zprowoditi ſe ſwěta, e medio tollere. d) Ein Buch in die Welt, knjhu wydati, edere librum. e) fig. vložiti, vkládati, destinare. f) ſtáti ſe, přihoditi, fieri; was ſeyn ſoll, ſchickt ſich gleich wohl, co ſe má oběſyti, nevtopj ſe. g) es mußte ſich ſchicken, muſylo ſe přihoditi, přitrefiti. 2) a) ſtrogiti, chyſtati ſe; parare se; ſich zur Arbeit, k prácy; es ſchickt ſich zum Regen, má ſe k deſſti b) hoditi ſe, ſluſſeti; dieſer Rock ſchickt ſich nicht zu der Weſte, kabát ten ſe neſluſſj k té weſtě; er ſchickt ſich nicht zu dem Amte, nehodj ſe k tomu auřadu; ſie ſchicken ſich zuſammen, hodj ſe k ſobě, er weiß ſich gut in die Sache zu ſchicken, dobře ſe k tomu hodj, té wěcy rozumj. c) propůgčowati ſe, ſich in die Zeit, propůgčowati ſe, howěti čaſu. d) ſluſſeti; das ſchickt ſich nicht für dich, neſluſſj to na tebe.

Strany zdroje: II/160

Schieben, v. irr. ich ſchob, habe geſchoben, du ſchiebe. I. v. act. ſtrčiti, ſtrkati, trudere; ſchieb den Tiſch an die Wand, pomkni ſtolem ke zdi, poſtrčiti, poſtrkáwati, poſtrč. 2) ſázeti; Brod in den Ofen ſchieben, chléb do pecy ſázeti. 3) odkládati, differe; etwas auf die lange Bank ſchieben, něco na dlauhé lokte odkládati. 4) kláſti, rozkládati; die Schuld auf Jemanden ſchieben, ſich ſchieben, winu rozkládati, ſčjtati, cpáti, kláſti na někoho, culpam conferre in aliquem; einem etwas in das Gewiſſen na ſwědomj kláſti. 5) hráti) ; die Kegel ſchieben, w kuželky hráti, conis ludere. II. v. neut. wrhnauti, házeti; das Thier ſchiebt Zähne, howado wrhne, lauſſtj, zaluſkuge. 2) wzcházeti; die Pflanze hat gut geſchoben, bylina, zroſtlina dobře wzeſſla, wzroſtla. 3) Im gehen ſchieben, ſſaupati.

Strany zdroje: II/161, II/162

Schießen, v. irr. ich ſchoß, I. v. n. bin geſchoſſen a) letěti; der Bach, potok; vorbey ſchießen, mimo letěti; geſchoſſen kommen, přiletěti. b) padati, ſpadáwati; das Waſſer ſchießt auf die Räder, woda ſpadáwá, padá na kola. c) hrnauti ſe, ein Stein vom Berge, kámen s hory. d) chrčeti, ſtřjkati, emicare; Blut aus der Wunde, krew z rány. e) die Thränen ſchoſſen ihr in die Augen, ſlze gi polily, illachrymata est. f) ſeine Augen überall herumſchießen laſſen, očima ſtřjleti, házeti. g) das Blättchen ſchoß mir, čjpek mi ſpadl. h) Aus der Hand, wypadnauti, wym 162 knauti ſe, wyſmeknauti ſe z ruky. 2) fig. a) puſtiti, popuſtiti, remittere; ein Seil ſchießen laſſen, prowaz puſtiti, popuſtiti; die Zügel —, otěž. b) in die Höhe, wyrazyti, wymrſſtiti ſe do weyſſky; die Pflanze ſchießt in den Samen, bylina žene na ſemeno; der Wein ſchoß ihm in den Kopf, wjno ſe mu wrazylo do hlawy. II. v. a. habe geſchoſſen. a) práti; die Sonne, ſlunce. b) Einen zornigen Blick auf Jemanden, zamračiti, zaſſkarediti ſe na někoho. c) mrſſtiti, vdeřiti; Saul ſchoß nach dem David, Saul mrſſtil, vdeřil kopjm po Dawidowi; die ſchießende Falle, ſtřelka. 2) ſtřjleti, ſtřeliti, trajicere; mit Pfeilen, ſſjpy ſtřjleti, ſſipiti; mit einer Flinte, Piſtole, z ručnice, z piſtole, ſtřjleti; mit Kugeln nach der Scheibe, mit Schrot nach einem Vogel, kaulemi do terče, broky po ptácých; Jemanden —, někoho poſtřeliti; einen Hirſchen, Haſen, gelena, zagjce zaſtřeliti; ſcharf, kulkau, broky ſtřjleti, nabitau flintau ſtřeliti; blind, na prázdno ſtřeliti; über den Haufen, zaſtřeliti; fehl, chybiti ſe; ſchieße! ſpuſť! pal! fig. er iſt geſchoſſen, er hat einen Schuß, geſt do paty, do temena ſtřelený, geſt třeſſtidlo, třeſſtipidlo, fučjk. b) das Gewehr ſchießt gut, ručnice dobře ſtřjlj. c) Brod in den Ofen, chléb do pecy ſázeti. d) Geld zuſammen, penjze ſkládati, ſložiti; zu hundert Gulden, po ſtu zlatých. e) einen Bock, chybiti; im Singen, kozla odřjti. f) der Weber ſchießt, tkadlec tká, protkáwá.

Strany zdroje: II/166

Schlag, m. pl. Schläge, vdeřenj, vhozenj, ictus, tactus; ein kalter Schlag, (des Donners), vdeřenj (hromů) na ſucho. b) bauchnutj; die Büchſe hat einen guten Schlag, ručnice dobře bauchá. c) der Wachtel, der Nachtigall, tlučenj křepelky, ſlawjka. d) bitj; des Pulſes, pulſu; mit dem Schlage ſechs da ſeyn, gak odbige ſſeſt, přigjti, tu býti. e) fig. druh, species; Leute von einem Schlage, lidé ſtegného druhu, na gedno brdo, kopyto. f) von gutem Schlage, dobrého plemene. g) rána, vdeřenj, ictus; Schlag auf Schlag, rána po ráně, rána za ránu, drey Schläge mit dem Hammer thun, třikrát kladiwem vdeřiti, tři rány dáti. g) h) weypraſk, ſpraſk, weylupek, verbera. h) i) ſſkak ſſlak, božj ruka, sl. wřed, apoplexia; der halbe Schlag, mrtwice, hemiplexia; der Schlag hat ihm getroffen, ſſlak ho trefil, mor. zlý wjtr ho obeſſel, sl. porazylo ho; wie vom Schlage gerührt, ohromený. i) k) An der Müntze, ráz, nota. k) l) am Dache, poklop, effora. l) m) im Walde, paſeka, ſeč. m) n) der Windſchlag, zálom, weywrat. n) o) an der Kutſche, dwjřka.

Strany zdroje: I/67

Aufſeyn, v. a. wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; er iſt geſtern Nachts lange aufgeweſen, on wčera w nocy dlauho bděl, pozdě ſſel spat. 2) Iſt er noch wohl auf? gakž ſe má? geſſtěliž geſt zdráw? máliž ſe geſſtě dobře? 3) die Thüre iſt auf, dwéře gſau otewřjny; das Brod iſt alles auf, wſſecken chléb geſt ſtráwen, wytráwen.

Strany zdroje: II/171, II/172

Schließen, v. irr. ich ſchloß, ich ſchlöſſe, habe geſchloſſen, du ſchließe. I. v. n. otwjrati, aperire; der Schlüſſel ſchließet nicht, kljč neotwjrá. 2) přiléhati, jungi; die Thür ſchließet nicht, dwéře nepřiléhagj 3) ſwjrá, dobře ſedj na koni. II. v. a. zamknauti, zamykati, zawřjti, zawjrati, claudere; die Thore, brány zawřjti; nur halb ſchließen, přiwřjti. 2) vkowati, ſpautati, vincire; einen Dieb, zloděge do želez dáti; die Hände, ruce ſepjti. 3) zamhauřiti; die Augen, oči. 4) ſrazyti; die Soldaten ſchließen sich, wogácy ſe ſrážegj, wſtupugj do ſſiku. 5) fig. a) Einen Kreis, vdělati kolo; geſchloſſene Geſellſchaft, ſpolečnoſt pro ſebe; — Wieſe, ohražená lauka; — Zeit, zapowězený 172 čas. b) přituliti; Jemanden in ſeine Arme, obegmauti, obgjmati, k ſobě přituliti, amplecti c) ſmluwiti ſe, constituere; einen Vertrag, ſnéſti ſe na něčem, ſmlauwu včiniti. d) Einen Kauf, kaupiti; eine Ehe, w manželſtwj ſtaupiti. e) Einen Vergleich, porownati ſe, convenire. f) zkončiti, finire; eine Predigt, kázanj; einen Brief, pſanj. g) Eine Rechnung, zawřjti počet. h) vzawjrati, vzawřjti, concludere; za to mjti, potah bráti, ſauditi. i) Etwas in ſich, zanechati něco v ſebe, zadržeti w ſobě.

Strany zdroje: II/172

Schlimm, adj. zlý, nedobrý, malus; comp. ſchlimmer, horſſj, pejor; ſchlimmer werden, horſſiti ſe; — machen, horſſiti, zhorſſiti; ſchlimmes Wetter, ſlota, chumelice; pliſkanice; ſchlimmer Handel, zlá ſpráwa; ſchlimme Augen, bolawé oči; adv. zle, nedobře; ſchlimm genug, doſt zle; mir iſt ſchlimm, mně ge zle; es iſt ihr ſchlimm geworden, omdlela; ſchlimmer, hůře, hůř.

Strany zdroje: II/192

Schütten, v. a. ſypati, fundere; Steine auf einen Haufen, kamenj na hromadu, fig. a) ſypati, dem Hirten, paſtýři. b) wrcy, wrhnauti; die Hündinen, wrhlcy, oſſtěniti ſe. c) ljti, fundere; Waſſer ſchütten, wodu ljti. 2) v. rec. ſich, ſrazyti ſe; die Milch hat ſich geſchüttet, mljko ſe ſrazylo. 3) v. n. ſypati; das Getreide ſchüttet gut, obilj dobře ſype.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/216, II/217

So, pron. rel. který, co; qui, quae, quod . 2) adv. tak; ſo recht, tak dobře; ſo ſpricht der Herr, tak prawj pán; ſo geht es, tak geſt; ſo und ſo groß, tak a tak welký; ſo ein Buch, takowá knjha; ich merke ſo was, znamenám cos takowého; geſetzt es wäre ſo, deyme žeby tomu bylo tak; wie ſo? kterak? bald ſo, bald ſo, brzy tak, brzy tak; wie geht es? ſo, ſo, gak ſe děge? gakž, takž; das iſt nicht ſo, tomu nenj tak; eben ſo, týmž způſobem, také tak. b) ſo viel und ſo viel, tolik a tolik; ſo oft du fehlſt, ſo oft wirſt du geſtraft, kolikrát chybjš, tolikrát budeš treſtán; waren ihrer nicht acht? nebylo gich oſm? es waren ihrer nicht ſo viel, nebylo gich tolik; ſo viel ich ihn kenne, gelikož ho znám; ſo wie ich ihn kenne, co gá ho znám; ſo genau weiß ich es nicht mehr, gak náležj to giž newjm; ſo gleich kann ich nicht kommen, hned nemohu přigjti; ich bin ſo oft da geweſen, giž ſem tam mnohokrát byl; ſo wie die Rede gehet, gakž ſe mluwj, gakž powjdagj; ſo lange ich lebe, dokuď budu žiw; und wenn er noch ſo groß wäre, a kdyby byl ſebe wětſſj; 3) Conj. Condit. li; ſo ihr bleiben werdet, zůſtaneteli; — ſo ihr fleißig ſeyd, budeteli pilni; wenn du fromm biſt, biſt du angenehm, gſyli pobožný, gſy přjgemný; wenn ſie wollen, chtěgjli. 4) Caus. 217 tedy; ſo wollen wir nun den Anfang machen, začněmež tedy; ſo gehe nun hin, tedy tam gdi; ſo kommen ſie denn, gdaužiž tedy! ſo höre doch, poſlechni pak. 5) Conc. dieß kann ich ſo alt ich bin, noch wohl leiden, toť mohu, ačkoli ſtár gſem, předce wyſtáti; (gakkoli) ſo ſehr ich ſchrie, ſo ließ man mich nicht los, gakkoli ſem křičel předce mne nepropuſtili; ſo bald, gak brzy; ſo fern, gelikož, pakliže; ſo wie, gakož.

Strany zdroje: II/217, II/218

Sollen, v. n. irr. mjti, debere, oportere; ich ſoll gehen, mám gjti; was ſoll ich? co 218 mám činiti? er ſoll hinaus, fort, má gjti wen, pryč. 2) Wie ſoll man ihm helfen? gak geſt mu k pomoženj? ſie ſollen es ſchon bekommen, wſſak to doſtanete. 3) was ſoll mir die Erſtgeburt? k čemuž mi bude to prworozenſtwj? wem ſoll denn dieſer Strauß? čj má býti tato kytka? er ſoll warten, nechť čeká. 4) fig. Sie ſollen wiſſen, wězte; ſie ſollen Recht haben, laſſen ſie mich nur in Ruhe, měgte prawdu, dobře, gen mne nechte na pokogi. 5) Wie, wenn er morgen ſterben ſollte? co, kdyby zegtra vmřel? ſollte er ihnen begegnen, potkáli wás; ſollte es möglich ſeyn? byloliby možná? 6) Was ſoll aber dieſer? což pak tento? bald ſollte ich glauben, málem bych wěřil; man ſoll darauf ſchwören, člowěkby na to přiſahal. 7) ich hoffe, er ſoll mir nicht wieder kommen, mám za to, že mi nepřigde wjce. 8) Es ſoll ſtark regnen, tuze prey prſſj; es ſollen die Türken geſchlagen ſeyn, Turcy prý (prey) byli biti. 9) dlužen, debere; er ſoll hundert Thaler, ſto tolaru tolarů geſt dlužen.

Strany zdroje: II/220

Sorgenfrey, adj. bezſtaroſtný; ein ſorgenfreyes Leben, žiwot bez ſtaroſtj, bezſtaroſtný; eine ſorgenfreye Sache, wěc dobře zaopatřená; adv. bez péče, bež bez ſtaroſti.

Strany zdroje: I/72, I/73

Ausfallen, v. n. wypadnauti, wypadati; die Zähne ſind ihm ausgefallen, zuby mu wypadly, wyprſſely; die Haare ſind ihm ausgefallen, wlaſy mu ſlezly; auf den Feind ausfallen, einen Ausfall thun, na nepřjtele wypadnauti, autok včiniti, wyſkočiti, wyřjtiti ſe; die Tulpe iſt 73 ſchlecht ausgefallen, tulipán ſe zwrhl, nezdařil ſe; die Sache iſt gut ausgefallen, ta wěc ſe dobře zdařila; v. rec. er hat ſich einen Arm ausgefallen, padnutjm wyrazyl, wylomil ſy rameno, ruku. Des Das Ausfallen, wypádánj; lezenj, @.

Strany zdroje: II/239

Statt, adv. mjſto; Statt haben, mjti ſwé mjſto; das geht gut von Statten, to gde dobře od ruky, dařj ſe; zu Statten kommen, whod, wděk býti; an Kindes Statt nehmen, zaljbiti, adoptare; etwas Statt finden laſſen, něčemu mjſto dáti; Statt meiner, za mne.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/249, II/250

Stimmen, v. n. I. znjti; die Violine ſtimmt nicht zur Trompete, hauſle nezněgj dobře 250 při traubě; das ſtimmt nicht dazu, to k tomu neznj. 2) fig. Zuſammen überein ſtimmen, ſrownáwati ſe, ſnáſſeti ſe. 3) Für etwas ſtimmen, hlas ſwůg k něčemu dáti. II. v. act. ſſtemowati, ſtrogiti, naſtrogiti; Geigen, hauſle; das Herz wozu, ſrdce naſtrogiti k něčemu. 2) Ich bin heute nicht dazu geſtimmt, nechce ſe mi dnes do toho, nemám dnes do toho chuti; er iſt nicht gut geſtimmt, geſt newrlý, newhodný; er iſt ſchon geſtimmt, giž geſt naſtrogen, připrawen.

Strany zdroje: II/257

Streiner, m. ein Hund, ſtranič ? pes, který nedobře ſlidj.

Strany zdroje: II/290, II/291

Trotz, m. hrdoſt; ſie ſind voll Trotzes; gſau plni hrdoſti. 2) pych, zpupnoſt; einem Trotz bieten, někomu ſe oprnauti, opřjti, zpjčiti; Jemnades Trotz demüthigen, něčj pych zkrotiti; er bietet aller menſchlichen Gewalt Trotz, on ſe wſſj lidſké mocy zpjrá, oporuge, zpěčuge. 3) nawzdory; Jemanden etwas zum Trotze thun, někomu něco nawzdory, na ſchwál činiti; der ganzen Welt zum Trotz, nawzdory wſſemu, celému ſwětu. 4) Trotz! und thu es, opowaž ſe, to dělati; Trotz dem, ders beſſer macht! herež tomu, kdo lépe zná! Trotz dem, der ſich widerſetzt! běda tomu, kdož ſe zprotiwj! er bleibt, Trotz allen Gründen, bey ſeiner Meinung, na wzdoru wſſem důkazům zůſtáwá na ſwém. 5) Trotz dem, wirſt du verlieren, bez toho, truc toho, ztratjš; Trotz deines Geldes, wirſt du nicht gewinnen, truc twých 291 peněz, newyhrageš; er lauft Trotz einem Laufer, běžj truc laufra, gako laufer (běhaun.)

Strany zdroje: II/294

Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede ; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: II/316

Undeutſch, adj. nedobře německý. 2) neſrozumitedlný.

Strany zdroje: II/323

Unrecht, adv. nedobře, male, vitiose; ver tehen, erzählen, ſehen, leſen, rozuměti, powjdati, widěti, čjſti. b) Ich komme hier wohl unrecht, oč zde negdu dobře; unrecht daran ſeyn, na omylu býti; unrecht gehen, blauditi; du kommſt bey ihm unrecht an, naběhneš ſy v něho; das iſt ſo unrecht nicht, to nenj tak zlé. 2) nepráwě, injuste; unrecht handeln, nepráwě gednati; Jemanden unrecht thun, křiwdu někomu činiti.

Strany zdroje: II/323

Unrecht, n. nedobře; ſie haben Unrecht, nemagj dobře; Unrecht geben, za neprawdu dáti, řjcy že nemá dobře. 2) křiwda, neprawoſt, injuria; haben, thun, křiwdu činiti, dělati; ich thue Niemanden Unrecht, negſem žádnému křiwd, foem. křiwda; mir geſchieht Unrecht, mně ſe děge, ſtáwá křiwda; der Unrecht thut, křiwdočinec.

Strany zdroje: II/326

Unterbringen, v. a. vložiti, zaopatřiti; Gäſte, hoſti, mjſto nagjti pro hoſti. 2) Geld, penjze. 3) zaopatřiti; einen Bedienten, ſlaužjcýmu ſlužbu. 4) na mjſto vweſti, wybyti; ſeine Kinder, ſwé děti dobře.

Strany zdroje: I/81

Ausſehen, v. n. wyhljžeti; er ſieht gut aus, dobře wyhljžj; es ſieht mit ihm übel aus, zle ſe má; die Sache hat ein weites Ausſehen, wěc ſe dlauho nedokoná.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/344

Verfaſſung, f. řád, zřjzenj, vſtanowenj; des Landes, zemſké. 2) přjprawa; ſich auf einen Krieg in gute Verf. ſetzen, dobře ſe k wogně připrawiti; in guter V. ſeyn, dobře býti připrawen; außer aller V. ſeyn, nebyti připrawen, býti bezewſſj přjprawy. 3) ſloženj, ſkládánj; eines Gedichtes, báſně. 4) Die Poſitur, poſtawa.

Strany zdroje: I/83

Ausſtriegeln, v. a. wycýditi; das Pferd iſt gut ausgeſtriegelt, kůň geſt dobře wycýzen.

Strany zdroje: I/84

Auswahl, f. wýbor, wýběř, wýběrek, wýběrka; eine gute Auswahl treffen, dobře woliti, zwolit.

Strany zdroje: II/379

Viel, adj. mnohý, multus; ſeiner vielen Verdienſte wegen, pro geho mnohé záſluhy; viele ſagen, mnozý powjdagj. 2) mnoho, moc; viele Kinder haben, mnoho dětj mjti; an vielen Orten, na mnoha mjſtech; viele Hunde ſind des Haſen Tod, mnoho chrtů zagečj ſmrt, proti palicy, nenj ſſermu; es ſind unſer zu viel, geſt nás tuze mnoho; Frau von vielen Schlöſſern, panj mnoho zámků; ſeyt vielen Jahren her, od mnoha let; nicht gar viele Zeit übrig haben, neměti hrubě kdy; viel Weſen von etwas machen, mnoho hluku, cárů o něčem nadělati; es iſt ihm nicht ſchwer, durch viel oder wenig helfen, nenj mu neſnadně, na mnoze nebo na mále ſpomocy. b) wie viel, kolik; wie viel ſind euer? kolik geſt wás? der wie vielte? kolikatý; ſo viel Köpfe, ſo viel Sinne, koliko hlaw, toliko ſmyſlů; ſo viel nur immer, kolikžkoli, kolikokoli. 3) adv. mnoho; ſehr viel, allzu viel, viel zu viel, přemnoho, welmi, přjliš mnoho; zu viel, tuze mnoho; zu viel iſt ungeſund, co přjliš, to mnoho; gleich viel, wſſe gedno; die Lippe iſt eben ſo viel als Lefze, pyſk geſt tolik co ret; er fragt viel darnach, na to on mnoho dbá; mit den Comp., mnohem , o mnoho; viel mehr, größer, ſchöner, weniger , beſſer, mnohem, o mnoho wjce, wětſſj, pěkněgſſj, méně , lépe, lepſſj; haſt du noch viel zu ſchreiben? máš geſſtě mnoho, moc pſáti.

Strany zdroje: II/384

Vollkommen, adj. dokonalý, perfectus. 2) auplný, prawý, o ſſatech; ein Kleid ein wenig vollkommener machen, kabát trochu popuſtiti. 3) plný; im Geſichte, w twáři. 4) plnomocný; vollkommener Ablaß, plnomocné odpuſtky, pl. adv. dokonále, perfecte. b) docela; vollkommen recht, docela dobře; vollkommen gut, docela dobrý.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: I/9

Abpelzen, v. a. kůži dobře wyklepati. 2) abprügeln, zpráſkati, zpráti, ztepati někoho.

Strany zdroje: II/400

Wachſen, v. n. růſti, roſti; Thiere, Pflanzen, zwjřata, roſtliny roſtau; wohl gewachſen, vortheilhaft gewachſen ſeyn, dobře, pěkně zroſtlý býti. 2) fig. a) růſti, přibýwati; das Waſſer iſt ſehr gewachſen, woda welmi přiroſtla, wody welmi přibylo; der Mond wächſt, měſýce přibýwá. b) nabýwati; ihm wächſt der Muth, nabýwá ſrdce. c) proſpjwati; an Tugend, an Einſicht, an Verſtand wachſen, w ctnoſti, prozřetedlnoſti, rozumu. d) einem, einer Sache gewachſen ſeyn, s někoho, s to býti.

Strany zdroje: II/407

Wandel, m. obcowánj, chowánj, žiwobytj, žiwot; einen guten W. führen, dobrý, chwalitebný žiwot weſti, dobře ſe chowati; von guten Wandel, dobrého obcowánj, chowánj. 2) Ein Fehler, chyba, auhona. 3) Handel und Wandel, kupectwj, gednánj.

Strany zdroje: II/412

Wegeſſen, v. a. wygeſti. 2) v. n. ſſupati, dobře od huby gjti.

Strany zdroje: II/426, II/427

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawi e, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.

Strany zdroje: II/435

Wiewohl, conj. ačkoli, ačkoliwěk. 2) Wie wohl, mir! gak dobře, blaze geſt mi! wie du wohl weißt, gakž dobře wjš.

Strany zdroje: II/441

Wo, adv. kdeſy, někde, es muß doch wo ſeyn, předceť to někde muſý býti. 2) kde, ubi; wo iſt er? kde geſt? es ſey wo es wolle, buď to kde buď; leckdes, wo immer, kde koli; wo iſt er hingegangen? kam ſſel? 3) conj. li; wo mir recht iſt, geſtli mi dobře; thue es, wo nicht —, včiň to, pakli ne —.

Strany zdroje: II/442

Wohl, adv. mjlo, dobře; das thut ihm wohl, to mu dělá mjlo, dobře; mir iſt wohl, mně geſt dobře; es iſt mir nicht wohl zu Muthe bey der Sache, nenj mi hrubě wolně, dobře při tom; ſich wohl ſeyn laſſen, dobře ſe mjti, ſobě přáti; er iſt wohl bey Sinnen, bey Verſtande, geſt při zdrawém, dobrém rozumu; ganz wohl, welmi dobře; etwas wohl aufnehmen, něčjm za wděk přigjti; ſehr wohl, předobře; wohl gebildet, dobře wzdělaný; leben ſie wohl! dobře ſe měgte! einem wohl wollen, někomu přáti; ich ſehe, höre es wohl, wjdjmť widjmť , ſlyſſjmť to. 2) Interj. blaze; wohl dir! blaze tobě! 3) adv. ť, ſnad; Sie irren ſich wohl, meylegjť ſe; das kann wohl nicht ſeyn, toť ſnad nemůže býti; er muß wohl, muſyť, es ſind ihrer wohl zehn, geſtiť gich deſet; er hat wohl Geld, aber keinen Verſtand, máť penjze, ale žádný rozum; er wird wohl kommen? wždyť ſnad přigde? was iſt wohl die Urſache? gakaž pak geſt aſy přjčina? was wird er wohl ſagen? cožpak aſy řekne? ich möchte wohl wiſſen, rádbych pak wěděl; wer ſollte wohl glauben, kdožby pak wěřil, .

Strany zdroje: II/442

Wohlauf, interj. wzhůru! nuže! wohlauf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti!

Strany zdroje: II/442

Wohlbedacht, adj. dobře powážený, wymyſſlený.

Strany zdroje: II/442

Wohlbedächtig, adj. rozmyſlný, dobře powážliwý, adv. s rozmyſlem.

Strany zdroje: II/442

Wohlbehangen, adj. dobře ſwěſſené vſſi a pyſky magjcý.

Strany zdroje: II/442

Wohlbeſtanden, adj. dobře zachowalý, .

Strany zdroje: II/442

Wohlbewußt, m. dobře wědomý.

Strany zdroje: II/442

Wohlerfahren, adj. welmi dobře zběhlý, zkuſſený.

Strany zdroje: II/442

Wohlerzogen, adj. dobře zwedený, ol. zbedný.

Strany zdroje: II/442

Wohlgeartet, adj. dobře způſobný.

Strany zdroje: II/442

Wohlgebauet, adj. dobře zdělaný.

Strany zdroje: II/443

Wohlgefallen, v. irr. a. welmi dobře, zwláſſť ſe ljbiti, zaljbiti.

Strany zdroje: II/443

Wohlgehen, v. irr. a. dařiti ſe, dobře ſe wéſti; auf daß es wohl gehe, zdař Bůh, ať ſe dobře dařj.

Strany zdroje: II/443

Wohlgerathen, adj. dobře zwedený, zdárný, zdařilý.

Strany zdroje: II/443

Wohlgeſinnt, adj. dobře ſmeyſſlegjcý.

Strany zdroje: II/443

Wohlgezogen, adj. dobře zwedený.

Strany zdroje: II/443

Wohlhergebracht, adj. dobře nabytý, dobře doſažený.

Strany zdroje: II/443

Wohlmeinen, v. a. dobře mjniti.

Strany zdroje: II/443

Wohlthun, v. irr. n. mjlo býti, ljbiti ſe; das Kratzen thut ihm wohl, drbánj mu činj mjlo, ljbj ſe mu. 2) proſpěti, proſpjwati; die Arzney, ljk. 3) dobře činiti, dobrodinj prokazowati.

Strany zdroje: II/443

Wohlverdient, adj. dobře zaſlaužený, dobře zaſlaužilý; ſich um einen wohl verdient machen, v někoho ſobě záſluhy zýſkati.

Strany zdroje: II/443

Wohlverſtanden, adv. rozumj ſe dobře.

Strany zdroje: II/443

Wohlwollen, v. irr. n. dobře přáti; einem, někomu.

Strany zdroje: I/92

Bedenken, v. a. irreg. rozmeyſſleti, powážiti, rozwážiti, rozwažowati, rozgjmati, rozpakowati; ich gebe dir dieſes u bedenken, dám ti to na rozmyſſlenau; ſich bedenken, rozmyſliti ſe. 2) ſtarati ſe o něco, opatrowati, obmeyſſleti něco, ſſetřiti něčeho; ſeine Geſundheit bedenken, ſwého zdrawj ſſetřiti; er hat ſich dabey am beſten bedacht, ſwé wěcy neylépe opatřil; einen in ſeinem Teſtamente bedenken, w swé poſlednj wůli někomu něco odkázati.

Strany zdroje: II/465, II/466, II/467

Zu, I. praep. a) k, ke, ku; komm zu mir, poď ke mně; ſich zu einem kehren, laufen, ſchwimmen, k někomu ſe obrátiti, běžeti, plowati; etwas zu ſich nehmen, něco wzýti k ſobě; zu Tiſche, zum Tanze, zur Beicht, zum Abendmahl, zur Mahlzeit, zu Gaſte gehen, ke ſtolu, k tancy, k zpowědi, k přigjmánj, k obědu, k hoſtině gjti; Jemand zur Seite haben, někoho mjti k ſwé ſtraně, ku pomocy; zu den Füßen liegen, k nohaum, v noh ležeti; es iſt ihm nicht wohl zu Muthe, nenj mu hrubě k myſli; zu guter letzt, k poſledku; 2 verthält ſich zu 4, wie 6 zu 12, 2 ſe magj k 4 gako 6 k 12; zu Hülfe kommen, ku pomocy přigjti; zu Stande bringen, k mjſtu přiweſti, něco doweſti; zu Gott bethen, k Bohu ſe modliti; zur Arbeit, zum Sitzen gewohnt, ku prácy, k ſeděnj nawyklý; zu etwas treiben, zwingen, bitten, k něčemu puditi, nutiti, proſyti; zu Gaſte bitten, k hoſtině, k obědu zwáti; Brot zum Fleiſch eſſen, přikuſowati chleba k maſu; zu allem Lachen, ke wſſemu ſe ſmáti; Waſſer zum Trinken, zum Waſchen, woda k pitj, k mytj; Papier zum Schreiben, papjr k pſanj; ein Pferd zum Reiten, kůň k gjzdě; zu nichs taugen, k ničemuž nebyti; dir zum Vortheil, zum Beſten, tobě ku proſpěchu, k lepſſjmu; das gereicht dir zur Ehre, zur Schande, to ti ſlaužj ke cti, k hanbě; zu Dienſten, k ſlužbám; dir zu gut, tobě na dobro, k lepſſjmu; zum Beſchluß, k zawjrce; zum Frühſtück, k ſnjdanj; ihm zum Gefallen, gemu k ljboſti, k zaljbenj; zum Beyſpiel, ku přjkladu; von Inſel zu In el, od odſtrowa oſtrowa k oſtrowu; nicht zu Worte kommen laſſen, nepřipuſtiti k ſlowu; zu ſich kommen, k ſobě přigjti; es gehet zu Ende, gde ke koncy. b) na; zu Pferde ſitzen, kommen, na koni ſeděti, přigeti; ein Treffen zur See, zu Lande, bitwa na moři, na zemi, na ſuchu; zur Rechten ſitzen, na prawicy ſeděti; zur Linken gehen, na lewé ſtraně, po lewu gjti; zu Anfange, na počátku; zur Stunde, na hodinu; zum Uiberfluß, na zbyt; ſie ſtarben zu Tauſenden, umřelo gich na tiſýce; zur Frühlingszeit, na garo, na gaře; zum wenigſten, na neymýň, aſpoň; zum höchſten, na neyweyš; zur Hälfte, na polowic, s polowicy; Waaren zu Markte bringen, zbožj na trh přineſti; zu Baume ſteigen, na ſtrom lezti; zur Hochzeit gehen, na ſwatbu gjti; ein Gefäß zur Milch, nádoba na mléko; Tuch zu einem Kleide, ſukno na kabát; ein Keller zum Wein, ſklep na wjno; etwas zum Kleide ſchenken, něco darowati na kabát; mir zum Schaden, mně na ſſkodu; zum Poſſen thun, na wzdory, na ſchwál dělati; zum Prieſter weihen, na kněžſtwj ſwětiti; das werde dir zum Fluche, to ti buď na zatracenj; zum Zeichen dienen, na znamenj býti; zum Beweiſe, na důkaz; zur Welt bringen, na ſwět, na ſwětlo přiweſti; zur Leiche gehen, na pohřeb (funus) gjti; zu Boden fallen, werfen, padnauti, porazyti na zem; ſich zu Pferde ſetzen, ſednauti na kůň, na koně; zu Stuhle gehen, na ſtolicy gjti; zu Grunde gehen, na mizynu přigjti; einem zu Leibe gehen, na někoho gjti, do někoho ſe dáti; etwas zu Papier bringen, něco napſati na papjr; ſich zur Ruhe ſetzen, na odpočinutj ſeděti. c) do; zu Bette, zur Kirche, zur Schule gehen, do poſtele, do koſtela, do ſſkoly gjti; zur Stadt kommen, do měſta přigjti; zu Felde ziehen, do pole táhnauti; zu Winkel kriechen, do kauta wlezti; zu Neſte 466 tragen, do hnjzda noſyti; zu Schiffe ſteigen, do lodj wſtaupiti; von Kopf bis zu Fuß, od hlawy do paty; zu Werke gehen, do něčeho ſe dáti; zu Schaden kommen, do ſſkody přigjti; Geld zum Spielen, penjze do hry. d) od; von Haus zu Haus, dům od domu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa. e) o; zu Mittag, w poledne, o polednách; zur Faſchingszeit, o maſopuſtě; zu Georgi und Galli, o ſw. Giřj a Hawle. f) po; zur Seite ſitzen, po ſtraně ſeděti; zu Waſſer, zu Lande reiſen, po wodě, po zemi, po ſuchu geti; ſie kommen zu Paaren, přicházegj po dwau, dwa a dwa; zum erſten, zum andern, zum dritten, po neyprw, po druhé, po třetj; von Tag zu Tage, den po dni; vom Jahr zu Jahr, rok po roce, po roku; zu Willen ſeyn, po wůli býti. g) při; zur ebener Erde wohnen, při zemi zůſtáwati. h) w; zu Bette liegen, w poſteli ležeti; hier zu Lande, w zdegſſj, w této zemi; die Geſandten zu Regensburg, wyſlancy w Řezně; er lebt zur Berlin, žiw ge, bydlj w Berljně; zu derſelben Stunde, w tauž hodinu; zu rechter Zeit, práwě w čas; zur Zeit der Noth, w čas nauze; zur Unzeit, w newčas; zur Winterszeit, w zymě. i) z; zur Noth, z nauze; zum Fenſter hinabfallen, z okna wypadnauti; zum Lande hinaus, ze země. k) za; zu Tiſche ſitzen, za ſtolem ſeděti; zu meiner Zeit, za mých čaſů; zur Zeit Karl des IV, za čaſu Karla IV.; den Gulden zu 16 Groſchen gerechnet, počjtage zlatý za 16 ġroſſů; einen großen Mann zum Vater haben, welikého muže mjti za otce; halten ſie mir es zu Gute, nemagj mi za zlé; zum Papſte wählen, za papeže woliti; zum Mann, zur Frau nehmen, za muže, za ženu wzýti; zum Narren haben, za blázna mjti; es wird mir zum Theil, doſtalo ſe mi za podjl; zum Gevatter bitten, za kmotra proſyti; ſich zum Fürſten, zum Herrn aufwerfen, za knjže, za pána ſe wyſtawiti; zum Zeugniß, zum Beyſpiel nehmen, za ſwědka, za přjklad wzýti. e) v; zu Hofe dienen, v dwora ſlaužiti; zu den Barfüßern wohnen, v, wedlé boſáků bydliti; der Prediger zu St. Thomä, kazatel v ſw. Tomáſſe. m) zu Hauſe ſeyn, doma býti; zur Ader laſſen, žilau puſtiti; heut zu Tage, dneſſnjho dne, za nyněgſſjch čaſů; zu Nacht eſſen, wečeřeti; zu der Zeit, tehdáž; ſie kommen zu einer und derſelben Zeit, přiſſli gednau a tauž chwjlj; zur Zeit bleibt es noch unter uns, zatjm to zůſtane mezy námi; zur andern Zeit, giným čaſem; zu Zeiten, někdy, čaſem; zu halben Nächten trinken, celé půl nocy chlaſtati; zu Fuße, pěſſky; zur Genüge haben, mjti doſt, do Boha; zum öftern, čaſtěgi; ſich zum ſchönſten bedanken, ſe co neypěkněgi poděkowati; zum beſten machen, neylépe vdělati; zuerſt kommen, neyprw, neyprwněgſſj přigiti; zuletzt, napoſled; zum Fenſter hinein ſteigen, oknem tam wlezti; zur Thür hinaus, hinein, dweřmi wen, tam; zum Geſchenk geben, darem dáti; zu etwas werden, něčjm býti; zu Hauſe kommen, domů přigjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi wſtáwagj wzhůru; zur Rede ſetzen, k odpowjdánj powolati, zu Rathe ziehen, radu s někým bráti, wzýti; es iſt zu Ende, ge konec; zu Fleiſch kommen, maſa, těla doſtáwati, tluſtnauti; zu Werke richten, dokonati; was iſt zu ihrem Befehle? co poraučegj? zu Erde, zu Staube werden, w zem, w prach ſe obrátiti; zu Stein werden, zkameněti; zu Waſſer werden, zwodnatěti; fig. na zmar přigjti; zu Gelde machen, zpeněžiti; an einem zum Mörder, zum Verräther werden, někoho zabiti, někomu ſe zpronewěřiti; ſich zu Tode grämen, trinken, vſaužiti ſe, ſmrti ſe dopiti; das iſt zum Todtlachen, člowěk by ſe mohl ſmjchy popukati; das 467 iſt zum toll werden, člowěkby ſe mohl zfanfrněti; zur Ungebühr, přes mjru; zum Theil, djlem, z čáſtky, na djle. n) der Erzbiſchof zu Prag, Arcybiſkup pražſký; die Univerſität zu Leipzig, zu Wien, wyſoké ſſkoly Lipſké, Wjdeňſké; das Schloß zu Braunſchweig, zámek Brunſſwický. II. adv. die Thür iſt zu, dwéře gſau zawřeny; die Thür ging nicht zu, dwéře ſe nezawřely. III. Adverbiale; a) Zu! zu! gen do toho! gen pořád! auf etwas zu gehen, reiten, ſchlagen, hauen, na něco gjti, geti, do něčeho třjſkati, ſekati; nach dem Walde zu, k leſu. b) es fängt an zu regnen, začjná prſſeti, poprcháwati; er hört auf zu ſpielen, přeſtáwá hráti; ich wünſche es zu erleben, žádalbych ſy toho dočkati; die Ehre ihn zu ſehen, čeſt geg widěti; in Gefahr zu ertrinken, w nebezpečenſtwj vtonauti; zu eſſen, zu trinken geben, dáti gjſti, pjti. c) nichts zu eſſen haben, neměti nic co gjſti; einem zu thun geben, dáti co dělati; er weiß viel davon zu ſagen, wj mnoho o tom co řjkati. d) er behauptet es geſehen zu haben, powjdá, že to widěl; er bekannte, es gethan zu haben, přiznal ſe, že to vdělal. e) ich reiſe hin, ihn zu ſehen, gedu tam, bych ho widěl; es iſt Zeit, daß wir gehen, ge čas, máme kdy, bychom ſſli. f) hier iſt etwas zu ſehen, zde ge něco k widěnj; Luſt zu lachen haben, mjti chuť k ſmánj; Macht zu ſchaden, moc k ſſkozenj; leicht zu bewerkſtelligen, lehko k wykonánj; ſchwer zu thun, těžko k dělánj; hart zu beißen, twrdý k lauſkánj. g) er ſagte es, ohne zu wiſſen, ohne ſich zu fürchten, řekl to, newěda, neboge ſe; er ging fort ohne Jemanden gegrüßet zu haben, ohne den Hut zu rühren, odeſſel, nikoho nepozdrawiw, klobaukem ani nepohnuw. h) die Sache iſt für mich zu theuer, to ge pro mne přjliš drahé, draho; das Haus iſt für mich zu groß, ten dům ge pro mne tuze, přjliš weliký; er ſaß zu fern, ſeděl tuze, přjliš daleko.

Strany zdroje: II/473, II/474

Zurecht, adv. etwas zurecht machen, něco oprawiti, přioprawiti, zprawiti; das Eſſen, gjdlo připrawiti, přiſtrogiti; etwas zurecht ſetzen, něco dobře, na prawé mjſto položiti, vmjſtiti; einem den Kopf zurecht rücken, někomu hlawu zprawiti; zurecht kommen, přigjti w hod; mit etwas, něčemu wyhowěti, wygjti, s někým obſtáti; wie kommt er zurecht? gak wychá 474 zý? gak ſe mu wede, děge? ſchlecht zurecht kommen, zlé zle pochoditi, pogjti; zu recht bringen, na prawau ceſtu vweſti; einen Kranken —, wzkřjſyti, zotawiti; Zurecht weiſen, zprawiti, vkázati.

Strany zdroje: I/94

Befinden, v. a. irr. shledati, naleznauti, wyſſetřiti. 2) za to mjti. Ich befinde es nicht für gut, nemám, nevznáwám to za dobré. 3) ſich, býti , zůſtáwati, býti tomu. Die Sache befindet ſich nicht ſo, nenj tomu tak. 4) mjti ſe, wynacházeti ſe. Er befindet ſich wohl, dobře ſe mu wede, geſt mu dobře.

Strany zdroje: I/95

Begegnen, v. n. einem, někoho potkati, někomu wſtřjc gjti. 2) potkati, ſtáti ſe, přihoditi ſe; es iſt mir ein Unglück begegnet, neſſtěſtj mne potkalo, ſe mi přihodilo. 3) einem wohl, übel, s někým dobře, zle nakládati, zacházeti, gednati. 4) einer Krankheit, nemocy odpjrati.

Strany zdroje: I/96

Begriff, m. pochopenj, předſtawenj, wyznamenánj, notio. Er macht ſich davon einen guten Begriff, dobře ſy to předſtawuge; klarer Begriff, gaſné předſtawenj; deutlicher, ſwětlé předſtawenj. 2) ſchopnoſt, captus. 3) Inhalt, obſah. 4) aumyſl; ich war im Begriff auszugehen, měl gſem aumyſl wygjti, chtěl gſem wygjti.

Strany zdroje: I/96

Behalten, v. a. podržeti, zachowati, zadržeti, zanechati; im Gedächtniſſe, w paměti mjti; Recht, dobře mjti; das Schlachtfeld, pole obdržeti; jemanden bis in den Tod, někoho ſmrti dochowati, dožiwiti; er kann keine Speiſe mehr bey ſich behalten, žádného gjdla nemůže giž zažiti. 2) bey ſich, tagiti, zamlčeti. Das Behalten, die Behaltung, podrženj, zachowánj.

Strany zdroje: I/96

Behandeln, v. a. zdělati, wypracowati. 2) einen wohl oder übel, zacházeti, nakládati, gednati s někým dobře nebo zle. 3) eine Sache, zamluwiti, ſmluwiti, ſmlauwati, vgednati. Die Behandlung, nakládánj, zacházenj. 2) ſmlauwa, vgednánj.

Strany zdroje: I/99

Bekommen, v. n. Perf. habe bekommen, doſtati, obdržeti, doſáhnauti. Hier iſt nichts zu bekommen, zde ničeho nenj k doſtánj. 2) Perf. bin bekommen, ſwědčiti, k duhu gjti, ke zdrawj ſlaužiti. Wohl bekomme es, ať ſlaužj ke zdrawj. 3) vgjti ſe, vgjmati ſe. Die Pflanzen ſind ſehr gut bekommen, zroſtliny welmi dobře ſe vgaly.

Strany zdroje: I/102

Bergen, v. a. irr. ich berge, du birgſt, er birgt, ich barg, habe geborgen, zachowati; geſtrandete Güter bergen, na břeh wywržené zbožj zachowati; er iſt geborgen, z nebezpečenſtwj wyſſel, geſt dobře zaopatřen. 2) ſkrýti, ſkrýwati, tagiti.

Strany zdroje: I/104

Beſchlagen, 1. v. a. kowati, okowati. 2) mit Brettern, pobjgeti. 3) oteſati. 4) zadržeti, ſtawowati. 5) ein beſchlagenes Thier, březý zwjře. 6) Er iſt in der Sache wohl beſchlagen, ge w tom zběhlý, dobře zkuſſený. 2. v. n. wlhnauti, pleſniwěti, ztuchliti; die Gläſer beſchlagen, ſklenice ſe potj.

Strany zdroje: I/106

Beſſer, adj. lepſſj, adv. lépe, ljp.

Strany zdroje: I/106

Beſte, der, die, das, adj. neylepſſj, am Beſten, zum Beſten, neylépe; das gemeine Beſte, obecnj dobré; dir zum Beſten, tobě k dobrému; zu ſeinem Beſten, k geho vžitku; nicht viel zum Beſten haben, nemnoho lepſſjmu k lepſſjmu mjti; zum Beſten geben, k lepſſjmu dáti; einem zum Beſten haben, někoho za blázna mjti; der erſte der beſte, kterýkoli z neyprwněgſſjch.

Strany zdroje: I/107

Beſtens, adv. neylépe, naneyweyš.

Strany zdroje: I/107

Beſtmöglichſt, adv. co neylépe, dlé wſſj možnoſti.

Strany zdroje: I/14

Abſetzen, v. a. odſaditi, odſtawiti, shoditi, sſaditi; a) austrinken, ohne abzuſetzen, bez oddechu, na dauſſek wypiti; b) odrazyti, odřezati; c) ſložiti, zanechati; d) die Waaren, zbožj odbýwati, rozprodati; e) von einem Amte, s auřadu ſwrcy, ſwrhnauti; f) entwöhnen, odſtawiti, oſtawiti; g) im Schreiben, popřeſtati, proſtranſtwj ponechati; h) einen Bogen, arch doſázeti, wyſázeti. 2) v. n. pomjgeti, přeſtati; a) in den Bergweken, der Gang ſetzt ab, w hornickém djle, žjla ſe tratj, wypadá; b) ſchlecht abſetzen, nedobře ſe ſrownáwati, ſſikowati, trefowati.

Strany zdroje: I/15, I/16

Abſtechen, v. irr. ſ. ſtechen. 1) v. a. Seinen Gegner von dem Pferde, protiwnjka s koně ſrazyti, zbodnauti. Ein Fuder Heu, Garben, fůru ſena, ſnopů widlema ſkládati. Die Kehle, die Gurgel, krk, hrdlo podřezati, zapjchnauti, zařezati. Raſen abſtechen, drnu nakrágeti. Ein Kalb, Schaf, Huhn, tele, owcy, kůře zaklati, zařezati. In den Ritterſpielen, einen abſtechen, w rytjřſkých hrách, giného předběhnauti, předčiti, přehoniti, přewýſſiti, nad giného wyniknauti. Im Kartenſpiele, w kartách někoho přebiti, ginau kartu zabiti. Das Waſſer, wodu ſpuſtiti, ſrazyti. Ein Lager, ſtaniſſtě rozbiti, wyměřiti, wytknauti. Ein Gemälde, obraz wyryti. Ein Muſter, bey den Nähterinnen, muſtr v ſſwadlen wypjchati, wyznamenati. Einen Platz zu einem Garten, mjſto pro zahradu wykázati, wyměřiti, wyznamenati. 2) v. n. dobře neb zle ſpolu ſe ſrownáwati, ſpolu 16 ſtáti; ſluſſeti, ſwědčiti. Der alte Hut ſticht ſchlecht gegen das neue Kleid ab, starý klobauk k nowému rauchu ſe nehodj, neſluſſj, neſwědčj, s nowým rauchem ſe neſrownáwá, při nowém rauſſe zle ſtogj, dedecet.

Strany zdroje: I/124

Brav, adj. dobrý, hodný, ſtatečný, strenuus; adv. dobře, hodně, mnoho.

Strany zdroje: I/141

Denn, conj. neb, nebo. 2) tedy, tehdy; ſo kommet denn, přiďte tedy. 3) leč; ich ſähe denn nicht recht, leč bych dobře newiděl. 4) než; dieß hat kein anderer geſchrieben, denn du, žádný giný toho nepſal, než ty. 5) pak, li; kann ich denn was dafür? mohuli pak za to. 6) potom, ſ. Dann.

Strany zdroje: I/141

Deſto, adv. tjm; deſto ſchlimmer, tjm hůře; je mehr, deſto beſſer, čjm wjce, tjm lépe.

Strany zdroje: I/19

Abwirken, v. a. odetkati, dotkati, detexere; odprawiti, odřjti; dobře wymjſyti, probe ſubigere.

Strany zdroje: I/148

Durchackern, v. a. proworati, dobře zworati, perarare.

Strany zdroje: I/151

Eben, 1. adj. rowný, planý, hladký, přjmý, æquus, planus; eben machen, rownati, ſrownati. 2. adv. rowně, práwě, zrowna, æque; nápodobně, přjmě, 2) náležitě, práwě, dobře. 3) mit Neben- und Bindewörtern, eben jetzt, gen nynj, eben damals, práwě tehdáž, eben ſo, rowněž tak; mit Fürwörtern, eben dich, tebeť; ebenderſelbe, týz týž , ten týž; mit Zeitwörtern, das iſt eben, was ich ſage, toť powjdám; das wußte ich eben nicht, tohoť gſem wlaſtně newěděl.

Strany zdroje: I/152

Echt, adj. prawý; ächte Kinder, děti zřádného manželſtwj, legitimæ proles. 2) ſprawedliwý. 3) dobrý. adv. práwě, ſprawedliwě, dobře.

Strany zdroje: I/152

Ehe, eher, adv. comp. eher, ſuperl. aufs eheſte, am eheſten, prw, prwé, než; dřjwe než, prius, priusquam. Je eher, je beſſer, čjm dřjwe, tjm lépe. 2) prwé, před tjm. 3) fig. raděgi, ſpjſſe.

Strany zdroje: I/21

Accordiren, 1. v. n. dobře spolu znjti, zwučeti, ſrownáwati ſe; ſmlauwu včiniti, vmluwiti ſe, porownati ſe, ſrownati ſe, paciſci. 2. v. a. ſauzwuk ſrownati; porownati, ſrownati něco; powoliti.

Strany zdroje: I/158

Einfallen, v. n. padati do něčeho, wpadnauti, wpadati; die Klinke fällt nicht gut ein, klika nedobře zapadá. Es fällt Froſt ein, připadá mráz. Was fällt dir ein? co ti připadá, napadá? 2) zbořiti ſe, ſpadnauti, sſauti ſe, zřjtiti ſe. Eingefallene Augen, přepadlé, wpadlé oči.

Strany zdroje: I/161

Einkleiden, v. a. oblecy, obljkati, odjti. 2) fig. obaliti, naſtrogiti, přiſtrogiti, dobře předneſti. Die Einkleidung, oblečenj, obljkánj, obláčka. 2) 3) fig. obalenj, obal, přiſtrogenj.

Strany zdroje: I/163

Einnehmen, v. a. wzýti z wenku ſem, do—; die Segel, plachty ſtáhnauti. 2) bráti, přigjmati; Geld, wybjrati; Arzney, vžjwati; die Mahlzeit, obědwati, wečeřeti; eine Sache, dobře ſlyſſeti, pogjmati, porozuměti. 3) in Beſitz nehmen, vwázati ſe; eine Stadt, mocý wzýti, dobyti, wybogowati. 4) einen Platz, mjſto zaměſtknati; fig. wyplniti, naplniti. 5) pogjti (pogmauti), pogjmati, k ſobě přitáhnauti. Von Freude eingenommen, radoſtj pogat; einnehmend, gemný, přjgemný, wábjcý.

Strany zdroje: I/190

Erziehen, v. a. den Wagen, wůz vtáhnauti. 2) odchowati, wyhljdati; wychowati, zweſti; gut erzogen, zwedený, dobře wychowaný; unerzogene Kinder, nezwedené děti. Die Erziehung, wychowánj; zwedenj. Der Erzieher, wychowatel, pěſtaun.

Strany zdroje: I/24

Adieu, z franc. à Dieu, měg ſe, měgte ſe dobře, s Pánem Bohem, vale, valete.

Strany zdroje: I/192

Etwas, pron. něco, co, aliquid. Habt ihr etwas zu eſſen? máteli co k gjdlu? In negativen Sätzen, nic. Sage niemanden etwas davon, žádnému nic o tom neřjkey. 2) drobet, málo, trochu, aliquantulum; etwas ſauer, nákyſlý. Etwas beſſer, trochu lépe. Ich habe noch etwas Geld, mám geſſtě něco (drobet) peněz.

Strany zdroje: I/193

Fahren, v. irr. ich fahre, du fährſt; ich fuhr, part. gefahren, 1. v. n. præt. bin gefahren, geti, gezditi, wezti ſe, vehi; über einen Fluß, přegeti, auf einem Schiffe, plawiti ſe; irre fahren, zageti, zagjžděti. Gen Himmel fahren, do nebe wſtaupiti; zur Hölle, do pekla sſtaupiti; aus der Welt, ſegjti, decedere. 2) Aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; ich möchte aus der Haut fahren, z kůže bych mohl wyſkočiti; vor Schrecken zurück fahren, ſtrachem odſkočiti; der Spieß fuhr in die Wand, kopj wrazylo do ſtěny; nach den Gläſern, ſklenice popadnauti, in die Schüſſel, do mjſy kwapně ſáhnauti; aus der Hand fahren, z ruky wyſkočiti, wypadnauti, wymknauti ſe; die Axt fuhr vom Stiele, ſekera ſe ſmekla z topořiſka; in die Haare, do wlaſů ſe puſtiti, ſe dáti; einander, za pačeſy ſe chytiti. 3) Fahren laſſen, mittere, dimittere, puſtiti, opuſtiti, nechati, wypuſtiti; die Sorgen, ſtaroſti mimo ſebe puſtiti, zbýti. 4) fig. durch den Sinn fahren, proti myſli někoho mluwiti, gednati; wohl bey einer Sache, dobře ſy poſlaužiti něčjm; übel dabey fahren, zle pochoditi. 2. v. a. wezti, wozyti, vehere; mit einem Schiffe, plawiti, über einen Fluß, přes řeku přewezti, přewážeti, přeplawiti. Das Fahren, gezděnj. 2) wezenj, wozenj.

Strany zdroje: I/198

Fehl, adv. chybně, nedobře, faleſſně; nur vor Zeitwörtern: fehl gehen, ceſty chybiti, zagjti ſy, zablauditi; wir ſind einander fehl gegangen, minuli gſme ſe. Fehl reden, přeřjcy ſe. Fehl reiten, zageti. Fehl ſchlagen, vdeřiti mimo, chybiti. 2) Es iſt ihm fehl geſchlagen, nezdařilo ſe mu, ſklaplo mu; die Hoff ung ſchlug ihnen fehl, naděge gim kleſla. Fehl werfen, hoditi mimo.

Strany zdroje: I/199

Fein, adv. hezky, pěkně, ſſwárně, dobře, wýborně, ſubtýlně, u. ſ. w. Komm fein bald wieder, přigď hezky brzo zaſe. Geben ſie mir fein viel, dagj mně hezky mnoho.

Strany zdroje: I/214

Fromm, adj. frömmer, frömmſte, dobrý, bonus; tichý, placidus. 2) ſprawedliwý, probus. 3) dobrotiwý, benignus. 4) bohabogný, nábožný, pius. adv. dobře, nábožně.

Strany zdroje: I/216

Führen, v. a. wezti, wozyti, vehere; über einen Fluß, přewážeti. 2) weſti, woditi, ducere. Einen bey der Hand, za ruku weſti, woditi; auf den rechten Weg, na prawau ceſtu přiweſti. 3) fig. den Degen geſchickt führen, s kordem dobře zacházeti; Geld bey ſich, penjze noſyti; der Weg führt nach der Stadt, ceſta gde do měſta; der Fluß führt Eis, řekau gde led; der Teich führt Karpfen, rybnjk má kapry, w rybnice gſau kapři; Reden führen, mluwiti, řečj mjti; ein Amt führen, auřad zaſtáwati; im Sinne führen, něco mjniti, myſliti; zu Gemüthe, na myſl přiwáděti, připomjnati; hinter das Licht, někomu poſwjtiti, oſſiditi; der Wind führt den Staub in die Luft, wjtr bére bere prach ſebau do powětřj, žene prach —; die Bienen führen Honig, wčely med ſnáſſegj, zbjragj; einen Namen, gméno mjti, gmenowánu býti, nazýwati ſe, ſlauti; einen Adler im Wappen führen, orla w ſſtjtu (erbu) mjti; im Schilde, aumyſl mjti, obmeyſſleti; im Munde, w vſtech mjti; ein elendes Leben führen, bjdně žiwu býti; ein heiliges Leben, ſwatý žiwot weſti.

Strany zdroje: I/219

Fuß, m. pl. Füße, noha, das ganze Bein, hnát, pes; dim. das Füßchen, Füßlein, nožička, nožka. Fuß für Fuß, co noha nohu mine, noha za nohau, polehaučku. Zu Fuße gehen, pěſſky gjti. Ein Soldat zu Fuße, pěſſj wogák. 2) der unterſte Theil, ſpodek, pata. Vom Kopfe bis zum Fuße, od hlawy až do paty. Auf dem Fuße nachfolgen, w patách, w zápětj za někým gjti. Der Fuß eines Berges, ſpodek, pata hory. 3) an einem Strumpfe, chodidlo, ſſlapadlo, přjkopytj; an einer Säule, pata, podſtawek, baſis; an einem Tiſche, ſlaupek, noha. 4) fig. ein Maß, ſtřewjc; zwey Fuß hoch, dwa ſtřewjce zweyſſj. 5) Die Art, der Zuſtand, způſob, modus; ſtaw, conditio. Auf freyen Fuß ſetzen, propuſtiti, ſwobodu dáti; ſtehenden Fußes, ſtoge; hned na mjſtě; feſten Fuß faſſen, poſtawiti ſe, vſaditi ſe; feſten Fußes, pewně ſtogjc; ſie leben auf einem ſehr guten Fuße mit einander, welmi dobře ſe ſrownáwagj, ſpolu žiwi gſau.

Strany zdroje: I/222

Ganz, adj. celý, celiſtwý, totus, ſolidus, integer; ein ganzes Buch, celá knjha; das Ganze, Ganzes, Subſt. celé, celoſt, mor. celek, celina, solidum; im Ganzen, w celoſti; im Ganzen genommen, zauplna wzatý. 2) weſſkeren, weſſken; die ganze Welt, weſſkeren ſwět; adv. cele, zcela, zauplna, docela; ich war ganz allein, byl ſem ſám gediný, ſám a ſám, ſamotný; ganz gewiß, dozagiſta; ganz und gar, naproſto, zcela, zauplna; ganz kurz, gen zkrátka; ganz gut, welmi dobře.

Strany zdroje: I/227

Gedeihen, v. n. irr. ich gedieh, bin gediehen, ſwědčiti; das Eſſen gedeihet ihm, gjdlo mu ſwědčj, ſlaužj, gde mu k duhu. 2) fig. poweſti ſe, dařiti ſe, podařiti ſe; der Flachs iſt vortreflich gediehen, len ſe welmi dobře powedl. 3) es gedeihet ihm zur Ehre, ſlaužj mu to ke cti; es iſt ihm übel gediehen, zle toho zažil, zle pochodil.

Strany zdroje: I/229

Gehaben, v. rec. obs. mjti ſe; Gehabt euch wohl! měgte ſe dobře.

Strany zdroje: I/28

Als, conj. 1. když, gakž, vt, cum, vbi; ich freute mich, als ich hörte, zradowal ſem ſe, když aneb gakž ſem ſlyſſel; als der Vater kam, když, gakž otec přiſſel. 2. než, nežli, quam, ich habe es eher gehört, als du, dřjw ſem to ſlyſſel, než ty, aneb nežli ty, den Tag vorher, als ich ihn geſehn habe, den předtjm, než ſem ho viděl. 3. gako, gakoby, tanquam, ac, ac ſi, er redet davon, als von einer eiteln Beſchäftigung, mluwj o tom, gako o něgaké marné prácy; als wenn ich nichts wüßte, gakobych nic newěděl. 4. ſowohl, als auch, gak, tak, cum, tum, et, et, ſowohl die Kleinen, als auch die Groſſen, gak malj, tak y welicý. 5. ſo — als, ačkoli přjliš, ač práwě tuze, ač welmi, ſo geizig als er iſt, ſo gab er doch dieſmal, ačkoli přjliš, ač welmi ſkaupý geſt, předce tenkrát dal. 6. Gakož, gakožto, vt, als da ſind, gakož gſau. 7. Gelikož, geſſto, quippe, vtpote, als der (welcher) wohl wußte, gelikož aneb geſſto dobře wěděl. 8. leč, lečby, niſi, excepto, Niemand weiß es, als du, žádný newj, leč ty, nemo ſcit, excepto te. 9. Mjſto ſo , tedy, tak tedy, ku přjk. Nachdem wir vernommen, als haben wir nicht unterlaſſen, když ſme porozuměli, tedy ſme nepominuli, nezanedbali, aneb: yrozuměwſſe nepominuli ſme. 10. Als ob, als wenn, aneb gleich als ob, gleich als ob, gleich als wenn, gakoby, quaſi, tanquam. 11. Als ſonſt, anťby, ſyceby, ſecus. 12. Sobald als, gak mjle, gak náhle, ſimul ac, cum primum.

Strany zdroje: I/234

Genau, adj. těſný; genaue (enge) Schuhe, těſné, auzké ſtřewjce. 2) fig. auzký; genaue Freunde, auzcý, dobřj přátelé. 3) zauplný, dokonalý; genaue Nachricht, zauplná, dokonalá zpráwa; genaue Unterſuchung, bedliwé, pilné wyhledáwánj; genaue Rechenſchaft geben; přjſný počet wydati; genaues Gewiſſen, au lé ſwědomj; der genaueſte Preis, poſlednj cena; mit genauer Noth, ſtěžkem, ſotwa, s welikau tjžj. 4) ſkrowný; ein genaues Maß, ſkrowná mjra; er iſt ſehr genau, geſt přjliš ſkrowný, ſkrbný. adv. těſně, tuze, auplně, na wlas; ſkrowně, ſkaupě; das Kleid liegt genau an, oděw dobře přilehá; er weiß alles genau, wſſecko wj na wlas, důkladně.

Strany zdroje: I/235, I/236

Gerathen, v. n. irr. du geräthſt, ich gerieth, bin gerathen, přigjti, padnauti, vpadnauti, doſtati ſe; wohin gerathen, podjti ſe, octnauti ſe někam; unter die Mörder gerathen, vpadnauti mezy lotry; an einander gerathen, dáti ſe do ſebe, 236 wpeřiti ſe do ſebe. 2) fig. wie biſt du darauf gerathen? gak ti to přiſſlo na myſl? gak ti to napadlo? in Zorn gerathen, rozhněwati ſe, vnáhliti ſe; das Haus iſt in Brand gerathen, dům ſe zňal. 3) Zum Unglücke gerathen, k neſſtěſtj býti, ſlaužiti. 4) Podařiti ſe, zweſti ſe; das Bild iſt gut gerathen, obraz ſe dobře powedl, podařil; das Getreide iſt gerathen, obilj ſe zdařilo, vrodilo; gerathene Kinder, zdárné děti.

Strany zdroje: I/236

Gerecht, adj. ſprawedliwý, prawý, juſtus. 2) das Kleid iſt mir gerecht, ten kabát ge na mne dobře vſſitý; in alle Sattel gerecht ſeyn, ke wſſemu ſe hoditi, adv. —wě.

Strany zdroje: I/240

Geſinnen, v. n. geſonnen ſeyn, hodlati, mjniti; ſind ſie noch geſonnen zu verreiſen, hodlagjliž geſſtě odgeti? 2) geſinnet ſeyn; freundſchaftlich gegen Jemanden geſinnet ſeyn, dobře s někým myſliti, mjniti; kaiſerlich geſinnet ſeyn, s cýſařſkými držeti, gleich geſinnt ſeyn, gedné myſli býti, ſtegně ſmeyſſleti; böſe geſinnet, zlowolný, malevolus.

Strany zdroje: I/30

Am, mjſto an dem , k. p. am Thore, při bráně, v brány, ad, apud, iuxta; krank am Leibe, nemocný na těle; am Abende, v wečer, pod wečer, veſperi; am Feſte, we ſwátek; am Sonntage, w neděli; am beſten, neylépe; am ſchönſten, neykráſněgi.