Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/258, I/259

Gut, adj. dobrý, bonus; comp. beſſer, lepſſj, melior; ſuperl. beſte, neylepſſj, optimus; 259 ſehr gut, předobrý; guter Dinge ſeyn, weſelým, weſelu býti; ich ſage dirs im Guten, po dobrém ti prawjm; dir zu gute, tobě k lepſſjmu; wieder gut werden, vdobřiti ſe; jemanden wieder gut machen, vdobřiti, mor. vdobrauchati; etwas wieder gut machen, něco naprawiti; laß es gut ſeyn, nech toho tak; für etwas gut ſeyn, za něco ſtáti, práw býti; zur guten Stunde, whod; guten Morgen, dobré gitro, (dobrýtro)! 2) hodný; ich bin ſchon eine gute Weile hier, giž gſem tu hodnau chwjli; ein gutes Stück Fleiſch, hodný kus maſa. 3) milý; geh, meine gute Laura, gdi má milá Lauro; er iſt ihm von Herzen gut, ſrdečně geſt naň laſkaw. 4) vbohý; die gute Frau! vbohá panj! der gute Alte! vbohý ſtařec! adv. dobře, bene; er hat gut lachen, gemu geſt ſe lehce, ſnadno ſmáti; einem etwas gut thun, machen, někomu něco nahraditi; für jemanden gut ſprechen, ſljbiti, ručiti za někoho; kurz und gut, zhola, ſlowem, zkrátka; ich habe noch acht Gulden bey euch zu gut; oſm zlatých mám geſſtě za wámi na dobro, (k lepſſjmu).

Strany zdroje: I/259

Gut, n. pl. Güter, dobré, bonum; das höchſte Gut, ſwrchowané dobré. 2) ſtatek; ein Freygut, ſwobodný ſtatek; dim. das Gütchen, Gütlein, ſtateček. 3) zbožj, merx.

Strany zdroje: I/259

Gutachten, n. zdánj, mjňenj mjněnj , dobré zdánj, vwáženj, vſudek.

Strany zdroje: I/259

Gutartig, adj. dobrý, dobré powahy.

Strany zdroje: I/259

Gutdünken, n. mjněnj, dobré zdánj, zdánj.

Strany zdroje: I/259

Gutheißen, n. vznánj, za dobré vznánj, schwálenj.

Strany zdroje: I/261

Haber, m. der Hafer, owes, avena; dim. owýſek; der Haber ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. 2) der taube Haber, owſyna, ſweřepec, mor. owſyha, avena fatua, Linn. 3) der reiche Haber, ſměták.

Strany zdroje: I/33

Andenken, n. pamět, památka, pamatowánj, pamětliwoſt, memoria, recordatio. Der Verſtorbene ſeligen Andenkens, nebožtjk dobré, ſwaté paměti, piæ memoriæ; glorwürdigen Andenkens, ſlawné paměti. 2) pamětný nápis, monumentum.

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/272, I/273

Haut, f. pl. Häute, kůže, blána, mor. ſſkára, cutis, pellis; dim. das Häutchen, Häutlein, kožka, kůžička; die feine zarte 273 Haut, das Häutchen im thieriſchen Körper, mázdra, membrana, dim. mázdřička; die Haut auf der Milch, otápek, ſſkralaup; ein Geſchwür aus heiler Haut, wřed z dobré wůle, ſamo od ſebe; die Haut ſchauert mir, hrůza mne napadá. 2) fig. Er ſteckt in keiner guten Haut, nenj hrubě zdráw; mit Haut und Haar, ſe wſſjm y s chlupy; er hat es mit der Haut bezahlen müſſen, muſel hrdlem zaplatiti; es gilt ſeine Haut, běžj tu o geho žiwot, kůži; die Haut juckt ihn, ſwrbj ho, chce ſe mu weypraſku; eine gute ehrliche Haut, dobrá poctiwá duſſe.

Strany zdroje: I/276

Heiſſen, v. irr. ich hieß, geheiſſen, 1. v. a. nazwati, nazýwati, gmenowati, řjkati, appellare; Jemanden kurz und lang heiſſen, přezdjwati, nadáwati někomu; Jemanden einen Narren, Eſel heiſſen, někomu bláznů, oſlů nadáwati; Jemanden willkommen heiſſen, wjtati, přiwjtati někoho; fig. das heiß ich ſchlafen! to geſt ſpanj! Etwas gut heiſſen, něco za dobré vznati. 2) weleti, jubere; wer hat dich das geheiſſen? kdo ti to welel, poraučel? 2. v. n. prawiti ſe, řjkati ſe, dici; es heißt, wir haben Frieden, prawj ſe, že máme pokog, že prý (prey) máme pokog; es heißt für gewiß, za giſto ſe twrdj, vgiſſťuge, giſtj ſe. 2) ſlauti, nazýwati ſe, gmenowati ſe, vocari; wie heiſſeſt du, gak ſe gmenugeš, gak ti řjkagj. 3) fig. das heißt, to geſt. 4) Was ſoll das heiſſen, co to má býti, co to znamená. Das heißt nichts, to nenj nic.

Strany zdroje: I/288, I/289

Hoch, adj. wyſoký, altus; com. höher, wyšſſj, ſuperl. der höchſte, neywyšſſj. Das höchſte Gut, ſwrchowané dobré, ſummum bonum. fig. Es iſt ſchon hoher Tag, giž geſt dlauho na den, na dni; hohes Alter, ſtarý (ſtařecý) wěk; um hohes Geld ſpielen, o weliké penjze hráti; auf dem hohen Meere, na ſſjrém (ſſirokém) moři; es iſt hohe Zeit, geſt ſwrchowaný, (wrchowatý) čas; es iſt die höchſte Zeit, geſt neywětſſj čas; adv. wyſoko, wyſoce, alte. 289 2) zweyſſj; haushoch, zweyſſj domu, ellenhoch, zweyſſj lokte. 3) fig. hoch kaufen, draho (draze) kaupiti; hoch halten, mnoho ſobě wážiti; hoch bringen, daleko přiweſti; hoch aufnehmen, za zlé mjti.

Strany zdroje: I/333

Koſtverächter, m. wybjráček, wyběračný; er iſt kein Koſtverächter, wſſjm přigme za wděk, nic nezahodj; (gemu ge wſſe dobré hus y praſe). Die —inn, wybjračka, wyběračná.

Strany zdroje: I/335, I/336

Kraut, pl. Kräuter, bylina, zelina, herba; dim. das Kräutchen, Kräutlein, bylinka, zelinka; die Kräuter, Wurzelkräuter, kořenj. 2) der Kohl, zelj, sl. kapuſta, olus, 336 braſſica; dim. zeljčko. 3) Die Blätter, nať, ſtrbaulj; die Möhre hat ein ſchönes, grünes Kraut, mrkew má pěknau zelenau nať. 4) fig. ein ſchönes Kräutchen, pěkný kwjtek, čiſtý kwjtek, dobré zelj, dobrá kopa.

Strany zdroje: II/5

Lange, adj. dlauho, dáwno; nicht lange hernach, nedlauho potom; es iſt ſchon lange her, daß —, giž geſt tomu dáwno. 2) dokuď; ſo lange ich lebe, dokuď, co žiw budu; der Krug geht ſo lange zu Waſſer, bis —, dotuď až potuď; ſo lange und nicht länger, dotuď, a nic déle. 3) das weiß ich lange, to dáwno wjm; fig. lange nicht ſo gut, mnohem horſſj; das iſt lange gut, to doſti dobré; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj.

Strany zdroje: II/55

Muth, m. myſl, mens; ſeyn ſie guthes Muthes, buďte dobré myſli; wie iſt dir zu Muthe? gak geſt ti okolo ſrdce? 2) ſrdce, zmužiloſt, ſrdnatoſt; er hat Muth, má ſrdce, geſt ſrdnatý; Muth faſſen, ſrdce nabyti, zſrdnatěti; den Muth ſinken laſſen, ſrdcem kleſnauti; der Muth wächſt ihnen, ſrdce gim přibýwá; Muth mamachen machen , ſrdce dodati, dim. das Müthchen, myſlička; ſein Müthchen kühlen, wůli ſwau proweſti, laſkominy, žáhu ſobě ſetřjti.

Strany zdroje: II/115

Rechtſprechung, f. dobré, prawé wyſlowowánj, Orthoepia.

Strany zdroje: II/133, II/134

Ruf, m. ſſkralaup, ſtrup. 2) zawolánj; ich höre einen Ruf, ſlyſſjm, kdoſy zawolal. 3) fig. hlas; der Ruf der Natur, hlas přirozenj. 4) powěſt; es gehet ein Ruf, gde powěſt, powjdá ſe; guter böſer Ruf, 134 dobrá zlá powěſt; in üblen Ruf bringen, rozkřičeti; im guten Rufe ſeyn, w dobré býti powěſti; in Ruf kommen, do powěſti přigjti; er kommt in Ruf, béře ſe na slowo; der Ruf hat ſich verbreitet, powěſt ſe rozhláſyla, rozneſla; der im guten Rufe ſteht, dobropowěſtný; im üblen, zlopowěſtný, nařčený. 5) der Lockvogel, wolawec.

Strany zdroje: I/63

Aufnehmen, 1. v. a. pozdwihnauti, wzhůru wzýti, tollere. 2) změniti. 3) přigjmati, přigjti, přigmauti, recipere; přiwytati, excipere; gut aufnehmen, za dobré, za wděk; übel, za zlé wzýti; für Scherz, za žert bráti, wzýti. 4) wypůgčiti, mutuare; es mit jemandem, někomu odolati, někomu ſe rownati. 2) v. n. přibýwati, wzroſtati, creſcere; in Aufnehmen bringen, k zrůſtu dopomocy.

Strany zdroje: II/156

Scheingut, n. zdánliwé dobré.

Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).

Strany zdroje: II/220

Sonſtig, adj. oſtatnj, někdegſſj; ſeine ſonſtigen guten Eigenſchaften, geho oſtatnj dobré powahy, wlaſtnoſti; auf ſonſtige Art, na někdegſſj způſob.

Strany zdroje: II/230

Sprechen, v. n. irr. du ſprichſt, ich ſprach, ich ſpräche, habe geſprochen, mluwiti, loqui; das Kind lernt ſprechen, djtě ſe včj mluwiti. b) řjcy, (von vielen) prawiti; Er antwortete und ſprach, odpowěděw, řekl, prawil. c) rozpráwěti, řečiti, sermocinari; laut, (von mehreren) howořiti; öffentlich zum Volke, řečňowati; die Leute ſprechen, lidé rozpráwěgj, řečj; Sprich nur ein Wort, rcy toliko ſlowo; für Jemanden ſprechen, za někoho ſe přimlauwati; ich habe ein Wort mit ihnen zu ſprechen, mělbych s nimi ſlowjčko promlu iti; für J. gut, za někoho ſljbiti, ſtáti; etwas gut, za dobré wyhláſyti; ſich nicht ſprechen laſſen, nicht zu ſprechen ſeyn, někoho k ſobě, k mluwenj nepřipuſtiti; fig. er iſt heute nicht gut zu ſprechen, geſt dnes gakſy newrlý, newhodný. II. v. a. wyhláſyti; etwas gut, Jemanden heilig, rein, něco za dobré wyhláſyti, ſchwáliti, někoho za ſwatého, za čiſtého wyhláſyti; J. frey, někoho za newinného vznati; von einer Pflicht frey, od powinnoſti oſwoboditi; einen Lehrburſchen frey, za wyvčenau dáti, doſtati, za towaryſſe wyhláſyti; ein Urtheil, ſaud, nález wyneſti; den Segen, požehnánj řjkati; das Tiſchgebeth, das Vater unſer, k ſtolu, otče náš ſe modliti; der viel ſpricht, mnohomluwný, howora; der wenig, malomluwný, nemluwný, nemluwa.

Strany zdroje: II/240, II/241

Stechen, I. v. n. angeſtochen kommen, přihňápati ſe. b) In die See, odplawiti ſe, na moře ſe puſtiti. c) hervor, wynikati. 2) v. a. pjchati, mor. pcháti, pungere; einmal, pichnauti; die Biene ſticht, wčela pjchá; todt ſtechen, vpjchati. b) bodati; ein Pferd, bůſti, bodati, zabo 241 dnauti koně; von den giftigen Thieren, vſſťknauti. c) von Mücken, ſſtjpati; zu tode ſtechen, vſſtjpati. d) propſſiti, proklati, probodnauti; den Dolch ins Herz, tulichem. e) fig. zakoliti; ein Schwein, ſwini. f) bjti; ich ſteche mit dem Unter, gá bigi důlkem, ſpodkem; er ſtach mit dem Ober, on přebil, zabil ſwrſſkem, hůrkem. g) mit Jemanden ſtechen, im Würfelſpiele, rozhoditi ſe. h) der Kitzel ſticht ihn, má raupy. i) der Hafer ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. k) in Kupfer, wyryti, rýti na mědi. l) den Staar, bělmo s oka ſřjznauti, wzýti, ſnjti. m) das ſticht ihn in die Augen, to ho do očj pjchá. n) rýti, die Erde, zemi. o) im Turniere, kláti. p) es ſticht mich in der Seite, w boku mne pjchá, mám klánj w boku. q) die Sonne ſticht, ſlunce pere, pálj. r) das iſt weder gehauen noch geſtochen, to nemá ani hlawy ani paty.

Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.

Strany zdroje: II/258

Streuen, v. a. ſypati; Blumen auf den Weg ſtreuen, kwjtj ſypati na ceſtu; Zucker auf etwas, cukr na něco ſypati, cukrem něco poſypati. 2) házeti; Geld unter das Volk, penjze mezy lidi házeti. b) roztrauſyti; etwas unter die Leute ſtreuen, roztrauſyti něco mezy lidi, hin und her ſtreuen, verſtreuen, trauſyti, vtrauſyti. c) ſtláti; Stroh dem Viehe ſtreuen, ſtláti ſlámu pod dobytek, podeſtlati. d) das Getreide ſtreuet gut, obilj geſt dobré na ſlámu. e) fig. Gerüche, wůni wydawati wydáwati , wůni wanauti; das Streuen, ſtlánj.

Strany zdroje: II/261

Stück, n. kus, mor. odrobina, otruſyna, fragmentum; dim. Stückchen, kauſek, kauſýček, kauſſtěk, kauſſtjček; ein Stück Brod, ſkywa, sauſto; großes Stück, hunt; mor. kawal, kawalek chleba; Speck, kus; mor. ſſláhotina, ſlanin; Eis, kra, kruh, celizna, mor. ſſkruta ledu; Stück Holz, žďář, obuſſek, okleſſtěk, mor. kolek, koleček. 2) Auf dem Acker, záhon. 3) Tuch, poſtaw ſukna. 4) Leinwand, (30 Ellen) ſſtuka, ſſtučka plátna. 5) In der Münze, penjz; ein Zweygroſchenſtück, dwauġroſſák. 6) Fragment, zlomek. 7) Kanone, dělo. 8) Ding, wěc; in dieſem Stücke, w té wěcy; von freyen Stücken, zčiſtadobra, z dobré wůle; in Stücke zerhauen, na caparty, na cancory, na hubice rozſekati.

Strany zdroje: II/268

Tag, m. pl. Tage, den, dies; dim. denjček; der Tag bricht an, rozednjwá ſe, rozbřeſkuge ſe, ſwitá; mit anbrechendem Tage, s vſwitau, na vſwitě; es wird Tag, dnj ſe; es iſt ſchon heller Tag, giž geſt audnj; bey Tage noch, geſſtě za dne, za ſwětla; in den hellen Tag hinein ſchlafen, do bjlého dne ſpáti; den ganzen lieben, geſchlagenen Tag, celý Božj den; in den Tag hinein leben, nazdařboh žiwu býti; — ſchwatzen, co ſlina na gazyk přineſe, tlachati; gehe mir aus dem Tage; odſloň! es liegt am Tage, geſt na gewě; an den Tag bringen, legen, na gewo dáti, wyneſti; es iſt hoch am Tage, giž geſt wyſoko na den; der Tag neigt ſich, den ſe ſchyluge; des Tages nur ein Mahl eſſen, gednau gen za den gjſti; den Tag vorher, hernach, před tjm, po tom; vor Tage, předednem; von Tag zu Tage, den odedne, den po dni; Tag für Tag, den gak den; einen Tag um den andern, obden; guten Tag! dobrýtro! (dobré gitro!); guten Tag biethen, dobrýtro dáti; morgen des Tages, zegtra ráno; wedne w nocy, Tag und Nacht ſitzen, dnem y nocý ſeděti; Tag und Nacht, bylina, den a noc, Paricaturia Parietaria Lin. Ein Kleid auf Tage, kabát pro wſſednj den; nächſter Tage, co neydřjwe; dieſer Tage war er hier, tyto dni tu byl; den Tag beſtimmen, rok položiti; morgen über acht Tage, od zegtřka za oſm dnj; der jüngſte Tag; ſaudný den; der heutige Tag, dneſſek; der geſtrige T., wčeregſſek; der morgige, zegtřek; fig. das habe ich mein Tage nicht geſehen, toho ſem gakžiw newiděl; mein Tage nicht, nikdý, gakžiwo ne; in unſern Tagen, za naſſich dnů; bis heutigen Tag, po dnes, do dneſſka; hat man ſeine Täge gehört, daß —, ſlyſſelli kdo kdy, že —; binnen 14 Tagen, do dwau nedělj pořád zběhlých; binnen 8 T., w témdni (teydni) pořád zběhlem zběhlém ; die Tage Moſes, za dnů Mogžjſſowých; in meinen alten Tagen, na má ſtará kolena.

Strany zdroje: I/76

Auslegen, v. a. wyložiti, wykládati; mit Golde, zlatem wykládati; eine dunkle Schrift, wykládati, t. g. wyſwětliti; für jemanden Geld auslegen, za někoho penjze wydáwati; einem etwas übel, gut auslegen, něco někowu někomu za zlé, za dobré pokládati.

Strany zdroje: II/275

Theil, m. djl, čáſtka; pars; dim. das Theilchen, djlek, djleček, čáſtička; zum Theil, djlem, na djle, z čáſtky, poněkud; Theil daran haben, podjl na tom mjti; Theil an meinem Unglücke, béře podjl na mém neſſtěſtj, má autrpnoſt s mým neſſtěſtjm; den Thieren zu Theil werden, zwěři ſe za podjl doſtati; großen, größten Theils, wětſſjm djlem, na wětſſjm, na neywětſſjm djle; guten Theils, z dobré čáſtky; übrigen Theils, oſtatně; in zwey Theile theilen, rozděliti na dwé, rozpůliti, rozpoliti, rozdwogiti; in drey Theile; roztrogiti @. 2) ſtrana; beyde Theile hören, obě ſtrany ſlyſſeti; ich meines Theils, co ſe mne týče, mne ſe týkage; z mé ſtrany; jedes an ſeinem Theile, každý ze ſwé ſtrany; wir unſers Theils, my ze ſwé ſtrany; eines Theils, z gedné ſtrany; andern Theils, z druhé ſtrany.

Strany zdroje: II/306, II/307

Um, I. praep. okolo; a) wůkol; um die Stadt gehen, okolo měſta gjti, měſto obcházeti; ganz um das Haus herum, kolem okolo domu; rund, rings um den Tiſch treten, okolo ſtolu ſe zaſtawiti, ſtůl obſtaupiti; er iſt den ganzen Tag um ihn, celý den geſt okolo něho. b) fig. er muß um dieſe Gegend wohnen, muſý tu někde bydleti; es iſt um ſechs Uhr, geſt aſy ſſeſt hodin; Mittag, okolo poledne, poledne; um Mitternacht, okolo půlnocy, o půlnocy; um Oſtern, um Pfingſten, um Johanni, o welikonocy, o letnicých, o ſwatém Janě. II. ob, po, allemal um den andern Tag, wždy ob den; einer um den andern, geden po druhém. 3) Es iſt eine ſchöne Blume um eine Roſe, růže geſt pěkný kwjtek; es iſt eine wunderliche Sache um den Appetit, chtjč (chuť) geſt diwná wěc; es iſt eine kitzliche Sache um den Hausfrieden, wýborná geſt wěc pokog w domě. 4) Wie ſteht es um euch, gak ſe máte? wie ſteht es um unſere Sache? gak ge, gak ſe děge s naſſj wěcý? es ſteht ſchlecht um euern Bruder, s waſſjm bratrem ge zle; es ſteht ſehr mißlich um ihn aus, geſt s njm welmi zle; aber wie ſiehet es um die Ehre aus? než gakž ge ſe ctj. 5) o; a) um etwas, um die Uhr, um ein Auge, um ſein Vermö 307 gen, um ſeinen guten Namen, um das Leben kommen, o něco, o hodiny, o oko, o gměnj, o dobré gméno, o žiwot přigjti; um das Geld, um das Leben bringen, o penjze, o žiwot připrawiti. b) wiſſen ſie auch um die Sache? wědjli co o tom? ich weiß nicht darum, nic o tom newjm. c) um etwas ſpielen, o něco hráti; ſich um etwas bemühen, bewerben, o něco ſe přičiniti; um etwas bitten, o něco proſyti; um etwas hadern, ſich um etwas zanken, ſtreiten, o něco ſe ſwařiti, waditi, hádati; um etwas loſen, würfeln, o něco loſowati, w koſtky hráti; ich will darum ſchreiben, budu o to pſáti; ſich Mühe um etwas geben, o něco vſylowati; es iſt ihm nur darum zu thun, gen o to mu gde; es iſt ihm nur um Geld, gde, běžj mu gen o penjze; Jemanden um Rath fragen, radu s někým bráti; er hat mich ſchon lange darum geplagt, giž dáwno mne o to trápil. d) das Fenſter iſt um zwey Fuß höher, als die Thür, okno ge o dwa ſtřewjce wyšſſj než dwéře; ich bin um zehn Jahr älter als du, o deſet let ſem ſtarſſj než ty; dieſes Haus iſt um hundert Thaler theurer, als jenes, dům ten geſt o ſto tolarů dražſſj než onen; um ein Haar, o wlas; o chlup; es iſt um zwey Tage zu thun, běžj gen o dwa dni. 6) Es iſt um ihn gethan, geſt po něm; es iſt Schade um ihn, ge ho ſſkoda. 7) pro; a) ſich um etwas betrüben, kränken, weinen, zürnen , něco ſe rmautiti, trápiti, plakati, ſe hněwati. b) um den Arzt, um Wein ſchicken, pro lékaře, pro wjno poſlati. c) um Gottes Willen, pro Boha; um ſein ſelbſt Willen, pro něho ſamého; um deinet, meinet Willen, pro tebe, pro ſebe . 8) na; um Rache rufen, na pomſtu wolati; habe ich das um dich verdient? zdali ſem toho na tobě zaſlaužil 9) um nichts und wieder nichts, pro nic za nic; um Lohn, ums Brod arbeiten, ze mzdy, z chleba pracowati; um eben der Urſache Willen, z té práwě přjčiny. 10) za; um Jemanden bitten, za někoho proſyti; um baar Geld, za hotowé (penjze); um zehn Thaler, za deſet tolarů; um zweyer Urſachen Willen, za dwogj přjčinau . 11) tjm; um ſo viel beſſer für ihn, tjm lépe pro něho; du wirſt um ſo glücklicher ſeyn, tjm ſſťaſtněgſſj budeš. 12) Um ſich freſſen, rozžjrati ſe, rozežrati, rozgjdati ſe; der Krebs, rak. II. conj. aby; ich lebe nicht um zu eſſen, ſondern ich eſſe um zu leben, negſem žiw, abych gedl, ale gjm, abych žiw byl; er iſt zu tugendhaft um nicht ein Chriſt zu ſeyn, geſt přjliš ctnoſtný, by nebyl křeſťanem . III. adv. von Leipzig nach Berlin über Dresden, zu reiſen, iſt viel um, z Lipſka do Berljna přes Drážďany, kdo gede, mnoho ſy zagede, zagjždj. b) die Stunde, die Woche, das Jahr iſt um, hodina proſſla, wyprſſela, proběhla, teyden, rok proſſel, proběhl; wenn meine Zeit um iſt, když můg čas dogde. c) um und um, kolem do kola, kolem a kolem; wenn es um und um kommt, když to přigde kolem a kolem. d) nichts um und an, nic, nicaucý nic nicaucý .

Strany zdroje: I/80

Ausſchütten, v. a. wyſypati; ein Gefäß, wyklopiti; flüßige Dinge, wyljwati. Das Kind mit dem Bade ausſchütten, dobré s zlým zahoditi. 2) Junge werfen, metati, von Hunden, ſſtěniti ſe, ſ. Werfen. 3) fig. ſein Herz, ein Geheimniß, ſrdce ſwé, tagemſtwj wygewiti. Die Ausſchüttung, wyſypánj, wyljwánj.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/328

Unterlaſſen, v. a. pominauti, opominauti; ich habe nicht unterlaſſen wollen dir zu ſchreiben, nechtěl ſem opominauti tobě pſáti. 2) nechati, zanechati; unterlaſſe das, Trinken, Spielen, zanech pitj, hranj. 3) opuſtiti; das Gute, eine Sünde, dobré, hřjch; das Gebeth, wynechati modlitbu.

Strany zdroje: II/346

Vergelten, v. a. irr. odplatiti, oplatiti, odpláceti, odměniti, odměňowati; Gott vergelte es ihnen! zaplať Pánbůh! Gutes mit Böſen, zlým za dobré; Böſes mit Böſem, zlým za zlé; gleiches mit gleichem, gaká půgčka, takowá oplátka, půgčka za oplátku, odplata w zágem.

Strany zdroje: II/357

Vernehmen, n. vſlyſſenj, porozuměnj. 2) ſrozuměnj, ; das gute Vernehmen, dobré ſrozuměnj, dorozuměnj; das ſchlechte, neſrozuměnj, nedorozuměnj.

Strany zdroje: I/9

Abnehmer, m. kupec, kupowač; —inn, f. kupowačka. Eine gute Waare findet leicht Abnehmer, dobré zbožj doſti má kupců, má dobrý odbyt, ſnadně ſe odbýwá, odprodáwá.

Strany zdroje: II/385, II/386, II/387

Von, praep. I. s, de; von dem Dache ſteigen, ſe ſtřechy lezti, ſlezti; vom Berge, vom Himmel kommen, s hory, s wrchu, s nebe gjti; von der Wand nehmen, ſe ſtěny wzýti; von dem Pferde, skoně; vom Amte ſetzen, s auřadu sſaditi. 2) z; ich komme vom Hauſe, von dem Felde, dem Hofe, gdu, přicházým z domu, z pole, ze dwora; von Prag, von Wien, (von der Gegend,) od Prahy, z (od) Wjdně; vom Grunde aus, z ġruntu, z kořene; von jenſeits des Jordans, z zájordánj; vom Lande ſeyn, z krage býti; von freyen Stücken, z čiſta dobra, z čiſté dobré wůle; Graf Wratiſlaw von Mitrowitz, hrabě Wratiſlaw z Mitrowic; Fürſt von Schwarzenberg, knjže z Sſwarcenberku (Černohorſký); Bein von meinen Beinen, koſt z koſtj mých; einer von uns, geden z nás; der Gelehrteſte von allen, neyvčeněgſſj ze wſſech; Gott lieben von ganzem Herzen, milowati Boha z celého ſrdce; von neuen, z nowu; von fern, z daleka, opodál ſtáti; von der Nähe, zbljzka; von weiten, z dálj, zdaleka; von allen Seiten, ze wſſech ſtran, odewſſad; von außen, zwenku, z zewnitř; von innen, z wnitřku; vom Schlafe erwachen, ze ſpanj ſe probuditi. 3) od; von einem gehen, od někoho gjti; von ſich legen, od ſebe odložiti; ich komme vom Tiſche, gdu od ſtola; eben von Spielen, práwě odehry; es geht gut von der Hand, dobře to gde od ruky; von ſich geben, od ſebe ( Kleidungsſtücke, ſſaty ze ſebe) dáti; keinen Laut von ſich geben, ani nepiſknauti, ani necknauti; von Alters her, od ſtarodáwna; von jetzt an, od nyněgſſka; von jeher, od wěků, od gakžiwoſti, gak žiw; von geſtern an, od wčeregſſka; von heute an, od dneſſka; von hier an, tu odtuď; gehe nicht von dannen, nechoď odtud; von wannen, odkud; von hinten, od zadu; von vorn, od zpředu; vom Kopfe bis auf die Füße, od hlawy až do paty; von Haus zu Haus, dům od domu; von Tag zu Tag, den odedne, den po dni; von Stunde zu Stunde, každau hodinu; von Woche zu Woche, neděli od neděle, každau neděli; von Jahr zu Jahr, rok od roku; von 386 Stück zu Stück, kus od kuſu; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; von Thür zu Thür, dwéře ode dweřj; von Zeit zu Zeit, čas po čaſe; von Mund zu Mund, vſta od vſt; von Mann zu Mann, od muže k muži; der Wind von Morgen, wjtr od wzchodu; gib mir ein Stück davon, dey mi kauſek od toho; von wem, od koho? von mir, odemne; von dir, od tebe; von ſich ſelbſt, ſamo od ſebe; ein Mann von Stande; muž od ſtawu; ein Mann von Ehre, von Worte, ode cti, od ſlowa; ich kenne ihn von Perſon, von Anſehen, znám ho od oſoby, od widěnj. 4) Kaiſer von Oeſterreich, Cýſař Rakauſký; von Rußland, Ruſký; der König von Preußen, von Sachſen, král Pruſký, Saſký. 5) Eine Krone von Dornen, koruna trnowá, z trnj; ein Ring von Gold, prſten zlatý, od zlata; eine Säule von Marmor, ſlaup mramorowý, z mramoru; ein Haus von Stein, dům zděný; von Holz, z dřjwj, dřewěný; ein Sack von Leder, kožený pytljk. b) der Befehl von König, rozkaz králůw; ein Freund von mir, můg přjtel; ein Liebhaber von ihr, gegj milý; ein Liebhaber von etwas, něčeho milownjk, oblibce. 7) Söhne von einem Vater, ſynowé gednoho otce; Herr von großer Gnade, pán weliké miloſti; eine Person vom hohen Wuchſe, oſoba wysoké poſtawy, wyſokého wzroſtu; von gleicher Größe, Schwere, ſtegné, gedné weyſſky, tjže; ein Diamant von großem Werthe, diamant welké ceny; ein Mann von Vermögen, von großer Gelehrſamkeit, muž welikého gměnj, weliké včenoſti; klein von Person, malé poſtawy; ſchön von Geſicht, (ſličný), pěkného wzezřenj; blau von Augen, modrých očj; ſchwarz von Haaren, černých wlaſů; das Ende vom Liede, konec pjſně; die Frau, der Sohn vom Hauſe, domácý panj, ſyn; die Einwohner von Amerika, obywatelé Amery y. 8) Ein Sachſe von Geburt, rodem Sas; einer von Adel, ſſlechtic; zeman, vrozeného ſtawu; von Gottes Gnaden, božj milostj, z božj miloſti; von der Seite, ſtranau, po ſtraně; von ungefähr, náhodau, maně; von Rechtswegen, práwem, ſprawedliwě; von Angeſicht zu Angeſicht, twářj w twář; ein Mann von Jahren, muž při letech; von meinem Alter, w mém ſtářj. 9) Sie iſt ein Teufel von einer Frau, to ge panj čert; ein Abſcheu von einem Menſchen, oſtuda člowěk; eine gute Art von Frau, panj dobrotiſko; ein Ungeheuer von einem Thier, zwjře potwora, hrozné zwjře; ein Ausbund von einem ehrlichen Manne, muž pauhá poctiwoſt; ein Wunder von einem Menſchen, člowěk ku podiwu; ein Schurke von einem Bedienten, ſlaužjcý taſſkář taſſkářſká. 10) o; von etwas ſprechen, handeln, o něčem mluwiti, gednati; die Fabel von dem Fuchſe, bágka o liſſce; ein Gedicht vom Tode, báſeň o ſmrti; davon iſt die Rede nicht, o tom ſe nemluwj. 11) Noah erwachte von ſeinem Weine, Noe procýtil po wjně; vom Namen, podlé gména. 12) Den Hut vom Kopfe nehmen, klobauk ſmeknauti, ſundati; die Sache geht gut von Statten, wěc ſe dobře dařj, wede. 13) Von Sinnen kommen, ſmyſlů pozbyti; von Jemanden laſſen, někoho ſe ſtrhnauti; frey von Sünden, proſt hřjchů; von Schulden, dluhů; von dem Verdachte, podezřenj; erlöſe uns von dem Uibel, zbaw nás ( vulgo od) zlého; von allem Vermögen entblößt, prázden wſſeho gměnj. 14) Von einander, roz-; — brechen, rozlomiti; — drehen, roztočiti, roztáčeti; — fliegen, laufen, rozvtecy ſe, rozvtjkati ſe, rozprchnauti ſe, rozběhnauti ſe; — gehen, rozgjti ſe, od ſebe gjti; — hauen, wyſeknauti, rozetnauti, roztjti; — jagen, rozehnati; — laſſen, od ſebe puſtiti, rozpuſtiti ſe; — legen, rozložiti, rozkládati; 387 — liegen, od ſebe, opodál ležeti; — nehmen, rozebrati; — reißen, roztrhati; — rollen, rozwinauti; — ſcheiden, rozlaučiti; neut. rozlaučiti ſe; — ſchlagen, roztlaucy, rozrazyti, roztřjſkati; — ſchneiden, Holz, rozřezati; Brot, rozkrágeti; mit der Scheere, rozſtřihati; — ſchreiben, od ſebe řjdce pſáti; — ſetzen, rozſtawiti, rozſaditi; — ſeyn, od ſebe býti; — ſondern, rozebrati; — ſpalten, rozkálati, rozſſtjpati; — ſperren, die Füße, rozkročiti ſe, roztahowati, rozdjrati ſe; das Maul, rozdjrati hubu; — ſprengen, rozrazyti, rozmrſſtiti; — ſpringen, rozſkočiti ſe; — ſtehen, od ſebe, opodál ſtáti; — ſtellen, rozſtawěti; — thun, rozundati, rozpogiti, rozprawiti; was ſich aufmacht, rozewřjti, rozwjrati; — treiben, rozehnati, rozptýliti; — trennen, rozlaučiti, das Genähte, rozpárati; — treten, rozſſlapati; — werfen, rozházeti, rozhoditi, rozmetati; — wollen, chtjti od ſebe; — zerren, rozedrati, rozdrchati; — ziehen, roztáhnauti; mit dem Quartier, odſtěhowati ſe od ſebe.

Strany zdroje: II/428

Werk, n. ſkutek, opus; gute Werke verrichten, dobré ſkutky činiti; Werke Gottes, ſkutky Božj; etwas ins Werk stellen, něco w ſkutek vweſti. 2) djlo; das Werk einſtellen, djlo zaſtawiti; es iſt ſchon im Werke, giž ge to w prácy; die Hand ans Werk legen, ruku k djlu, k prácy přiložiti, přičiniti; zum Werke ſchreiten, gehen, k djlu přikročiti; Complimente ſind mein Werk nicht, poklony negſau má wěc; gelehrtes Werk, včené djlo; das Werk vollenden, djlo dokonati, dodělati. 3) ſtrog; das ganze Werk ſteht auf Pfählen, celý ſtrog ſtogj na koljch; das Werk in der Uhr, ſtrog w hodinách. 4) ſſance, waly. 5) Viel Werks aus etwas machen, mnoho cáru, hluku pro něco, z něčeho nadělati; dim. das Werkchen, ſkuteček, djlko, pracyčka, ſtrogek, ſtrůgek.

Strany zdroje: II/429

Weſen, n. lermo; was iſt das für ein Weſen? gaký geſt to hluk, lermo? b) das böſe Weſen, padaucý nemoc, paducnice, epilepsia. c) viel Weſens aus etwas machen, mnoho hluku, mnoho cáru z něčeho nadělati; tolles Weſen, ztřeſſtěnoſt, zſſjlenoſt; Gottloſes Weſen, bohaprázdnoſt. 2) Das gemeine Weſen, obec, obecné dobré, wěc poſpolitá, respublica; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; das Münzweſen, mincowſtwj; das Fuhrweſen, wozatagſtwj. 3) powaha, mraw; ein Menſch von einem ſtillen Weſen, člowěk tiché powahy. 4) podſtata, substantia; den Schein aber nicht das Weſen der Tugend haben, mjti podobu ale ne podſtatu ctnoſti. 5) bytoſt, ens; bytnoſt, essentia; man muß auf das Weſen ſehen, muſý ſe hleděti na bytnoſt, podſtatu; Gott iſt ein unendli hes Weſen, bůh geſt neſkončená bytnoſt; alle Weſen in der Welt, wſſecky bytoſti na ſwětě.

Strany zdroje: II/442

Wohlfahrt, f. dobrý proſpěch, ſſtěſtj, dobré.

Strany zdroje: II/443

Wohlleben, n. dobré bydlo, rozkoſſné žiwobytj.

Strany zdroje: II/443

Wohlverhalten, n. dobré chowánj.

Strany zdroje: II/445

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.

Strany zdroje: I/94

Befinden, v. a. irr. shledati, naleznauti, wyſſetřiti. 2) za to mjti. Ich befinde es nicht für gut, nemám, nevznáwám to za dobré. 3) ſich, býti , zůſtáwati, býti tomu. Die Sache befindet ſich nicht ſo, nenj tomu tak. 4) mjti ſe, wynacházeti ſe. Er befindet ſich wohl, dobře ſe mu wede, geſt mu dobře.

Strany zdroje: I/106

Beſte, der, die, das, adj. neylepſſj, am Beſten, zum Beſten, neylépe; das gemeine Beſte, obecnj dobré; dir zum Beſten, tobě k dobrému; zu ſeinem Beſten, k geho vžitku; nicht viel zum Beſten haben, nemnoho lepſſjmu k lepſſjmu mjti; zum Beſten geben, k lepſſjmu dáti; einem zum Beſten haben, někoho za blázna mjti; der erſte der beſte, kterýkoli z neyprwněgſſjch.

Strany zdroje: I/129

Brunnen, Brunn, m. ſtudnice, ſtudně, ſtudna, puteus, fons, dim. das Brünnlein, ſtudnička, ſtudánka. Waſſer in den Brunnen tragen, do leſa dřjwj, do řeky wodu noſyti, bez vžitku pracowati. 2) Der Heilbrunnen, dobrá woda; den Brunnen brauchen, dobré wody vžjwati.

Strany zdroje: I/141

Der, die, das. 1. als Artikel wird es im böhmiſchen nicht ausgedruckt: die Unſterblichkeit der Seele, neſmrtedlnoſt duſſe. 2. pron. demonſt. anſtatt: dieſer, dieſe, dieſes, ten, ta, to; tento, tato, toto; das Weib da hat es gethan, tato žena to včinila. 2) on, ona, ono; Hat auch der (dein Bruder) Freude darüber? zdaliž y on (bratr twůg) má radoſt na nad tjm? 3) Anſtatt: derjenige, diejenige, dasjenige, ten, ta, to. 3. relativ. anſtatt: welcher, welche, welches, který, která, které, genž; da iſt keiner der Gutes thue, tu nenj žádného, genž by dobré činil.

Strany zdroje: I/154

Ehrenname, m. gmeno důſtognoſti, poctiwoſti, dobré, poctiwé gmeno.

Strany zdroje: I/154

Ehrenwort, n. vctiwé ſlowo, ſlowo vctiwoſti. Auf mein Ehrenwort, na mau čeſt, na mé dobré, poctiwé gmeno, na mé ſlowo.

Strany zdroje: I/162

Einlegen, v. a. 1. hinein legen, wložiti, wkládati, nakládati, imponere. 2) Gurken, Fleiſch, okurky, maſo nakládati, naložiti. 3) Reben, rýwy zakládati, rozwody kláſti. 4) eingelegte Arbeit, wykládané djlo. 5) Soldaten in die Stadt, wogáky do měſta položiti. 6) eine Fürbitte einlegen, přimluwiti ſe, přjmluwu přednáſſeti, podati; ein gutes Wort, dobré ſlowo za někoho dáti, přimlauwati ſe. 7) Ehre, Schande damit, cti, hanby jm tjm dogjti. 2. zuſammen legen, založiti, ſložiti, ſkládati, vložiti, vkliditi. Ein Meſſer, zawřjti. Die Einlegung, 1. wloženj, wkládánj, nakládánj. 2. ſklizenj, ſkládánj.

Strany zdroje: I/192

Evangelium, n. Ewangelium, dobré zwěſtowánj, ol. čtenj.

Strany zdroje: I/214

Froh, adj. rád, weſel; weſelý, laetus, hilaris; frohen Muths ſeyn, dobré, weſelé, myſli býti; die frohe Stunde, vtěſſená chwjle; einer Sache froh werden, zradowati ſe z něčeho; adv. rád, weſele.

Strany zdroje: I/220

Futter, n. krmě, pokrm; pjce, pabulum; hartes Futter, obrok, zrnj; rauhes Futter, ſuchá pjce. Das Futter ſticht ihn, dobré bydlo ho pjchá. 2) krmenj.

Strany zdroje: I/234

Genehm, adv. etwas genehm halten, něco za dobré, za ſluſſné vznati, přiwoliti, ſchwáliti.

Strany zdroje: I/234

Genehmhaltung, f. přiwolenj, za dobré vznánj, ſchwálenj.

Strany zdroje: I/237

Gerücht, n. powěſt, sl. ſlych, fama, fig. dobré neb zlé gméno; in ein böſes Gerücht bringen, rozkřičeti, rozneſti, roznáſſeti, diffamare.