Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/264, I/265

Halten, v. irr. du hälſt, er hielt, gehalten. 1. v. a. držeti, tenere; halt es feſt, drž to pewně; bey der Hand, za ruku držeti. 2) chowati, portare; ein Kind auf den Armen, chowati djtě na rukau. 3) Etwas vor das Geſicht, něco před oči kláſti. 4) fig. Ein Ding gegen das andere, gedno s druhým ſrownáwati; einem die Stange, nadržowati někomu; Jemanden kurz, zkrátka, na vzdě držeti; beym Worte, za ſlowo wzýti; das Maul offen halten, hubu otewřenau mjti; b) das Maul, hubu ſtauliti; halt das Maul! drž hubu, zaraz! er hält damit zurück, ſkrýwá, tagj ſe s tjm; geheim halten, zatagiti; ſich halten, zadržeti ſe; den Zorn zurück, zadržeti hněw. c) Jemanden frey, platiti za někoho, wydržeti někoho; ſchadlos, nahraditi ſſkodu. d) Etwas bereit halten, něco po hotowě mjti. e) Er wird wie ein Hund gehalten, chowagj ho gako pſa, nakládagj s njm gako s pſem. f) Vieh, Pferde, Hunde, dobytek, koně, pſy chowati; Kühe, krawařiti; Haus, hoſpodařiti; Hof, dworem býti. g) Hochzeit halten, ſwadbu mjti, ſwadbu ſtrogiti, wyſtrogiti; Kirchweih, poſwjcenj mjti, ſtrogiti, poſwjcenjčkowati; einen Landtag, ſněmowati; Gebeth, modliti ſe, pomodliti ſe; Geſpräch, rozmlauwati; eine Rede, Predigt, řeč mjti, (řečňowati), kázanj mjti; Schule, ſſkolu mjti (držeti); die Mittagsruhe, polednjčka požjwati; das Mittagmahl, obědwati; das Abendmahl, wečeřeti; h) die Gebothe Gottes, přikázanj Božj zachowáwati; einen Feſttag, ſwátek ſwětiti, ſlawiti; Faſttag, poſtiti ſe, půſt mjti. i) Wie hoch halten ſie dieſen Ring? gak wyſoko ſobě wážjte ten prſten? hoch, 265 gering halten, wyſoce, málo wážiti; er hält viel darauf, mnoho na to držj, dáwá; er hält nicht viel auf das Eſſen, neſtogj, nedbá o gjdlo; auf Träume, ſnům wěřiti. k) Ich halte ihn für einen ehrlichen Mann, mám ho za poctiwého muže; genehm, za dobré vznati, vznáwati; für übel, za zlé mjti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati. 2. v. n. držeti; der Strick hält, prowaz držj. 2) fig. a) das hält nicht Stich, to nemá ſtánj, mjſta. b) das Faß hält zwey Eymer, ſud má dwě wědra. c) ſtill halten, zaſtawiti ſe, ſtáti; halt! ſtůg! ſtůgte! Halte machen, zaſtawiti ſe, zůſtati ſtáti. Inne halten, im Leſen, přeſtati čjſti. d) Stand halten, doſtáti; držeti ſe, ſtálým býti. e) das Feld halten, polem ležeti, w poli zůſtati. f) Es mit dem Könige, krále ſe přidržeti, podlé krále ſtáti. g) Das wird ſchwer halten, to půgde s těžkem, těžko; wie hälts? gak ge? gak ſe děge? 3. v. rec. ſich gut halten, dobře ſe chowati, držeti; dieſes Obſt hält ſich nicht, owoce toto ſe nenechá chowati.

Strany zdroje: I/274

Heerde, f. ſtádo, dim. ſtádce, ſtádečko; eine Heerde Vieh, ſtádo dobytka, ſkotu, armentum; eine Heerde Schaafe, ſtádo brawa, grex ouium; eine Heerde Vögel, heyno ptáků. 2) fig. hromada, mor. krdel. Herdenweiſe, adv. ſtádně, haufně.

Strany zdroje: I/294

Hornvieh, n. howězý dobytek, ſkot.

Strany zdroje: I/326

Knechtvieh, n. holtyně, holtinſký dobytek.

Strany zdroje: II/29

Mager, adj. hubený, wyzáblý, ſucholupý, ſuchý, churawý, wychřadlý, přepadlý, chudý, zchudlý, wychrtlý, zaſſkudlý, macer; mager werden, ſchnauti, hubeněti, chrtnauti, churawěti, chudnauti ſe, padnauti ſe; mageres Vieh, hubený, zaſſkudlý dobytek; ſchlechtes Fleiſch, raſowina; mageres Frauenzimmer, ſuſſka; mag. Mannsbild, ſuchaun, ſuchánek, mor. ſuchar. 2) fig. chatrný; eine magere Mahlzeit, chatrný, ſkrowný oběd; magere Predigt, chatrné kázanj; die Saat ſteht ſehr mager, oſenj ge welmi řjdké; magere Zeit, zlj čaſowé; adv. —ně, —le.

Strany zdroje: II/35

Maſt-, žjrný; das Maſtrecht, žjrné práwo. 2) krmný; der Maſtochs, krmný wůl; das Maſtvieh, krmný dobytek.

Strany zdroje: II/40

Melk-, dogný; die Melkkuh, dogná kráwa; das Melkvieh, dogný dobytek. 2) dogecý; das Melkgeſchirr, dogecý nádobj.

Strany zdroje: II/110, II/111

Rauben, v. a. dráti; der Fuchs raubt, liſſka dere. 2) fig. odnjti, odnjmati; einem das Herz rauben, něčj ſrdce odnjti, opa 111 nowati, vchwatiti; die Ruhe rauben, pokog, odpočinutj odnjti; Jemanden ſeine Ehre, někoho ze cti zlaupiti. 3) laupiti, laupežiti, objrati, ol. pleniti; Menſchen, Vieh rauben, lidi, dobytek kráſti; auf den Landſtraßen rauben, po ſylnicech laupiti, laupežiti; eine Jungfrau, vneſti, vchwatiti pannu.

Strany zdroje: II/112

Raunen, v. a. kleſtiti (dobytek).

Strany zdroje: II/126

Rind, n. howězý dobytek.

Strany zdroje: II/126

Rindsſchlag, m. poraženj dobytka.

Strany zdroje: II/126

Rindvieh, n. howězý dobytek, ſkot.

Strany zdroje: II/145

Saufen, v. n. et act. irr. du ſäufſt, ich ſoff, geſoffen, ſaufe pjti, bibere. 2) chlaſta i, žráti, chmeliti, ožjrati ſe, ſlopati, ljti do ſebe, potare; ſich krank ſaufen, nemocy ſobě dopiti, pitjm ſobě nemoc vhoniti; ſich zu Tode ſaufen, vpiti ſe; ſich toll und voll ſaufen, na mol ſe zpjti, ochlaſtati; dem Viehe zu ſaufen geben, dobytek napágeti. Saufen, n. pitj, pitka, chlaſtánj, chmelenj, potatio.

Strany zdroje: II/150

Schafvieh, n. owčj dobytek, braw.

Strany zdroje: II/165

Schlachtvieh, n. pjcný, krmný dobytek.

Strany zdroje: II/175

Schmalvieh, n. braw, brawnj dobytek.

Strany zdroje: II/209

Senne, f. ſkot howězýho dobytka.

Strany zdroje: II/237

Stammvieh, m. dobytek pro chowánj.

Strany zdroje: II/241

Stechvieh, n. dobytek k zakolenj, k poráženj.

Strany zdroje: II/246

Sterbe, f. vmor, mor; Viehſterbe, pád dobytka.

Strany zdroje: II/250, II/251

Stock, m. pl. Stöcke, kmen, keř, trs, fru 251 tex; der Weinſtock, winný trs, keř, kmen, vitis; der Blumenſtock, trs kwětinowý. b) hůl, hůlka, baculus, scipio; am Stocke gehen, o holi gjti, choditi; er hat den Stock bekommen, byl holj bit. c) loket, ulna; ein Stock Leinwand, loket platna plátna , den Stock ausraden, pařez wymeytiti, wykopati, dobyti; über Stock und Stein, přes hory doly. d) pařez, mor. nátoň, caudex, codex; (collect.) pařezý. e) der Klotz, ſſpalek, nátoň, truncus. α) der Amboßſtock, ſſpalek k nákowadlj; sl. nákownjk. β) der Bienenſtock, aul, krč, klát, alveare alvearium ; die Beute, brť. γ) der Säulenſtock, podſtawek, basis. δ) der Armenſtock, pokladnice pro chudé. f) Stock im Gefängniſſe, trdlice, kláda, nervus, codex; der Daumſtock, palečnice. g) der Lichtſtock, ſwjcen, candelabrum. h) der Unterſtock am Hemde, podolek. i) der Schraubſtock, ſſraubowna, retinaculum. k) der Wachsſtock, ſlaupek. l) der Eiterſtock, dřeň, matrix puris. m) der Kühlſtock, chladicý káď. n) der Fügeſtock der Wagner, ſtřihowač. o) der Eyerſtock, wagečnjk. p) der Haubenſtock, palice na čepce. q) Stock, pl. Stocke, Stockwerk, ponebj, poſchodj, contignatio. r) Ein Stock Saiten, ſwazek ſtrun. s) ein Stock Vieh, kmen dobytku. t) fig. Stock, ein dummer Menſch, dub, ſſpalek, klacek, pařez, hňup; er ſteht da wie ein Stock, ſtogj tu gako howado v geſlj; dim. 1) das Stöckchen, n. a) kmjnek, trſek, hůlčička, pařjzek, ſſpaleček, ſwjcnjček, ſlaupeček, ſwazeček ſtrun. 2) das Stöcklein, an den Schuhen, ſſpaljček, sl. klátika.

Strany zdroje: II/258

Streuen, v. a. ſypati; Blumen auf den Weg ſtreuen, kwjtj ſypati na ceſtu; Zucker auf etwas, cukr na něco ſypati, cukrem něco poſypati. 2) házeti; Geld unter das Volk, penjze mezy lidi házeti. b) roztrauſyti; etwas unter die Leute ſtreuen, roztrauſyti něco mezy lidi, hin und her ſtreuen, verſtreuen, trauſyti, vtrauſyti. c) ſtláti; Stroh dem Viehe ſtreuen, ſtláti ſlámu pod dobytek, podeſtlati. d) das Getreide ſtreuet gut, obilj geſt dobré na ſlámu. e) fig. Gerüche, wůni wydawati wydáwati , wůni wanauti; das Streuen, ſtlánj.

Strany zdroje: II/283

Tränken, v. a. napogiti, napágeti, das Vieh, dobytek. 2) kogiti; die Mutter tränkt ihr Kind, matka kogj, přikágj djtě. 3) dáti, dáwati pjti; Jemanden, někomu. 4) fig. a) wlažiti, zawlažowati, nawložowati nawlažowati ; die Wieſen, ſwlažowati luka. b) napauſſtěti; Holz mit Leim, dřewo klihem; Papier mit Oehl, papjr olegem; getränkt, napuſſtěný.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/288

Trinken, v. irr. ich trank, ich tränke, ge runken, trinke. 1. v. n. et a) a. pjti, bibere; von Kindern, bumbati; wie bey Gelagen, žunkati, trunčiti; J. Geſundheit, za zdrawj pjti; trinke! pj, napj ſe! nach und nach, oft, pjgeti, popjgeti; trinken pflegen, pjwati; ins T. kommen, rozpiti ſe; ſich zu Tode, vpiti ſe, ſmrti ſe dopiti; ſich voll, opiti ſe, přepiti ſe, přebrati ſe; viel, ſlopati, chlaſtiti; zu trinken reichen, zawdati, poctu dáti. 2) napogiti, napágeti; dem Vieh zu trinken geben, das Vieh trinken laſſen, dobytek napogiti, napágeti.

Strany zdroje: II/288, II/289

Trocken, adj. ſuchý, siccus; trockene Witterung, Hände, Weg, Sommer, Huſten, ſuché powětřj, ruce, ceſta, léto, kaſſel; ein trockener, dürrer Boden, ſuchopár. 2) wyprahlý; ein trockener Mund, Hals, wypráhlá huba, wypráhlý krk; trocken werden, oſchnauti, oſýchati, vſchnauti, wy 289 ſchnauti, ſáknauti; ein trockener nur vom Waſſer befreyter Ort, oſáklina. b) wyprahnauti. 3) fig. galowý; trockenes Vieh, galowý dobytek; Kuh, kráwa.

Strany zdroje: II/304

Uibertreiben, v. a. přehnati, přeháněti; das Vieh, dobytek. 2) přeháněti. 3) vhnati, přehnati, vteyrati; ein Stück Vieh, dobytče. 4) fig. er übertreibt alles, wſſecko dělá přes přjliš; übertrübenes übertriebenes Lob, přjliſſná pochwala.

Strany zdroje: II/308

Umfall, m. pád; des Baumes, des Viehes, ſtromu, dobytka.

Strany zdroje: II/327

Unterhalten, v. a. podſtawiti, naſtawiti; ein Gefäß, die Hand, nádobu, ruku. 2) poddržowati, podpjrati; Jemandes Hände, něčj ruce. 3) fig. I. a) zdržowati; Krankheit, nemoc. b) podněcowati, podnět dáwati; Leidenſchaft, Liebe, ein Haß, náružiwoſt, láſku, záſſtj. c) hleděti, ſſetřiti; ein Gebäude, ein Gut, einen Garten, gut, ſchlecht, ſtawenj, ſtatku, zahrady, dobře, nanic. d) přikládati; Feuer, na oheň. e) zachowáwati; gutes Einverſtändniß, dobré ſrozuměnj; Freundſchaft, přátelſtwj. f) eine Bewegung, procházeti ſe. g) ein Geſpräch, rozmlauwati. h) Briefwachſel Briefwechſel , dopiſowati ſobě. i) chowati; viel Vieh, viele Bedienten, eine Armee, mnoho dobytka, mnoho ſlaužjcých, armádu. k) žiwiti; ſich mit Betteln, ſe žebrotau. l) ſich unterhalten laſſen, dáti ſe na wognu, pod wogáky. 2) wyraziti, zabýwati, wyrážeti; Jemanden, někoho; mit Muſik, hudbau; ſich von etwas, s něčjm; mit Jemanden, rozmlauwati.

Strany zdroje: II/364

Verſchütten, v. a. zaſypati, zaſauti, zařjtiti; einen Brunnen, ſtudnicy. b) ſypati, ſeſeypati; ſein Vieh dem Hirten, z ſwého dobytka paſtýři. c) rozliti; den Wein, wjno; fig. er hat es bey ihm erſchüttet, ocet ſy v něho rozlil. d) nedochoditi.

Strany zdroje: II/378

Vieh, n. howado, pecus; dim. das Viehchen, howádko; fig. er iſt ein wahres Vieh, geſt prawé howado; zum Viehe werden, zhowaděti. 2) Die zahmen Hausthiere, dobytek, pecus; dim. dobyteček; ein Stück, dobytče; mageres Vieh, zaſſkudlý dobytek; das Schafvieh, owčj dobytek; halten, dobytek chowati; das Vieh warten, zprawowati dobytek.

Strany zdroje: II/378

Vieh-, howadj; der Viehſchweif, howadj ocas. 2) dobytčj; der Vieharzt, dobytčj lékař; der Viehmarkt, dobytčj trh. 3) pro dobytek; das Viehfutter, pjce pro dobytek. 4) od dobytka, k dobytku; die Viehmagd, děwka od dobytka. 5) z dobytka; der Viehſatz, die Viehſteuer, daň, plat z dobytka; der Viehzoll, clo z dobytka.

Strany zdroje: II/378

Vieharzeney, f. lékařſtwj pro dobytek.

Strany zdroje: II/378

Viehdieb, m. zloděg dobytka.

Strany zdroje: II/378

Viehdiebſtahl, m. krádež, vkradenj dobytka.

Strany zdroje: II/378

Viehfall, m. pád dobytka.

Strany zdroje: II/378

Viehſeuche, f. nákaza, pád dobytka.

Strany zdroje: II/379

Viehſterben, n. pád dobytka.

Strany zdroje: II/379

Viehzucht, f. chowánj dobytka.

Strany zdroje: II/399

Vorvieh, n. w panſkém chljwě ſſafářůw neb owčákůw wlaſtnj dobytek.

Strany zdroje: II/416

Wehrvieh, n. kmen, kmenownj dobytek.

Strany zdroje: II/418

Weidevieh, n. paſtewný dobytek.

Strany zdroje: II/438

Winterfällig, adj. zhubenělý dobytek w zymě.

Strany zdroje: II/453

Zeche, f. pořádek, cech; 2) Im Bergbaue, důl; die Zeche bauen, pawowati, naklá ati na hory. 3) řád, řada, pořádek; das Vieh nach der Zeche; um die Zeche hüthen, dobytek páſti po řadě, po pořádku; die Zeche iſt an das Dorf N., nynj ge řád na wſy N. 4) řad řád , cech; die Zeche bezahlen, zaplatiti řád; fig. zaplatiti řad řád , odneſti, zažjti, zakuſyti.

Strany zdroje: II/454

Zeichnen, v. a. et n. reyſowati; einen Baum, ſtrom. 2) znamenati, zaznamenati; das Vieh, etwas im Buche, dobytek, něco w knjze. 3) mit dem Akzente, známkowati.

Strany zdroje: II/468

Zuchtvieh, n. dobytek pro plemeno.

Strany zdroje: II/470

Zug-, tažný; der Zugochs, das Zugpferd, tažný wůl, kůň; der Zugvogel, das Zugvieh, pták, dobytek.

Strany zdroje: II/479

Zuziehen, v. irr. n. zatáhnauti; den Beutel, měſſec. b) přichowati; junges Vieh, mladý dobytek. c) přiwřjti; die Thüre, dwéře. d) přiwzýti, potáhnauti, přitáhnauti; mit Zuziehung des Raths, s přitaženj, přiwzetjm rady. e) vtržiti, ſljznauti, vhoniti ſobě něco; Krankheit, nemoc.

Strany zdroje: I/12

Abſchlachten, v. a. das Vieh, zabjgeti; wola aneb kráwu porazyti, porážeti, zabiti; ſwině, owce, drubeř zařezati, zapichnauti, zabiti; wir haben bereits abgeſchlachtet, giž ſme pozabjgeli, wyzabjgeli, totiž krmný dobytek.

Strany zdroje: I/121

Borſtenvieh, n. wepřowý dobytek, praſata.

Strany zdroje: I/17

Abtreiben, ſ. Treiben. v. a. 1. odehnati, ſehnati, zahnati; wyhnati, wypuditi. Abtreibende Mittel, počiſſťugjcý, wypuzugjcý lékařſtwj. Gold abtreiben, zlato wyčiſtiti, přečiſtiti. 2. přehnati, vhnati, ſchwátiti. Das abgetriebene Zugvieh, přehnaný, vhnaný, ſchwácený tažný dobytek. —er, m. odpuditel, zahánitel.

Strany zdroje: I/23

Ackervieh, n. plužný dobytek, pecus ad aratrum.

Strany zdroje: I/196

Faſel, m. plemeno. Ein Pferd von guter Faſel, kůň z dobrého plemena. Faſelvieh, plemenný dobytek. Der Faſelhammel, beran. Faſelhängſt, puſſtiák. Faſelochs, beyk, sl. bugák. Das Faſelſchwein, praſnice.

Strany zdroje: I/218

Für, præp. za, mjſto, pro. Für jemanden bezahlen, beten, za někoho zaplatiti, modliti ſe; für Geld arbeiten, za penjze pracowati; einen andern für ſich predigen laſſen, giného mjſto (za) ſebe nechat kázati; für übel halten, za zlé mjti. 2) pro, pro. Futter für das Vieh, pjce, obrok pro dobytek; für das Vaterland, pro wlaſt; für ſich behalten, pro ſebe podržeti. Er lebt, wohnt für ſich, geſt žiw, zůſtáwá ſám pro ſebe; aus Liebe für dich, z láſky k tobě. Für etwas ſorgen, o něco ſe ſtarati. 3) Ich habe es für mich gethan, ſám od ſebe gſem to včinil; er thut alles für ſich, wſſecko podlé ſwé wůle činj. 4) pro, proti, contra. Arzney für das Fieber, lékařſtwj pro (proti) zymnicy. 5) Für jetzt, für diesmal, nynj, tenkrát. Für das erſte, předně; fürs zweyte, za druhé. Stück für Stück, kus po kuſu; Mann für Mann, geden, po druhém; Fuß für Fuß, noha za nohau, Schritt für Schritt, každý krok; Tag für Tag, den odedne, den gako den, každý den, den po dni. 6) Was für ein Mann, gaký muž; was für elende Menſchen, gak bjdnj lidé; was für eine wunderbare Sache, gak diwná wěc. 7) před, ſ. Vor.

Strany zdroje: I/233

Geltvieh, n. galowý dobytek.