Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/5

Abgeben, v. a. dodati, oddati, odewzdati, odwéſti. 2) es wird Schlägerey abgeben, z toho pogde pranice. 3) ſich mit jemanden, s někým zacházeti, obcowati. 4) mit etwas, něcjm něčjm ſe objrati, zanáſſeti. 5) wer wird ſich damit abgeben? kdož ſe bude s tjm párati, pitwati, zanepráždňowati? 6) er gibt ei en Soldaten ab, geſt wogákem, za wogáka.

Strany zdroje: II/20

Liefern, v. a. odwážeti, dodati, dodáwati; fig. eine Schlacht liefern, bitwu ſwéſti.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/45

Mißbiethen, v. n. irr. málo dodati.

Strany zdroje: II/55

Muth, m. myſl, mens; ſeyn ſie guthes Muthes, buďte dobré myſli; wie iſt dir zu Muthe? gak geſt ti okolo ſrdce? 2) ſrdce, zmužiloſt, ſrdnatoſt; er hat Muth, má ſrdce, geſt ſrdnatý; Muth faſſen, ſrdce nabyti, zſrdnatěti; den Muth ſinken laſſen, ſrdcem kleſnauti; der Muth wächſt ihnen, ſrdce gim přibýwá; Muth mamachen machen , ſrdce dodati, dim. das Müthchen, myſlička; ſein Müthchen kühlen, wůli ſwau proweſti, laſkominy, žáhu ſobě ſetřjti.

Strany zdroje: II/59

Nachgeben, I. v. irr. a. dodati, potom dáti. II. v. n. a) powolati, pauſſtěti, powoláwati, popuſtiti, popauſſtěti, remitere remittere . 2) fig. a) podáwati ſe, podati ſe, cedere. b) Einem nichts nachgeben, nic někomu neoddati, neodewzdáwati, neoddáwati, roweň býti, ich gebe es nach, připauſſtjm.

Strany zdroje: II/60

Nachſchießen, v. irr. a. přidati, dodati; Geld, penjze. 2) v. n. a) po někom ſtřjleti. b) ſwaliti ſe, ſletěti po něčem.

Strany zdroje: II/123

Reſt, m. oſtatek, zbytek, residuum; vom Tuche, zbytek ſukna dim. 2) reſt, záwada; im Reſt bleiben, w reſtu, zpátky zůſtati. 3) fig. Jemanden den Reſt geben, někoho dorazyti, dotrhnauti, dodati.

Strany zdroje: II/184

Schöpfen, I. v. n. a) técy, fluere; das Schiff ſchöpft Waſſer, lodj teče. b) pjti; Der Falke ſchöpft, ſokol pige. c) oſeypati ſe; der Hopfen ſchöpft, chmel ſe oſeypá. II. v. a. a) čerpati, wážiti, nabjrati, sl. čřjti, začřjti, haurire; Waſſer, wodu; leer ſchöpfen, wywážiti. b) das Fett oben abſchöpfen, maſtnotu ſeshora ſebrati. c) Friſche Luft, čerſtwého powětřj požjwati, na čerſtwé powětřj wygjti. b) Athem, oddychnauti ſobě. e) Hoffnung, naděge nabyti. f) Argwohn, w podezřenj bráti, wzýti. g) Nutzen, vžitek mjti, doſáhnauti. h) Muth, ſrdce ſobě dodati.

Strany zdroje: II/296

Uiberantworten, v. a. odewzdati, dodati, do rukau dáti, wydati.

Strany zdroje: II/298

Uibergeben, v. a. dodati, odweſti, odewzdati; einen Brief, pſanj. 2) odewzdati; ſich Gott, ſe Bohu; ein Gut, ſtatek; dem Feinde die Stadt, nepřjteli měſto poddati. 3) ſich, kuckati ſe, s kantorem ſe práti, wrhnauti ſe.

Strany zdroje: II/299

iberlangen, v. n. doſáhnauti. 2) v. a. fig. dodati, podati.

Strany zdroje: II/300

Uiberliefern, v. a. odewzdati, odweſti, dodati; einen Brief, pſanj; dem Tode, na ſmrt wydati.

Strany zdroje: II/347

Vergiften, v. a. otráwiti, gedu dáti, dodati; einen Menſchen, člowěka. b) gedem napuſtiti, nakazyti, zgizwiti, veneno inficere; die Luft, das Schwert, Getränk, powětřj, meč, nápog. c) fig. zahorčiti; Jemandes Tage, něčj žiwot. Vergiftet, otráwený, gedem napuſſtěný, zgjzwený.

Strany zdroje: II/477

Zuſprechen, v. irr. act. Muth, myſli, ſrdce dodati, dodáwati; Troſt, těſſiti ſlowy. 2) In Gerichten, přiřknauti, přiſauditi. II. v. n. promluwiti; freundlich, přjwětiwě na někoho. b) zu bereden ſuchen, 2) Bey einem, někoho nawſſtjwiti.

Strany zdroje: II/478

Zuſtellen, v. a. zaſtawiti. 2) dodati, odewzdati; einen Brief, pſanj. 3) Glauben zuſtellen, wěřiti.

Strany zdroje: I/95

Begeiſtern, v. a. obžiwiti. 2) mocy a ſýly dodati někomu. 3) wnuknauti, nadchnauti, roznjtiti.

Strany zdroje: I/96

Behändigen, v. a. dodati, do rukau dáti; die Behändigung, dodánj.

Strany zdroje: I/97

Beherzt, adj. ſrdnatý; adv. ſrdnatě; beherzt machen, ſrdce dodati.

Strany zdroje: I/107

Beſtellen, v. a. vſtanowiti. 2) zamluwiti, zakázati, obgednati; falſche Zeugen beſtellen, faleſſné ſwědky zgednati; Schuhe beſtellen, ſtřewjce zamluwiti, zakázati. 3) opatřiti, zaopatřiti, zřjditi; die Wirthſchaft, hoſpodářſtwj zřjditi; das Feld, pole wzdělati; eine aufgetragene Sache beſtellen, wyřjditi; einen Brief, pſanj dodati. Beſtellt, adj. vſtanowený, zřjzený, obgednaný, zamluwený, zakázaný.

Strany zdroje: I/160

Einhändigen, v. a. do ruky dáti, odewzdati, dodati. Die Einhändigung, dodánj, odewzdánj do rukau.

Strany zdroje: I/162

Einliefern, v. a. na mjſto odwáděti, dowážeti, dodati. Die Einlieferung, odwáděnj, dowáženj, dodánj.

Strany zdroje: I/167

Einſprechen, 1. v. a. domlauwati; Troſt, ſlowy potěſſiti někoho; Herz, ſrdce dodati. 2. v. n. odmlauwati, odpjrati. 2) Bey einem, přicházeti k někomu, nawſſtjwiti někoho.

Strany zdroje: I/243

Gewicht, n. wáha, tjž, pondus; Gewicht haben, wážiti, pendere. 2) fig. wážnoſt, důležitoſt, důklad; eine Sache von großem Gewichte, wěc wyſoce wážná; einer Sache Gewicht geben, něčemu dodati důkladu. 3) záwažj, ſpauſſť, pondus; dim. das Gewichtchen, Gewichtlein, záwažjčko.

Strany zdroje: I/245

Gift, n. ged, tráwenina, gedowatina, gedowatoſt, sl. otrawa, venenum; Gift beybringen, gedu dodati; mit Gift vergeben, gedem otráwiti. 2) fig. zloſt, wztek.