Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: II/50

Mord, m. wražda, homicidium; einen Mord begehen, wraždy ſe dopuſtiti, ol. owražditi ſe.

Strany zdroje: II/182

Schnitzern, v. n. bauchati, zbauchnauti, chyby ſe dopuſtiti.

Strany zdroje: II/266

Sünde, f. hřjch, peccatum; eine Sünde begehen, hřjch ſpáchati, hřjchu ſe dopuſtiti; für eine Sünde halten, za hřjch pokládati; von Sünden losſprechen, rozhřeſſiti, rozhřjſſti; eine Todſünde, ſmrtedlný hřjch; pec. mortale; eine läßliche Sünde, wſſednj hřjch, pec. veniale.

Strany zdroje: II/280

Todtſchlag, m. pl. Todtſchläge, wražda, homicidium; vorſätzlicher T., zaumyſlná wražda; einen T. begehen, wraždy ſe dopuſtiti.

Strany zdroje: II/294

Uibel, adj. zlý, malus; comp. übler, horſſj; adv. zle, comp. hůře, hůř; es wird mir übel, geſt mi zle, těžko, mdlo; ſich übel befinden, übel auf ſeyn, zle, nedobře ſe mjti. 2) na nic; es riecht übel, wonj na nic; der Wein iſt nicht übel, wjno nenj na nic; es kleidet ihn übel, na nic mu to ſtogj, ſluſſj; übel lauten, na nic znjti; er ſchreibt übel, na nic pjſſe; Jemanden übel halten, s někým na nic nakládati; ein übler Geſchmak, Traum, Weg, na nic chuť, ſen, ceſta; übel hören, neſlyſſeti dobře; übel zu Fuße ſeyn, na nic býti na nohy; üble Nacht haben, na nic noc mjti. 3) zlý, zle, etwas übel auslegen, zle wykládati, za zlé pokládati; etwas übel verſtehen, něčemu zle, nedobře rozuměti; ſein Geld übel anwenden, penjze zle tráwiti, mařiti; er mag wohl oder übel wollen, chtěg nechtěg; es gehet ihm übel, zle ſe ſe mu wede zle ſe mu wede ; es wird dir übel bekommen, zlým toho zažiweš; in einem üblen Rufe ſeyn, w zlé powěſti býti; die mir übels gönnen, kteřj chtěgj mi zlého; übels thun, zlé činiti, zlého ſe dopuſtiti, dopauſſtěti; übel nehmen, aufnehmen, za zlé pokládati.

Strany zdroje: II/333

Unverſehens, adv. náhle, nenadále, z nenadánj, maně; ſterben, náhle vmřjti; einen Todſchlag begehen, z nedopatřenj, z nenadánj wraždy ſe dopuſtiti.

Strany zdroje: II/340

erbrechen, m. zalomenj. 2) prowiněnj, zawiněnj; ein V. begehen, prowiněnj ſe dopuſtiti, ſe dočiniti, přečiniti.

Strany zdroje: II/346

Vergehen, v. irr. rec. ſich, zablauditi, zagjti, aberrare. b) zawiniti; im Zorne, im Trunke, ze zloſti, z opilſtwj. c) dáti ſe; ſich thätlich wider Jemanden, dáti ſe do někoho; ſich mit Worten wider ihn, ſlowy ſe do čeho puſtiti. d) ſich mit einer Mannsperſon, dopuſtiti ſe, zmrhati ſe, zkulhati ſe, stuprari. II. v. n. zagjti, zacházeti; der Rauch, dým; der Schmerz, boleſt; vor Gram, hořem; die Luſt iſt ihm vergangen, zaſſla mu chuť; es wird ihm ſchon vergehen, gak ono mu to zagde. b) vgjti, vcházeti; alle Kraft, wſſecka ſýla. c) tratiti ſe; das Geſicht, zrak; der Fleck auf der Haut, flek na kůži. d) přegjti, pominauti, minauti, pomjgeti; die Zeit, čas; bis ihn der Zorn vergehet, až ho zloſt přegde, pomine; vergangen, minulý, předeſſlý; adv. předeſſle; vergangen als ich ihn ſprach, předeſſle, když ſem s njm mluwil.

Strany zdroje: II/349

Verhängen, v. a. zakryti, zaſtřjti; ein Fenſter, okno. b) popuſtiti; den Zügel, otěž, mit verhängtem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, tryſkem, vprkem; mit verhängtem Zügel geſprengt kommen, přicwálati. c) fig. dopuſtiti, dopauſſtěti, vložiti, vſauditi; Gott hat es verhängt, Bůh to dopuſtil.

Strany zdroje: II/368

Verſtatten, v. a. dowoliti, powoliti, dopuſtiti.

Strany zdroje: II/436

Willfahren, v. a. po wůli býti; einem, někomu; einem in etwas, ſwoliti, přiwoliti, připuſtiti, dopuſtiti k něčemu.

Strany zdroje: II/471, II/472

Zulaſſen, v. a. zawřené nechati; eine Büchſe, ſſkatuli. 2) puſtiti; in das Zimmer, 472 do pokoge připuſtiti; zu Jemanden, k někomu. 3) pauſſtěti, připuſtiti; den Ochſen, k beyku. 4) dopuſtiti, dopauſſtěti; Gott, Bůh.

Strany zdroje: II/476

Zuſchicken, v. a. poſýlati, doſýlati. 2) Von Gott, ſeſlati, dopuſtiti. 3) připrawiti, ſtrogiti, chyſtati; ein Gaſtmahl, hoſtinu.

Strany zdroje: I/95

Begehen, v. a. irr. obcházeti. 2) einen Feſttag, ſlawiti, držeti. 3) eine Sünde, hřjch ſpáchati, hřjchu ſe dopuſtiti. 4) ſich mit einem, ſnáſſeti ſe, ſrownati ſe s někým.