Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/44

Anrühren, v. a. dotknauti ſe, dotýkati ſe, týkati ſe, attingere. 2) ſmjſyti, zadělati.

Strany zdroje: II/134

Rügen, v. a. dotknauti; der obengerügte, ſwrchu prawený, dotčený. 2) w lehkoſt, w zlau powěſt vweſti. 3) vdati, žalowati. 4) wyteykati, předhazowati. 5) pokutowati.

Strany zdroje: II/135

Rühren, v. n. pocházeti; das rühret von dir her, to od tebe pocházý. 2) doſahowati; bis an den Himmel, až do nebe. II. v. a. a) ſpjrowati; den Vogel, ptáka. b) hnauti, hýbati, pohybowati; ſich, ſe, ſebau; Rühre dich hin, hoď ſebau. c) fig. pohnauti, pronikati, movere; deine Thränen rühren mich nicht, ſlze twé mne nepohnau; ein rührender Anblick, Ausdruck, Predigt, pohljdnutj, wygádřenj, kázanj, pronikagjcý, k pohnutj, pohnutedlný. 2) dotknauti; Gottes Hand hat ihn gerührt, ruka božj ſe ho tkla, dotkla. 3) Er iſt von dem Blitze, von dem Donner gerührt worden, hrom do něho vdeřil. 4) Von dem Schlage gerührt werden, ſſlakem poraženu býti. 5) Die Trommel, bubnowati; na buben tlaucy. 6) den Brey, kaſſi mjchati. 7) Die Butter, wrtěti. 8) Den Acker, namiſſowati.

Strany zdroje: II/142

Sanft, adj. tichý, levis; ſanfte Stimme, tichý, zmlklý, temný hlas; ſanft gehen, potichu, zwolna gjti; ſanft ſchlafen, ticho, libě ſpáti; ein ſanfter Tod, lehká, tichá ſmrt; ein ſanfter Wind, Lüftchen, powlowný, libý wětřjček; fig. ſanfte Seele, tichá, dobrá duſſe; ſanfte Sitten, mjrné mrawy. adv. tjſſe, powlowně, zticha, zwolna. 2) měký; ſanfte Hände, měké ruce; ſanft ſchlafen, měko ſpáti; ſanft anrühren, zwolna ſe dotknauti.

Strany zdroje: II/257

Streifen, I. v. n. zaſáhnauti, ſſauſtnauti, dotknauti ſe, tangere. 2) odřjti, detrahere; ſich an die Hand ſtreifen, ruku ſobě odřjti. 3) wpadnauti, ſgezdy činiti, irruere; der Feind ſtreift über die Gränzen, nepřjtel ſgezdy činj; ſtreifende Rotte, wýběžná rota. 4) plahočiti ſe, vagari; im Lande herumſtreifen, potlaukati ſe, plahočiti ſe, trmáceti ſe po zemi. II. v. act. ſtáhnauti, deglubere; einen Haſen ſtreifen, zagjce ſtáhnauti. 2) zdrhnauti, odrhnauti; die Blätter von einem Zweige ſtreifen, liſtj s ratoleſti zdrhnauti. 3) ſwljcy ſe; die Schlange ſtreift ſich, had ſe ſwljká; mor. lenj ſe. 4) žihowati, pruhowati; geſtreifte Leinwand, pruhowané, žjhowané plátno.

Strany zdroje: II/285

Treffen, v. a. irr. du trifſt, ich traf, ich träfe, getroffen, trefiti; mit der Schleuder treffen, prakem trefiti, vdeřiti; vom Donner getroffen werden, hrom do něho vdeřil. 2) er ſtand, wie vom Donner getroffen, ſtál, gakby hrom do něho vdeřil. 3) fig. trefiti; der Schlag hat ihn getroffen, ſſlak ho trefil, ſſlakem geſt poražen. b) tknauti ſe, dotknauti ſe; c) er fühlt ſich getroffen, cýtj, že ſe ho to tklo. e) Untreu trifft ihn, wjtr ho, newěra, zpronewěrloſt zpronewěřiloſt ho bige. d) zaſtihnauti, natrefiti, napadnauti; Jemanden zu Hauſe, někoho doma; e) die Reihe trifft mich, dich, řad ge na mně, přigde na mne; ge na tobě. f) potkati; das Unglück trifft mich, neſſtěſtj mne potkáwá; dich trifft Schande, potká tě hanba, dogdeš hanby; mich trifft es am Schlimmſten, mne to neyhůř potká, chytj. g) vhoditi; den rechten Weg, na prawau ceſtu; rathen und nichts treffen, hádati a nevhodnauti; den Sinn einer Sache, ſmyſl vhodnauti. h) doweſti; er trifft es nicht, nedokáže, nedowede, netrefj toho. i) er hat ſich eben dazu getroffen, prawě ſe k tomu nahodil, namátl, nachomeytl, naſkytl; Getroffen, vhodls; treffa. k) eine Heurath, oženiti ſe; foem. wdáti ſe; eine Wahl, woliti, wywoliti; einen Vergleich, w ſmlauwu wgjti, ſmlauwu včiniti; einen Waffenſtillſtand, přjmě j včiniti; Anſtalten zu etwas, přjprawy k něčemu dělati; impers. es trifft ſich oft, čaſto ſe nacházý, ſtane, vdá; wie es ſich trifft, gak ſe trefj, přihodj, namate.

Strany zdroje: II/286, II/287

Treten, v. irr. du trittſt, ich trat, getreten, tritt, 1. v. n. ſſlapati, ſſlápnauti, calcare; leiſe treten, zticha ſſlapati, kráčeti; in Jemandes Fußſtapfen, do něčjch ſſlepěgj naſtaupiti, nakročiti; ich trat auf meine Füße, poſtawil ſem ſe na nohy. 2) fig. ſtaupiti; an das Fenſter, přiſtaupiti k oknu; bey Seite, odſtaupiti; ein wenig, poodſtaupiti, poodkročiti; herein, 287 wſtaupiti; hervor, wyſtaupiti; zuſammen, dohromady ſtaupiti; fig. ſpolčiti ſe; trete mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; J. Ehre zu nahe, něčj cti ſe dotknauti; der Wahrheit zu nahe, prawdě vbljžiti; auf J. Seite, k něčj ſtraně přiſtaupiti; in Unterhandlungen, začjti gednati, do gednánj ſe puſtiti; ins Mittel, za proſtřednjka ſe wyſtawiti; an J. Stelle, na něčj mjſto naſtaupiti. b) das Waſſer tritt in die Röhre, woda wſtupuge do trauby; ins Blut, in den Magen, wrazyti ſe do krwe, do žaludku; wenn die Sonne in den Stier tritt, když ſlunce do býka wſtaupj; die Thränen traten ihm in die Augen, ſlze ho polily. c) in ein Amt treten, ein Amt antreten, auřad přigjti; in Dienſte, do ſlužby wſtaupiti, přigjti; in den Eheſtand, w ſtaw manželſký wſtaupiti; zu einer Religion, k náboženſtwj přiſtaupiti . II. v. a. ſſlapati; zu Tode treten, vſſlapati; alle niedertreten, poſſlapati; ſich einen Dorn in den Fuß, trn ſobě wrazyti, zarazyti do nohy; etwas entzwey, in Stücke, něco rozſſlapati, rozſſlápnauti; etwas in den Koth, něco do bláta zaſſlapati; J. mit den Füßen, po někom ſſlapati; den Thon, den Wein, hljnu, wjno ſſlapati; einen Wurm, na čerwa ſſlápnauti; fig. das Pflaſter, po vlicých ſe ſmeykati, potlaukati; der Hahn tritt die Henne, der Tauber die Taube, kohaut ſe pogjmá se ſlepicý, holub s holubicý.

Strany zdroje: I/100

Bemerken, v. a. pozorowati, znamenati. 2) etwas übel, něco zle wykládati. 3) dotknauti, podotknauti; die bemerkte Sache, dotčená wěc. Die Bemerkung, pozorowánj, znamenánj.

Strany zdroje: I/103

Berühren, v. a. hmatati na něco, něčeho ſe dotýkati, dotknauti; nur obenhin, ein wenig, podotknauti. Die Berührung, hmatánj, dotýkánj, tknutj, podotknutj.