Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/30, I/31

An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9. krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.

Strany zdroje: I/270

Hauch, m. duch, dech, dechnutj, dchnutj.

Strany zdroje: I/37

Angelike, f. angelička, angelika, ganoklika, ſwatého ducha kořenj, angelica.

Strany zdroje: I/302

Irrgeiſt, m. bludnjk, bludný duch. 2) nepobuda, wěčný žid.

Strany zdroje: I/329, I/330

Kommen, v. n. irr. ich kam, ich käme, bin gekommen, gjti, přigjti, přicházeti, venire; wie geruffen kommen, práwě w čas přigjti; komm (jetzt) poď; (hernach) přiď; gefahren kommen, geti, přigeti, přigjžděti; ſie kamm hergeſchoſſen, přihárala ſem; er kommt gelaufen, běžj ſem; fig. angezogen kommen, přicházeti; bis wohin kommen, dogjti, pervenire; ans Land, na zemi wyſtaupiti; aus dem Gedränge, z tlačenice ſe doſtati; ins Bett, lehnauti; in keine Kirche, nechoditi do koſtela; aus dem Wege, s ceſty gjti, zablauditi; glücklich davon kommen, ſſťaſtně wywáznauti; in den Wurf, nahoditi ſe, namáſti ſe; ich komme hier wohl unrecht, giſtě blaudjm; komme ich hier recht? gduli dobře? Waaren kommen laſſen, pro zbožj poſlati; es iſt mir etwas in den unrechten Hals gekommen, zaſkočilo mi; er redet, wie es ihm in den Mund kommet, mluwj, co mu ſlina na gazyk přineſe; wo komme ich noch hin? kam ſe geſſtě poděgi? kde ſe octnu? wo biſt du hin gekommen? kam ſy ſe děl, doſtal? wie biſt du hieher gekommen? kdes ty ſe tu wzal? Aus den Augen, zmizeti; kommenden Montag, přjſſtj pondělj. 2) fig. a) Scharf an einander kommen, zle ſe do ſebe dáti, ſpeřiti ſe; an Jemanden, doſtati ſe na někoho; als er im Leſen an die Stelle kam, když ſe dočetl; aus der Noth, z nauze wywáznauti; aus den Schulden, z dluhů ſe wybiti; außer ſich, von Sinnen, ſmyſlu pozbyti, ſmyſlem ſe pominul; ich komme faſt auf den Gedanken, daß —, ſkorobych myſlil, že —; hinter etwas, na to přigjti, něco wypátrati, wyſſetřiti; hinter die Wahrheit, prawdy ſe dowěděti, dopjditi ſe; herunter, zchudnauti, přigjti na mizynu; zu kurz, ſſkodu wzýti, prodělati; jemanden gleich, wrownati ſe; zu ſich ſelbſt, ſpamatowati ſe; zu Ende, ſkončiti ſe, konec wzýti, mjti; zu Athem, ducha popadnauti, oddechnauti; zu Falle, padnauti; von Frauensperſonen, zmrhati ſe, podneſti ſe; ich kann nicht zu rechte kommen, nemohu s tjm 330 nic wyřjditi, pořjditi, tomu wyhowěti. b) Von Kräften kommen, zemdleti; zu Kräften, ſýly nabyti, zotawiti ſe, ſebrati ſe. c) Ins Sitzen, Spielen, Saufen kommen, rozſeděti ſe, rozehrati ſe, rozpiti ſe. d) Es iſt ihm zu Ohren gekommen, doneſlo ſe ho, doſſlo ho to; naſlechl to; zu ſtatten, hoditi ſe, proſpěti; ſich etwas zu Schulden kommen laſſen, něco zawiniti, zakauſnauti, zaweſti; es iſt ihm etwas darein gekommen, něco ho zaſſlo; es kommt dabey nichts heraus, nic nenj potom, nic z toho nepogde; er läßt es wohl an ſich kommen, dlauho ſe rozpakuge; es wird ſchon beſſer kommen, lépeť bude; laß es nicht dazu kommen, daß —, nedopuſť, aby —; es mag kommen, wozu es will, přiď co přiď; an den Tag, na gewo wygjti; in Ruf, rozhlaſſowati ſe, w powěſt přigjti; er kam in Ruf, na ſlowo byl wzat; das kommt auf eins, hinaus, gedno geſt; das käme ſchön heraus, toby bylo pěkné. e) Es kommt ein Wind, wjtr ſe ſtrhuge. f) Es kann kommen, může ſe ſtáti; es mag kommen, wie es will, děg ſe gak děg; es kommt ein Unglück über das andere, gedno neſſtěſtj druhé ſtjhá. g) Woher kommt das? odkud to pocházý? wie kommt es, daß —, čjm geſt to, že —. h) Wie hoch kommt das? zač geſt to? Es kommt mir auf zehn Gulden, ſtogj mne málem deſet tolarů; hoch zu ſtehen kommen, draze, draho přigjti.

Strany zdroje: II/33

Markig, adj. tučný, tukowý, morkowý. 2) dřeňowý, co má duſſi, ſtržeň. 2) fig. gadrný.

Strany zdroje: II/40

Meliſſen-, medunkowý; der Meliſſengeiſt. medunkowý duch, meliſowá wod čka wodička .

Strany zdroje: II/86

Partey-, ſtrannj; der Parteygeiſt, ſtrannj duch.

Strany zdroje: I/56

Athem, m. duch, dech, dechnutj, dýchánj, halitus, ſpiritus; keichender, ſchwerer, duſſnoſt, duſſnota, dýchawičnoſt, anhelitus; Athem holen, ſchöpfen, dýchati, odychati, duch popadati, ſpirare; es benimmt mir faſt den Athem, téměřby mne to zaduſylo, ſotwa ducha popadám; in einem Athem, bez oddechu, gednjm dauſſkem; der Athem bleibt weg, dech, duch ſe krátj, tratj.

Strany zdroje: I/56

Athemlos, adj. bez duchu, bez ducha, bezduſſný, exanimis.

Strany zdroje: I/56

Athmen, 1. act. dechem, duchem do ſebe táhnauti; die Düfte der Roſen, wůni ružj do ſebe táhnauti. 2) dýchati, t. g. požjwati, hier athmet man nichts als Frieden, tu ſe ſamým pokogem dýchá. 3) wdechnauti, inſpirare. 2. neut. dýchati, oddychati, ſ. Athem holen.

Strany zdroje: I/60

Aufgeben, v. a. odewzdati, odwéſti, tradere. 2) poddati, wzdáti, dedere. 3) ſložiti, zadati, zruſſiti, renuntiare. 4) den Geiſt, ducha wypuſtiti, žiwot položiti; die Hoffnung, naděgi odložiti, zaufati. 5) nařjditi, vložiti, iniungere. 6) naložiti, podati, předložiti, proponere.

Strany zdroje: II/130

Rosmarin-, rozmarýnowý; der Rosmaringeiſt, rozmarýnowý duch.

Strany zdroje: II/140

Salpeterſäure, f. ſanýtrnj duch, lýh.

Strany zdroje: II/140

Salz-, ſolnj; die Salzader, ſolnj žjla; der Salzgeiſt, ſolnj duch, lýh. 2) ſolný; der Salzmarkt, ſolný trh; das Salzmeer, ſolné moře.

Strany zdroje: II/142

Sanftmuth, m. tichá myſl, krotký duch, vtulnoſt, mansvetudo.

Strany zdroje: II/142, II/143

Sanftmüthig, adj. tichý, powlowný, vtulný, tichomyſlný, dobromyſlný, krotkého 143 ducha, tiché myſli, mansvetus; adv. tjſſe, tichomyſlně, vtulně.

Strany zdroje: II/192

Schutzgeiſt, m. duch ſtrážce.

Strany zdroje: II/200

Schwindelgeiſt, m. wrtoduch, záwratiwý duch, wrtaus.

Strany zdroje: II/202

Sechs, numer. ſſeſt, sex; zu ſechſen, po ſſeſti; ſechs Kinder, ſſeſtero djtek; bey meiner ſechs, na ſwau duſſi.

Strany zdroje: II/203

Seele, f. duſſe, anima; bey meiner Seele! na ſwau duſſi! bei ſeiner Seele ſchwören, duſſowati ſe; dim. das Seelchen, duſſička. 2) a) In der Feder, b) Im Häringe, c) In der Schütze, duſſe.

Strany zdroje: II/203

Seelen-, duſſe; die Seelenangſt, auzkoſt duſſe. 2) o duſſi, duſſech; die Seelenlehre, včenj o duſſj duſſi , o duſſech, duſſeſlowj, Psychologia.

Strany zdroje: I/70

Ausathmen, v. a. oddechnauti, wydechnauti. 2) ſterben, poſlednj duch wypuſtiti, wzdechnauti.

Strany zdroje: II/205

Seifen-, mydlowý; der Seifengeiſt, mydlowý ljh, duch.

Strany zdroje: II/208

Sendung, f. poſlánj, poſýlánj, missio; die Sendung des heil. Geiſtes, ſeſlánj ducha ſw.

Strany zdroje: I/72

Ausfahren, v. a. wygeti, wygezditi; ein ausgefahrener Weg, ceſta wygezděná, wygetá. 2) ausführen, wywezti. 2. v. n. wygeti, wygjžděti. 2) fig. wygjti; die Seele iſt ihm ausgefahren, wypuſtil duſſi, zdechl, vmřel; die Blattern ſind ausgefahren, neſſtowice ſe wyrazyly; das Kind, fährt am ganzen Leibe aus, djte djtě ſe po celém těle wyrážj; die Hand, der Fuß iſt mir ausgefahren, noha, ruka ſe mi wyſmekla.

Strany zdroje: I/74

Ausgehen, v. n. wygjti, wycházeti. 2) dogjti, docházeti; die Haare gehen ihm aus, wlasy mu lezau; das Feuer iſt ausgegangen, oheň wyhaſl; die Farbe geht aus, barwa pauſſtj, der Traum ging mir aus, ſen ſe mi wygewil; der heil. Geiſt geht vom Vater aus, duch ſwatý ot od otce pocházý, procedit.

Strany zdroje: I/74

Aushauch, m. puch, duch, wydchnutj.

Strany zdroje: I/74

Aushauchen, 1. v. n. wydychati. 2. v. a. duch wydáwati; die Seele aushauchen, duſſi puſtiti.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/341

Verderben, v. n. zkazyti ſe; der Wein, wjno; an dir iſt ein Poet verdorben, na tobě ſe zkazyl báſnjř. b) hynauti, zahynauti; vor Hunger, hladem. c) poruſſiti ſe, pokazyti ſe; die verderbte Welt, unſer verderbtes Fleiſch, poruſſený, pokažený ſwět, naſſe poruſſené tělo. d) na mizynu přigjti, we pſy gjti, w zkázu přigjti; der Kaufmann, kupec. 2) v. a. kazyti, zkazyti, perdere; ein Kleid, ſſat. b) pokazyti, břiditi, corrumpere; ein Meſſer, nůž. c) zatratiti; der Leib und Seele verderben mag, který tělo y duſſi zatratiti může. d) mařiti, marně tráwiti; die Zeit, čas; das Verderben iſt eine ſchlechte Kunſt, zkaženj ge ſſpatný kunſt.

Strany zdroje: II/345

Verfolgungsgeiſt, m. duch pronáſledowánj.

Strany zdroje: II/349

Verhalten, v. irr. a. puſtiti; den Zügel, otěž puſtiti, popuſtiti; mit verhaltenem Zügel, popuſſtěnau otěžj, cwálem, vprkem, tryſkem. b) zadržowati; den Urin, moč; ein anvertrautes Gut, ſwěřený ſtatek. c) zatagiti, zatagowati; den Athem, duch; das Weinen, pláč. d) ſich, tagiti ſe; Feuer in der Aſche, oheň w popeli. e) Lockvögel, wábné ptáky. f) ſich, tagiti ſe; das Roth-Wildbret, čerwená zwěř. g) tagiti; etwas, něco; es kann ihnen nicht verhalten ſeyn, nemůže ge tagno býti. h) ſich, mjti ſe; die Sache verhält ſich ſo, tak ſe to má; wie verhält ſich die Sache? gak ſe to má? die Höhe verhält ſich zur Breite, wie zwey zu eins, weyſſka ſe má k ſſjřce, gako dwě k gedné. i) ſich, chowati ſe, zachowati ſe; gegen Jemanden, k někomu.

Strany zdroje: II/349

Verhauchen, v. a. wydychati; den Athem, ducha puſtiti; Gerüche, dychati wůnj.

Strany zdroje: II/363

Verſchnauben, v. n. Verſchnaufen, oddechnauti ſy, k duchu přigjti.

Strany zdroje: II/365, II/366

Verſetzen, v. n. haben, zmetati; die Häſinn, zagečnice. 2) v. a. přeſaditi; Amtleute, auřednjky; eine Pflanze, einen Baum, zroſtlinu, ſtrom. b) unter die Zahl der Heiligen, počjſti, zaſaditi do počtu Swatých; unter die Götter, počjſti mezy Bohy, zbožniti. c) vweſti, přiweſti; in andere Umſtände, do giných přjpadnoſtj; in das größte Elend, do neywětſſj bjdy; in einen blühenden Wohlſtand, do hogné zámožnoſti. d) In Freude, radoſt způſobiti; in Schrecken, zaleknauti; in Furcht, ſtrach vwaliti na někoho, zaſtraſſiti; in die Nothwendigkeit, přinutiti. e) Sich in Gedanken wohin, někam ſe wmyſliti. 3) der Dachs verſetzt ſich, gezwec zalezl, zakopal ſe. b) založiti, zataraſowati, zaſaditi, zandati; eine Thür mit einem Schranke, dwéře almarau; den Eingang mit Steinen, wchod 366 kamenjm. c) krátiti, zalknauti ſe; das verſetzt mir den Athem, to mi krátj duch, (zalkne ſe.) d) verſetzte Winde, zaſazené, zaražené wětry. 4) zaſaditi, ſmjſyti; Kupfer mit Zinn, měd s cýnem; den Wein mit Waſſer, wjno s wodau. b) obſaditi, obložiti; eine Krone mit Perlen, korunu perlami. 5) Jemanden einen Schlag, zaſaditi někomu ránu; fig. einen Hieb, drbnauti; eine Ohrfeige, facku wytjti, flink dáti; Jemanden eins, někoho drbnauti, řjznauti, drkſu dáti někomu. 6) zaſtawiti; Aecker, pole; eine Uhr, hodinky. b) odpowědjti; er verſetzte und ſprach, odpowěděw řekl.

Strany zdroje: II/404

Wahrſager-, wěſſtj, wěſſtčj, hadacký; Geiſt, duch.

Strany zdroje: I/88

Bannen, v. a. wyhnati někoho. 2) Geiſter, duchy zakljnati.

Strany zdroje: II/419

Weingeiſt, m. winný duch.

Strany zdroje: II/426

Wer, gen. weſſen, contr. weß, dat. wem, an wen, pron. kdo, kdož, quis; wer iſt das? kdo ge to? weſſen Frau? čj panj? wem gehört das? komu náležj to? Wen ſehen ſie? koho widj? weſſen Kinde haſt du es gegeben? čjmu djtětis to dal? man ſieht es ihm an, weß Geiſtes Kind er iſt, widj ſe na něm, čjho ducha djtě geſt; wer denn? kdopak? wer es auch ſey, buď kdo buď; wer immer, kdokoli, kdokoliwěk; wer da? kdo ge, kdo to?

Strany zdroje: I/105

Beſonnenheit, f. přitomnoſt ducha, vpamatowánj, ſmyſlnoſt.

Strany zdroje: I/111

Bey, præp. v; bey Prag, v Prahy; bey ihm, v něho; bey Hofe, v dwora. 2) při; bey Lichte ſchreiben, při ſwjčce pſáti; bey ſeinem Tode, při geho ſmrti; bey Verſtand, při rozumu. 3) na; bey meiner Seele, na mau duſſi; bey meiner Treue, na mau prawdu, wěru. 4) pod; bey Strafe, pod treſtem. 5) w, za, z; bey Tage, we dne, za dne; bey frühem Morgen, hned z rána. 6) za; bey der Hand halten, za ruku držeti. 7) bey hundert Mann, okolo, aſy ſto mužů. 8) einen bey ſeinem Namen nennen, někoho wlaſtnjm gménem gmenowati; bey Zeiten, čaſně; er iſt noch bey Leben, geſt geſſtě žiw.

Strany zdroje: I/121, I/122

Böſe, adj. ärger, horſſj, der ärgſte, neyhorſſj; böſer, böſeſte, zlý, nedobrý, malus; das Böſe, zlé, malum. Der böſe Feind, zlý duch, zloboch, čert; ein böſer Bezahler, ſſpatný plátce. 2) pokažený; böſes Geblüt, pokažená krew; 122 böſe Augen, bolawé oči; böſe Luft, zlé, nezdrawé powětřj; böſes Wetter, nečas, ſlota, plůta, das böſe Weſen, padaucý nemoc. 3) hněwiwý, zlobiwý, popudliwý, iratus; böſe machen, rozhněwati, rozlobiti někoho; böſe ſeyn, zlobiti ſe, mrzeti ſe; böſe werden, rozhněwati ſe, rozlobiti ſe. 4) hanebný, neſſlechetný, adv. zle, ſſpatně, hanebně.

Strany zdroje: I/156

Einathmen, v. a. duch do ſebe wtáhnauti; nalýkati ſe něčeho.

Strany zdroje: I/199

Feil, adj. prodagný, co geſt na prodag; feil haben, na prodeg mjti, prodáwati; feil biethen, proceniti. Die Feilbietung, proceněnj, prodáwánj, prowolánj. Ihm iſt alles feil, wſſechno prodá. Eine feile Seele, kterýby y duſſi prodal, lacyná duſſe.

Strany zdroje: I/199

Feind, m. nepřjtel, hoſtis, inimicus. 2) ne áwiſtnjk, oſor; protiwnjk, odpornjk, aduerſarius; ein abgeſagter, geſchworner Feind, odpowědnjk, auhlawnj nepřjtel, ( ol. wrah). 3) der böſe Feind, zlý duch, zloboch, ſatan.

Strany zdroje: I/231

Geiſt, m. duch, ſpiritus. 2) žiwotnj mocy, ſýly. 3) ljh; Seifengeiſt, meydlowý ljh. 4) der Kern, gádro. 5) Geiſt, rozum, wtip, duch; ol. vm. Ein Mann von vielem Geiſte, muž welikého ducha, rozumu. 6) der böſe Geiſt, zleyduch, raráſſek. 7) die Geiſter der Verſtorbenen, duſſe zemřelých; er hat den Geiſt aufgegeben, wypuſtil duſſi. 8) ſtraſſidlo, obluda, ſpectrum.

Strany zdroje: I/231

Geiſterlehre, f. včenj o duchu.

Strany zdroje: I/231

Geiſterbeſchwörer, m. zaklinač duchů.

Strany zdroje: I/231

Geiſtlos, adj. ducha prázdný, adv. bez ducha, bez wtipu.

Strany zdroje: I/231

Geiſtreich, geiſtvoll, adj. ducha plný, oſtrowtipný, rozumný, důmyſlný. 2) geiſtreicher Wein, ſylné, prudké wjno.

Strany zdroje: I/234

Genie, n. důwtip. 2) weliký duch, důwtipná hlawa, ſchopnoſt.