Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 6 skupin hesel.

Strany zdroje: II/75

Ob, praep. nad, super; ob dem Haupte, nad hlawau; ob dem Mahle, při gjdle, obědě; Oeſterreich ob der Ens, Rakauſy nad Onaſau. 2) Conj. zdali, li, zdali, an, utrum; Frage ihn, ob er es geſehen hat, optey ſe ho, widělli to; ſehe zu, ob er es iſt, podjwey ſe, geli on to; ich weiß nicht, ob ichs thue oder nicht, newjm, vdělámli to, (zdali to vdělám) čili ne; ob er? zdali on? 3) Als ob, gakoby; Gerade, als ob heute ein Feſttag wäre, práwě, gakoby dnes byl ſwátek.



Strany zdroje: II/134

Rufen, v. irr. du rufſt, ich rief, habe gerufen, du rufe. I. v. n. křičeti, clamare; rufet laut, křičte hlaſytě; um Hülfe rufen, wolati, křičeti o pomoc; zu Gott, wzýwati, Feuer rufen, křičeti že hořj; um Rache, wolati na pomſtu. 2) wolati; du haſt mir gerufen, wolal ſy mne. II. v. a. wywoláwati; die Stunden, hodiny. 2) wolati, vocare; heraus, wywolati; ſich her, zu ſich, powolati, zwolati; ſie kommen wie gerufen, přicházegj práwě whod, gakoby ge zawolal.



Strany zdroje: II/276, II/277

Thun, v. irr. ich thue, ich that, ich thäte, gethan, thu; v. a. et n. dělati, činiti, facere; er hat es gethan, včinil, vdělal to; kund thun, známo činiti; thue das deinige, děley co ti patřj; Jemanden zu viel thun, někomu křiwdu dělati, vbližowati; etwas zu Leide thun, vbljžiti; ſich ein Leides thun, ruku na ſebe kláſti, wložiti; einen Blick, rozepřjti, pohleděti, pohljdnauti; Beſcheid, připjgjcýmu ſplniti; Vorſtellung, předſtawiti; Abbitte, odproſyti; Gebeth, pomodliti ſe; einen 277 Fall, padnauti, pocháp wzýti; einen Schrey, zkřiknauti; eine Bitte, poproſyti; in der Erklärung, prohláſyti ſe; Rechnung, počet kláſti; Widerſtand, na odpor býti; eine Predigt, kázanj mjti; Sünde, zpáchati hřjch; eine reiche Heurath, bohatě ſe oženiti, wdáti; zu wiſſen, wzkázati. 2) fig. Mit wem habe ich zu thun? s kým mluwjm? s kým mám co činiti? er wird damit genug zu thun haben, bude s tjm mjti doſt činěnau; nichts zu thun haben, neměti nic na prácy, nic dělati; viel zu thun haben, mjti mnoho co dělati, na prácy; zu thun geben, prácy dáti, vložiti; es iſt ihm nur ums Gled zu thun, gemu gen běžj o penjze; es iſt um dein Glück zu thun, běžj o twé ſſtěſtj; es iſt um dieſe Sache gethan, po tom ge weta. 3) Oehl in die Lampe thun, oleg do lampy dáti, nandati; bey Seite thun, na ſtranu dáti; etwas davon, dazu, něco odnjti, přičiniti, přidati; Geld aus dem Beutel, penjze z měſſce wyndati; Schuhe an die Füße, obauti ſtřewjce; den Mantel umthun, pláſſť wzýti; auf ein Handwerk, na řemeſlo dáti; ſich zu Jemanden, k někomu ſe mjti; ſich hervor, wyniknauti, giné přewýſſiti. 4) počjnati ſobě, ſtawěti ſe; ſcheu, furchtſam, oſteychawě, bázliwě ſobě počjnati; böſe, ſtawěti ſe gakoby ſe hněwal; ſchön, lahoditi, přimjleti ſe; groß, wypjnati ſe; wehe, boleti; es thut mir leid, geſt mi ljto; es thut Noth, geſt potřebj, potřeba; es thut mir Noth, muſým gjti na potřebu; ins Neſt thun, do hnjzda nadělati. 3) konati; ſeine Pflicht, ſwau powinnoſt; ſeine Arbeit, prácy; einen Weg für Jemanden, ceſtu za někoho; eine Reiſe, ceſtu.



Strany zdroje: II/426

Wenn, adv. kdy; quando; komm wenn du willſt, přiď kdy chceš; es ſey, wenn es wolle, buď kdy buď; wenn wirſt du kommen? kdy přigdeš? wenn ſoll ich das Geld bekommen? kdy doſtanu penjze? II. conj. když, cum; wenn ich daran denke, ſo grauet mir davor, hrozým ſe, když na to pomyſljm. b) by, kdyby; wenn du da geweſen wäreſt, ſo hätteſt du auch etwas bekommen, kdybys tu byl byl, takébys byl něčeho doſtal; wenn ich nun thäte, was würdeſt du ſagen? co bys řekl, kdybych to včinil? wenn ich an deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau. c) li, geſtli, geſtliže, pakli, pakliže; wenn es ſeyn kann, ſo thue es, můželi to býti, včiň to. Wenn man dich fragt, ſo antworte, geſtli ſe tě optagj, odpowěz. d) ačkoli; wenn du gleich reich biſt, ſo biſt du doch nicht weiſe, ačkolis bohatý, negſy předce maudrý, gſy bohatý, negſy wſſak maudrý. e) gakoby; er ſchmeichelt mir, als wenn ich ein Fürſt wäre, pochlebuge mi, gakobych knjžetem byl. f) wenn auch, třebas, byťby; wenn nur, kyž, kýž; wenn er doch ſchon wegginge, kyž gde giž pryč.



Strany zdroje: I/28

Als, conj. 1. když, gakž, vt, cum, vbi; ich freute mich, als ich hörte, zradowal ſem ſe, když aneb gakž ſem ſlyſſel; als der Vater kam, když, gakž otec přiſſel. 2. než, nežli, quam, ich habe es eher gehört, als du, dřjw ſem to ſlyſſel, než ty, aneb nežli ty, den Tag vorher, als ich ihn geſehn habe, den předtjm, než ſem ho viděl. 3. gako, gakoby, tanquam, ac, ac ſi, er redet davon, als von einer eiteln Beſchäftigung, mluwj o tom, gako o něgaké marné prácy; als wenn ich nichts wüßte, gakobych nic newěděl. 4. ſowohl, als auch, gak, tak, cum, tum, et, et, ſowohl die Kleinen, als auch die Groſſen, gak malj, tak y welicý. 5. ſo — als, ačkoli přjliš, ač práwě tuze, ač welmi, ſo geizig als er iſt, ſo gab er doch dieſmal, ačkoli přjliš, ač welmi ſkaupý geſt, předce tenkrát dal. 6. Gakož, gakožto, vt, als da ſind, gakož gſau. 7. Gelikož, geſſto, quippe, vtpote, als der (welcher) wohl wußte, gelikož aneb geſſto dobře wěděl. 8. leč, lečby, niſi, excepto, Niemand weiß es, als du, žádný newj, leč ty, nemo ſcit, excepto te. 9. Mjſto ſo , tedy, tak tedy, ku přjk. Nachdem wir vernommen, als haben wir nicht unterlaſſen, když ſme porozuměli, tedy ſme nepominuli, nezanedbali, aneb: yrozuměwſſe nepominuli ſme. 10. Als ob, als wenn, aneb gleich als ob, gleich als ob, gleich als wenn, gakoby, quaſi, tanquam. 11. Als ſonſt, anťby, ſyceby, ſecus. 12. Sobald als, gak mjle, gak náhle, ſimul ac, cum primum.



Strany zdroje: I/248

Gleichſam, conj. gako, gakoby, takměř.