Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/251

Gradbogen, m. Gakubowa hůl, na ſtupně rozdělený oblauk.

Strany zdroje: I/288

Hirtenſtab, m. paſtýřſká hůl. 2) fig. biſkupſká berla.

Strany zdroje: I/302

Jacobsſtab, m. pautnická hůl. 2) S. Jakuba hůl, cingulum Orionis.

Strany zdroje: II/35

Maßſtab, m. měřidlo ? měřicý hůl, prawjdko.

Strany zdroje: II/96

Pilger-, pautnický, der Pilgerſtab, pautnická hůl.

Strany zdroje: II/119

Reifholz, n. pruty, hole na obruče.

Strany zdroje: II/121

Reiten, v. irr. du reiteſt, ich ritt, bin geritten, reit; der Teufel reitet ihn, čert njm mele, čert ho bere. 2) gezditi, pogjmati ſe; wie der Hund auf dem Arſche, gezditi. 3) I. v. n. geti, gezditi; auf einem Pferde, na koni; reiten lernen, včiti ſe gezditi; ein reitender Bothe, gjzdecký poſel; ſchlecht reiten, daremně gezditi; er iſt Fehl geritten, geda zablaudil; in die Stadt, um die Stadt reiten, do měſta, okolo měſta geti; durch einen Wald, leſem geti; ſpazieren reiten, progjžděti ſe, na progjždku geti; einen Trab, kluſem geti; Galopp, cwálati, cwálem, tryſkem geti; auf einem Stecken reiten, na holi gezditi. II. v. a. habe geritten, na koni geti, gezditi; einen Schimmel, Eſel, reiten, na brůně, na oſlu geti, gezditi; ein Pferd lahm, zu Tode, rehe reiten, koně gjžděnjm zchromiti; Jemanden zu Boden, koněm někoho zageti, přegeti; ſich müde, vgeti ſe, vgezditi ſe; ein Pferd in die Schwemme, koně geti brodit.

Strany zdroje: II/128, II/129

Rohr, n. an der Tobakspfeife, beym Dudelſack, trubka, huk. 2) Am Gewehre, hlaweň, hlawně; ein gezogenes Rohr, tažnice. 3) treſt, třtina, rákos, mor. palach. coll. třtj, mor. ſſáſſj, třťowj, rákoſý; mit Rohr decken, rákoſým poſſiti, rákoſyti. 129 4) rákoſka; ein Spaniſches Rohr, ſſpaňhelka, ſpaňhelſká hůl. dim. das Röhrchen, trubka, treſtka, rákoſka.

Strany zdroje: II/137

Ruthe, f. ſtežeň w ſtohu, am Brunen, bidlo v řeřábu. 2) der Schmide, ožeh. 3) An der Brücke, moſtnice. 4) Am Rade, ſſjn. 5) Am Dreſchflegel, cepowka, držadlj. 6) prut, mor. hubowina, virga; die Angelruthe, prut (od vdice); 7) hůl; die Ruthe Arons, hůl Aronowa. 8) metla; die Ruthe geben, mit der Ruthe ſtreichen, metlau mrſkati; ſſlehati, ſſwjhati, wyſſwihati; den Kindern, pardus dáti. 9) Der Thiere, prut, oháňka. Der Menſchen, konec. dim. das Rütchen, prautek; metlička.

Strany zdroje: II/221

Spalten, v. n. rozſſtjpiti ſe, rozpuknauti ſe, puknauti, scindi; er prügelte ihn, bis das Rohr ſpaltete, bil ho až hůl o něho roztřjſkal; das Holz will nicht ſpalten, dřjwj ſe nedá ſſtjpati, kálati. 2) v. a. ſſtjpati, kálati, findere; Holz, dřjwj ſſtjpati, kálati; eine Feder, rozſſtjpnauti péro; das Holz ſpaltet ſich, dřjwj ſe puká. 2) fig. Den Kopf, hlawu roztjti, rozwrátiti, rozkoliti; geſpaltene Klauen, ſſpáry, rozdwogná kopeytka; rozdwogiti, rozděliti; die Stadt, měſto.

Strany zdroje: II/234, II/235

Stab, m. pl. Stäbe, hůl, baculus; der Weber, čink; fig. ſeinen Stab weiter ſetzen, dále gjti; an einem Stabe gehen, o holi choditi; ein Stab Eiſen, hůl železa; Stab, eine Faßdaube, duha, duhowina. 2) fig. Regimentsſtab, ſſtáb v reġymentu; Generalſtab, wrchnj ſſtáb; der Krumſtab, berle, pedum; der Stab iſt ſchon gebrochen, hůl giž geſt wywržena; unter Jemanden Stabe ſtehen, pod něčj mocý, wládau 235 ſtáti; dim. das Stäbchen, n. hůlčička; daužka.

Strany zdroje: II/235

Stabeiſen, n. železo w holjch.

Strany zdroje: II/238

Stange, f. tyč, pertica. b) In den Bauernſtuben, bidlo. c) an einem Spieße, kopiſſtě, oſſtěpiſſtě, hastile. d) am Pferdegebiſſe, ſtranice, feine Gold- Eiſen- Silberſtange, prut, hůl zlata, ſtřjbra, železa. e) Hühnerſtange, hřada. f) Stallſtange, roſocha, ſoſſka, amis bisurca bifurca . g) Leimſtange, rohatina. h) Vogelſtange, žerď. i) Meßſtange, tyč, decempeda. k) Schifferſtange, plawecký ſochor, contus. l) Fiſcherſtange, tlauk. m) Brechſtange, f. páč. n) fig. des Fuchſes, prut. o) fig. einem die Stange halten, někomu nadržowati, pomáhati.

Strany zdroje: II/241

Stecken, m. hůl, dim. hůlka, baculus; von Eichenholz, dubowka; von Mehldorn, hlohowka; von Schlehedorn, trnowka; von Hartriegel, břinka; von Pimpernußbaume, klokočka; ein haſelner, liſkowka, liſkowce ljſkowice .

Strany zdroje: II/250, II/251

Stock, m. pl. Stöcke, kmen, keř, trs, fru 251 tex; der Weinſtock, winný trs, keř, kmen, vitis; der Blumenſtock, trs kwětinowý. b) hůl, hůlka, baculus, scipio; am Stocke gehen, o holi gjti, choditi; er hat den Stock bekommen, byl holj bit. c) loket, ulna; ein Stock Leinwand, loket platna plátna , den Stock ausraden, pařez wymeytiti, wykopati, dobyti; über Stock und Stein, přes hory doly. d) pařez, mor. nátoň, caudex, codex; (collect.) pařezý. e) der Klotz, ſſpalek, nátoň, truncus. α) der Amboßſtock, ſſpalek k nákowadlj; sl. nákownjk. β) der Bienenſtock, aul, krč, klát, alveare alvearium ; die Beute, brť. γ) der Säulenſtock, podſtawek, basis. δ) der Armenſtock, pokladnice pro chudé. f) Stock im Gefängniſſe, trdlice, kláda, nervus, codex; der Daumſtock, palečnice. g) der Lichtſtock, ſwjcen, candelabrum. h) der Unterſtock am Hemde, podolek. i) der Schraubſtock, ſſraubowna, retinaculum. k) der Wachsſtock, ſlaupek. l) der Eiterſtock, dřeň, matrix puris. m) der Kühlſtock, chladicý káď. n) der Fügeſtock der Wagner, ſtřihowač. o) der Eyerſtock, wagečnjk. p) der Haubenſtock, palice na čepce. q) Stock, pl. Stocke, Stockwerk, ponebj, poſchodj, contignatio. r) Ein Stock Saiten, ſwazek ſtrun. s) ein Stock Vieh, kmen dobytku. t) fig. Stock, ein dummer Menſch, dub, ſſpalek, klacek, pařez, hňup; er ſteht da wie ein Stock, ſtogj tu gako howado v geſlj; dim. 1) das Stöckchen, n. a) kmjnek, trſek, hůlčička, pařjzek, ſſpaleček, ſwjcnjček, ſlaupeček, ſwazeček ſtrun. 2) das Stöcklein, an den Schuhen, ſſpaljček, sl. klátika.

Strany zdroje: II/251

Stockband, n. tkanice v holi.

Strany zdroje: I/74

Aushohlen, 1. v. a. wyzwjdati, wyſkaumait wyſkaumati . 2. v. n. mit dem Stocke aushohlen, holj napřáhnauti; zu einem Sprunge, k ſkoku ſe rozběhnauti, pochop bráti; im Reden, zdaleka záčjnati začjnati . Die Aushohlung, wyſkaumánj, napřahánj. @.

Strany zdroje: II/252

Stockſchlag, m. rána, vdeřenj holj; Stockſchläge, pl. weypraſk, weylupek holj.

Strany zdroje: II/256

Streich, m. rána, vdeřenj, ictus; du wirſt Streiche bekommen, budeš bit; einem einen Streich beybringen, vdeřiti, vhoditi někoho; der Hammerſtreich, vdeřenj kladiwem; der Backenſtreich, poliček; der Stockſtreich, vdeřenj holj. 2) ſſibalſtwj, kauſek; einem einen Streich ſpielen, čjſnauti, drbnauti, podſkočiti někoho; er kann ſeine Streiche nicht laſſen, nemůže zanechati ſwého ſſibalſtwj; ein artiger Streich, čiſtý, pěkný kauſek.

Strany zdroje: II/347

Vergleichen, v. a. irr. narownati; die Eiſenſtangen, železné holi. b) fig. narownati; ich will es ſchon zu vergleichen ſuchen, gak gá budu hleděti to narownati. c) porownati, vrownati, ſrownati; ſie können ſich nicht vergleichen, nemohau ſe shodnauti, porownati; ſich mit dem Schuldner, ſe s dlužnjkem; Streitigkeiten, rozepři. d) přirownati; wem ſoll ich dich vergleichen? komu tě přirownám? mám přirownati? zwey Dinge mit einander, dwě wěcy k ſobě; Alexander mit Cäſar, Alexandra k Céſaru, Alexandra s Céſarem ſrownati.

Strany zdroje: II/407

Wanderſtab, m. hůl na ceſtu; den W. ergreifen, na ceſtu ſe wydati.

Strany zdroje: I/89

Barre, f. Barren, m. prut, hůl; eine Barre Eiſen, hůl železa.

Strany zdroje: II/472

Zündruthe, f. zapalowacý hůl.

Strany zdroje: I/12

Abſchmieren, v. a. odmazati, ſmazati; a) ničemně napſati, sl. načmárati; b) někomu záda dřewěnným olegem, t. g. holj, namazati, wymazati. 2) v. n. das Leder ſchmiert ab, kůže maže, pauſſtj.

Strany zdroje: I/109

Bettelſtab, m. žebrácká hůl. 2) mizyna, žebrota.