Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 44 skupin hesel.

Strany zdroje: I/271

Haupt, n. pl. Häupter, hlawa, caput, dim. Häuptchen, Häuptlein, hlawička, ein Kohlhäuptlein, hláwka. fig. oſoba; wůdce; die Häupter, neypředněgſſj, neyznamenitěgſſj oſoby; vom Rinde, kuſy. 2) Am Pfluge, plaz, ſplaz, dentale. 3) Am Waſſerbaue, zágezek, náhon. 4) des Blaſebalges, zhlawj.



Strany zdroje: I/296

Hundskopf, m. pſý hlawa. 2) pſohlawec, pſýhlawec, Cynocephalus. 3) hledjk, wlčj huba, Antirrhinum Orontium, Lin. 4) pſohlaw, ſ. Seewolf.



Strany zdroje: I/330

Kopf, m. pl. Köpfe, hlawa, caput; niedrig, kotrba; dim. das Köpfchen, Köpflein, hlawička; einer ohne Kopf, bezhlawý. Der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; fig. über Hals und Kopf, pádem, ſkokem; vor den Kopf ſtoßen, vrazyti; den Kopf waſchen, weytopek dáti; er iſt im Kopfe nicht richtig, nemá wſſech doma, pohromadě; ſich einander bey den Köpfen kriegen, za pačeſy ſe popadnauti; der Kopf ſteht darauf, běžj o hrdlo, o hlawu; ſich etwas in den Kopf ſetzen, něco ſobě wzýti do hlawy; auf ſeinem Kopfe beſtehen, na ſwém ſtáti; den Kopf hängen, oſſkapěti; Köpfe ſetzen, baňky ſázeti.



Strany zdroje: I/341

Kühſchwanz, m. krawſký ocas. 2) die Jungfer, ſſjdlo, hadj hlawa, moteylice, libelulla grandis , Linn.



Strany zdroje: I/343

Kuppe, Kappe, f. wrch, wrſſek hory; 2) am Nagel, hlawa, hlawizna.



Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.



Strany zdroje: II/41

Menſchen-, člowěčj, hominis; humanus; der Menſchenkopf, hlawa člowěčj; der Menſchenkoth, člowěčj leyno, člowěčinec. 2) lidſký, humanus; das Menſchenblut, krew lidſká; der Menſchenfreund, přjtel lidſký; — Feind, nepřjtel lidſký; — Geboth, přjkázanj lidſké. 3) lidj; der Menſchenhüter, ſtrážce lidj; der Menſchenhaß, nenáwiſt lidj; der Menſchenhaſſer, nenáwiſtnjk lidj.



Strany zdroje: II/49

Mohrenkopf, m. mauřenjnſká hlawa. 2) mauřenjn. 3) černohláwek. Sylvia artricapilla Lin.



Strany zdroje: II/63

Nacket, nackt, adj. nahý, nudus; ein nackter, Menſch nackter Menſch , nahý člowěk, naháč; ſich nackt ausziehen, do naha ſe ſwljcy. 2) holý; ein nackter Vogel, Hund, Kopf; holý pták, pes, hlawa; ein nackter Fleck, holizna.



Strany zdroje: II/66

Natterkraut, n. netřeſk, Sedum Lin. 2) hadj hlawa, Echium vulgare Lin.



Strany zdroje: II/75

Nympfe, f. nymfa. Srb. Wila 2) hadj hlawa, moteylice, Libellula Grandis Lin.



Strany zdroje: II/76

Oberhaupt, n. hlawa, neywyšſſj hlawa.



Strany zdroje: II/78

Ochſenkopf, m. wolſká hlawa. 2) fig. buwol, wůl.



Strany zdroje: II/78, II/79

Offen, adj. otewřený, odewřený, aperius apertus; der Mund, huba; der den Mund immer offen hat, otewřhuba; mit offenen Armen, s rozpatýma rukama; ein offener Schade, otewřená rána; ein offenes Feld, čjré, ſſjré, pole; offenes Feld haben, čjré pole mjti, nic neměti na překážce; 79 offenes Leibes ſeyn, mjti ſtolicy; offener Kopf, Fuß, bolawá hlawa, noha; der offenen Kopf, Fuß hat, bolohlawý, bolonohý. 2) odemčený, odemknutý; offene Truhe, odemknutá, otewřená truhla. 3) fig. a) weřegný; offene Tafel, Straße, weřegná tabule, vlice; offener Laden, weřegný krám; das Amt iſt offen, ten auřad geſt prázdný, k zadánj, die Thür ſteht ihm immer offen, má wždy wolný přjſtup, dwéře otewřené. b) Ein offener Kopf, wtipná, pochopná, čiprná hlawa. c) vpřjmný; ein offenes Geſicht, zřegmá, vpřjmná twář; offenes Herz, vpřjmné ſrdce.



Strany zdroje: II/111

Rauchen, v. n. kauřiti ſe; der Kopf raucht ihm. a) hlawa ſe mu kauřj. b) kauřj ſe mu z huby, mentitur; es raucht in der Stube, w ſwětnicy ſe kauřj. 2) v. a. kauřiti, fumigare; Tobak rauchen, tabák kauřiti.



Strany zdroje: II/143

Sattelbaum, m. hlawa ſedla.



Strany zdroje: II/149

Schafskopf, m. owčj hlawa. 2) fig. božj gehňátko, ťulpas, hňup, dub.



Strany zdroje: II/150

Schal, adj. galowý, nechutný, vapidus vappidus ; ſchales Bier, wywětralé piwo; fig. ſchaler Kopf, prázdná, galowá hlawa.



Strany zdroje: II/163

Schillebold, m. moteylice, ſſjdlo, hadj hlawa, libella.



Strany zdroje: II/168

Schlangen-, hadj; das Schlagenhaupt Schlangenhaupt , hadj hlawa.



Strany zdroje: II/176, II/177

Schmerz, m. boleſt, mor. bol, bůle, dolor; Kopfſchmerzen haben, bolenj hlawy mjti; ſeine Schmerzen haben ſchon nachge 177 laſſen, giž ho odbolelo; er hat Kopfſchmerzen bekommen, hlawa ho rozbolela.



Strany zdroje: II/197

Schweimelig, adj. es wird mir ſchweimelig, hlawa ſe ſemnau točj.



Strany zdroje: II/197

Schweimen, v. n. potáceti ſe, wráworati, tutubare titubare . 2) mizeti; das Geſicht ſchweimet mir, zrak ſe mi tratj, mizý, mžičky ſe mi dělagj. 3) hlawa ſe točiti někomu.



Strany zdroje: II/199

Schwer, adj. těžký, gravis; neſnadný, difficilis; fünf Gran ſchwer, pět zrn ztjžj; ſchweres Geſchütz, těžká ſtřelba, bořjcý děla; ſchwere Cavallerie, těžká gjzda. 2) fig. a) twrdý, tupý; ſchwerer Kopf; twrdá hlawa, newtipa; ſchwere Zunge, brebtawý, zagjkawý gazyk; ſchweres Gehör, náhluchoſt, ſchweres Gehör haben, náhluchým býti; ſchwerer Athem, záduch, záduſſiwoſt. b) Einem etwas ſchwer machen, někomu něco obtjžiti. c) Die ſchwere Noth, padaucý nemoc. d) Eine ſchwere Menge, ſýla; das hat ihm ſchweres Geld gekoſtet, to ho ſtálo hrůzu, ſýlu peněz, adv. těžce, neſnadně.



Strany zdroje: II/200

Schwindelig, Schwindlig, adj. záwratiwý; ſchwindelig werden, zwrtohlawěti; mir wird ſchwindelig, hlawa mi gde (ſemnau) kolem, točj ſe ſemnau.



Strany zdroje: II/200

Schwindeln, v. imp. mir ſchwindelt, hlawa gde mi (ſemnau,) kolem, točj ſe. 2) ſſwjhati.



Strany zdroje: II/214, II/215

Sinn, m. ſmyſl, ol. čich, cyt, Sensus; das fällt in die Sinne, to padá do očj; er iſt 215 nicht bey Sinnen, ſmyſlem ſe pominul, geſt pomaten, mor. z brku wyražen, nemá wſſech (pěti) doma. 2) fig. a) Bey Sinnen ſeyn, při ſobě býti, při dobré paměti býti; von Sinnen kommen, ſmyſl ztratiti, pozbyti; ſich etwas in den Sinn kommen laſſen, na něco pomyſliti, něco k myſli připuſtiti; etwas böſes im Sinne haben, něco zlého kauti, obmeyſſleti; anderes Sinnes werden, rozmyſliti ſe; beſſeren Sinnes werden, vſrozuměti ſobě, vſmyſliti ſobě; es gehet nicht nach meinen Sinnen, negde to po mé; ein ſteifer Sinn, twrdá, zawilá, kaſtrbatá, twrdoſſigná hlawa. b) ſmyſl; der Sinn eines Wortes, ſmyſl ſlowa; viel Köpfe, viel Sinne, koliko hlaw toliko ſmyſlů, (koliko děr, toliko ſyſlů).



Strany zdroje: II/231, II/232

Springen, v. irr. bin geſprungen, puknauti, rozpuknauti ſe, rumpi, findi; das Glas ſpringt, ſklenice pukla, rozpukla ſe; mit ſtarken Klange, řinkla; die Saiten ſpringen 232 ſtruny ſe trhagj, praſkagj, pukagj; die Schoten hierauf, luſky ſe pukagj; die Haut ſpringt auf, kuže kůže ſe puká, sſedá, opryſkuge; der Knopf ſpringt von dem Kleide, knofljk ſe vtrhne. 2) ſkočiti, ſkákati, salire, saltare; a) das Waſſer ſpringt aus der Röhre, woda ſkáče z trauby; ſpringt zehn Schuh hoch, deſet ſtřewjců wyſkakuge; das Blut ſprang aus den Adern, krew z žil ſtřjkala, ſkákala; das Waſſer ſpringt aus einem Felſen, woda wyſkakuge, preyſſtj, wypryſkuge ſe, wyřicuge ze ſkály. b) die Erbſen ſpringen auf, hrách ſe lauſſtj, padá; es ſprang ein Stück von einem Steine in das Fenſter, kus kamene do okna ſkočil; vor Hitze iſt die Farbe von dem Holze geſprungen, horkem barwa ode dřewa ſe opreyſkala; eine Miene ſpringen laſſen, podkop wyhoditi; fig. zehn Thaler ſpringen laſſen, deſet tolarů nechati ſkočiti. c) vor Freuden in die Höhe, radoſtj poſkakowati, wyſkakowati, poſkočiti, auf die Seite, odſkočiti; über den Graben, ſkočiti, ſkákati přes přjkop; zum Fenſter hinunter, oknem dolů, an das Land, na zem; von dem Wagen, s wozu; aus dem Bette, z poſtele wyſkočiti; geſprungen kommen, přiſkákati; d) ich wollte vor Zorn aus der Haut ſpringen, žlučjbych ſe rozpukl; der Kopf möchte mir vor Schmerzen ſpringen, hlawa mne bolj diw ſe mi nerozſkočj, nerozpukne; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati někoho; aus dem Kloſter ſpringen, z kláſſtera prchnauti, wyklauznauti; den Hengſt ſpringen laſſen, kliſnu k hřebcy připuſtiti.



Strany zdroje: II/239

Starr, adj. tuhý, ztuhlý, ztrnulý, zdřewěnělý, rigidus; vor Kälte, zkřehlý, zmrzlý, mor. přemřelý; ſtarr werden, ztuhnauti, zkřehnauti, zdřewěněti, rigescere; ſtarr da ſtehen, ſtáti gak ſlaup. 2) fig. Jemanden ſtarr anſehen, vpřjti, wytřeſſtiti, wypauliti oči na někoho, kwákati; ſtarre Augen eines Sterbenden, oči w ſlaup; ſtarrer Sinn, zawilá, vrputilá, zapekleněná, zapeklitá hlawa, palice, kotrba. adv. ztuha, zkřehle, vrputile.



Strany zdroje: II/239

Starrkopf, m. vrputilec, ſwémyſlnjk, zawilec, zapeklitá, zawilá hlawa.



Strany zdroje: II/242, II/243

Steif, adj. tuhý, korawý; ſteife Hände, tuhé, ztuhlé ruce; ſteif werden, tuhnauti, ztuhnauti; ſteifer Metz, twaroh. 2) Vor Kälte, zkřehlý, rigidus. 3) Steife Lein 243 wand, kljžené plátno. 4) fig. ſteif auf etwas ſehen, na něco wypauliti, wytřeſſtiti oči; ſteif und feſt auf etwas beharren, pewně na ſwém ſtáti; ein ſteifer Vorſatz, ſylné předſewzetj; ein ſteifer Sinn, vrputiloſt, vrputilá, ſwemyſlná hlawa, kotrba; ſteifes Compliment, nucená poklona; adv. ztuha; fig. der Glieder, nuceně. 2) vrputile.



Strany zdroje: II/247

Stichbalken, m. hlawa, ſſtych.



Strany zdroje: II/280

Todtenkopf, m. vmrlčj, ſmrtj hlawa. 2) ſwatojanſké žito, námel, S. Mutterkorn.



Strany zdroje: II/308, II/309

Umgehen, v. n. točiti ſe; das Rad geht um, 309 kolo ſe točj. 2) dogjti, docházeti; das Jahr geht um, rok docházý. 3) gjti; die Hütte geht um, huť gde. 4) obgjti, obcházeti; in der Stadt, w měſtě. 5) ſtraſſiti; hier geht es um, zde ſtraſſj. 6) točiti ſe, kolem gjti; der Kopf, hlawa ſe ſemnau točj, gde kolem. 7) zagjti ſy, zacházeti ſy, eine Meile, mjli. 8) objrati ſe, zacházeti; mit Wolle, Federn, wlnau, peřjm. 9) obcházeti; mit Lügen, lžj, lžmi. 10) ſſetřiti; mit Wahrheit, prawdy. 11) obmeyſſleti; auf Krieg, wognu; ich weiß, worauf er umgeht, wjm, co obmeyſſlj, nač bige. 12) zacházeti; mit guten Leuten, s dobrými lidmi; mit böſen, obcowati ſe zlými; hart, leutſelig, zpurně, wljdně. II. v. a. obgjti, obcházeti, circumire; eine Stadt, měſto. 2) pominauti, wyhnauti ſe; ich habe nicht umgehen können, dir ſolches zu melden, nemohl ſem pominauti to tobě oznámiti.



Strany zdroje: II/375

Verwirren, v. a. zdrchati, zmuchlati, zamodrchati, zmáſti, zamotati, zmaťhati; den Zwirn, niti; verwirrtes Stroh, matená ſláma, změtanka, drchanina. 2) fig. zmáſti, pomáſti; einen Staat, die Sprache, zemſtwo, řeč; ſich in etwas, do něčeho, w něčem ſe zamáſti; Jemanden, někoho zmáſti, pomáſti; etwas vewirrt verwirrt thun, něco haťmať dělati; eine verworrene Geſchichte, pomatený přjběh, hyſtorye; verwirrt ausſehen, wſſecek zmatený, pomatený wyhljžeti; ein verworrener, verwirrter Kopf, pomatená, zwrcená hlawa.



Strany zdroje: II/415

Weh, Wehe, interj. běda, vae; Au weh! auwe! wehe dir! běda tobě! Weh über Weh, běda, přeběda. 2) adv. boleſt; in der Kinderſprache, bebe; wehe thun, boleti; der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; einem wehe thun, boloſt boleſt někomu způſobiti; weher, am weheſten thun, wjce, neywjce boleti; fig. es iſt mir weh darnach, bažjm po tom; ſich wehe thun, im Tragen, Heben, Bewegen, vſſkoditi ſobě, vbljžiti ſobě, neſenjm, zdwjhánjm, hýbánjm.



Strany zdroje: II/415

Weh, adj. bolawý; ein weher Kopf, Fuß, bolawá hlawa, noha.



Strany zdroje: II/439

Wirbeln, v. n. wjrem bubnowati, trilowati. 2) von Vögeln, ſſwiřinkati. 3) točiti ſe; der Wind, wjtr. 4) wjřiti ſe; das Waſſer, woda. 5) Es wirbelt mir im Kopf, točj ſe mi hlawa.



Strany zdroje: II/441

Witzig, adj. wtipný, důwtipný; ein witziger Kopf, wtipná hlawa, wtipák, adv. ně.



Strany zdroje: I/134

Capitell, n. hlawa ſlaupu; makowice.



Strany zdroje: I/144

Drache, m. ſaň, drak, draco; die Drachinn, dračice; der Drachen-Kopf, dračj hlawa.



Strany zdroje: I/191

Eſelskopf, m. oſlowá hlawa. 2) als Schimpfwort, oſlowſká palice, oſel.



Strany zdroje: I/199

Fein, adj. hezký, ſličný, pěkný, ſpanilý, wýtečný, ztepilý, bellus, venuſtus; fig. ſſwárný, hodný, ſluſſný, lepý; feine Sitten, vſſlechtilé mrawy. 2) drobný, tenký, tenjčký, ſubtýlný, tenuis, ſubtilis; feiner Sand, drobný pjſek; eine feine Feile, drobný pilnjk; feine Leinwand, tenké plátno; feines Garn, tenká přjze; feines Mehl, pěkná mauka, weyražek; fig. čiſtý, purus; feines Gold, ryzý, čiſté zlato; feines Silber, ſamo, čiſté ſtřjbro, feyn; feine Arbeit, ſubtýlné djlo; ein feiner Kopf, wtipná hlawa; ein feiner Fuchs, chytrá liſſka.



Strany zdroje: I/234

Genie, n. důwtip. 2) weliký duch, důwtipná hlawa, ſchopnoſt.