Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu]


Index českých slovních tvarů

A B C Č D Ď E F G Ġ H Ch I J K L M N Ň O P R Ř S ſ T Ť U V W Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 8


Vyhledat český výraz: Regulární výraz
Nalezeno 18 skupin hesel.

Strany zdroje: I/37

Angeln, v. a. ryby na vdicy chytiti, lapati, lowiti, piscari hamo. 2) dychtiti po něčem, něčeho žádoſtiwě hledati, adpetere.



Strany zdroje: II/11

Leben, n. žiwot, žiwobytj, vita; ſein Leben zubringen, žiwot tráwiti; am Leben ſeyn, žiwu býti; langes Leben, dlauhý wěk; dlauhowěkoſt, longaevitas; es iſt lauter Leben an ihm, geſt pln žiwobytj; am Leben ſeyn, na žiwě býti; einem nach dem Leben stehen, něčj bezhrdlj, bezžiwotj hledati; o žiwot ſtáti; ſein Leben laſſen, žiwot dáti; es gehet ihm an das Leben, běžj mu o žiwot; er ſcheibt für ſein Leben gern Kegel, gaktě žiw rád hrage w kuželky; bis auf das Leben einſchneiden, až do žiwého řjznauti; Leben lang, gak žiw, celý čas žiwota.



Strany zdroje: II/60

Nachſchlagen, v. a. a) po někom bjti. b) Einem Erze, rudy hledati. c) Eine Stelle im Buche, mjſto w knjze hledati, knihu rozwinauti.



Strany zdroje: II/61

Nachſtellen, v. n. vkládati, auklady , zálohy ſtrogiti, činiti, odſydla pozadu kláſti, insidiari; Einem Amte, čjhati na auřad; nach dem Leben, na žiwot někomu ſtáti, bezžiwotj hledati.



Strany zdroje: II/61

Nachſuchen, v. n. hledati, ſſukati, ſſtárati; etwas, wyhledáwati; in Papieren, Büchern, přehljžeti, přehledáwati.



Strany zdroje: II/123

Revieren, v. n. hledati, ſljditi (totiž o myſliweckém pſu.)



Strany zdroje: I/65

Aufſchlagen, 1. v. a. vdeřiti, vhoditi, vrazyti, adlidere; rozbiti, rozrazyti, roztlaucy, wyrazyti, wytlaucy, narazyti, zarazyti; Nüſſe, ořechy roztlaucy, die Stiefeln, boty narazyti; das Lager, Zelter, ſtany rozbiti. 2) ein Kleid, raucho wyložiti, zahnauti, založiti. 3) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 4) die Hufeiſen, podkowy přibiti. 5) ein Buch, knihu otewřjti, přebjrati; eine Stelle im Buche, hledati. 6) die Augen, oči otewřjti, pozdwjhnauti; einen Brief aufſchlagen, liſt otewřjti, rozwinauti. 2. v. neut. wyrazyti ſe, wyrážeti, wyſtřeliti, wyſſwihnauti. 2) podražiti, poplatiti, das Getreide ſchlägt auf, obilj připlácý, přiſkakuge, na obilj přirážj.



Strany zdroje: II/242

Stehen, v. n. irr. du ſteheſt, ich ſtand, ich ſtände, geſtanden, ſtáti, stare; oft ſtehen, ſtáwati; dann und wann ſtehen, ſtáwáwati; lange ſtehen müſſen, poſtáti ſobě; eine Weile ſtehen, poſtáti; ſtehen bis —, doſtáti; ſich müde ſtehen, vſtáti ſe; durch Stehen erwerben, vſtáti; durch Stehen ein Loch machen, proſtáti; ſtehen von Kindern, ſtánkati; etwas ſtehend thun, něco zaſtawiti; ſtehendes Fußes hingehen, na mjſtě tam gjti; die Haare ſtehen mir zu Berge, wlaſy mi ſtáwagj wzhůru; ſtehendes Holz, dřjwj na ſtogatě, ſtogaté; ſtehendes Waſſer, ſtogatá woda; fig. a) Schildwache, na ſtráži býi, wartu ſtáti; Gevatter, za kmotra, kmotrowſtwjm ſtáti; bey Jemanden die Jahre, v někoho w včenj býti; einen Mann, ſtáti za ſebe. b) der Stab ſteht in der Stadt, ſſtáb ležj w měſtě; die Augen ſtehn voll Thränen, má oči plno ſlzý; der Stall ſteht voller Pferde, w maſſtaly ſtogj plno konj; es ſtehet mir ein Unglück bevor, neſſtěſtj mi naſtáwá; es ſtehet noch dahin; to nenj giſto, kdo wj; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj. c) hoch am Brette ſtehen, mnoho platiti; die Ochſen ſtehen am Berge, newěděti kudy z konopj. d) auf dem Sprunge, na poſkoku býti; auf Jemandes Seite, podlé někoho ſtáti, s něčj ſtranau držeti; auf ſeiner Hut ſtehen, na pozoru ſe mjti; das Haus ſteht auf den Fall, dům geſt na zbořenj. e) das ſteht bey Gott, to ge v boha; das ſteht bey ihnen, to záležj na nich. f) ich ſtehe dafür, ſtogjm za to, gſem za to práw; wer ſoll die Koſten ſtehen, kdo poneſe autraty. g) das ſteht noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě; im Begriffe, hotow býti; in der Meinung, za to mjti; in Zweifel, na rozpacých býti; in Furcht, báti ſe, obáwati ſe; im Verdachte, w podezřenj býti; w podezřenj mjti; im Rufe, w powěſti býti; in der Arbeit, w prácy býti. h) Jemanden nach dem Leben, o žiwot ſtáti, bezžiwotj hledati. i) es ſteht dir frey, máš ſwobodno, na ſwobodě; zu Kaufe, na prodeg býti; Jemanden zu Gebothe, zu Dienſten, k ſlužbám býti; was ſteht zu ihrem Befehle, co poraučegj. k) es ſtehet nicht zu läugnen, zu erwarten, nelze toho zapjrati, ſe nadjwati. l) wie ſtehet es mit ihm, gak ſe má? mit Jemanden auf einem guten Fuße, za gedno, za dobré býti s někým; ſich gut ſtehen, dobře ſe mjti. m) das kommt mir hoch, theuer zu ſtehen, to mne ſtogj wyſoko, draho. n) das Kleid ſteht mir nicht, ten kabát mi neſtogj, neſluſſj.



Strany zdroje: II/265

Suchen, v. a. hledati, quaerere. 2) pohledáwati; was haſt du hier zu ſuchen? čeho ty máš zde k pohledáwánj. 3) wyhledáwati; Jemandes Glück, něčj ſſtěſtj; Urſache zu etwas, přjčiny k něčemu; Gelegenheit, přjležitoſti; Hülfe, pomocy. 4) hleděti; er ſucht ihm zu ſchaden, hledj mu ſſkoditi.



Strany zdroje: II/282

Trachten, v. a. obmeyſſleti; trachte nichts böſes wider ihn, neobmeyſſleg nic zlého proti němu. 2) v. n. a) vſylowati, ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, hleděti, hledati; ſie trachten ihm zu ſchaden, hledagj, hleděgj, vſylugj mu ſſkoditi. b) taužiti, dychtěti; nach Ehre, Reichthum, po cti, po bohatſtwj; nach einem Amte, ſtáti o auřad; einem nach dem Leben, hledati nečj něčj bezžiwotj, auklady ſtrogiti.



Strany zdroje: II/313

Umweg, m. zacházka; zu Wagen oder zu Pferd, zagjždka, zágezd; nehmen, zagjti ſy, zacházeti ſy, zageti ſy, zagjžděti ſy. 2) okolek, zápolj; Umwege ſuchen, okolků hledati.



Strany zdroje: I/82

Ausſtänkern, v. a. wyſſťárati, wyſſťaurati, wyhledati, wſſudy hledati.



Strany zdroje: II/391

Vorgreifen, v. n. předchwatiti, přechwátnauti, vchwatiti, předgjti, předſtihnauti. 2) fig. ſahati do něčeho; einem, někomu; einem in ſeinem Amte, někomu do auřadu. 3) Der Hirſch, překwapiti ſe. b) der Hund, ſtopu znowu hledati.



Strany zdroje: II/398

Vortheil, m. vžitek, zyſk; mit Vortheil verkaufen, prodáwati, s zyſkem; auf ſein Vortheil bedacht ſeyn, zyſku ſwého hledati. b) proſpěch; zu deinem Vortheile, k twému proſpěchu; ſeinen Vortheil in acht nehmen, proſpěchu ſwého ſſetřiti, hleděti; dem Feinde den V. abgewinnen, nepřjtele přechytřiti, předſkočiti, předſpjſſiti. c) předek, přednoſt. d) wýhoda, fortel; etwas mit einem gewiſſen Vortheile thun, něco s giſtým fortelem činiti. e) pochwala, oſla a; er zeichnet ſich zu ſeinem Vortheile aus, wyznamenáwá ſe k ſwé pochwale.



Strany zdroje: II/434

Wiederſuchen, v. a. opět hledati.



Strany zdroje: II/478

Zutrauen, v. a. nadjti ſe, nadáti ſe něčeho do někoho, o někom, hledati něčeho w někom; er trauet ihm viel Gutes, alles Böſe zu, domeyſſlj ſe o něm že geſt ſchopen mnoho dobrého, wſſeho zlého.



Strany zdroje: I/18

Abweg, m. bezceſtj, neſceſtj, rozceſtj, diverticulum; Abwege ſuchen, rozceſtj, vſkoků hledati.



Strany zdroje: I/206

Flohen, Flöhen, v. a. jemanden, wiſkati, blech někomu hledati.