Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/271

Haufen, m. Haufe, hromada, kopec, fig. množſtwj, acervus, cumulus; dim. das Häufchen, das Häuflein, hromádka; ein Haufen Volkes, hluk, záſtup, turba; ein Haufen Reuter, hauf, ol. pluk; Vögel, heyno, mor. & sl. krdel; ein Haufen Holz, halda, hranice; es liegt alles über einen Haufen, wſſe ležj na hromadě; über den Haufen fallen, překotiti ſe; über den Haufen werfen, překotiti, přewrhnauti, přewrátiti, wywrátiti.

Strany zdroje: II/6

Lärm, Lärmen, m. powyky, (powyk), hřmot, pokřik, hluk, pohluk, lermo; sl. larmo, nezdoba, ſſanty. Lärm blaſen, lermo, wzhůru traubiti.

Strany zdroje: II/27, II/28

Machen, 2. 1. v. n. dělati; mache doch, děley, poſpěš pak! 2. v. a. dělati, robiti, činiti, půſobiti, facere; fertig machen, dodělati; ſich davon, aus dem Staube machen, prchnauti, s waňkem ſe poraditi; ſich über etwas machen, dáti ſe do něčeho; ſich an Jemand —, do někoho ſe dáti; vtécy ſe k někomu; ſich vom Berge hinab—, s wrchu sběhnauti, ſgjti; ſich auf den Weg —, na ceſtu ſe wydati; ſich auf die Seite —, odegjti. 2) einem die Rechnung —, někomu počet kláſti; ſich auf etwas Rechnung —, dauffati, nadáti ſe, že něčeho doſáhne; Lärm —, bauřku, hluk ſtropiti; ein Geſchrey —, křičeti, pokřik vdělati; Jemanden zum Sklaven —, někoho otroka, otrokem vdělati, w otroctwj vweſti; einen Gefangenen —, zagjti; ein Land zur Wüſte —, kraginu w puſtinu obrátiti; viele Schulden —, dluhů nadělati; ein Compliment —, pokloniti ſe, poklonu včiniti; ſich Jemanden zum Freunde —, přjzeň a láſku ſobě v někoho zeyſkati; zum Feinde —, někoho na ſebe rozhněwati; Jemanden ein ſaures Geſicht —, na někoho ſe mračiti, ſſkarediti; Anſtalt —, ſtrogiti ſe, chyſtati ſe; ſich allerley Gedanken —, wſſelicos ſobě myſliti; machen ſie ſich keine Sorgen, neſtaragj ſe; ſich Bedenken —, rozpakowati ſe; Bekanntſchaft —, ſeznámiti ſe; Freundſchaft —, ſpřáteliti ſe; Vorwürfe —, wyteykati, wyčjtati; den Anfang —, počjti, počjnati, začjti; einem Luſt zu Eſſen —, chuti k gjdlu dodati; Große Augen —, diwiti ſe, wytřeſſtiti, wypauliti oči; ei 28 ne Entdeckung —, wyſſetřiti něco; ſich etwas zur Pflicht —, za powinnoſt pokládati; ſein Glück —, k ſſtěſtj přigjti; mit einem gemeine Sache —, držeti s někým. 3) Man kann ihm nichts recht machen, žádný mu nemůže nic w hod včiniti; ein Gefäß rein —, nádobu wyčiſtiti, wypláknauti, wymyti ; etwas feſt—, něco vpewniti, přitužiti, vtužiti; weich —, měkčiti, rozměkčowati; ſich feſt—, oprawiti ſe; arm —, ochuditi, na chudobu, mizynu přiweſti; reich —, obohatiti; krank —, nemoc způſobiti; geſund —, vzdrawiti; ſich beliebt —, láſku zýſkati; verhaßt —, zoſſkliwiti ſe; etwas größer machen —, něco zwětſſiti; kleiner —, zmenſſiti; einen Gefangenen frey—, wězně propuſtiti; ſich naß —, zmokřiti ſe, zmočiti ſe; ſich ſchmutzig —, vſſpiniti ſe; einen luſtig —, rozweſeliti; er hat ſich bey Ihnen nothwendig gemacht, způſobil, že wám nelze bez něho býti; das macht mein Unglück vollkommen, to dowrſſilo, doplnilo mé neſſtěſtj; einem etwas weiß —, bělmo, zeleno dělati; ſich bezahlt —, ſnažiti ſe, aby byl zaplacen, zaplacowati ſy; etwas lächerlich —, z něčeho poſměch včiniti; einem etwas deutlich —, někomu něco wyſwětliti; etwas ausfindig —, něco wyhledati, wynalezti; Jemand herunter —, weytopek někomu dáti; machen ſie, das er kommt, magj ho k tomu, ať přigde; wie machen wir es, daß —, co počneme, aby —; ein Schatten macht uns oft Zittern, ſtjnu ſe čaſto hrozýme; Jemanden lachen —, rozſmjſſiti někoho, ſich etwas zu thun —, do něčeho ſe dáti; geſchwefelter Wein macht dumm, po wjně syrau zoprawowaném hlawa ztupj; ſalzige Speiſen machen Durſt, po ſlaných gjdlech chce ſe pjti; das macht Kopfweh, po tom hlawa bolj; das macht, daß er arm iſt, to ge tjm, že geſt chudý; aufrichtige Reue macht alles wieder gut, oprawdowá ljtoſt wſſecko zas naprawj; Sorgen machen vor der Zeit alt, kdo ſe ſtará, brzy ſe zſtará; einem einen Antrag —, někomu něco předložiti; kund —, oznámiti; eine Reiſe —, ceſtu konati; einen Verſuch —, zkuſyti; das macht es eben, tjm ſamým; das macht nichts, o to nic nenj. 5) Das Bette —, poſtel ſtláti; Holz —, dřjwj ſſtjpati, kálati; Butter —, máſlo tlaucy; Feuer —, oheň rozdělati, rozkřeſati; das Eſſen, die Hochzeit —, gjdlo, ſwadbu ſtrogiti; zu Gelde —, ſpeněžiti; er hat ſich viel bey dieſer Sache gemacht, při tom mnoho wydělal; dabey iſt nichts zu machen, na tom ſe nic newydělá; Sie machen es gar zu gefährlich, hrozně tjm ſtraſſjte; er iſt ſo arm nicht, als ihn die Leute machen, nenj tak chudý, gak lidé mluwj; er macht ſich ſehr arm, ſtawj ſe, dělá ſe tuze chudým; einem ein Verbrechen aus etwas —, někomu něco za prowiněnj pokládati; zum Ketzer —, někoho za kacýře wyhlaſſowati, rozhlaſſowati; er macht in dieſem Hauſe den Narren, dělá w tom domě ze ſebe blázna, ge gim w tom domě za blázna; ich mache mir nichts daraus, nic na to nedbám; viel aus nichts —, něčeho ſobě mnoho wážiti; es wird daraus wenig gemacht, nehrubě ſy toho kdo wſſjmá, wſſimne; du haſt es ſchön gemacht, tys to zbauchl! zcákl! ſplákl.

Strany zdroje: II/37

Maus, f. pl. Mäuſe, myš, mus. dim. das Mäuschen, myſſka. fig. Mäuſe machen, hluky, cáry dělati. 2) myſſka, musculus.

Strany zdroje: II/99

Poltern, v. n. ſſtrachati, buráceti, bauřiti, hřmot, hluk činiti. 2) ſſwanduřiti.

Strany zdroje: II/135

Rumor, m. hluk, cawyk, powyk, lermo.

Strany zdroje: II/193

Schwall, m. praud, peřeg. 2) Der Menſchen, hluk, daw, hromada.

Strany zdroje: II/223

Spectakel, n. diwadlo, spectaculum; viel Spectakel machen, mnoho hluku, cáru nadělati; ſich zum Spectakel machen, dělati ze ſebe zrcadla.

Strany zdroje: II/233

Spuk, m. lermo, hluk, rachocenj, burácenj. 2) sl. matoha, brykule, wrtochy. 3) ſtraſſidlo.

Strany zdroje: II/234

Staat, m. ſtaw; im Staat ſeyn, w ſtawu býti. 2) nádhernoſt, ſtkwoſtnoſt, pompa; er macht vielen Staat, nádherně ſobě wede, ſtkwoſtně ſobě počjná; er macht königlichen Staat, po králowſku ſobě wede; im völligen Staate, we wſſj ſláwě, nádhernoſti; großen Staat von etwas machen, mnoho cárů, hluku nadělati; ich mache Staat, myſljm, trwám, tuſſjm. 2) mocnářſtwj, kraginy, regio, terra; die Europäiſchen Staaten, Ewropegſká mocnářſtwj; die Oeſterreichiſchen Staaten, rakauſké země.

Strany zdroje: II/263

Sturm, m. pl. Stürme, bauře, bauřka, tempestas; es erhob ſich ein Sturm, bauře ſe ztrhla. 2) Des Windes, wichr, wichřice, chumel, powětřj, turbo. 3) Mehrer Menſchen, ſſturem, cawyk, hluk. 4) Des Feindes, ztek, ztečenj, ſſturem, autok; Sturm laufen, autokem, ſſturmem hnáti na měſto; eine Stadt mit Sturm einehmen einnehmen , ztécy měſto. 5) Sturm läuten, ſſturmowati.

Strany zdroje: II/294, II/295, II/296

Uiber, adv. es gehet alles bunt über, wſſecko na opak, na ruby, zwrub na ljc; das Glas läuft über und über, ſklenice přetyká walem; über und über, na překot; über und über purzeln, překotiti ſe; es iſt über und über voll, ge ſtreychem plná; über und über naß, ſkrz na ſkrz mokrý; es iſt über, giž ge po wſſem, konec, po tom. 2) praep. I. nad; a) es liegt über der Thür, ležj nadedweřmi; über ihm, nad njm; ein Herr über alles, pán nadewſſjm; über Jemanden herrſchen, nad někým panowati. b) etwas über die Thür legen, něco nade dwéře položiti; über die höchſten Berge, nad neywyšſſj hory; das geht über alles, to gde nadewſſecko; über alle Maßen ſchön, překráſný; über die Maße treiben, nemjrně, přes přjliš ſobě počjnati; er wohnt über mir, bydlj nademnau; er ſteckt in Schulden bis über die Ohren, wězý w dluzých až po vſſi; b) Fleißig über Arbeit ſeyn, pilně pracowati; ich war eben über dem Schreiben als er kam, práwě ſem pſal, když přiſſel; immer über den Büchern liegen, pořád 295 w knihách wězeti; lange Zeit über etwas zubringen, mnoho čaſu s něčjm ſtráwiti; über wenigem getreu, nad málem wěrný. II. při; er lacht über die Erzählung, ſměge ſe powjdačce; über der Mahlzeit trinken, při gjdle pjti; über dem Leſen, dem Gebeth, der Arbeit einſchlafen, při čtenj, modlitbě, při prácy vſnauti; über dem Bethen gab er ſeinen Geiſt auf, modle ſe duſſi wypuſtil; über Tiſche, při ſtole. III. pro; ſich über dem Heben etwas verrenken, zdwjhage něco ſobě wylomiti; über einer langen Rede heiſer werden, dlauho mluwě ochraptěti; über einen Lärm erwachen, hlukem ſe probuditi; über der langen Reiſe, pro dlauhoſt ceſty; über dem Leſen, Eſſen und Trinken vergeſſen, pro čtenj na gjdlo a pitj zapomenauti; über dieſer Rede, pro tu řeč. IV. a) za; über dem Strome, Fluſſe wohnen, za řekau bydleti; über der Gränze, za hranicemi; gegen mir über, proti mně. V. přes; über alle Berge, přes hory doly; a) über den Fluß ſchiffen, přes řeku ſe plawiti; über den Markt gehen, fahren, přes trh gjti, geti; über den Weg, přes ceſtu; über das Ziel ſchreiten, cýl, mezy překročiti; über einen Stein fallen, přes kámen vpadnauti; über die Klinge ſpringen laſſen, ſeſekati; über Feld gehen, přes pole gjti; über Prag nach Wien, přes Prahu do Wjdně; etwas über ſich nehmen, něco na ſebe wzýti; b) über zehn Pfund ſchwer, přes deſet liber ztjžj; über drey Finger breit, přes tři prſty zſſjřj; über die Hälfte, přes polowičku. VI. k; wie biſt du darüber gerathen? kteraks k tomu přiſſel? er kann über alles, über das Geld, darf nicht über das Geringſte, může ke wſſemu, k penězům, neſmj k neymenſſjmu; es geht ſo ſehr über das Geld, über den Beutel, gde to přjliš do peněz, na penjze, do měſſce, na měſſec; es gehet über uns her, gde to na nás. II. na; ſich über eine Sache ärgern, freuen, erzürnen, beklagen, beſchweren, erbarmen, entſetzen, entrüſten, verwundern, bekümmern, betrieben, kränken, grämen, na něco ſe mrzeti, z něčeho ſe radowati, na něco ſe rozhněwati, na něco nařjkati, ſobě ſtěžowati, nad něčjm ſe ſmilowati, ſlitowati, něčeho ſe vleknauti, zhrozyti; na něco ſe rozlobiti, něčemu ſe diwiti, o něco ſe ſtarati, pro něco ſe rmautiti, něčjm ſe ſauditi, trápiti; über eine Sache erſchrecken, něčeho ſe vleknauti; über eine Sache mürriſch werden, pro něco a na něco ſe mračiti; über eine Sache murren, klagen, fluchen, zürnen, zanken, weinen, na něco reptati, nařjkati, kljti, ſe hněwati, pro něco ſe waditi, plakati; machen ſie mir keine Vorwürfe darüber, newytýkagj mi toho; über die Epiſtel predigen, kázati na epiſſtolu; eine Auslegung über ein Buch machen, wýklad na knihu vdělati; ſich über etwas beſinnen, na něco ſe rozmyſliti; über etwas nachdenken, o něčem rozmeyſſleti; ein Urtheil über etwas fällen, rozſudek na něco wyneſti, včiniti; ſeine Meinung über etwas ſagen, ſwé mjněnj o něčem řjcy; ſich über eine Sache überreden, berathſchlagen, o něco rozmluwiti, ſe poraditi; ein Buch über etwas ſchreiben, knihu o něčem pſáti. VIII. wjce; über Macht eſſen, gjſti wjc než může; über Durſt trinken, pjti wjce než ſe chce; ſie liefen über Macht, běželi co mohli; über die Gebühr fordern, žádati wjce než patřj; über die Maße, nad mjru, z mjry, přjliš. IX. Nimmſt du andere Weiber über dieſe, pogmeſſli giné ženy mimo tyto; über Vermuthen, mimo nadánj. X. Eine Sünde über die andere häufen, hřjch na hřjch množiti; eine Ohnmacht über die andere, padá z mdloby do mdloby; Briefe über Briefe, pſanj na pſanj; Bothen über Bothen ſchicken, poſel na poſla, poſla za poſlem poſýlati; 296 Schulden über Schulden machen, dělati dluh na dluh; über das, přes to, nad to; über das alles iſt heute der dritte Tag, k tomu ke wſſemu geſt dnes třetj den; über dieß, přes to, nad to. XI. Heut über acht Tage, od dneſſka za oſm dnj; morgen über vierzehn Tage, od zegtřka za čtrnácte dnj; heut über drey Wochen, od dneſſka za tři neděle; übers Jahr komme ich wieder, za rok ſe nawrátjm; wenn ich übers Jahr lebe, buduli přes rok žiw; Allemahl über den Tag, wždy ob den; über eine Weile, za chwjlku; über lang oder kurz, na dlauze nebo na krátce, dřjwe nebo pozděgi; über ein Kleines, maličko. XII. Die Mahlzeit über, přes oběd, über Winters über, Sommers über, přes zymu, přes léto. XIII. Uiber die Dummheit, hlaupoſt o hlaupoſt ; die Bosheit, den Narren, das Gewäſch, o neſſlechetnoſt, o bláznu o blázna , o pleſkánj.

Strany zdroje: II/359

Verrauſchen, v. n. odſſuſtěti, dohlučeti, hlukem pominauti. b) doſſuſtiti, dohlučiti.

Strany zdroje: II/379

Viel, adj. mnohý, multus; ſeiner vielen Verdienſte wegen, pro geho mnohé záſluhy; viele ſagen, mnozý powjdagj. 2) mnoho, moc; viele Kinder haben, mnoho dětj mjti; an vielen Orten, na mnoha mjſtech; viele Hunde ſind des Haſen Tod, mnoho chrtů zagečj ſmrt, proti palicy, nenj ſſermu; es ſind unſer zu viel, geſt nás tuze mnoho; Frau von vielen Schlöſſern, panj mnoho zámků; ſeyt vielen Jahren her, od mnoha let; nicht gar viele Zeit übrig haben, neměti hrubě kdy; viel Weſen von etwas machen, mnoho hluku, cárů o něčem nadělati; es iſt ihm nicht ſchwer, durch viel oder wenig helfen, nenj mu neſnadně, na mnoze nebo na mále ſpomocy. b) wie viel, kolik; wie viel ſind euer? kolik geſt wás? der wie vielte? kolikatý; ſo viel Köpfe, ſo viel Sinne, koliko hlaw, toliko ſmyſlů; ſo viel nur immer, kolikžkoli, kolikokoli. 3) adv. mnoho; ſehr viel, allzu viel, viel zu viel, přemnoho, welmi, přjliš mnoho; zu viel, tuze mnoho; zu viel iſt ungeſund, co přjliš, to mnoho; gleich viel, wſſe gedno; die Lippe iſt eben ſo viel als Lefze, pyſk geſt tolik co ret; er fragt viel darnach, na to on mnoho dbá; mit den Comp., mnohem , o mnoho; viel mehr, größer, ſchöner, weniger , beſſer, mnohem, o mnoho wjce, wětſſj, pěkněgſſj, méně , lépe, lepſſj; haſt du noch viel zu ſchreiben? máš geſſtě mnoho, moc pſáti.

Strany zdroje: II/428

Werk, n. ſkutek, opus; gute Werke verrichten, dobré ſkutky činiti; Werke Gottes, ſkutky Božj; etwas ins Werk stellen, něco w ſkutek vweſti. 2) djlo; das Werk einſtellen, djlo zaſtawiti; es iſt ſchon im Werke, giž ge to w prácy; die Hand ans Werk legen, ruku k djlu, k prácy přiložiti, přičiniti; zum Werke ſchreiten, gehen, k djlu přikročiti; Complimente ſind mein Werk nicht, poklony negſau má wěc; gelehrtes Werk, včené djlo; das Werk vollenden, djlo dokonati, dodělati. 3) ſtrog; das ganze Werk ſteht auf Pfählen, celý ſtrog ſtogj na koljch; das Werk in der Uhr, ſtrog w hodinách. 4) ſſance, waly. 5) Viel Werks aus etwas machen, mnoho cáru, hluku pro něco, z něčeho nadělati; dim. das Werkchen, ſkuteček, djlko, pracyčka, ſtrogek, ſtrůgek.

Strany zdroje: II/429

Weſen, n. lermo; was iſt das für ein Weſen? gaký geſt to hluk, lermo? b) das böſe Weſen, padaucý nemoc, paducnice, epilepsia. c) viel Weſens aus etwas machen, mnoho hluku, mnoho cáru z něčeho nadělati; tolles Weſen, ztřeſſtěnoſt, zſſjlenoſt; Gottloſes Weſen, bohaprázdnoſt. 2) Das gemeine Weſen, obec, obecné dobré, wěc poſpolitá, respublica; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; das Münzweſen, mincowſtwj; das Fuhrweſen, wozatagſtwj. 3) powaha, mraw; ein Menſch von einem ſtillen Weſen, člowěk tiché powahy. 4) podſtata, substantia; den Schein aber nicht das Weſen der Tugend haben, mjti podobu ale ne podſtatu ctnoſti. 5) bytoſt, ens; bytnoſt, essentia; man muß auf das Weſen ſehen, muſý ſe hleděti na bytnoſt, podſtatu; Gott iſt ein unendli hes Weſen, bůh geſt neſkončená bytnoſt; alle Weſen in der Welt, wſſecky bytoſti na ſwětě.

Strany zdroje: I/124

Brauſen, n. hluk, hlučenj, bauřenj, gečenj, gekot, hučenj, zwučenj. 2) wřenj, kyſánj.

Strany zdroje: I/231

Gelärm, n. powyk, pokřik, hluk.

Strany zdroje: I/234

Gemurmel, n. hluk, hučenj; des Waſſers, hrčenj, mor. ġlġotánj.

Strany zdroje: I/236

Geräuſch, n. chřeſt, ſſuſt, rachocenj, chramoſſtěnj, strepitus; ein Geräuſch machen, chramoſtiti ſe, ſſromotiti ſe, chřeſtěti, ſſuſtěti; das Geräuſch des Windes, hučenj; des Laubes, ſſuſtěnj; des Meeres, ſſum, gekot, zwuk; der Welt, hluk.

Strany zdroje: I/239

Geſchrey, n. křik, pokřik, clamor, ein klägliches Geſchrey, vpěnj; ein Geſchrey erheben, dáti ſe do křiku; es erhob ſich ein Geſchrey, ſtal ſe křik; viel Geſchrey, und wenig Wolle, mnoho wřeſku, a málo wlny; mnoho wřeſku, málo zyſku. 2) fig. powyk, hluk; viel Geſchrey machen, mnoho hluku (cárů) nadělati. 3) zlá powěſt; in das Geſchrey bringen, rozkřičeti, rozneſti; ins Geſchrey kommen, do křiku přigjti.

Strany zdroje: I/242

Getümmel, n. hřmot, der Pferde, duſot. 2) fig. das Getümmel der Welt, hluk ſwěta.