Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.

Předmluva

Edice © Mirek Čejka, Vojtěch Černý, Boris Lehečka, Zuzana Leštinová, Michaela Novotná, Martin Stluka, Iva Trhlíková, Robin Ujfaluši

Verze: 6. 4. 2008

Seznam heslových slov výchozího jazyka (němčiny)

Index českých slovních tvarů

Strany zdroje: I/276

Heim leichten, v. a. poſwjtiti domu. 2) fig. někomu poſwjtiti, wypráſſiti záda, bitjm domu hnáti.

Strany zdroje: I/303

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Strany zdroje: II/35

Maſt, f. žjr; Schweine in die Maſt treiben, ſwině na žjr (na žaludy) hnáti. 2) krmnjk, saginarium; Schweine auf der Maſt haben, ſwině mjti na krmnjce. 3) krme j; die Gänſemaſt, krmenj huſý; die Hausmaſt, domácý krmenj.

Strany zdroje: I/50

Antreiben, v. irr. 1. act. doháněti, dohnati, poháněti, přiháněti, přihnati, adpellere. 2) nabádati, nabjzeti, pobádati, pobjzeti, ponaukati, popauzeti, popuzowati, impellere. 2) 2. neut. hnáti ſe, hrnauti ſe, přihnati ſe.

Strany zdroje: II/58

Nachdringen, v. irr. za někým ſe hnáti.

Strany zdroje: II/59

Nachzeigen, v. n. za někým, něčjm ſe hnáti, honiti, ſtihati. fig. den Wollüſten, rozkoſſem howěti.

Strany zdroje: II/61

Nachſetzen, v. a. zaſaditi; nachgeſetze Worte, njže poſazená ſlowa. 2) podſaditi, podwrhnati, podložiti. Ein nachgeſetzter Erbe, podložený dědic; alles andere Gott nachſetzen, wſſe giné Bohu zaſaditi. 2) v. n. za někým ſe hnáti, puſtiti, geg ſtihati; fig. ſeinen Begierden, žádoſtem howěti, vzdu pauſſtěti.

Strany zdroje: II/77

Ochs, m. wůl, bos; dim. das Oechschen, wolek, woleček; ein junger, wolče, běhaun, běhaunek, junec; ein altverſchnittener, ſtarořezanec; jungverſchnittener, mladořezanec. Ein Ochs im Joche, jochař; im Krummhölzern, krumpolák; einen Ochſen auswirken, hyblowati; das erſte Viertel aushauen, karbowati; die Ochſen ſtehen am Berge, newj giž kam koz hnáti, kudy teď, konopj z konopj . 2) býk, taurus. 3) fig. wůl, mezek, hňup, ſſpalek.

Strany zdroje: II/122

Rennen, v. irr. ich rannte, gerannt, I. v. n, . (ſeyn) hnáti ſe, cwálati, tjrati, páditi. , tryſkem běžeti, palowati, trčiti; gerannt kommen, přiběhnauti, přihnati ſe; nach etwas rennnen rennen, po něčem ſe hnáti; mit dem Kopfe widder wider die Wand, hlawau wrazyti do zdi; in ſein Verderben, k záhubě ſwé poſpjchati; fig. nach etwas, sháněti ſe po něčem. 2) v. a. habe Jemanden zu Boden, někoho žena ſe porazyti; den Degen durch den Leib, někoho kordem proboſti, prohnati, promrſſtiti; das Meſſer in den Bauch, někomu nůž do břicha wrazyti.

Strany zdroje: II/211, II/s

Seyn, v. irr. ich bin, gſem; ich war, byl gſem; ich wäre, bylbych; du ſey, buď, geweſen, býti, esse; pflegen zu ſeyn, býwati; nicht ſeyn; nebyti; I mit adv. und adj. du biſt krank, tys nemocen; es iſt kalt, geſt ſtudeno; es iſt finſter, geſt tma; ſeyd willkommen, wjteyte, wjtám wás; er iſt dahin, ten tam; ſey gegrüſſet, zdráw buď, er iſt mir Feind, newražj na mne; es iſt vorüber, geſt ho minulo, geſt tomu konec; böſe auf jemanden ſeyn, hněwati ſe na někoho; laß es gut ſeyn, nech to tak. II. mit Subst. Salomo war ein König, Sſalomaun byl králem; ich will des Todes ſeyn, wenn —, chcy vmřjti, geſtli —; ich bin Willens, tuſſjm, mjnjm, chcy. III. mit, mit Praepos. auf ſeyn, wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; aus ſeyn, konec býti; es iſt ſchon aus, giž geſt konec, weta; es iſt an dem, geſt tomu tak; ſchlecht daran ſeyn; zle ſe mjti; aus der Mode ſeyn, z mody wygjti; hinter Jemanden her ſeyn, za někým ſe hnáti; was iſt zu ihrem Befehl? co poraučegj? wohl auf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti; es iſt nichts an ihm, nic nenj do něho; ich muß wiſſen, was an dir iſt, muſým wěděti, cos (co gſy) zač; auf ſeiner Hut ſeyn, na pozoru ſe mjti. IV. mit Verb. a) Hier iſt gut ſeyn, zde geſt dobře býti. b) was iſt zu thun? co činiti; es iſt nur um das Geld, um mich, běžj toliko o penjze, o mne; fig. er wird den Augenblick hier ſeyn, bude tu, co newidět; b) etwas ſeyn laſſen, něčeho tak nechati; c) Wem iſt der Hut, čj geſt ten klobauk; d) wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau; dem ſey nun wie ihm wolle, buď gak buď. e) thun ſie es, wenn es ſeyn kann; včiňte to, geſtli možná; f) Wenn das iſt, ſo —, geli tomu tak, tedy —; laß ſeyn, daß er reich iſt, deyme tomu, že geſt bohatý; was ſolls s ſeyn? co geſt? co chcete? das ſey Gott vor! vchoweyž Bože! er läßt die Heerde Heerde ſeyn, nechá ſtádo ſtádem, buď; nichts gleicht dir, es ſey, das -, nic ſe ti nepodobá, nerowná leč —; II. verb. aux. býti; ich bin geloffen, běžel ſem; ich werde laufen, poběhnu.

Strany zdroje: II/231

Sprengen, v. n. ſkočiti, wrazyti; über einen Graben, přeſkočiti přjkop, ſkočiti přes přjkop; mit dem Pferde daher, přiklopotati, přicwálati, přihnati, hnáti ſe na koni; davon, vháněti; mitten unter das Volk, wrazyti, wſkočiti mezy lidſtwo; durch die Gaſſen, vlicý ſe auprkem hnáti.

Strany zdroje: II/252

Stollen, m. noha; am Bette, ložnj noha; am Stuhle, ſtolice; am Hafen, v hrnce; am Hufeiſen, ozubec; im Bergbaue, kaňk, ſſtůla; den Stollen treiben, ſſtůlu hnáti.

Strany zdroje: II/253, II/254

Stoßen, v. a. irr. du ſtößeſt, ich ſtieß, geſtoßen, sl. ſotiti, ſáceti, ſtrčiti, ſtrkati, trudere; a) mit dem Fuße ſtoßen, kopati, kopnauti, calcitrare; b) mit den Hörnern ſtoßen, trkati, trknauti, cornu petere; c) mit dem Ellenbogen ſtoßen, ſſterchnauti, ſſťauchnauti. d) über den Haufen ſtoßen, porazyti, powaliti, dáti o zem, sternere; alles über den Haufen ſtoßen, wſſe zporážeti. e) ſich an den Tiſch ſtoßen, zawaditi, vdeřiti ſe o ſtůl. f) ſich an den Kopf ſtoßen, vhoditi ſe do hlawy. g) aus dem Hauſe ſtoßen, wyſtrčiti z domu. h) den Degen in den Leib ſtoßen, wrazyti, wehnati kord do těla. i) Jemanden durch und durch ſtoßen, propſſiti, probodnauti někoho. k) mit dem Degen nach Jemanden ſtoßen, hnáti ſe mečem po někom. l) einen Pfahl in die Erde ſtoßen, zarazyti, zaberaniti, zagahlowati kůl do země. m) Pfeffer ſtoßen, pepř tlaucy; klein ſtoßen, na drobno tlaucy; zu Pulver ſtoßen, na prach ztlaucy. n) einen König vom Throne ſtoßen, ſwrcy, ſwrhnauti krále s trůnu. o) einen von ſeinem Amte ſtoßen, ſwrhnauti, sſaditi s auřadu někoho. p) Jemanden an den Kopf ſtoßen, vrazyti někoho. q) das Volk ſtößt ſich daran, lid ſe 254 nad tjm vrážj, pohorſſuge ſe. r) es ſtößt ſich noch an eine Kleinigkeit, běžj gen geſſtě o maličkoſt, maličkoſt w tom wadj. 5) Den Kopf wider die Wand ſtoßen, hlawu tlaucy o zeď. II. v. n. a) der Habicht ſtößt an die Taube, geſtřáb wrážj na holuba. b) in das Horn ſtoßen, zatraubiti na roh e) in Jemanden ſtoßen, přidati ſe, přirazyti ſe k někomu. d) an Jemanden ſtoßen, přepadnauti, napadnauti někoho. e) Böhmen ſtößt an Oeſterreich, Čechy mezugj, hraničj s Rakauſy. f) vom Lande ſtoßen, odſtrčiti odebřehu.

Strany zdroje: II/263

Sturm, m. pl. Stürme, bauře, bauřka, tempestas; es erhob ſich ein Sturm, bauře ſe ztrhla. 2) Des Windes, wichr, wichřice, chumel, powětřj, turbo. 3) Mehrer Menſchen, ſſturem, cawyk, hluk. 4) Des Feindes, ztek, ztečenj, ſſturem, autok; Sturm laufen, autokem, ſſturmem hnáti na měſto; eine Stadt mit Sturm einehmen einnehmen , ztécy měſto. 5) Sturm läuten, ſſturmowati.

Strany zdroje: II/285, II/286

Treiben, v. irr. ich trieb, getrieben, treib; I. v. n. plahočiti ſe; müßig herum treiben, potlaukati ſe, plahočiti ſe. 2) fig. a) hnáti ſe; der Sand, der Schnee treibet, wjtr, ſnjh ſe žene; die Wolken treiben, oblaka ſe ženau; das Schiff treiben laſſen, nechati lodj hnáti; b) es kommt Holz getrieben, dřjwj plawe, připlawuge; das Schiff iſt von dem Ufer getrieben, lodj odplaula odebřehu; es iſt Holz an das Land getrieben, dřjwj wyplaulo, naplaulo na zem; die Schiffe ſind an einander getrieben, lodj wrazyly do ſebe, na ſebe. c) Bäume treiben ſtark, ſtromy ſylně ženau, pučj, raſſj. II. v. a. hnáti; einen Nagel in die Wand, hřeb wehnati do ſtěny; Gewächſe, zroſtliny hnáti; den Urin, na moč hnáti; die Röthe in das Geſicht, zakohautiti ſe, zardjti ſe, začerwenati ſe; das Vieh auf die Weide, dobytek na paſtwu hnáti; die Ochſen beym Ackern, woly po 286 háněti; den Feind in die Flucht, nepřjtele zahnati, rozptýliti, wyhnati; aus einander, rozehnati, rozplaſſiti; Silber, ſtřjbro přeháněti; aus dem Hauſe, von einem Amte, z domu, z auřadu wypuditi; fig. in die Enge, do chobotu wehnati; zu Paaren, rohy někomu, čerwa, raupy wzýti, rohy ſrazyti; an die Arbeit, pobudati , nabádati, poháněti ku prácy; was trieb dich dazu? co tě k tomu dohánělo; die Noth treibt mich dazu, nauze mne k tomu dohánj; eine Sache treiben, betreiben, na něco hnáti; naſtupowati, tlačiti, naléhati, dotjrati. 2) páchati, dopauſſtěti ſe; Hurerey, ſmilſtwa; Simonie, ſwatokupectwj; Bosheiten, bezbožnoſt. 3) tropiti, ploditi; Poſſen, ſſaſſky, čtweračiti, dowáděti; Unfug, nezbednoſt; Wucher, lichwu, lichwiti; Scherz, žert, ſmjch mjti; Spott, poſměch tropiti, ſtřápati; Muthwillen, dowáděti; Treib nicht, nedowáděg. 4) prowozowati; eine Kunſt, ein Handwerk, Kaufmannſchaft, kunſt, řemeſlo, kupectwj; Handlung, obchod wéſti. 4) 5) objrati ſe; die Studien, ſtudyemi ſe objrati; er treibt es, objrá ſe tjm; er wird es nicht lange treiben, brzy domlátj, dodělá, dokramařj; er treibt es zu arg, přjliš ſobě počjná; ſie trieben es zu toll, řádili, dowáděli, čertowinu prowodili; wie mans treibt, ſo geht es, každý ſwého ſſtěſtj ſtrůgce.

Strany zdroje: II/293

Tuſche, f. tuš. 2) Einen Tuſch machen, tuš hnáti.

Strany zdroje: II/313

Umtreiben, v. a. honiti, hnáti do kola; das Rad, kolo. 2) proháněti; Jemanden, někoho.

Strany zdroje: II/369

Verſtollen, v. a. ſſtůlu hnáti.

Strany zdroje: II/387

Vor, I. praep. před, ante; vor Tage aufſtehen, předednem wſtáti; vor dir, mir, ihm, ſich, hertreiben, před tebau, předemnau, před njm, před ſebau, hnáti; vor dieſem, před tjm; vor einigen Jahren, před několika lety; vor dem, před tjm; vor Morgens, vor Abends, před gitrem, vſwitau, před wečerem, laſſen ſie das vor der Hand gut ſeyn, pro zatjm toho ponechagj, tak nechagj; vor allen Dingen, předewſſjm; hitzig vor der Stirn ſeyn, z horka nakwaſſen býti; ſchämeſt du dich nicht vor mir? neſtydjſſli, neoſteycháſſli ſe mne? 2) od; behüt uns vor Hölle, vor allen Sünden, vchowey nás od pekla, od wſſelikého hřjchu. 3) pro; vor vielen Hinderniſſen nicht weiter können, pro mnohé překážky nikam nemocy; hier iſt vor den Räubern nicht ſicher, zde nenj bezpečno pro laupežnjky; vor Schmerzen nich ſchlafen, vor Betrübniß nicht reden können, pro boleſt nemocy ſpáti, pro zármutek nemocy mluwiti; vor Alter ſterben, pro ſtaroſt vmřjti, wěkem, ſtaroſtj ſegjti. 4) za; vor Alters, za ſtarodáwna; Gnade vor recht ergehen laſſen, miloſt za práwo vděliti. 5) vor etwas erſchrecken, něčeho ſe leknauti; Schrecken vor etwas empfinden, něčeho ſe hrozyti; fürchte dir nicht vor mir, nebog ſe mne; einen Abſcheu, Eckel vor etwas haben, něco ſobě oſſkliwiti. 6) Vor Hunger ſterben, hladem vmřjti; vor Durſt verſchmachten, žjžnj chřadnauti, mřjti; vor Schrecken zittern, ſtrachem ſe třáſti; vor Zorn außer ſich ſeyn, hněwem ſe necýtiti; vor Freude weinen, radoſtj plakati; ſich vor Lachen kaum faſſen können, ſmjchy diw nepuknauti. 7) Führt ihn vor den Richter, weďte ho před ſaudce; vor ihn, před něho, předeň; vor die Thür ſtellen, přede dwéře poſtawiti; komm mir nicht vor die Augen, nechoď mi na oči; Jemanden vor den Kopf ſtoßen, někoho vrazyti; vor Anker legen, kotwicy zarazyti; die Sache geht vor ſich, něco gde k mjſtu, dařj ſe; die Heirath wird nicht vor ſich gehen, ze ſwadby nebude nic, ſe ſwadby ſegde. II. adv. dřjw; lerne vor ſelbſt, ehe du andere lehreſt, dřjwe ſám ſe vč, než giné včjš; vor wie nach, napřed gako potom.

Strany zdroje: II/392

Vorjagen, v. n. předhoniti; einen, někoho. 2) v. a. k předu hnáti, honiti.

Strany zdroje: II/398

Vortreiben, v. a. před ſebe hnáti. 2) wyhnati před někoho. 3) předháněti.

Strany zdroje: II/417

Weide, f. paſtwa, pabulum , pascuum; auf die Weide treiben, na paſtwu hnáti. 2) paſtwiſſtě, paſtwina, pascuum; ſchlechte, paſtwiſko. 3) fig. paſtwa, ol. ſpaſenj; der Augen, der Seele, očj, duſſe.

Strany zdroje: II/469

Zufahren, v. n. geti; fahre zu! geď! 2) vgjžděti. 3) dogjžděti, wgjžděti; auf etwas, na něco. 4) fig. auf etwas, do něčeho geti, chápati, ſe dáti, hnáti, w něčem hned býti. 5) Blind zufahren, přichmátnauti, chmátnauti.

Strany zdroje: II/478

Zutreiben, v. irr. n. hnáti, pohnati; treib zu! žeň, požeň! 2) v. a. přitlaucy, zatlaucy.

Strany zdroje: I/108

Betreiben, v. a. hnáti, ſ. Treiben; die Felder mit den Schafen betreiben, hnáti owce na pole. 2) pilně konati, k něčemu doháněti. 3) prowozowati. Die Betreibung, hnánj, doháněnj, prowozowánj.

Strany zdroje: I/146

Dringen, 1. v. n. ich drang, bin gedrungen, hrnauti ſe, hnáti ſe, tlačiti ſe, dráti ſe, prorazyti. 2. v. a. habe gedrungen, tlačiti, wměſtknati; ſich in etwas, w něco ſe třjti, dráti ſe, tlačiti ſe, 2) nutiti, přinutiti, doháněti. 3) auf etwas, na něco tlačiti, o něco vſylowati, naléhati; in jemanden, naſtupowati na někoho; gedrungen voll, natlačený; dringende Noth, weliká nauze, nuzná potřeba.

Strany zdroje: I/150

Durchtreiben, v. a. prohnati, weſkrz hnáti; über einen Fluß, přehnati. 2) fig. proweſti. Ein durchtriebener Menſch, prohnaný, wyfikaný, zchytralý člowěk, dobra dobrá kopa, feryna. Die Durchtriebenheit, zchytraloſt, leſt.

Strany zdroje: I/154, I/155

Eichelmaſt, f. krmenj žaludy; sl. žjr; das Eichelſchwein, žjrná ſwině; Schweine in 155 die Eichelmaſt treiben, praſata na žaludy hnáti.

Strany zdroje: I/158

Einfehmen, v. a. Schweine, ſwině na žaludy, na bukwice hnáti.

Strany zdroje: I/168

Eintreiben, v. a. wehnati, domů hnáti, sháněti; einen Pfahl, kůl wrazyti. 2) fig. Geld, sháněti, wybjrati; jemanden, dotlačowati na někoho, tiſknauti, do těſna wehnati. Die Eintreibung, wehnánj, sháněnj.

Strany zdroje: I/210

Forttreiben, v. a. dále hnáti, odehnati, odháněti, zahnati, propellere. 2) fig. dále wéſti, prowozowati.